LordSnape
komentáře u knih
Jan Masaryk: Pravdivý příběh
Pavel Kosatík
Za mě jednoznačně skvělé mapování života takové osobnosti. Kéž by i jiní k životopisům přistupovali tak svědomitě. Za největší klady považuji, že autoři neposuzují život a politická rozhodnutí Jana Masaryka prismatem dnešní doby a věnují se i poměrně důkladně jeho dětství a dospívání, což ho v podstatě asi nejvíce formovalo.
Seventeen / Sexuální bytosti
Kenzaburó Óe
Když Óe publikoval svoji novelu Seventeen, kde se z pouhého frustrovaného mladíka nakonec stává ten největší nacionalista a milovník Japonska, tak mu ji dopisem pochválil i Jukio Mišima. Ten ale bohužel nepochopil, že autor měl na mysli kritiku lidí, jako je právě on sám. Mišima a jemu podobní, byli právě ti lidé, co Japonsko zatáhli do víru kolonizačních válek (Čína i Korea) a nakonec i do 2. světové války.
Jedinečný nůž
Philip Pullman
A jedeme šupem dolů. Ano, Lee Scoresby je skvělá postava, ale to samé se bohužel nedá říct o Willovi, který mě celou dobu štval. Svět, kde se vše odehrává, je jen takovým buddhistickým mezistavem v podstatě a i když je nápad s nožem dobrý, Pullman ho bohužel použil jako berličku k tomu, aby všechny přesvědčil, jak nenávidí náboženství. Bohužel se už zde naplno rozvíjí věci, které autor opět jen lehce načrtne, a pak s nimi dál nepracuje nebo už na ně zapomněl. Ve výsledku pak něco smysl zcela nedává, což napravuje až mnohem později seriál. Je to ale chybou, protože my čtenáři do autorovy hlavy nevidíme. My si tu mozaiku musíme seskládat jen ze čtení těch příběhů.
Zlatý kompas
Philip Pullman
Všechno se teprve rozjíždí a Pullman moc netlačí na pilu. Příběh nechává plynout, Lyra je sympatická hrdinka a svět je vykreslen hezky a uvěřitelně. Osobně Zlatý kompas považuji za jednu z nejlepších knih pro mládež, protože je tam vše, co k takovému čtení mladý člověk potřebuje a kniha je v jistých chvílích i dost napínavá.
Jsem Baťa, dokážu to!
Jozef Banáš
Jestli se něco Banášovi povedlo, tak je to styl, jak je kniha napsaná, protože opravdu dosáhl vjemu, že čteme filmový příběh člověka, co měl vizi a prostě si za ní šel. Osobně věřím tomu, že muselo dát práci nastudovat z dobových materiálů jeho osobnost a styl, jakým podnikání onehdy vedl. Ty pozdější dialogy hlavního hrdiny, kde např. jen tak ve volné chvíli kontroluje jednu z podnikových prodejen, zněly hodně "baťovsky přísně".
Země nomádů
Jessica Bruder
Tvrdá realita amerického snu, kdy po zaplacení všeho, co nutně potřebujete, vám nezbyde ani na jídlo. Narozdíl od jiných, ti lidé, co jsou zde popisováni, pracovat chtějí a chtějí žít v normální společnosti, ale ta americká jim to zkrátka neumožňuje. Pokud si teda odmyslíme, že by se museli zadlužit. USA je země dluhů. Splácíte auto, dům, případné léčebné výlohy za nějaký úraz, pak ještě školné z vysoké školy a pokud se nechytnete v dobrém zaměstnání, neskončíte dobře. V originále se kniha jmenuje s podtitulem "Surviving", což přesně vystihuje tu situaci oněch nomádů. Oni nežijí v Americe, oni v ní přežívají.
Není
Mariusz Szczygieł
I když některé "hrdiny" této knihy neznáme, tak to poselství je jasné a táhne se všemi stránkami jako tenká červená nit života... Nejdrsnější byl příběh ženy, co na návštěvě skočila z okna a v kabátě nechala dopis na rozloučenou s vysvětlením, proč tak učinila. Už taky není...
Tarot pro pokročilé a theléma pro úplné začátečníky
Zuzana Antares
Pokud už jste se dostatečně s Thoth tarotem seznámili a zajímá vás i Theléma, tak není co řešit a pořiďte si tuhle knížku. Je to už ale pro vážné zájemce o práci se sebou, kde jsou karty jakýsi pomocník a zrcadlo. Po přečtení budete mít pocit, jako když o Crowleyho tarotu vlastně nic nevíte a jak do vás vzhlédla samotná bariéra abyssu.
Ve stínu jakuzy
Shoko Tendo
Pokud někdo k těmto memoárům napíše, že to bylo "hezké", tak patrně jsme každý četli jinou knihu. Na tomto příběhu v podstatě vidíme, jak funguje japonská společnost. Už jen to, že máte tetování a narodili jste se do rodiny, která je s Jakuzou jakkoliv spjata, vás automaticky odstrkuje až na úplný okraj. A jsou ti, co to prostě nezvládnou. Drogy pak slouží jen jako úniková hra s nejasným koncem. Osobně si myslím, že kniha musela být už ve svém počátku redakčně zkrácena a upravena, protože z rozhovorů s autorkou jsem vyčetl trochu jiný příběh. Takhle to vypadá jen jako memoáry věčně zfetované štětky.
Spalovač mrtvol
Ladislav Fuks
Jako mnoho jiných jsem znal film, kde pan Kopfrkingl ze začátku aspoň vypadá jako normální táta od rodiny. Autor ale dokázal jeho osobnost vykreslit tak, že už tušíme na prvních stránkách, jak s tím člověkem není něco v pořádku. Ten jeho postupný přerod až ve vraždící zrůdu pod vlivem okolností, Fuks popsal takřka dokonale.
Rituál
Matt Baglio
Kniha, která vám o exorcismu řekne, co spousta jiných. Je to v podstatě modlitba a mše k vyhnání nečistých sil. Baglio a další hrdinové reportáže upozorňují, že k tomu vymítání dojde v podstatě až zřídkakdy, jelikož většinou jsou nepřítelem světské záležitosti - včele s psychickými poruchami. Pokud bych měl knihu nějak shrnout, tak bych řekl, že je hodně katolická a to v tom slova smyslu, že zde církev stále vystupuje jako jediný ochránce před ďáblem a jím podobných bytostí.
Solanin 1
Inio Asano
Asanova výstižně nakreslená a napsaná deprese o "radostech" dospívání, kdy už si uvědomujete, že musíte se svým životem něco dělat, jinak skončíte pod mostem. A ti, co se nechtějí vzdát svých snů a zařadit se do společnosti, jako je třeba ta japonská, tak velmi tvrdě obvykle narazí... Už tak drsnou zpověď ještě zhudebnili Asian Kung-Fu Generation v roce 2010 s písní Soranin (ソラニン ). Najdete ji na albu Magic Disk.
Krajinou Albrechta z Valdštejna
Otomar Dvořák
Kniha je dobře napsaná. Dozvíte se něco o Albrechtovi a zároveň o kraji, který se i díky jeho vlivu tak proměnil.
Zápisky z volných chvil
Sei Šónagon
Nádherná ukázka staré japonské literatury i když jsou to v podstatě jen zápisky, žádná literární díla. A o to působivější je, jak jsou dobře napsána. Sei Šónagon je legenda a přibližuje atmosféru císařského paláce a potvrzuje, že máme středověk zasazen jako dobu, kdy všichni jen pracovali, aby se uživili, což je mylná představa. I pouzí zemědělci měli spoustu času, kdy prostě nedělali nic. A ti, co byli gramotní, tak četli, nebo psali. Proto se nám dochovávají díla jen od lidí z vyšších vrstev. Sama autorka byla ale v důsledku všeho pořád v podstatě sloužící, ač z dobré rodiny, ale žádná vrchnost. A o to vzácnější je její osobitý a upřímný pohled na neustálé návštěvy na císařském dvoře a sezení za účelem básnických klání. Osobně mě z celé knihy nejvíce zasáhly Záznamy z poustevny. Tam jsem trošku litoval, že to není delší.
Nesmrtelný
Roger Zelazny
Typický Zelazny ze šedesátek 20. století. Prostě vás hodí do vody a plav. Vůbec se nenamáhá představovat svět a postavy v něm, protože se to tak nějak vše učíte za pochodu. Nějaký ty podivný dialogy, nevíte kdo je kdo, a z těch náznaků pochytíte, že tam jsou mimozemšťani a Země je už takřka neobyvatelná. V této první třetině knihy máte tradiční nutkání to odložit nebo vůbec nedočíst a jít se věnovat třeba žehlení prádla, ale pak se něco málo dozvíte a začne vás to bavit.
Následně si vzpomenete na anotaci, která vám dá odpovědi na otázky, které se autor nenamáhá odpovědět. Aha, hlavní hrdina je nesmrtelný - už mi to dává smysl. Pak děj dál plyne, Zelazny vás pobaví tím, jak rozebírají Chufuovu Velkou pyramidu u které točí film, aby ho mohli pak pustit pozpátku, aby měli dokument, jak se stavěla. Jo, je to dobrý joke.
V poslední třetině si Zelazny uvědomí, že by to měl nějak zakončit, takže tam najednou proběhne pár akcí a prvků, které stejně moc nechápete, ale to nevadí, protože autor to promítá jako film s obrazy a vy se aspoň bavíte. Stejně jako on, když si vzal obrázek pod jazyk a namísto procházky na demonstraci za ukončení všech válek, vložil do psacího stroje nový papír. Co na tom, že za týden už nebudete ani vědět o čem ta kniha byla. Jak že se to jmenovala? Jak se jmenoval ten týpek? No nic. Prostě to byla jízda, která nějak začala, pak se dobře četla a byla napínavá, aby skončila tak nějak asi dobře....
Osobně bych rád viděl ten původní rukopis a co do toho vnesl Zelaznyho editor. Anebo mu prostě někdo řekl: "Rogere, to je taková kravina, že za to dostaneš i cenu Hugo."
Psychologie davu
Gustave Le Bon
Ve spoustě věcí kniha zastarala, protože Le Bon na vše nahlíží optikou privilegovaného bohatého bílého muže evropského kontinentu a země, co si myslí, že je pupkem světa. Na straně druhé, je zde spousta zajímavých myšlenek a nečte se to úplně špatně. Je to spíše taková předehra k vědeckému pojetí davového chování, protože autor zde předkládá fakta spíše jako přednášející někde v klubu u krbu se sklenkou vína v ruce.
Zlatá ratolest
James George Frazer
Pokud budete někde studovat hermetismus a učit se umění magickému, tak Zlatá ratolest bude jedna z doporučených knih, co si budete muset přečíst. Mluvil jsem se spoustou lidí, co knihu načali a nedočetli... Musíte vydržet! Začátek je sice takový trochu těžkopádný, ale pak se to takříkajíc rozjede. Fraser chtěl svojí knihou vymýtit představy o magii, dokázat, že neexistuje a nemá na lidský život žádný vliv. Inu, povedl se mu přesný opak, protože jeho knihu nyní čtou adepti magických lóží po celém světě.
Oni nevědí, co činí
Jussi Valtonen
Kniha, kde mají všechny postavy veliké psychické problémy, které autor navíc dobře vykreslil. Je to společenský román o vztazích a moderní době, co dělá pouhý cosplay žánru sci-fi. Valtonen nastavuje zrcadlo "budoucímu" světu, ale tempo je strašně mdlé, takže mě to ve výsledku vlastně ani moc nebavilo.
Mistr a Markétka
Michail Bulgakov
Jedna z mála knih, u kterých pomůže, když vám ji načtou jako audioknihu s více herci. Teprve potom vynikne ta grotesknost a úctyhodný myšlenkový rozměr celého románu. Nicméně se při psaní Bulgakov nechal dost unést a tak spousta věcí do sebe úplně nezapadne a jsou zde scény psané spíše pro efekt.
Tajná věda v nástinu
Rudolf Steiner
Asi zatím nejlépe stravitelný Steiner, kterého jsem četl. A tím myslím fakt, že kniha nevypadá jak úplný blábol a soubor myšlenek, které si autor vysnil při účincích psychedelik. Není to špatné, je potřeba mít odstup a chápat spoustu věcí spíše archetypálně.