Lucissia komentáře u knih
Poslouchala jsem audioknihu. Na to, že nejsem cílová skupina, mne poslech fakt zaujal. A protože je audio asi osekané, pustím se do knihy. Jednou, a rozhodně ji nebudu číst večer ani v zimě, takovou odvahu nemám. No, ať je to tak či onak, až je to na základě pravdy či fikce, Karika umí zaujmout. A musím kladně hodnotit pana Lichého, jeho čtené pasáže neměly chybu.
Asi jediná kniha, kterou jsem ani nedočetla a musím ji hodnotit pěti hvězdami. Zajímalo mne, co si manžel, absolutní nečtenář, pouští do sluchátek, a to tuto audioknihu. No nadšení veliké, manželovo z knihy a mé z jeho zájmu o knížku (i když audio). Tak jsem ji taky testla na sobě, ale opravdu nejsem cílová skupina... :-)
Tak jsem na rozpacích, knížka je to poměrně milá, dobře se mi předčítala, ale všechen dojem pokazila "pohádka" o klukovi, co hledal vánoční dárky po skříních... Jelikož naše děti ještě na Ježíška věří, musela jsem hodně improvizovat a jelikož ten starší už čte, byla improvizace hodně těžká. Do těch nadýchaných snových pohádek se tahle fakt nehodila. I přesto dávám pět hvězd, ale tuhle pohádku příštích pár let ještě číst nebudu...
Knížka, kterou budu číst určitě ještě jednou. A nejen kvůli tomu, že jsem přelouskala nějaké mizerně opsané PDF v mobilu. Doteď si pamatuju, jak před asi pětadvaceti lety ji pouštěli v rozhlase jako četbu na pokračování... Na tuto knížku nejde zapomenout.
Úžasná knížka od Ježíška, která si u nás našla (pro někoho možná nedůstojné) místo (na záchodě) :-) A listují v ní nejen naše dětí, ale i já a manžel, takže to asi mluví za vše. Zábavná, vtipná a poučná hledací knížka, přesně jako máme rádi. :-)
Jednohubka pro jeden lednový večer. Hezké, dětem se líbilo a mně to připomnělo dětství. :-)
Malinkatý sešitek, který v sobě ukrývá krásné ilustrace a popisy ptáčků v takové formě, že to moc bavilo i mé děti. Klidně mohl být o dost stránek delší. :-)
Pana Nepila mám opravdu hodně ráda. Když jsem si sama pro sebe četla tuto knížku, kterou jsem si sama koupila pod stromeček, měla jsem takovou tu krásnou dětskou radost a určitě mi očka jiskřily i v téměř čtyřiceti (a mimochodem jsem úplně slyšela hlas pana Nepila). No a ty překrásné ilustrace... :-) Tuto knížku odložím jako klenot do vánoční sekce mé knihovny, ale ne na dlouho, jen do příštího adventu a pak se zase nádherně začtu... :-)
Ježíšek se trefil do našeho vkusu. Milé krátké pohádky, které doprovázejí hezké ilustrace pana Sušiny. :-) My byli spokojeni.
Když jsem byla na základce a na střední, tahle knížka byla hit. A od té doby se na ni chystám. No, po více než dvaceti letech na ni přišla řada. Rozhodně je zajímavá, čtivá, ale klidně mohla mít o pár desítek stránek méně... :-)
Stejně jako na 1984, tak i na tuto knihu nikdy nezapomenu. Myslím, že v téhle knize se zrcadlí každý režim. Některý více, některý méně, ale každý...
Milé čtení na jeden večer doplněné milými ilustracemi. :-)
Přečteno, dětem se čtení líbilo. Musím ale popravdě říct, že jsem četla o malinko lepší knížky, nicméně Stráša za přečtení stojí, proto pět hvězd. Knižku provázely výborné ilustrace. :-)
Knížku jsem měla čtrnáct dní půjčenou z knihovny a furt se mi do ní nechtělo. Včera jsem ji při obědě otevřela a ještě ten den ji dorazila. A ona dorazila mě. Téměř celou dobu jsem měla slzy v očích a musím říct, že je to jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Sama s autismem zkušenost nemám, bohudíky, kromě pár filmů, a toto byl opravdu slušný nářez. Knize nemám co bych vytkla a při čtení mě tisíckrát napadlo, jak můžu být šťastná, že mám zdravé děti. Nikdy na knihu nezapomenu...
Knížku letos přinesl pátého prosince čert i s věnováním. Sháněl tu s obrázky Cyrila Boudy. Přečteno, staršího syna to bavilo, ale já jsem měla asi trošku větší očekávání. Také tam bylo dost slov, co se už moc nepoužívají, takže jsem dost vysvětlovala, což je na jednu stranu celkem fajn. Podruhé už ale po knížce sahat nejspíš nebudu. :-)
Tak, jsem ráda, že jsem knihu přečetla, šlo to celkem dobře, ale že bych po ní sáhla znova, to asi ne. Dominik Dán mi přijde dost lepší. Ale čtení nelituju, takže čtyři hvězdy právem. :-)
Tak jako kdysi líbila sestře a mně, tak se líbila i mým dětem. :-)
Jako malé se mi příběh, kterak si Hurvínek zahrál na taťulínka pana Spejbla, moc líbil. A včera synovi též. Sice je to napsáno malinko krkolomným jazykem, ale zase to vyvážily moc hezké ilustrace. :-)
Rozhodně bylo zajímavé sledovat, jaká byla gynekologická péče před osmdesáti lety. V knize bylo sice až příliš odborností, ale příběhy lékaře a jeho pacientek mne zaujaly. :-)
Jednohubka na pěkný skorozimní večer. :-)