LuckaH2
komentáře u knih
Rekonstrukce
Viktorie Hanišová
Knihu jsem precetla skoro jedním dechem za 2 dny. Autorka pise jednoduchym jazykem, větami, ale příběhy jsou silné. Stručně popsaný život ich formou vyprávěny Eliskou, ktera v životě zažila tragedii a snaží se ji pochopit. Jen ja jsem asi nepochopila konec. Každopádně je to silne cteni s mesicnim mimcem;-) Obecne i kdyz me kniha zaujala, Houbarka se mi libila vic.
Chirurg
Petra Dvořáková
Četlo se mi to dobře. "Drsne"prihody zivota, pubertalni dite, neklapajici manželství, nemoci v rodině... Něco, co se děje. A k tomu nahlidnuti do zalulisi doktorů, kteří nejsou superhrdinove. Pacienti, kteří si někdy dělají, co chtějí. ..Jen to nedoporucuju číst před nějakou operaci:-)
Šelma
Andrew Mayne
Napnutá jsem byla jak kšandy! Za mě trihler, kde se člověk něco přiučí o přírodě, trochu se bojí, trochu je napjatý. No a co, že jeden vrah zabil tolik lidí? No a co, že profesor našel těla jak pes vycvičený na pach drog? James Bond je taky nadčlověk a léta mu fandíme:-) za mě super kniha!
Muži, kteří nemají ženy
Haruki Murakami
Ja moc povidky nectu a nevyhledavam, ale tohoto autora mam moc rada, tak jsem to riskla. A byl to uzasny zazitek jako vsechny jeho knihy. Nektere povidky se mi libily hodne(Nezavisly organ, Drive my car), nektere mene(Kino) ale celkove jsem hltatala kazde slovo, ocekavala, co prijde. Murakami mistrne vrstvi deje, vzpominky s tvori celky u kterych vite jak maji skoncit- a najednou nic a vy musite rozvinout!!!mysleni a spekulovat co a proc...proste skvely interaktivni ctenarsky zazitek!
Děti Volhy
Guzel Jachina
Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na dlouhé popisy bez přímých vět. Ale popisy jsou tak živé, krásné, že jsem na nich brzo měla "závislost", příběh sám o sobě je silný, dojemný, ač jsem si podle anotace představovala něco jiného. Velmi krásná kniha, která Vás zavede do vzdáleného Ruska a jejich německých přistěhovalců, počátků komunismu i života u Volhy
Národní opruzení
Karolína Zoe Meixnerová
Za mě male minus, ze to bylo celkem kratke. Přistupovala jsem k tomu jako fikci a pak si po přečtení dohledavala o spisovatelich informace. Ve skole nam řekli co kdo napsal, ale tohle je takove uvědomění si, ze to byli kdysi detmi, ze to byli lidi s city, neuspech, laskami, zklamanimi. Četlo se mi to dobře a sama bych si odbornou literaturu na toto téma obrozeni nečetla;-)
Letní světlo, a pak přijde noc
Jón Kalman Stefánsson
Malé velké osudy malých velkých lidi ve vesnici o 400 obyvatelich žijících 2 hod od Rejkjaviku. Island je muj cestovatelsky sen, takže rada ctu knihy z nej. A tohle bylo mile, chvili tajuplne, chvili smutne, lidske. Mnoho osudů, ktere se vzájemně propletaji v miste, kde "kdyz zazvoní telefon je to udalost, a kdyz projede auto s cizi značkou drama, co všechny zvedne k oknu".
Anna ze Zeleného domu
Lucy Maud Montgomery
Krásné a dojemne, poslední část jsem obrečela. Na svou dobu dost "pokrokove", kdy šli proti morálce, predsukum, tvrde výchově. Dnes by se mohl leckdo učit od Marie, kt.ač nejprve ve vychove sirotka Anny přísná, záhy pochopila křehkou dětskou duši.
Hotýlek na Islandu
Julie Caplin
Po "náročných" knihách (Bolavá, Dlouhý krok do tmy, Ostrov...) jsem nutne potreboval knihu, kde ve chvíli, kdy zjistite první ženské a první mužské jméno, tušíte jak to dopadne:-) nejsem vůbec typicka čtenarka romantickych knih, ale tyhle se mi libi realiemi. Uz jsem cetla Hrad ve Skotsku, ale tady byla islandska krajina a zvyky ještě vic priblizene, za coz davam velke plus.
Hrad ve Skotsku
Julie Caplin
Moje první ze serie Romantické úteky. Pujcila jsem si ji hlavně proto, že se odehrává v mém milovanem Skotsku:-) takováhle typy knih čtu max.jednou do roka, ale užila jsem si to, byla to mila romanticka oddechovka. Krasne prostedi hradu, jezera, skutečnych mist (Fort William, Edinburgh...)
Podbrdské ženy
Jana Poncarová
Silny pribeh. Chvilema se mi chtělo hodne brečet. Jak na sebe lide byli prisni, tvrdi k detem, mozna i sobě. Jak to nemeli lehké. Zajimava sonda do lidských životů a traumat, co si neseme skrz generace. Urcite si od autorky neco dalšího prectu
První osoba jednotného čísla
Haruki Murakami
Nejsem moc na povídky, ale Murakamiho mam moc rada, takže jsem do toho šla. A moc si to užila
Téma hudby, lásky, žen, balancovani ve starším a mladším já, poezii...ani po doslovu nevíte, co je pravda a co fikce (tak jako u jiných Murakmiho knih). Nejvic se mi libili povidka o mluvící opici, asi pro podobnost s Honem na ovci (a Tancuj, Tancuj...). Povídky nutí k premysleni, vryvaji se...treba Karneval, o maskách, ďáblech v nás...
Český ráj
Jaroslav Rudiš
Kniha o ničem a o všem. Parta kamarádů, které neznáme jménem, se schází v sauně, kde plkaji o běžných vecech. Až by se chtělo říct o blbostech. Akorát přitom nahodou někdy narazí na moudra a základ života. To si ale každý čtenář musi najit. A k tomu řeší, co asi může být v té ženské sauně za zdi, kde se ženy chichotaji...nebo vlastně co ze je v tom ženském světě obecne...
Oněgin byl Rusák
Irena Dousková
Asi pred 15 lety jsem v Pribrami videla uzasnou Baru Hrzanovou v Hrdem Budzesovi, knihu jsem ale necetla. Pokracovani Onegin...me moc bavilo, smala jsem se i zamyslela nad absurditou doby ci tvrzenim "klopim usi kvuli detem, deti mohou studovat, akorat si me nevazi, proztoze jsem srab",zkracene receno to, co použila Helenka Souckova... Super historky (krecek, Mikulas...)
Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování
Haruki Murakami
Zvláštní kniha, člověk se při ní zamyslí nad svým životem a okolnostmi, které vnímáme jako automatické a oni takové být nemusí....A ukazuje, jak nás ovlivňují doměnky a naše představy, jak v nás jsou lidé zapuštěni a nechávají otisk v naší mysli, když procházejí našim životem.
Baví mě prostřednictvím Murakamiho knih vstupovat do japonské kultury, protože mi jí velmi přibližuje. Kafka se mi líbil sice víc, ale tahle kniha je víc reálná. Mohu jen doporučit, ale chápu, že není pro každého. Je pro toho, kdo se nebojí nahlédnout dál ve své mysli...
Aristokratka v Československu
Evžen Boček
Já všechny díly Aristokratky nekriticky miluju, protože to jsou situace a hlášky:-) i kdyby vydali dalších 6 dílů musím je mít. Ale je pravda, že tenhle nebude můj top, hodně mi to přípomínalo Vlnu zločinnosti, kde taky některé postavy mimo a "nervy nadranc", některé výstřední, některé s chladnější hlavou...Ale smála jsem se a to mi u této série stačí:-)
Neděle odpoledne
Viktorie Hanišová
První část vyprávějící Teodora jsem preskakovala, to mi neslo. Matku a otce jsem zhltla. Jako celek výborný, jak událost ovlivní celou rodinu. Byla jsem pak u Milohlidky v Jičíně fotit knihu a dost mě mrazilo.
Leila a modrá liška
Kiran Millwood Hargrave
Libila se mi ještě víc než Julie a žralok. Jako dospělá a matka malého dítěte jsem se s ni nějak víc dokazala ztotožnit, pochopit... a navíc skvělý přesah "kam patříme", tema migrace nejen zvířat ale lidí. Velké aha momenty o přírodě i společnosti lidí a "pravidlech".
Chaloupka na muřích nožkách
Sophie Anderson
Škoda ze nejde dát vic hvězdiček. Jedna z nejkrásnějších knih, ktere jsem kdy četla. Nejsem cilovka, je mi 35:-) ale bylo to úžasné. Doufám, ze po smrti existuje Brána, nějaká baba, co tam provází... Schované veci o přátelství, smrti, lasce, rodině, svobodě, i zodpovednosti. Dojemné, brecela jsem jak želva. Asi si ji prectu hned znovu:-)
Černý merkurit
Vojtěch Matocha
Stejně jako první díl, jsem si i ve 33 letech užila:-) tajemná urbexová atmosféra Prašiny, popisy postav, včetně Prokopa, který není klasická postava, podzemí, záhadná zápletka. Těším se na třetí díl!