Lucretat
komentáře u knih

Brownovou devizou je spojování extrémních ideí do zábavných teorií. Bohužel, dobrého spisovatele nedělá pouze nápad, ale také provedení - tam hodně pokulhává. Že jsou "langdonovky" vždy podle jednoho mustru, to ví každý. Jeho styl se ovšem časem nijak netříbí, spíše naopak... A když je u 500 stránkové knihy už po 150 stránkách textu VELMI SNADNO rozpoznatelný záškodník, tak se vám to fakt nepovedlo. Dvě hvězdy za finální ideu, která mi přišla neotřelá a zajímavá.


Jedna z nejzásadnějších knih moderní literatury. A must-read pro každého.


Kdybych četl Ostré předměty před Zmizelou (kterou považuji za téměř geniální), asi bych už GF šanci nedal. Tahle kniha mi nepřišla moc povedená, postavy (včetně hlavních) byly až příliš přepálené a jejich jednání jsem často nechápal. Kdo byl prezentovaný jako chytrý a bystrý, jednal jako největší idiot pod sluncem. Vysvětlování všeho až na několika posledních stránkách knihy se mi nelíbilo (ačkoliv u jiných knih s tím problém nemám, viz Agatha Christie :) )
Odpouštím z důvodu prvotiny a ještě schroupu Temné kouty.


Musím říct, že mě tato kniha opravdu zaujala už od začátku. Mám načteno poměrně dost thrillerů a hned zkraje mi bylo jasné, že mám tu čest s něčím skutečně výjimečným. Ačkoliv mě konec neuspokojil (nedostatečná satisfakce), musím jít na nejvyšší hodnocení. Těším se na filmové zpracování od Davida Finchera.


Silné zklamání. Od předního (předních) autorů severské krimi jsem čekal mnohem lepší dílo. Možná je to tím, že je to jejich prvotina, možná tím, že to psali ve dvou... Hlavní příběh sám o sobě není špatný, ale vadilo mi hlavně množství "zajížděk", slepých uliček které prostě nikam nevedou a ve výsledku slouží jen k natažení děje na více stránek. Některé postavy a vedlejší zápletky se prostě a jednoduše mohly úplně vynechat a příběhu by to VŮBEC nijak neublížilo. Nechci o tom psát moc konkrétně kvůli spoilerům, ale vadilo mi to moc. Když přičtu i podivuhodnou chronologii vyprávění, kdy se skáče ze současnosti do minulosti, pak ještě zpátky, pak zase o kus dopředu, pak zase do současnosti... Nevím, jestli není chyba u mě, protože jsem to "četl" jako audioknihu a třeba mi něco uteklo, ale neřekl bych. Takže pro teď dávám 2/5, ty si myslím zaslouží.


Příběh je, podobně jako předcházející Studie v šarlatové, rozdělen do dvou příběhů. První se věnuje samotnému případu dvojice Holmes-Watson, druhý pak vysvětluje "pozadí" a dokresluje tak pohnutky vedoucí ke zločinu. Mě osobně tento dnes už jaksi přežitý způsob vypravování příliš nevyhovuje. Pokud se dozvím, jak linka v současnosti dopadla, už mě tolik minulost nezajímá. Dnes by se pro takový příběh použila trochu jiná forma, jednotlivé časové linky by se střídaly a vznikl by tak srozumitelný celek, který by sice v závěru nijak nepřekvapil, ale četlo by se to dle mého názoru mnohem lépe. Přiznám se, že záležitost s lodí a následná honička mi přišly poměrně zdlouhavé. Jednou větou: Dobře, že se Doyle věnoval spíše kratším povídkám.


Naprosto špičkové dílo, které vás nenechá na pokoji, dokud se konečně nedozvíte, jak to vlastně dopadlo. Jak příběh postupuje, snažíte se eliminovat možného vraha, až nakonec... Nebudu nic prozrazovat, ale určitě stojí za přečtení. Jedna z nejlepších od Agátky.


Fotografie hezké, ale to je tak vše. Nebýt tam nějaké vraždy, byla by to spíš kniha pro dětské publikum. Dialogy naivní až hloupé, děj triviální a pokus o epičnost směšný. Těšil jsem se, až to konečně dočtu.


Bohužel u mě slabota. Po tom, co jsem od Pratchetta čekal, se nadšení nedostavilo (podobně jako u první knihy). Humor je většinou strašně tlačený (ale občas se objeví opravdu dobrý vtípek - snad závan z knih budoucích), příběh sebou hází sem a tam celkem bez vnitřní soudržnosti. Hledí se spíš se na kvantitu různých magických objektů a lokací, než na dějinnou souslednost. Ale sérii zatím nezahazuju, má se to prý podstatně zlepšit, tak uvidíme :)


Naprosto brilantní příběh, bravo. Závěr se přesně nesl v duchu celé story.


Další z kvalitních děl mé milované spisovatelky. Neurazí, ale má samozřejmě tvrdou konkurenci v ostatních dílech Hercula Poirota.


Nějak nedokážu pochopit nadšení z této knihy... Četl jsem dvakrát a stále mi nepřijde tak úžasná. Mám oblíbené jiné kingovky.


Vřele doporučuji tuto sbírku skvěle napsaných příběhů. Pravda, některé mají tu pointu slabší, u jiných zas její vychytralost oceníte, ale celkově je tento soubor opravdu zážitkovým dílem. Toto bylo mé první literární seznámení s panem Dahlem a už se nemůžu dočkat, až se setkáme znovu.


U mě teda nezabodovala. Asi je to tím, že jsem četl lepší knihy (Sběratel kostí například, i některý ten Nesbo). Příběh slabý, vrahova motivace hodně odfláknutá. A Munch... Prostě není ničím moc zajímavý. Další knihy autora už nedám.


Já se fakt snažim, ale Pratchett mě prostě stále nepřesvědčil. Jeho svět prostě (zatím) není tak úžasně propracovaný a jeho vtipy nejsou (zatím) tak vtipné, jak jsem odvodil z jeho popularity. Tak zase za nějaký čas s jinou knihou...


Podařená kniha... Scéna s naaranžovanými figurínami mi opravdu utkvěla v paměti.


Příjemná výprava na studentskou kolej, kde milý Hercule čuje zločin...
