Luca84
komentáře u knih

Skvěle napsané. Historické reálie, výborně vykreslené postavy. Silný příběh. Pro mě zároveň bolavé uvědomění si, že život v blízkosti hranic byl v době válek ještě o kus těžší.


Náročné, bolavé, nespravedlivé. Hrozná doba to byla. Knihu doporučuji k přečtení. Musíme si tahle zvěrstva neustále připomínat, abychom nedovolili jejich opakování.


Nejlepší kniha, kterou jsem za poslední roky četla. Tak čistá, skutečná a živelná. Nádherný, silný, bolavý příběh. Kya se stala mojí hrdinkou. V některých věcech mi dokonce otevřela oči. Tuhle holku z bažiny si ponesu v srdci.


Válka je zlo, vždycky a pro všechny. Sotva pro jednoho válka skončí, druhému začne. Pro jednoho zachránce, pro druhého tyran. Bolavé čtení. Krutý osud mnoha lidí, kteří v těch dobách museli žít a přežít. Popisy válečného a poválečného Brna byly zajímavé. Pochod na Pohořelice děsivý. Doporučuji přečíst.


Ach, ach, ach. Dvojka snad ještě lepší než první díl. Bolavé, smutné, skutečné.


Kniha začíná na konci války, vyprávěna ve dvou rovinách. Z pohledu české rodiny v Praze a německé rodiny v malé pohraniční vesničce Glasendorf.
Němci prohráli válku a přesýpací hodiny se otáčejí. Všechno německé musí ze země pryč, včetně těch, co se tu narodili, jejich rodiny tu po generace žily a hospodařily.
Příběh plyne a brzy je jasné, že dvě roviny příběhu se propojí.
Na této knize si nejvíc cením pohledu Češi vs. Němci.
Jedna válka skončila, ale okamžitě se rozpoutala další. Jenže ve válce nikdo není vítězem. A dobro se zlem svádí další bitvu.
Druhý díl si určitě přečtu. :)


Tohle se mi moc líbilo! Zajímavý příběh i místo. Hůrka si mě získala. Svět ve světě. A jak většinou už od půlky knihy tuším kdo je vrah, tady jsem si nebyla jistá až do samého závěru. Výborná česká detektivka. Paní Klevisová prostě umí.


Realistická, skutečná, faktická, bolavá. Čtu třetí knihu paní autorky a i když už shledávám určitou podobnost ve stylu, způsobu vyprávění a příběhu, pořád mě to sakra baví. A pořád chci číst dál. Opět skvělá kniha. Děkuji!


Tohle je tak bolavý a přitom laskavý a nadějeplný příběh. Violette to v životě skutečně neměla lehké a přitom si v sobě nosí naději, že jednou bude líp. Barevné šaty pod šedým kabátem, to je nyní Violette. Kým ale byla dřív a je připravená barevné šaty ukázat světu? Příběh jsem četla a poté také poslouchala jako audioknihu, která je výborně načtená. Štěpánku Romovou mě bavilo poslouchat. Francouzská melodie skvěle dokreslila příběh. Myšlenky na začátcích kapitol originální a mnohdy motivující. Pokud máte rádi skutečně bolavé příběhy, které vás rozloží a postupně zase složí do nového člověka, román Vyměnit vodu květinám je přesně takový.


Emotivní příběh z prostředí divoké krásy Colorada. Kolik toho někteří lidé dokáží unést. Silné. Torie má můj obdiv.


„Tahle cesta vede tam, kam chceš jít, chlapče.“
Irsko, prosinec 1985. Mrazivý vzduch, kouř z komínů, dřina, která nekončí ani na Štědrý den. Bill Furlong pracuje velmi tvrdě, stará se o rodinu, na kterou je náležitě pyšný, snaží se vést dobrý život a příliš nevyčnívat. Ale když v klášterní kůlně při zavážce uhlí narazí na zuboženou mladinkou dívku, naprosto ho to ochromí. Takže je to pravda, to co se šeptá?
Silný, inspirativní příběh, který ve své křehkosti bodá jako ledový prosincový vítr do odkryté tváře. Příběh o tom, že skutečná změna nezačíná velkými gesty, ale drobnými maličkostmi.


První polovina knihy je klasická romance. Už jsem přemýšlela, že knihu odložím na "někdy příště", když se kniha pustila úplně jiným směrem než jsem čekala. Druhá půlka byla fakt jízda, kterou jsem dala na jeden zátah. Příběh, který mi vzal dech a prostě jsem musela vědět jak tohle dopadne. Silný příběh, který věřím, že dokáže dát mnoha svým čtenářům sílu něco ve svém životě změnit.


Moje druhá kniha od paní Mornštajnové. Nevím jak to autorka dělá, ale její styl psaní je prostě natolik poutavý, že nejde přestat číst, dokud nepřečtete poslední stránku. Hana se mi velice líbila. Ten příběh doporučuji přečíst všem lidem. Je důležité si neustále připomínat hrůzy minulosti, která ještě není ani tak minulá jak by se mohlo zdát. Je důležité si to všechno připomínat a nedovolit, aby se takové scénáře ještě někdy opakovaly. Děkuju za tuto knihu. Děkuju za připomenutí...


Moje první setkání s autorem a byla to teda jízda. Čtení mi ubíhalo svižným tempem a s takovou ladností, jako když loďka pluje po proudu. Vlnka sem, vír tam. Posádka si jízdu užívá, klidně přijímá cákance od vln, očima nespouští dálku před sebou. Těší se z jízdy, popohání loďku, i když všichni moc dobře vědí, že tam vpředu, tam se loďka převrhne. Vlny budou dál hrát svoji laskavou hru a čtenář se ani nezlobí, že právě vyhaslo několik životů. Však to tak chtěli, ne?
Pardon, nechala jsem se trochu unést. :) Je to o lásce.


Líbila se mi, dobře se četla, děj plynul. Zajímavý příběh, temná minulost, doba po válce, současnost, kostlivci ve skříni, malá vesnička. Líbila se mi, ale byla prostě jiná, než jsem u autorky zvyklá.


Doporučuji! Strastiplné dějiny Vietnamu. Skvěle napsané. Smutné. Šokující. Kniha, která probouzí touhu vědět víc o Vietnamu a jeho minulosti, která teda byla dost drsná.


Řekli mi ať si to přečtu, že ten příběh stojí za to. A tak jsem si tu knihu přečetla. Byl to krásný víkend, který jsem strávila po boku Lou a Willa. Smála jsem se, plakala, užívala si jejich hovory. Moc jsem si tu knihu užila a teď je mi trochu smutno..


Velmi čtivý román. Sedl mi styl autorky - přímé, tvrdé, chvílemi až mrazivé. Ostatně jako ta doba sama. Žádný zbytečný patos. Příběh mi sedl a i když nešlo o kdoví jak překvapivé rozuzlení, rozhodně jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.


Nečekala jsem, že se mi to bude až tak líbit. Lehce napsané, takže se kniha čte výborně. Jen mi z toho všeho bylo chvílemi až smutno a napadalo mě mnoho otázek. O vztazích, rodině, lásce a tak obecně o životě.


Krásný příběh. O víře v dobro, o přátelství, o síle knih a příběhů, o naději. Knihomol bude z Pařížské knihovny nadšen. Tuhle si někdy přečtu ještě jednou. :)
