LucaEx. komentáře u knih

Jak tak koukám na všech pět dílů z Green Valley, vyrovnaných v mé knihovně pěkně vedle sebe, tak je mi smutno, že k nim nejspíš už žádný nepřibude.
Poslední Nové šance se četly samy. A i když je to díl poslední, řadím ho mezi ty povedenější, vlastně hned za skvělý díl první.
Tentokrát se v Green Valley protnou cesty německé dívky Leonie, jejíž obor je pivo a jeho výroba. Je totiž sládek. A kuchaře Sama, který sám vychovává malou dcerku a sní o vlastní restauraci.
Ti dva na sebe rozhodně mají zálusk, ale nějakou chvilku to trvá, než povolí otěže. Ale hlavně! V celém posledním dílu se potkáváme s Izzy, Annie i Lenou a Ryanem, kteří jsou pořád neskutečně vtipná dvojka. Až si tak říkám, jestli si první díl nedám ještě jednou .
Skvělá série, škoda, že už je kompletní.

3 04.05.2024

Noooo, bylo to dost na hraně, ale dobře napsané a čtivé.
V první polovině knihy nás autorka nenápadně připravuje na to, jaká to bude v druhé půlce jízda, uff.
Hlavní hrdinka Tiernan občas neví, kam dřív “skočit. Umí být náladová, tvrdohlavá, možná až nesnesitelná, ale ti tři muži, se kterými musí začít žít, by jí snesli modré z nebe.
Jake je skvělý horal, chlap, o kterého se mohou všichni opřít.
Noah je sluníčko a hajzlík v jednom.
No a Kaleb je naopak hodně temný, lovec, drsňák, až z něj jde strach.
No a tyhle čtyři postavy zavřete na samotu v horách v Coloradu, odkud ani kam se nikdo během zimních měsíců nedostane a máte tu pořádně zamotaný a peprný příběh.
Já jsem si jo tedy užila a hltala každou stránku.

3 30.04.2024

Upřímně řečeno jsem druhý díl série prostě zhltla. Byl pro mě jednodušší, i když nás nečekaně vracel v čase o pár měsíců před první díl, protože nejsem odborník na practvo a tím se první díl jen hemžil.
Hlavní hrdinkou je tentokrát Mhairi, stejně stará kamarádka Effie, dcera pošmistra ze St. Kildy, která by pro svou rodinu udělala cokoliv. I se provdala za na první pohled příjemného (na druhý už moc ne), syna sedláka ze sousedního ostrova, kterého vůbec nezná.
Karen Swan opět nešetří popisy přírody ani tím, jak byl život na St. Kildě těžký. Nechybí ani zašmodrchaná romantická linka a čtenářovo fandění hlavní milenecké dvojici.
Prostě krásné to bylo a nemůžu jinak, než doporučit.

3 24.04.2024

Do čtení Knihy dvou cest jsem se pouštěla opatrně. Po přečtení Kéž bys tu byl, která mě úplně nenadchla, jsem věděla, že i tak skvělá autorka jako Jodi, se někdy utne. Ale ne mé obavy byly tentokrát zbytečné.
Kniha dvou cest se mi líbila moc, měla několik vrstev, časových linek a taky mnoho zajímavých témat, o kterých jsem ještě nečetla. Je z ní znát, že se autorka do starého Egypta zamilovala. Těch informací bylo někdy až zbytečně moc. Ale vyvážil to pro mě milostný příběh hlavní hrdinky Dawn. Egyptolog Wyatt byl hrdina k zamilování a fyzik Brian jakbysmet. Dula smrti - povolání Dawn pro mě bylo neznámé a o to víc obdivuhodné.
Téměř celou knihu jsem nemohla z hlavy dostat myšlenku, kolik toho musela Jodi Picoult nastudovat, aby takhle obsáhlou knihu mohla vůbec napsat.
Klobouk dolů…
A neodpustím si poznámku na závěr. Anotaci nečtěte, je naprosto zavádějící, ten, kdo jí psal, si přečetl prvních pár stránek prologu a anotace byla na světě. Nevěřím, že by tohle měla na svědomí sama autorka.

3 15.04.2024

Další z řady beletrizovaných životopisů, tentokrát o Coco Chanel a její cestě k parfému Chanel no. 5.
Autorka se věnuje jen několika letům z života Coco, kdy zahyne její láska, přítel a rádce v jedné osobě Boy Chapell. Jak ona truchlí a objeví světýlko na konci tunelu v podobě svého vlastního parfému. A jaká klikatá cesta k jeho objevu vedla a kteří muži Coco na jejím pátrání doprovázeli.
Milé a nenáročné čtení mě donutilo si další informace o této módní ikoně vyhledat. A v jaké společnosti významných lidí se Coco pohybovala, mě moc bavilo.
Tento příběh z edice Významné ženy řadím k těm povedenějším. Čtení jsem si užila.

Přiznám se, že ač jsem o Formulistovi věděla z Instagramu a četla několik nadšených recenzí, tak jsem se ho trošku bála.
Romantický příběh z prostředí F1, to je přece přesně pro mě! Jenžejá formule sleduju, byla jsem na závodě, sleduju týmy i jezdce, mám o tom specifickém prostředí nějaké povědomí. Takže jsem se bála, že v knize budou nepřesnosti, které mě budou štvát a já se nebudu moct soustředit na třeba i hezkou romantickou linku.
Nooo obavy stranou, Formulistu jsem zhltla za dva dny a čtení si moc užila. Skvěle napsané, při čtení jsem si musela několikrát uvědomit, že čtu knihu české autorky, že to, co čtu, není překlad, ale originál, protože některé výrazy mi přišly opravdu trefné.
A hlavní postavy? On mrzout a závodník Anthony a ona éterická kráska Vanessa (knihomolka!).
Oba si nesou na zádech nějaké zatížení z minulosti, nelehké situace v rodině, mají svá tajemství. A tleskám autorce za wow efekt, kdy . Ale to si přečtete sami. Rozhodně doporučuju. A hvězdičku přidávám i za krásnou obálku a grafické zpracování.

3 23.03.2024

Pátý díl mé oblíbené série Milesův klub byl “must have. Ale epilog epilogů? No, není to náhodou trošku zbytečné provětrání našich peněženek?
Ve čtyřech částech věnovaných každá jednomu z bratrů Milesových a jejich ženám se nedozvíme nic převratně nového. Dva nejstarší se množí kosmickou rychlostí, Elliot ten má s Kate opačný problém a Christopher teprve zjišťuje, co je život na farmě vůbec zač.
V oblíbenosti u mě vede i nadále miláček Tristan a všem, kdo četli celou sérii můžu jedině doporučit i tento díl. Je to takové last good bye Milesovic kluků.

3 24.02.2024

Dostala jsem, co jsem potřebovala.
Milou oddechovku, nad kterou nebudu muset přemýšlet, milostnou zápletku, pár hot scén a pohled na život v New Yorku.
Druhý díl série se mi líbil víc, než první. Jak Tuck, tak i Francesca mi byli velmi sympatičtí, stejně tak i jejich “rodina a práce.
Jo, bylo klišé i happyend, ale to je přesně to, proč teď po téhle knížce sáhla.
Oddechovka na víkend nebo dovolenou.

3 03.02.2024

Pro někoho jako já, kdo věděl o Marie Callas pouze to, že to byla věhlasná operní diva, byla tato kniha velmi milým a zajímavým překvapením.
Další z řady beletrizovaných biografií mi představil dámu s velkým hlasem i srdcem, které bylo plné její milované hudby a také citu k jednomu velmi významnému muži. Aristotelu Onassisovi. A právě jejich komplikovaný vztah máme možnost sledovat ve dvou časových rovinách. Život v luxusu, s vysokými nároky okolí i pod drobnohledem paparazzi.
Velmi se mi líbilo zpracování, kdy Maria nebyla jen vykreslena jako zářící hvězda, ale i vzteklá, panovačná a sebestředná žena. Která, když nebylo po jejím, dokázala rozpoutat pořádné peklo.
Čtení jsem si moc užila, i když fanoušek opery ze mě asi nikdy nebude.

3 30.01.2024

“Panenko skákavá, to bylo dlouhé!
To by možná zvolala sama hlavní hrdinka Joy Delaneyová po dočtení tohoto románu.
Prvních 200 stran jsem se nemohla začíst, dalších 200 mě bavilo a posledních 80 mi přišlo až zbytečných.
Autorka nás zavede do domácnosti ústředního páru, čerstvých důchodců Joy a Stana, kteří milují a celý život hrají tenis. Ten je i živí.
A tihle dva mají čtyři děti, ty mají bývalé i současné partnery, sousedy, spoluhráče z tenisu, kamarády. A všem je v knize věnováno více či méně stránek, včetně dvou dějových linek.

Jak už jsme u Moriarty zvyklí, její příběh je zajímavý, v něčem smutný a krutý, ale ukazující pevné a láskyplné manželství i problémy současných mladých párů.
Za mě mohla mít kniha o polovinu méně postav i stránek, to bych byla spokojenější.

3 14.01.2024

Neklidná růže se mi naprosto trefila do nálady i životní etapy. Potěšila mě a dala naději.
Prvotina Moniky J. Čapkové se hned od prvních stránek jako prvotina rozhodně netváří. Autorka má neuvěřitelnou slovní zásobu, se slovíčky, slovními obraty i přirovnáními umí doslova kouzlit. A vytvořila hrdinku, která baví.
Evelína.
Je jiná, je zvláštní, ale zároveň úplně stejná jako my. A tím my myslím ženy po čtyřicítce a víc. Ukazuje, že život ve čtyřiceti fakt nekončí, že pořád toužíme po lásce, něze, vášni. Chceme si užívat života a hledáme souznění.
Neklidná růže je pro mě krásně ženská, sexy a smyslná, někdy hodně bolavá, ale i vtipná.
Pokud se nebojíte při čtení zamyslet a občas se i zasmát, tak směle do toho. Utrhněte si Neklidnou růži.
Tleskám a gratuluji autorce k její krásné první knížce a přeji jí spousty spokojených čtenářů a čtenářek.
A děkuji za poskytnutí knihy k recenzi. Moc jsem si čtení užila a myslím, že jsem ji nečetla naposled.

2 30.08.2024

Předem musím uvést, že rozhodně nejsem cílovka, i když mám romantické příběhy ze školního prostředí velmi ráda, Laura Kneidl tuto knihu určitě nepsala pro mou věkovou kategorii.
I když první dva díly jsem opravdu hltala, třetí je pro mě velkým zklamáním a dost jsem se s ním trápila. Ráda jsem se vrátila za Lucou a Sage z prvních dvou dílů, kteří zde byli ale jen okrajově a těšila se na vyprávění April. Ale pro mě to bylo hodně YA, naivňoučké, ploché, nezajímavé. Ale znovu opakuji, nejsem cílovka. Mladším čtenářkám se určitě Nezapomeň na mě bude líbit víc. Mě příběh neoslovil, mezi April a Gavinem jsem necítila žádnou chemii. Sorry.

2 10.08.2024

No do háje! Jen tak jsem to zkusila, ale je to tak návykové a navíc s takovým cliffhangrem, že jsem se musela okamžitě vrhnout na druhý díl.
První díl je klasika a podle data vydání byl (a celá série asi taky, ale nevím) určitě dobrou inspirací i pro ostatní autorky romantických sérií. Takže je to tak nějak o tom, jak chudá, ale statečná a hrdá holka ke štěstí a bohatství přišla. Je donucena stát se členkou jedné ukrutně bohaté rodiny, která čítá hned několik velmi přitažlivých kluků a mužů. Taky se tu motají nějaké ty ženské mrchy, prostředí prestižní školy pro boháče a celkově luxusní život. Ale nic bez starostí a skrývané bolesti.
A vyjde z toho začátek série jako víno, který baví. A hlavní hrdinka se mi líbila, stejně jako její vyvolený z rodiny Royalů, Reed.
Hned jsem musela otevřít druhý díl, jinak to nešlo a smekám před autorkami, jak to navlíkly. Dobrý

Nooo, Mona Kasten stále drží laťku velmi vysoko.
Velmi bolestný příběh vyprávěný s citem, jak to autorka umí.
Z prostředí showbyznysu, kde hlavního hrdinu, bubeníka Beasta, trápí vážné psychické problémy. Moderátorka nezávislé rozhlasové stanice Rosie je skalní fanynkou kapely a díky několika velmi nepříjemným událostem se nečekaně dostane Beastovi pod kůži.
Jak jsem už psala, je to bolestný příběh, smutný, ale s nadějí. Aspoň já ji cítím a musím si hned pořídit další díl.

2 23.05.2024

Čtivý, ale pro mě až moc zdlouhavý příběh, kde je jedinou zápletkou zatajená pravda, kterou mohli hlavní aktéři vyřešit za pět minut dvěma větami.
Ale abych nebyla moc kritická. Ona byla správně střelená a on někdy k sežrání.
Něco jsem jim někdy ani nevěřila a toho sexu, broskviček, mušliček a kolíků bylo občas až moc.
Na dovolenou na přeplněné pláži, kdy se na čtení nezvládnete pořádně soustředit asi dobrý, ale já si další díly série nechám nejspíš ujít.

2 18.03.2024

Od Markéty už jsem něco málo četla, slyšela pár epizod jejího podcastu a baví mě i její příspěvky na Instagramu. Mám její projev ráda a Majonéza k snídani mě rozhodně nezklamala.
Hlavní hrdinku Emu vykreslila skvěle, ta holka mě bavila. Takový Sheldon (z Teorie velkého třesku) v sukních a toho miluju.
I když to byl příběh ze života osmnáctileté holky, životní příběhy jejích dospělých blízkých ho přibližovaly i k nám, dříve narozeným.
Dobře se četl a mě bavil. Další, i ty starší dílka Markéty Lukáškové si nenechám ujít.

2 05.03.2024

Knížky od Jodi mám moc ráda a proto mě mrzí, že tato mi úplně nesedla.
První půlka byl klasický příběh o turistce na Galapágách s nádechem lockdownu a romantiky, druhá půlka připomněla dobu nedávnou. Covid, lockdown, strach o své blízké.
Určitě bylo v knize pár velmi zajímavých momentů a určitě se jí nedá upřít čtivost, ale četla jsem od autorky i lepší kousky.

2 18.02.2024

Všechno má svůj čas a o knize Vlastiny Svátkové to platí dvojnásob. Pro některé čtenáře totiž ten čas na tuto knihu nikdy nepřijde a někdo jiný se jí může chytit jako tonoucí záchranného kruhu. A s tím by k jejímu čtení i měli přistupovat.
Já jsem ten druhý případ. Nejen, že se mi líbila, ale v mnohém mi i pomohla. Pomohla mi v nelehké životní etapě. V mé vlastní momentální tmě. Otevřela mi oči a řekla, že v tom nejsem sama.
Každý si v ní najde to svoje a pro mě byly některé pasáže až drtivě pravdivé. Kdo nezažil toxický vztah, toxického partnera a jeho narcistickou poruchu osobnosti na vlastní kůži, nepochopí.
Já pochopila a Vlastině děkuji.

1 03.10.2024

Abych pravdu řekla, byl to pro mě takový lehký příběh z nelehké doby.
Asi nejspíš autorčiným stylem psaní, někdy až moc strohým. Žádné velké emoce, snad jen odtržení mladé maminky od několika měsíčního miminka mnou trochu zacloumalo.
Komunisti, esembáci, Rusáci. Do téhle doby se už ani v knížkách moc ráda nevracím. Četlo se dobře a rychle, ale nevím, jestli si na Hájovnu za pár dní ještě vzpomenu.

1 03.10.2024

Oddechovka s lehounkým napětím, která se dobře čte.
Knihy Larse Keplera mají úplně jiné grády a s Až najdu klíč bych je vůbec neporovnávala. Přijde mi, že i samotní autoři si chtěli oddechnout a napsat něco klasického.
Já jsem si čtení užila a ráda strávila pár večerů ve Švédsku s vyšetřovatelkou Julií, jejím parťákem Sidem a jednou hodně zvláštní rodinou.

1 07.09.2024