Lost Soul komentáře u knih

Nedočteno. Tato forma "vyprávění" mi vůbec nesedla. Mrzí mě to, na knihu jsem se moc těšila, ale očividně mi tento styl nevyhovuje.

Fascinující výlet časem do nejvýchodnější části Rakouska-Uherska - do multikulturní Haliče. Kniha popisuje život místních obyvatel na konci 19.století. Do každého města “přijedeme” vlakem - železniční dráha ze Lvova do Vídně přes Polsko a Moravu byla ve své době druhou nejdelší v Evropě. Popisy měst a obyvatel jsou doplňovány výňatky ze soudobého tisku a románů autorů, kteří v Haliči žili a velmi často z této chudobné oblasti odešli za lepším životem na západ monarchie. Z němčiny skvěle přeloženo M. Hvoreckým.

14 05.01.2021

Strašlivý zážitek srovnatelný snad jen se Zdrojem od Ayn Rand. Dočteno s vypětím všech sil a ještě stále si říkám, že jsem si tento literární zážitek mohla nechat ujít. Ishiguro vytvořil dílo, za které by se nemusel stydět ani Kafka. Klobouk dolů před překladatelkou Alenou Dvořákovou. A díky jí patří také za skvělý doslov.

7 26.10.2020

Četla jsem loni v angličtině a až kniha vyjde česky, určitě do ní nahlédnu, abych viděla, jak byly některé věci přeložené. Klobouk dolů před Ester Žantovskou, překlad tohoto románu musel být dost náročný.
Nesedl mi styl vyprávění. Obecně nemám ráda, když jako čtenáři sledujeme proud myšlenek vypravěče, musíme leckdy přetrpět různé nudné odbočky a pak se třeba o pár stran vracíme, abychom se zorientovali. Ale věřím, že mnozí tyto výzvy mají rádi. Já už se jim budu vyhýbat :)

11 29.09.2020

Trochu mě zklamal ten melodramatický závěr, ale přesto se tento úžasný román zařadil mezi to nejlepší, co jsem kdy četla.

13 06.08.2020

Slohová práce na téma “Velmi stručné dějiny Turecka” posléze doplněna rodinnou ságou. Nijak neobohatí a víceméně ani neublíží.

3 29.06.2020

Z mého pohledu výstižný popis aktuální situace v Británii (a patrně i v jiných státech západní Evropy) s ohledem k řešení problémů způsobených odchodem mladých muslimů do zemí, v nichž působí ISIS a jí podobné organizace. O dopadu, jaký jejich odchod má na rodiny, které zůstaly. O názorech většinové i menšinové společnosti na řešení této složité situace.
Hlavní postavy mi nebyly zrovna dvakrát sympatické, proto jsem knihu několikrát odložila. Vadila mi jejich naivita, umínenost, víra. Ale autorka píše velmi čtivě a jako celek hodnotím knihu víceméně kladně. Bylo to moje první setkání s tématem a určitě nebylo poslední.

8 21.06.2020

Fotografie skvělé, ale psát paní neuměla. Občas vtipné postřehy.

4 03.05.2020

Tato kniha mě zklamala. Dlouho jsem se nemohla začíst a do čtení jsem se musela nutit. Nicole Krauss mám hodně ráda, předchozí romány se mi opravdu líbily (kromě Muž vejde do pokoje, ten mě nezaujal), ale toto mi přišlo jako veřejná forma psychoanalýzy, pokus o očištění se, omluvu (či výmluvu?). Hlavní postavy byly poměrně nesympatické, ničím mě nezaujaly. Za pár let si zkusím román přečíst znovu, třeba ho pochopím až s přibývajícím věkem.

3 27.11.2019

Občasné rozvláčné pasáže se střídaly s těmi, které měly spád a pohltily mě. Pro mě nejzajímavější bylo dědečkovo vyprávění o zážitcích z druhé světové války. Hodně mě bavila i epizoda z vězení. Historická fakta v románu uváděná jsem si zatím neověřovala, ale autor Chabonova formátu by si patrně nedovolil v podobných věcech příliš fabulovat. Román si za pár let určitě znovu přečtu. Tak jako většinu autorových románů. Jsou to díla, ke kterým stojí za to se jednou za čas vrátit.

7 14.11.2019

Toto bylo velké trápení. Dočteno jen z posledních sil s nadějí, že třeba konečně pochopím, co se na tom tolika nadšeným čtenářům líbilo. Velmi nesympatické postavy, které vedly nezajímavé rozhovory. Kdybych byla mladší (jsem starší než románová Frances i Nick), tak bych třeba pro ně měla větší pochopení. Frances byla ve velmi složitém věku, kdy se člověk hledá a potýká se s různými komplikovanými stavy, ale byla to velmi pasivní osoba, se kterou bych v reálném životě nechtěla mít nic společného, protože by mě jen stahovala ke dnu. Za sebe fakt nedoporučuji. Obálka je na knize asi to nejlepší :)

9 01.10.2019

Velmi milé překvapení. Čekala jsem oddechové čtení šestákového typu :) ale bylo to velmi sofistikované a místy i poučné.

11 03.06.2019

Moje první setkání s autorem. Těch "kauz" bylo na můj vkus příliš, ale vše bylo velmi logicky vysvětleno, nic nedrhlo. Moc dobře se to četlo, určitě si od D. Dána ještě něco přečtu.

14 11.03.2019

Příběh mě moc nezaujal, po Gentlemanovi v Moskvě to pro mě bylo zklamání. Původně jsem chtěla dát jen tři hvězdy, ale popisy New Yorku a společenského života mladých lidí konce třicátých let si minimálně jednu hvězdu zaslouží.

5 27.02.2019

Slova, slova, slova aneb mnoho povyku pro nic.

5 14.12.2018

Tento žánr obvykle nečtu, pořádně jsem nevěděla, co mě čeká a tak jsem byla velmi překvapena tím, čeho se mi dostalo. První polovina byla zbytečně rozvláčná, ale poslední část knihy odehrávající se v Tribeči byla skvělá. Líbil se mi i styl, jakým byla kniha napsaná, působilo to velmi uvěřitelně :)

15 23.10.2018

Zklamání. Některé kapitoly byly super, líbily se mi Kaarnovi artchitektonické vize a festival, ale jako celek se mi to nelíbilo. Vím, že je to žánr nazvaný finské podivno, ale toto bylo velké zbytečné chaotično.

2 22.10.2018

Pět hvězd hlavně za informace o emocionálním životě slonů. Jsou to úžasní tvorové, byla jsem často dojata.

13 08.04.2018

Konec zklamal, ale jinak úžasná kniha a mohu jedině doporučit.

9 10.12.2017

Děj nic moc, ale jako obvykle to bylo hodně vtipné, takže se chystám na další díl.....

3 29.11.2017