Lost Soul
komentáře u knih

Dobře napsané, ale zbytečně dlouhé. Na jednu stranu se mi to líbilo, protože Notting Hill je mou oblíbenou londýnskou čtvrtí, ale přišlo mi zbytečné popisovat, jak Eugene otvíral každé balení čokomerančů, strýc Gib si zapaloval jednu cigaretu od druhé a ten protivný Joel a pitomec Lance také nemuseli mít tolik pozornosti.


Ten vložený příběh byl trochu rušivý a zklamalo mě, jak skončil, nicméně zbytek se mi líbil velice. Paul Auster je skvělý vypravěč.


Velmi milý bláznivý příběh s několika vtipnými hláškami. Mám moc ráda romány odehrávající se na anglickém venkově, kde jsou všechny postavy klasickými příklady všech klišé, na která jsme zvyklí z podobných knih.


Nebylo to zlé - měla jsem chuť přečíst si něco vtipného a tento bláznivý román tuto podmínku splnil. Možná tam těch nápadů bylo moc a bylo to až zbytečně moc překombinované a divoké, takže mám po přečtení trochu rozpačitý dojem. Nicméně doporučuji pro čtenáře, kteří mají chuť na něco lehčího.


Příjemná oddechovka. Při čtení příběhu máte chuť se okamžitě rozjet do Paříže nebo vykoupit obchod s čokoládou :)


Byla to velmi náročná četba. Dost jsem se trápila, dělalo mi problémy se soustředit. Téma bylo těžké, k náboženství nemám kladný vztah, takže jsem nechápala souvislosti. Dočetla jsem to, protože to bylo svým způsobem znepokojující a fascinující čtení, co se obou příběhů týče.


Mám ráda příběhy, které začínají nezávisle na sobě a postupně se osudy jejich hlavních hrdinů začnou propojovat.


Z povídek je poznat, že autor je básník. Občas těch poetických obratů a metafor bylo až příliš. Nejlepší povídky - Mapa Anny, Architekt a Růst krystalu.


Plný počet hvězd za to úžasné ztvárnění, příběh nebyl až tak originální, ale líbil se mi ekologický podtext.


Líbilo se mi to hodně, kdyby byly vynechány vraždy, tak by to vůbec nevadilo. Tato příběhová linka mi opravdu přišla zbytečná. Pan Hvorecký by klidně mohl psát průvodce, jde mu to, na rozdíl od jiných čtenářů jsem se nenudila, bylo to zajímavé.


Velký zážitek - smutná báseň v próze. Někdy bývám netrpělivá a přeskakuji popisy krajin a rozčilují mě postavy, které jsou nejisté, pasivní a příliš vše řeší, ale v této knize jsem nevynechala ani řádek. Každá věta měla své místo a smysl, žádný pocit, pochybnost, či radost nebyli zbytečnými. Doporučuji všem, kteří mají rádi romány, v nichž nejde ani tak o děj, o pointu, ale o vychutnání si potěšení z četby dobré knihy. Velká pochvala překladateli.


Nemám ráda romány Jane Austen, ale líbil se mi film Pýcha a předsudek, tak jsem se rozhodla, že si to zkusím přečíst. Nejdřív jsem se nemohla začíst, protože jsem měla zmatek v postavách, ale pak mě to chytlo a dočetla jsem víceméně jedním dechem. Bavilo mě to, možná také proto, že jsem to nebrala vážně, ale jako parodii :)


Měla jsem příliš velká očekávání, takže jsem byla zklamaná. Příběh nebyl špatný, ale poměrně naivní. A vše nám bylo zbytečně vysvětlováno, takže si dovoluji tvrdit, že cílovou skupinou pro tento román jsou dospívající a mladí lidé tak do pětadvaceti let, kteří se patrně s hlavní postavou lépe ztotožní a kteří to vysvětlování také asi budou potřebovat více než my starší :)


Velké zklamání, na román jsem se moc těšila, protože předchozí knihy Z. Smith byly skvělé. Nicméně toto byla nuda - nezajímaví hlavní hrdinové, jejich prázdné životy mě nedokázali ničím zaujmout, nezaujali mě ani popisy Londýna.


Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nakonec jsem dala čtyři, protože mě nadchly poslední dvě části románu - události viděné očima desetileté nadprůměrně inteligentní holčičky Brooke a vzpomínky paní Youngové.
Jinak proud myšlenek jednotlivých postav byl někdy nezajímavý a nebylo snadné udržet pozornost. Miles - host, který se rozhodne zavřít v pokoji pro hosty - mi připadal divný a nesympatický. Je to experimentální literární dílko.


Krásně napsané, autorka má cit pro jazyk, vybírá si i zajímavá témata. Příběhy jsou hodně smutné, takže ač je sbírka útlá, trvalo mi několik měsíců, než jsem ji dočetla. Nevhodné číst během pošmourných podzimních a zimních odpolední :)


Velký zážitek, čtenáři si občas stěžují, že jim ze začátku nebylo jasné, kdo je kdo, ale já jsem se v postavách nijak neztrácela a moc se mi líbilo prolínání jednotlivých příběhů i postava Marty, jejímž vyprávěním začínala většina kapitol.


Kdyby mi bylo kolem dvaceti, byla bych nadšená. Žhavé novinky ze světa výpočetní techniky pomáhají luštit záhadu spojenou s klasicky vydávanými knihami. Navíc záhadu, jejíž rozluštění může vzkřísit z mrtvých ty, kteří byli do projektu zapojeni od samého začátku. Nicméně už mi dávno není dvacet let, takže mě to trochu štvalo. Stejně tak ti unylí "Googláci". Hlavní postavy jsou jen zběžně popsány, o nikom se toho moc nedozvíte, nicméně nikdo extra sympatický se v příběhu neobjeví. Maximálně starý pan Penumbra :)
Kniha má dobrý potenciál, ale po literární stránce nic moc. Jednoduché čtení pro dospívající, které víceméně neurazí.


Byla jsem hodně zklamaná. Těšila jsem se na Murakamiho magický realismus, na nějaké nevysvětlitelné události, tajemné postavy a nic :( Hlavní hrdina je slaboch, který za sebou stále vláčí křivdu z mládí a utápí se v sebelítosti. Je to takové nemastné neslané.
