los komentáře u knih

představuju si to asi tak, že se jednou Byronův Manfred, Goethův Werther a Chateaubriandův René sešli po pádu Napoleonova císařství v Paříži a nakazili Musseta "nemocí století" - a chudák Octavianus pak roupama neví, nad čím fňukat dřív: nejdřív ubližuje svým přátelům, pak sám sobě, kvůli nevěrné milence ho vážně zraní soupeř v souboji cti, hledá útěchu v pitkách a děvkách, vyrovnává se se smrtí otce, nakonec svou žárlivostí trápí milenku, až ji přenechá jinému milenci; mno, ve dvaceti letech jsme asi nebyli o moc chytřejší a vyrovnanější

6 15.01.2023

souhlasím se čtenářkou Agatha84 i dalšími: přes slibný námět nuda k ukousání, několikrát jsem během četby odolával pokušení knihu odložit

vyprávění přeskakuje z minulosti let 1981-1982 do přítomnosti roku 2005 líčených z perspektivy různých postav, v jejichž ich-formách, přezdívkách a jménech jsem se místy ztrácel; hlavní linii vede 66letý učitel latiny, zastánce starých pořádků a odpůrce modernizace školského systému, která je spojena s příchodem nového ředitele, bývalého problémového žáka; příběh nastiňuje příliš mnoho témat, z nichž jsem nedokázal vybrat nějaké poselství: homosexualita vs. náboženství, genderová problematika, majetkové rozdělení společnosti, sexuální zneužívání žáků učitelem, vydírání, staří vs. mladí, smrt rodičů, vraždy z pomsty a nenávisti, svízele dospívání, psychické poruchy, tradice a už zmíněná modernizace školství atd.

6 12.01.2023

vyprávění z pohledu Tea mne čtenářsky pohltilo, hovorová řeč se slangem i občasnými vulgarismy byla myslím k této části vzhledem k obsahu velmi vhodně zvolena, napětí s tajemstvím jsem si v ní udržel až do konce (snad že i pro mne byla v dětství atmosféra "nedělí odpoledne" v lecčems tíživá a stísňující), naopak obě pasáže rodičů mi přišly slabé, matčina nevěrohodná a otcova psychologicky plochá, zbytečně sentimentální a patetická - vlastně i zbytečná svou doslovností (stačí, když se čtenář zkraje druhé části dozví jméno prvního syna, a je doma)

jo, je to dobré čtení, pohltí a překvapí - třeba i nenásilně vloženými odkazy k naší nejbližší reálné minulosti jako 11. září, hospodářská krize 2009 nebo koronavirus s rouškami - ale ústřední témata pasivity a neschopnosti komunikace jsou přebita mnoha dalšími přespříliš negativními okolnostmi a událostmi, aniž by je vyvažovaly taky nějaké radosti a naděje (byť nenaplněné), takže celý příběh jedné rodiny působí jako encyklopedie katastrof

6 08.01.2023

Dahl prostě umí napsat kvalitní moderní pohádku: originální nápad, který nevykrádá zavedené postavy a osvědčené motivy; dětský hrdina, s nímž se čtenář/posluchač může snadno ztotožnit nebo s ním soucítit; současný a známý (skutečný) svět s aktuálními reáliemi a zároveň jiný, paralelní, striktně oddělený tajemný, do nějž mohou vstoupit jen vyvolení; speciální jazyková rovina, jíž rozumí jen cílový čtenář (dítě); nevtíravě výchovný apel a dobrý příklad s poučením; napětí a v neposlední řadě vtip a zábava

líbí se mi, jak samozřejmě je vylíčena přirozená autorita anglické královny, moudré, chápavé, laskavé a spravedlivé - to není jako u nás v Čechách, kde snad stále v duchu nenávisti k habsburské dynastii líčíme panovníky jako zdegenerované idioty neschopné vládnout

samozřejmě skládám velkou úctu překladateli (jednou jsem se pokoušel o amatérský překlad historického slangu zapsaného foneticky a připadal jsem si jak Champollion nad Rosettskou deskou)

ovšem rozhodně nečtěte Obra Dobra dětem před spaním, protože touhle pohádkou je opravdu neuspíte - vyzkoušeno!

6 01.01.2023

s povídkami Němcové mám prostě problém, na 50. léta jsou ukrutně sentimentální a šablonovité, Němcová je vynikající v satiře a ironii, ale když má vymyslet příběh a vést děj, vychází z toho stále táž variace na sebe sama ve světě, jaký by ho chtěla mít - V zámku a v podzámčí je toho typický příklad: první kapitola vynikající kritikou soudobé společnosti s nápaditě vystavěným prostorem, druhá začne dobře rozvíjet příběh se sociálním tématem - a pak bum, zase jsme v pohádce, kde jsou chudí vždy dobří a spravedliví, a proto odměněni, zatímco bohatí se ze své zkaženosti vyléčí, po trestu sami prozřou a napraví se (paní Skočdopolová), a ti zlí od základu budou všichni potrestáni (madam Sára, Jaques); samozřejmě nechybí čistá, pokorná a krásná panna (Klárka), kterou všichni okolo trápí, ale když projde všemi zkouškami, provdá se za stejně krásného, hodného a moudrého mladíka, vzájemně se až do smrti milují a napravené panstvo jim věnuje spoustu užitečných věcí a zajistí vyplácení doživotní renty; a nesmím zapomenout na nemanželské dítě (Emil), které je s láskou přijato napravenou macechou, a úžasně chytrého, slušného a pokorného sirotka (zde taky výjimečně chlapec, Vojtěch), o nějž je taktéž doživotně postaráno

6 07.12.2022

tedy odkud a jakými cestami se tahle knížka mého dětství objevila v knihobudce, to mi hlava nebere; na vzornou Marušku Orlovovou se pořád pamatuju (právě tou příkladností mi trochu vadila), takže to u mě vždy vyhrál Čuk a Gek

čtu tady v komentářích, že podle knihy byl natočen film, to je mi překvapení, neviděl jsem ho určitě ani česky, ani v originále, moje vydání (asi 1956) bylo doplněno perokresbami, žádné fotografie z filmu v knize určitě nebyly

6 04.11.2022

dotklo se mě amatérské parazitování na holokaustu, které nemůže omluvit ani fikce (zhlédnout Schindlerův seznam nenahradí rešerše), a čtenářsky otrávily logické lapsy (naprosté hovadiny) a psychologická nevěrohodnost úplně všech postav v obou dějových liniích

neodvažuju se hádat, je-li to hloupost autora, nebo překladatelky, ale patrně si dotyčný vůbec neuvědomuje význam slov, přirovnání a metafor, která používá, např. v Osvětimi, že "židovský vězeň je pro doktora Mengeleho dar od boha"

SPOILER: scéna, během níž se Dieter "proměňuje" v Arkadije a pak uniká s kufrem zlata z koncentráku, je tak hollywoodsky efektní a přitažená za vlasy, že by ji nevymyslel ani MacGyver

6 20.08.2022

Čechová s cynickým nadhledem, upřímnou sebereflexí a myslím že i s náležitým impaktem odhaluje velmi bolavé kontroverze a vážná témata (politická, národní, hospodářská, kulturní), šikovně ukazuje, že i o vraždění a nenávisti, o skandální korupci a absurdnosti byrokracie lze psát vtipně a nápaditě

doporučuju každému pro vystřízlivění z naivity a dobrého "humanitárního" pocitu

6 20.07.2022

božínku, to je tak ... tak sémiologické!

Viva lo strutturalismo! Viva Umberto Eco!

dosaďte si za každé "město" lingvistický význam termínu "znak" (případně jazyk, text, slovo atp.) a jste doma, doslova

...není jazyka, který by neklamal...
...vzpomínka se rozplynula, když nebylo slov, která by ji zafixovala...

6 12.07.2022

na mě moc romantické a patetické, ale se sympatií k autorovi, že nechal přežít rybáře

6 18.06.2022

dvanáct mandelů pohádek, které zná jen málokdo (černošské, indiánské, albánské, chilské, papuánské, korsické, vietnamské, alatajské...), navíc nádherný poetický jazyk a "nevšední, šedesátkové" ilustrace; pamatuju, jak mi děda četl pohádku, proč má zajíc prasklý pysk, jak myši válčily s komáry, jak zvířata dostala ocasy, jak vznikl Měsíc, o dobré, lepší a nejlepší výmluvě...

škoda že jsme doma neměli taky první svazek

6 08.06.2022

shoduju se s čtenáři níže (zejména Apo73): velmi inspirativní a poučná četba, kolektivní monografie propojuje různé názory různých odborníků na enviromentální problematiku; inovativní je i pokus o grafické zpracování textu (např. horizontální členění textu propojováním tematických odkazů napříč studiemi/autory a prokládání studií samostatnými výkladovými hesly k vybraným fenoménům + obrazový doprovod, grafy), super rozsáhlý soupis odborné literatury a zdrojů;
od kolektivní monografie bych ovšem čekal vyšší koherenci kapitol, toto je spíše velký sborník samostatných studií (autoři evidentně psali bez znalosti obsahu prací spoluautorů, a editoři se pak nesnažili texty stylově sjednotit; několik studií vzniklo přepracováním textů už existujících, např. Komárek) = autorské styly a zvolené žánry jsou velmi odlišné, od populárně naučného po odborný, od esejistického po stroze informativní, od slovníkového hesla po případovou studii atd.;
jen ty filozofické mě fakt nebavily (povětšinou opisují z Latoura); úvodní studii, pokoušející se o vymezení termínu antropocén, bych z knihy nejradši vypustil (málem jsem ji kvůli ní odložil), nicneříkající bláboly

6 13.05.2022

pamatuju, jak jsem ji ve třetí třídě přečetl a nabyl dojmu, že víc vědění už na světě být nemůže

6 07.05.2022

s Kunderovými romány to mám tak, jako když otevřu pytlík se slanými oříšky: čtu a čtu a nejde přestat, i když je člověku už těžko a možná ho rozbolí žlučník, musím dorazit až do konce, až zůstane jen štiplavá pachuť na horním patru a špatné svědomí

6 22.03.2022

zaujalo mne originální téma, pojednání sice není vyvážené a mohlo by být dvěma samostatnými studiemi (první polovina je výklad literárněvědný, druhá sociologický a politologický, přičemž jejich spojení je spíše nahodilé, v závěru chybí syntéza), ale je velmi podnětné a nutí k promýšlení problematiky multikulturalismu, omnipluralismu, globalizace apod.

nesrovnávám se s názory autora zejména v tématu budoucnost technologií (člověk-stroj, umělá inteligence) a jeho argumenty k nastolení omnipluralitní Evropy mi přijdou dost utopické

KATASTROFÁLNÍ JAZYKOVÁ/TEXTOVÁ ÚROVEŇ KNIHY = od začátku až do konce jsem si nebyl jist, v jakém "jazyku" to vlastně čtu; nenašel jsem v tiráži překladatele, pouze korektora (co si to šlehnul?), chyby od diakritiky a interpunkce, pravopisu, po nesmyslné slovesné vazby, mnohdy komické (v nadpisu i v obsahu se opakuje "útek z ráje" = útěk), evidentně knihu před vydáním četl jen Google překladač a Word kontrola pravopisu

ZÁVĚREČNÁ TEZE
Člověk žádné hodnoty nemá a mít nechce; jediné, co žádá, je zbavit se zodpovědnosti a necítit žádné další utrpení.

6 20.03.2022

škoda jen, že se nedá vrátit i to napětí, než vyjde a jestli seženu nové číslo ABC!

6 11.02.2022

originální hlavní postava = anestezioložka trpící insomnií (ovšem škoda, že tento motiv není nijak zvlášť v textu rozvíjen)

mnoho motivů ponechává autorka na čtenářově interpretaci a domýšlení

lituju, že mi chybí hlubší znalost současné severské literatury a celkový kontext, abych rozpoznal skryté narážky, odkazy a souvislosti

v každém případě doporučuju Vysněnou smrt každému, kdo chce u knihy přemýšlet a třeba i upravit/doplnit své názory/poznatky nejen o umělé inteligenci či transhumanismu, ale vůbec o současné společnosti, ve vedlejších liniích vyprávění Krohnová otevírá i velmi náročné otázky, jako je třeba poslání moderního umění v souvislosti s násilím atd.

6 05.02.2022

geniální dílo ve všech rovinách (jazyk, atmosféra, gradovaná pointa...), už mnoho let na mne četba tak mocně nezapůsobila!

žádný sentiment, žádné potoky krve, žádná šaráda a heroická literatura, ale syrový, autentický, realistický obraz milosti i krutosti člověka

mistrovské umění zkratky, v níž se kondenzuje vše, ba víc než v mnohém válečném románu o tisíci stranách; mezi Kristou a Hansem probíhá dramatický dialog, i když jsou to vlastně dva monology, postavy nerozumí významu slov toho druhého, reagují instinktivně, pudově, a přesto citově

velmi se mi líbil i Kachyňův film, v knižní předloze je však myslím lépe vysvětlen důvod, proč Krista ve vrcholném okamžiku, k němuž se celou dobu chystala, Hanse sekerou neudeří

6 01.02.2022

kdyby tohle napsal muž, budu si myslet, jaký že to není zasmrádlý šovinista, a po několika nejnovějších prózách českých spisovatelek, které píší na téma "zhýčkaná pindulína ve středním věku, která neví, co sama se sebou a co by ještě roupama", prostě nedokážu pochopit, že ve dvacátých letech jednadvacátého století trpí ženy představou, že jsou ve třiceti čtyřiceti letech svobodné a bezdětné, foukají si bolístky a donekonečna rozebírají s psychoterapeutem "traumata" z dětství, zblbnou co chvíli do nějaké alternativy, resp. létají do Japonska a hledají tam co? dalšího boha alias dalšího chlapa, který je nejdřív pořádně ošuká a po nějakém čase se dobrovolně stane bohem-otcem a taky po rodičích převezme úkol o ně pečovat a pěstovat je v blahobytu, aby mohly dál z nudy dolovat nová traumata; proč tyhle káči tedy nenalézají smysl života ve svém zaměstnání? o redaktorské práci se románová Amálie nevyjadřuje vůbec, anebo jen negativně, odmítavě (nepůjdu dnes do práce); nepochopil jsem poslání prózy a chci doufat, že tohle není trefná charakteristika generace Husákových dětí

6 22.01.2022

poutavý výklad jazykové komiky prizmatem klasické filozofie a formální logiky ve čtyřech částech: Já - Svět - Bytí - Jazyk

6 31.12.2021