LucinkaPevensi komentáře u knih
U Rybáře jsem měla hodně velká očekávání, ale nebyla jsem vůbec zklamaná. Kromě úžasně mrazivé atmosféry a krásných popisů hrůzných krajin autor umí také velmi stručně, ale přitom do hloubky popsat psychologii a motivy postav. Deprese byla místy tak temná a intenzivní, až byla téměř hmatatelná. Děj byl velmi hezky ucelený a jednotný díky motivu rybaření, ať už toho klasického, nebo toho které provozoval Der Fischer.
Asi tak dvě třetiny knihy mají takovou pomalou, ospalou atmosféru, ale pak se něco stane a nejednou to celý zrychlí z 0 na 100 a z ospalýho příběhu o maloměstě se stane totální masakr.
Kniha není jen brack, má vlastně docela přesah. A postava ďábelského pana Gaunta je v něčem velmi archetypální.
Kingovi se příběh povedl moc, český překlad se povedl už méně.
"To se ví, že všechno není jasné a zůstala spousta otazníků. Tak to prostě je. Víš to stejně dobře jako já. Jinak nemáme důvod pokračovat."
Je to umělecký, je to magický, je to naturalistický, filozofický, plný hudby, ale hlavně esenciálně severský... Teda spíš islandský. Ta nezvratnost osudu a propojení života a smrti je úchvatný.
Skvělá kresba, hezky zapracované texty písniček do děje a mělo to švih a super vibe, celý to bylo trochu jako "na tripu". ALE... chyběla mi tady nějaká reflexe křesťanství, protože Nick Cave sám o sobě říká, že je věřící a celý život chodil do kostela. Jo, já chápu, že v určitě části života prostě revoltoval proti všemu, i Bohu. Ale interpretovat jeho písně (Halelujah, The Hammer Song) jako téměř rouhavé, mi prostě vadí, když mnohem více se jedná o vyslovení pochybností a určitého strachu (takový je aspoň můj dojem).
Zajímavé a velmi podzimní podobenství o pokušení, hříchu a zlu, ktere ve mně chvílemi vzbudilo opravdovou hrůzu. Čím více Bradburyho čtu, tím raději ho mám.
Vynikající, velmi silné dílo, které ve mně bude rezonovat pravděpodobně ještě hodně dlouho. Skvěle vygradovaný příběh, který kromě minimalistické (nicméně dokonalé) kresby umocňuje také fakt, že téměř všechny postavy skutečně existovaly. Vypravěč "bůh" uran je už jen třešničkou na dortu.
Mnohem slabší než předchozí dva díly. Na to, že je to young adult, zde hrál příliš velkou roli sex. Téma bylo klišé, navíc to trochu kopíruje knihu Navždycky. Oproti předchozím dílům to bylo mnohem méně vtipné. Zbytečné psychologizování k autorčinu stylu také vůbec nesedí, navíc celá ta záležitost s úzkostnou poruchou byla pojatá špatně a povrchně. Co se týče hrdinů, tak Charlee celkem ok, i když černobílá, ale Noah... charakter fajn,ale bad boy úplně ne, co si budem...
Na Doerrových knihách mám ráda to, jak dobře fungují a jaký mají úžasný vnitřní řád. Jak v pravý moment zapadnou do sebe všechny dějové linky, takže to, co zprvu působí trochu nesourodě, dá dohromady geniální komplexní celek.
Přečteno asi za tři dny. Trochu to připomínalo film Franka Capry It's a Wonderful Life. Celková pointa se mi moc líbila, kniha mě dojala až k slzám.
Krásné a čtivé básně, také výborný překlad Jana A. Kozáka.
Nemůžu si pomoct, mám pocit, že jsem tohle všechno už někde četla... Navíc spoustu věcí nedává smysl (proč všichni jen tak letěli kam Aurora řekla???) a všechny postavy mají stejný (ke konci už dost trapný) humor. Průměr, neurazí, ale ani nepotěší.
Nedokážu to nijak ohvězdičkovat. Některé věci autor vystihl opravdu dobře. Na druhou stranu se zoufale snaží zůstat nestranný, takže si dělá srandu ze všeho a ze všech, jenže z něčeho méně. Nakonec to vlastně vůbec není tak vtipné, jak jsem očekávala.
John of Us měl asi působit sympaticky, já ho každopádně nesnášela jen co otevřel tu svou robotickou hubu a začal z ní sypat spoustu chytrých keců typu: „Já nejsem komunista, ale...“
Další co bych knize vytkla je zbytečně velké množství perverzních scén a narážek.
Zápletka s Martynem mi přišla naprosto zbytná, jeho postava nereálná, jako by ho autor chtěl jen ničit a jako by Martyn měl jen samé špatné vlastnosti.
Neustálé připomínání nesmyslnosti všech náboženství mi taky lezlo na nervy.
Celkově to doporučit nemůžu. Pokud si chcete přečíst něco, co reflektuje naši civilizaci, je zde skvělá kniha Brave New World.
Tak tentokrát mě autor velice příjemně překvapil. Mapa dní byla trochu slabší, ale tohle je svět podivných, na který jsem čekala a který mám tak ráda! Možná to bude tím, že netvoři a stvůry jsou zpět?
„Kristus byl mocnější než prastará magie.“
Vynikající kniha, četbu jsem si užívala, přestože se vlastně nejedná o beletrii.
Jako by se Anna ze Zeleného domu stala filozofkou a napsala knihu.
Ne, vážně. Nebojme se být snílky a dívejme se kolem sebe. Tenhle svět není zdaleka tak obyčejný, jak si někdy myslíme. Skvělá kniha obohacující i nekřesťany.
Neveselé čtení. Ale duchovně výživné a napínavé. Hodně se mi líbil vývoj všech postav a jejich vnitřní boje.
Poměrně napínavý příběh, který je však z větší části vykradený z Hunger games. 24 lidí soutěží, o svůj život sice ne, ale nemá to k tomu daleko. Hlavní hrdinka miluje dva chlápky, ale nemůže si vybrat. A světu, ve kterém žije, vládne krutý král, takže ona chce samozřejmě udělat revoluci a vysvobodit spousty nešťastných otroků.
Tahle hlavní hrdinka je nevychovaná, tak samolibá, že i samolibě miluje a tak sebevědomá, že to musím nazvat arogancí. Její názory jsou obdivuhodně pokrytecké. Nájemná vražedkyně tvrdí, že je v každém člověku střípek dobra. A dokonce se pohoršuje nad utrácením neposlušného psa. Zabíjí pro peníze, dělá z lidských životů záležitost obchodu, což je skoro stejné jako otrokářství, proti kterému tato osoba tak vytrvale bojuje. A k tomu všemu o ní její kamarádka prohlásí: ,,Ale ty jsi v těch dolech neztratila lidskost. Nedopustila jsi, aby tvou duši strhli ke krutosti.''
Asi jí nedošlo, že mluví s nájemnou vražedkyní. Já se jen znechuceně ptám: umění nebo kýč? Odpověď na sebe nenechává dlouho čekat.
P. S. Jo a jestli se těšíte na krvavý souboj mezi nejlepšími zabijáky Erylei, máte smůlu, protože autorka většinu zkoušek přeskakuje a pořádný souboj je až na konci.
Autor tohle téma vystihl nádherně. Jen škoda, že se mi více než kniha líbil film (a to se mi často nestává). Film mi také pár věcí ozřejmil a je velice věrně udělaný. Konec příběhu je bezchybný... Takový reálný a překvapivý.
Slovy nevyjádřitelný zážitek. Kdybych mohla dát hvězdiček deset, tisíc, milion... Dám je všechny. Ta touha po hrdinských činech a žádný strach ze smrti, odevzdanost do rukou Stvořitelových... Zajímavá konfrontace pohanského a křesťanského světa. Jsem unesená a nadšená unikátem raně středověké poezie. Jan Čermák odvedl vynikající práci, předmluva i další komentáře se četly dobře i mně (jsem naprostý laik) a grafiky Františka Štorma příběh výborně doplňují. Už vizuální stránka knihy je bomba, spolu s obsahovou se blíží dokonalosti.
Nádherná kniha, která učí radosti ze života a ukazuje důležitost fantazie.