lucyvase4 | Komentáře u knih | Databáze knih

lucyvase4 lucyvase4 komentáře u knih

Zbouchnul jsem Satanovu dceru Zbouchnul jsem Satanovu dceru Carlton Mellick III

"Kdybych to zaklínadlo provedla správně, vysála bych ti duši. Ale něco v sobě mám. Jestli to není tvoje duše, tak...."
"Je to moje semeno."
"Já mám v sobě tvoje semeno? To zaklínadlo ti mělo v téhle ejakulaci zabránit. Měl jsi ejakulovat svou duši!!! A já mám zrovna plodné dny. Teď nejspíš otěhotním. "

Tak takovýhle rozhovor chce určitě vést každý chlap po svém poprvé .

Milujete lego, démony a "trochu" toho bizáru? Tak to je kniha:
ZBOUCHNUL JSEM SATANOVU DCERU právě pro Vás.

Jonathan je muž, člověk kterého všichni z rodiny pokládají za lúzra a nedospělého, nezodpovědného jedince. Bydlí v domě z Lega, který si sám postavil a pro zajištění obživy provádí lidí, teda hlavně děti, po svém domě. Za to, co vydělá se sotva nají. Jemu ale tento život naprosto vyhovuje.
Co se ale stane, když u jeho dveří zazvoní těhotná Sekuba, která navíc tvrdí, že dítě které má brzy přijít na svět je jeho? A co když Vám navíc její rodina "mile" ráda vysvětlí, že oženit se vlastně chcete?

Autor splnil přesně to, co na začátku předmluvy slíbil. Béčková démonicko-romantická komedie, za kterou by se nemusel stydět ani Hollywood . Bláznivá komedie, u které si říkáte: "To je taková blbost", ale stejně čtěte dál a smějete se od ucha k uchu.

Kromě romantiky je v knize i hodně brutálních scén. Vnitřnosti vyvržené mezi stehna, krev stříká na všechny strany a nějaká ta hlavička bez těla se taky najde. Autor ale scény popisuje s takovou lehkostí, že to čtěte pomalu jako pohádku a vůbec Vám to nevadí.

Řidič křičí, je stále naživu, ale veškerou pozornost věnuje vnitrnostem, které se mu rozlévají mezi stehna.

Na to, že to byl můj první bizárek, jsem si ho moc užila. Je to kniha, kterou nemůžete brát vážně a číst každý měsíc tohle, by mne určitě omrzelo. Každopádně jednou za půl roku je to příjemná změna.
Nelíbil se mi konec. Na mne moc idylické a uspěchané. Je ale fakt, že takové jsou i ty americké komedie.

Hodnotím: 3,5/5

24.01.2024 3 z 5


Cyklus vlkodlaka Cyklus vlkodlaka Stephen King

Ve městečku Tarker's Mills řádí každý měsíc za úplňku vlkodlak. Lidé tomu nejprve nevěří a myslí si, že se jedná spíš o sériového vraha než bytost z fantasy světa.
Jak to nakonec všechno dopadne? Je vlkodlak skutečně vlkodlakem nebo je vlkodlak jen kostým?
A vypátrají, kdo za vraždami stojí?

Jedná se vážně o útlou knížečku. Bez ilustrací jsme s holkama napočítali 56 stran. Takže super jednohubka na jeden večer.
Byl to můj první King a horor jako takový vůbec nečtu. Přesto musím říct, že mne příběh hodně bavil. Možná proto, že jsem v něm neviděla horor jako spíš fantasy Už jsem asi poznamenána
Konečně jsem se těšila, že mne něco vyděsí a ona to byla spíš pohádka před spaním...
Styl psaní příběhu je ale velmi zajímavý. Každá kapitola představuje jeden měsíc v roce a noc, kdy na nebi září úplněk.
A ty ilustrace, tak ty jsou úplně boží. Krásně dokreslují děj.

Díky nim hodnotím 4,5/5. Bez ilustrací bych dala 4. Jak psal někdo dříve. Tohle je spíš jednohubka pro Kingovi nadšence.

15.12.2023 4 z 5


Druhá šance Druhá šance Adam Pýcha

Příběh je zajímavý a dost propracovaný je hlavně pasáž Pětky a Jenny. Co mi ale chybělo tak trochu víc vysvětlit dějovou linku Daniela. Proč byl takový jaký byl? Jak se potkal s temnotou? Proč si vybrala právě jeho? A jak druhá šance vlastně vznikla? Přišlo mi kolikrát, že autor nás tahá ke krátkým příběhům, které nemají v knize zase až takový význam a nevysvětluje to hlavní. Třeba příběh Rose tam být vůbec nemusel nebo příběh Alfréda.
Nebo je to na mne až moc velké scifi. Hlavní zápletka z Domy se mi naopak moc líbila. Myslím že bohaté by stačilo i to. Nemusela se to příběhu tahat ještě Druhá šance, ale je to jen můj názor.
Kniha se četla rychle a možná i díky tomu jak z toho člověk nebyl moudrý chtěl číst dál a dál aby to dávalo smysl. Nakonec to ale stejně smysl moc nedávalo, bohužel...za mne je to kniha kterou si přečtu jednou ale víckrát ne.

25.09.2023 3 z 5


O dracích a lidech O dracích a lidech Tereza Kadečková

Starý svět kde vládli draci a chiméry už dávno není. Teď vládne Řád a kněží. Ti se snaží ovládat bestie a ty, které se vzbouří čeká smrt. Draci a chiméry již vyhynuli. Bestie jsou bez vůdců. Přesto se nejdou skupinky, které stále vzdorují.
Kněží věří bohyni. A ta jim přikazuje všechny bestie buď ochočit nebo zabit. Jen jeden kněz se ale nespokojí jen s rozkazy a chce znát pravdu.

Nádherný příběh ze světa fantasy. Fakt mne dostal. Akce, dobrodružství a přátelství, jaké bychom nečekali. Může mezi nepřáteli vzniknout pouto? A je hledání pravdy důležitější než vlastní život. Co vše je člověk ale i bestie schopný pro pravdu udělat a obětovat?
V knize se stále něco děje a nutí nás to číst dál a dál a nejednou tu máme konec. Musím říct že já se na konci neubránila slz. Rodericka a vlastně ani Jaine jsem na začátku knihy neměla moc ráda no na konci už jsem je oba milovala. Postavy zkratka měly vývoj a díky tomu, co v minulosti prožily a co nám autorka odhalila jsem je oba pochopila

15.09.2023 5 z 5


Zapomenuté světy Zapomenuté světy Dominik Bouda

,,Nevědomost je krásná jen do té doby, než nás začnou ovlivňovat její následky."

Vědci na Zemi učiní velký objev. Porozumí pradávné technologii, kterou nám zde zanechali naši předci. Zároveň tento objev ukončí nekonečnou krvavou válku, která na Zemi probíhá mezi Juliánskou aliancí a Fálskou federací. Průchody, jsou tajemné starobylé brány, které umožňují cestování mezigalaktickým prostorem na jiné planety.
Major Pike - voják, který má už ledacos za sebou. Pronásledují ho staří přátelé, které během války nedokázal ochránit, pocit viny, ale i workoholismus. Když dostane nabídku práce, při které má cestovat a objevovat další planety, neváhá ani chvíli. To ale netuší, do čeho všeho se tím se svým novým týmem zaplete.

Když jsem dostala nabídku od @dominicorico zda bych si nechtěla přečíst a zrecenzovat jeho knihu, neváhala jsem ani minutu. Miluji seriál Hvězdná brána a anotace mi ho hodně připomínala. Takže jsem se těšila na perfektní space operu.

Na začátku knihy ale přišlo malé zklamání. Autor trochu skáče od jednoho k druhému, a já se tak hodnou chvilku vůbec neorientovala v ději. Co se stalo v minulosti, co se děje teď? Ani postavy nebyly moc dobře představeny. Někdy je autor oslovoval jménem, jindy příjmením, což bylo dost matoucí.

Přišlo mi, že autor nám chtěl sdělit strašně moc informací na málo stránkách. Rozhodně bych pár stran přidala a vysvětlila prostředí i situaci, ve které se ocitáme, lépe.

Postavy navíc byly jaksi bez emocí. Děly se jim strašné věci, ale vůbec je neprožívaly. Zkrátka si řekly, že to tak je a jely dál. To mi malinko bránilo k utvoření vztahu s nimi.

Od poloviny knihy se tohle všechno ale zlomilo. Najednou mi začalo všechno dávat smysl. Postavy jsem začala chápat, intriky jednotlivých vládnoucích zemí se rozplétaly. A když se na scéně objevili i mimozemšťané, tak to teprve dostalo ty správné grády. Rozhodně se vyplatilo vydržet.

Oceňuji uzavřený konec. Jedná se o první díl, na který budou navazovat další, pokud ale nebudete chtít číst dál, rozhodně vám tento konec bude stačit.

09.02.2025 3 z 5


Chrám Azylu Chrám Azylu Lucie Lukačovičová

,,Použij cokoliv, co funguje, a přežij!" - to je heslo lovců monster.

Benedikt a Teodor musí opět spojit svoje síly, aby vyšetřili podivné vraždy. Tentokrát je v ohrožení i přímo Teodorův život. Pomoc můžou nalézt jen ve vzdáleném Chrámu Azylu až ve Vietnamu. Ve stínu džungle na naší partičku nečekají pouze neznámé nestvůry, ale také staří zapomenutí přátelé i nepřátelé. Aby Teodorovi v Chrámu pomohli, musí bratři vypátrat vraha, který v džungli řádí. Povede se jim to včas?

Volné pokračování ze série Azylu. Pokud jste předchozí dva díly nečetli, vůbec nevadí. Každá kniha je psána tak, aby se dala číst i samostatně. Autorka navíc vždy na začátku všechny postavy znova krásně popíše a představí je tak, že Vám nebude vůbec nic chybět k pochopení celého příběhu. Nicméně přesto doporučuji číst knihy postupně.

Opět krásný příběh. Tentokrát z dalekého Vietnamu. Autorka má dar představit prostředí tak perfektně, že máte pocit, jako byste tam skutečně byli. Jíme s našimi hrdiny regionální jídla, obdivujeme krásné buddhistické chrámy, rýžová pole a džungli.

Samozřejmě, že se do této idylky sem tam objeví mrtvola, nebo příšera, ale na to už jsem si u autorky zvykla.

Postavy jsem si zamilovala hned po prvním díle, už jsou to takoví moji staří známí, se kterými ten vztah pouze upevňuji.

Malinko mne zarazila LGBT linka. Ale chápu, že v dnešní době je to už běžné, ne-li přímo moderní. Navíc nebyla cpána nijak na sílu, takže mi ve finále vůbec nevadila.

Příběh byl za mne geniální. Bohužel, vraha jsem odhalila už asi v polovině knihy. Ale nevadí. I tak jsem si jeho dopadení užila.

Autorka má skvělý smysl pro humor. Miluji Benedikta a jeho sarkasmus. Když už musíte na monstra použít sůl, tak samozřejmě prosím vždy jen přiměřeně.

,, Srdce džungle je jako manželství: nenajdete tam nic, co jste si nepřinesli s sebou. Což mi nedává smysl, protože v pralese je určitě spousta věcí k jídlu."
,,A spousta věcí, pro které budeme jídlo my, a ty jsme si sebou taky nepřinesli," dodal kysele Benedikt.

04.02.2025 4.5 z 5


Tenkrát v Texasu Tenkrát v Texasu Jan Hlubek

Texas, Ford Worth, 16.červenec 1956.
V kanceláři texaských rangerů zazvoní telefon. "Bože, prosím, pomozte mi!", rozezní se celou služebnou hystericky ječící ženský hlas. Z telefonátu muži zjistí akorát to, že žena volala z telefonní budky poblíž malé zapadlé vesničky s názvem Dead Cow City. Když se konečně k místu dostanou, naskytne se jim příšerná podívaná. Všude je krev a tělo ženy je ve strašlivém stavu. To samé platí i o druhé mrtvole, kterou rangeři naleznou ve staré stodole. Vypadá to, že v Texasu řádí opravdový psychopat. Vypátrají Texas Rangers, včele se svým šéfem Travisem, vraha? Travis bohužel svádí boj nejen s vrahem, ale i se svými vnitřními démony.

Jedná se o první knihu, kterou jsem od autora četla. Velmi jsem se tedy těšila na to, co mne čeká. A už po první kapitole jsem věděla, že tohle bude skvělá jízda. Brutální vražda, hon na pachatele, to znělo vážně úžasně. Jenže po první části se autor začal věnovat více Travisovi a jeho démonům, než samotné vraždě. A my tak začali číst úplně jiný příběh.

Neříkám že se mi kniha nelíbila, i přestože jsem čekala, že se děj bude ubírat jiným směrem. Děj byl svižný, četl se sám a stránky ubíhaly pod rukama jako nic.

Miluji autorův styl psaní. Moc se mi líbilo, jak střídal květnatou spisovnou mluvu s vulgarismy a drsnějším stylem. Ten mi hodně sedl k Texasu, Rangers a Divokému západu.

Upozornění, že kniha je vhodná od 18 let je zcela na místě. Násilné scény totiž autor mnohdy popisuje až do nejmenšího detailu.

Když jsem knihu dočetla byla jsem vážně hodně naštvaná. Travis je postava, která rozhodně umí vyvolat emoce. U mne byly vesměs negativní a dlouho na tuto postavu nezapomenu. Ďábel s odznakem a coltem u pasu.

Konec příběhu byl hodně nepředvídatelný, musím ale říct, že by se mi víc líbil předvídatelný konec. Dále mně mrzí, že vraždě, které byla na začátku, a kterou příběh začal, se nakonec autor příliš nevěnoval. Travis zkrátka všechno přebil.

SPOILER: Čekala jsem, že za jeho činy přijde adekvátní trest. Ten ale v této knize nenajdete. Spravedlnost si tu zrovna vzala dovolenou.

Hodnotím 3,5/5

27.11.2024 4 z 5


Nadechni se potřetí... Nadechni se potřetí... Dagmar Digma Čechová

,,Když vám ze srdce spadne balvan, vaše křídla vás znovu mohou nést."

Na konci knihy Podívej se podruhé začne Oldřich Linhart psát svou další knihu. Tentokrát inspirovanou tím, co se mu skutečně stalo v osobním životě. A tak vlastně vznikne kniha Nadechni se potřetí.
Kniha vypráví o mladé mamince Miriam, která se rozhodne se synem Lukáškem utéct od svého manipulativního a násilnického muže. Na cestě za vysněnou svobodou nalézá útočiště v krásné krajině v Podkrkonoší. Je možné, aby tam nalezla i svoji novou lásku? A bude tu opravdu před svým mužem v bezpečí?

I když mi autorka říkala, že knihu lze číst i samostatně, musím říct, že jsem ráda, že jsem před ní knihu Podívej se podruhé přečetla.
Rozhodně doporučuji číst knihy jako sérii. Jinak vám unikne pointa, proč knihu píše Oldřich a ne Dagmar.

Je ohromně zábavné a nápadité, jak to autorka vymyslela. Vydala vlastně knihu o knize. Jenže pokud nečtete předmluvy, ani byste to nezjistili. Strašná škoda. Za mne by v knize mohlo být např. pár vstupů Oldřicha, jako autora, do příběhu. Nebo aspoň epilog, který by patřil právě jemu.

Příběh se četl, jako každý autorčin příběh, skvěle. Byla jsem napnutá, jak to celé dopadne. Fandila jsem Miriam, aby konečně našla své štěstí. Nadávala ji, když se hrnula do dalšího průšvihu. Místy jsem si říkala jak je blbá...jenže bohužel vím, že to reálné je. Když člověk miluje snaží se dlouhou dobu některé věci přehlížet nebo bagatelizovat.

V této knize jsem vlastně nenašla postavu, kterou bych si bez výhrad zamilovala. Na každé mi něco vadilo. A je to tak první kniha od autorky, kde jsem oblíbenou postavu neměla.

Konec mne maličko zklamal. Chápu, že život pokračuje dál, a tak uzavřený konec nemůžeme čekat, ale nějaký dovětek, co bylo např.za pár let, by se hodil.

Ačkoli příběh byl opět zajímavý a plný závažných témat. Přesně tak, jak to autorka umí, za mne byl trochu slabší, než knihy, které jsem od ní doposud četla.
Knihu, ale rozhodně doporučuji. A těším se, až od autorky přečtu další její knihy

23.11.2024 4 z 5


Zítra a zítra, zítra, zítra, zítra Zítra a zítra, zítra, zítra, zítra Gabrielle Zevin

,,Co je videohra? Je to zítra a zítra, zítra, zítra, zítra. Je to možnost nekonečného znovuzrození, nikdy neutuchající spásy. Myšlenka, že dokud hraješ, můžeš vyhrát. Žádná prohra není navždy."

Jenže opravdový život žádné další zítra mít nemusí. To zjišťují naší hrdinové Sadie a Sam hned v dětství. Když se náhodou potkají v nemocnici propukne mezi nimi přátelství. Hrají spolu Super Maria, střílejí virtuální kachny a rozebírají nejrůznější věci, které jim pomáhají poprat se s nelehkým osudem. Přátelství je ale záhy přerušeno prvním nedorozuměním. Jejich cesty se na dlouhou dobu rozdělí. Když po několika letech uvidí Sam Sadie v metru, nedá mu to a zavolá na ni. Ona nejprve dělá, že ho nevidí, pak se ale otočí a hra může opět začít....

Když se mi kniha dostala do rukou byla jsem hodně nadšená, ale zároveň jsem se trochu bála. Videohry ve mně vyvolávají vzpomínky na dětství, ale číst o nich by mohla být i nuda.

Moje obavy se ale rozplynuly po pár přečtených stránkách. Kniha není jen o videohrách, ale převážně o přátelství, rivalitě, slávě, štěstí, zradě, osobním i pracovním životě, úspěchu i tragédii. Zkrátka o běžném životě každého člověka. S malým rozdílem, a to tím, že tento je ozvláštněn tvorbou a propagací videoher.

Milovala jsem Sadie, Sama i Marxe. Každého svým způsobem a každého jinak. Všechny postavy v knize byly popsány naprosto reálně, a já tak měla pocit, že je všechny znám.

Střídala se i dynamika děje. Kde bylo potřeba, aby se táhl, tam se táhl jako žvýkačka namotaná na prstu. Místy naopak letěl jak namydlená střela. Tyhle změny nenechaly člověka chladným, naprosto ho vtáhly do děje.

I slzy jsem několikrát ronila. V knize se objevuje vážně hodně emotivních scén.

Dílo je to naprosto originální a úplně jiné, než cokoliv, co jsem doposud četla. A já miluji každé slovo, každou čárku, kterou autorka napsala.

Většinu her, které kniha zmiňuje, znám. Takže pro mne hodně velká nostalgie.

Obdivuji, že se autorka vyhnula obvyklým klišé, které jsem od začátku knihy čekala. Takhle je to nečekané a mnohem, mnohem lepší.

20.11.2024 5 z 5


Chapadla Černé hvězdy Chapadla Černé hvězdy Tereza Kadečková

Samá voda, všude je samá voda.
Svět se změnil. Pevnina už není hlavním místem života. Tu přebral po potopě světa oceán. Většina přeživší populace lidské rasy žije na Lodích svobody nebo na malé ploše, pracně vysušené pevniny, s názvem Jericho. V tomto městě žijí i dvojčata Aphelion a Perihelion. Zatímco první z nich se přidá k sektě s názvem Kult Černé hvězdy, která údajně za potopou světa stála, nechá si do těla vpravit symbionta a začne se měnit v rybu, aby mohla žít pod vodou, druhá se přidá ke společnosti Nekonečno. Ta tyto lidské ryby loví a podrobuje výzkumu. Následně vytváří vlastní hybridy lidí a ryb. Celý příběh navíc ještě obzvláštní skupina androidů.
Je silnější sesterská láska nebo touha po uznání a moci?

Takhle to možná zní jako hodně velká šílenost. Ale světě div se, fungovalo to naprosto skvěle.

Postapokalyptický svět s neotřelou zápletkou. Kam Chapadla Černé hvězdy zařadit? Za mne to rozhodně není typické fantasy. Obsahuje i hodně prvků cyber punku a sci-fi. Rozhodně má hlubší přesah a řeší i mnoho morálních dilemat.

Sestry Aphelion a Perihelion spolu nemají pěkný vztah. Jedna na druhou žárlí, myslí si, že rodiče měli radši tu druhou, že jen jedna z nich se musela neustále té druhé přizpůsobovat. Ve skutečnosti to tak ale často nebylo. Když se tedy v dospělosti jejich cesty rozdělí, ani jedna si z toho nic nedělá.

Kniha má skvělou dynamiku. Neustále mění pohled z Afi na Peri a obráceně. A my si tak musíme vybrat, na čí straně stojíme. Já tedy sympatizovala více s Peri. Nicméně tyto rychle se měnící pohledy nám odkryly minulost obou hlavních hrdinek. A já si tak nakonec zamilovala i Afi.

Při čtení se rozhodne nemáte čas nudit.

Autorka se s příběhem nepárala. Zabila mi hned několik oblíbených postav, které jsem náležitě obrečela. Fakt děkuji.

Konec byl nečekaný a wow, tohle chtělo sakra koule udělat. Zůstala jsem s otevřenou pusou dokořán koukat na prázdnou stránku.

Smekám před autorčinou fantasií, o které mne přesvědčila již potřetí. Takto naprosto originální příběhy vtěsnat na tak málo stránek, to umí snad jen ona.

18.11.2024 5 z 5


Frankie Frankie Jochen Gutsch

Muž, který chce zemřít.
Kočka, která hledá domov.
Dojemný i veselý příběh o jednom neobyčejném přátelství.

Potom, co Richard Gold ztratil svůj smysl života celé dny chodí jen v županu a starém klobouku. Jednoho dne se ale jeho život otočí o 180 stupňů. A je to přesně ten den, kdy potká Frankieho. Kocoura žijícího na ulici, který mluví deseti jazyky. S vidinou hory jídla, měkkou postelí a největší televizí, jakou Frankie kdy viděl, se rozhodne ke Goldovi nastěhovat. Toto zcela jednostranné rozhodnutí musí člověk chtě nechtě akceptovat. A tak nám začíná přátelství mezi člověkem a kočkou, tedy kocourem.

Zní to jako celkem skvělý námět. Když se mi kniha dostala do rukou čekala jsem vtipnou knížku podobnou těm, které miluji z dětství. Něco jako Z deníku kocoura Modroočka nebo Já, Baryk. Ale možná právě tímhle očekáváním mi Frankie až tak k srdci nepřirostl.

Kniha řeší závazná témata. Ztrátu smyslu života, beznaděj, psychické problémy, téma sebevraždy a další věci, nad kterými je vhodné se zamyslet. Příběh je ale odlehčen tím, jak nám autoři tyhle věci podávájí skrze kočičí pohled. Kocour vlastně nechápe, co člověk řeší a vznikají tak velice vtipné momenty. Při zamyšlení už ale tak vtipné nejsou.

Frankie často ve své mluvě používá i vulgarismy. Což mně malinko vadilo. Přišlo mi to zbytečné a hodně za hranou. Chápu, že autoři chtěli knihu odlehčit, a to se jim i místo dařilo, ale já bych radši uvítala buď čistě humorný příběh nebo naopak vážný. Toto prolínání mne dost rušilo. A díky tomu, jsem si příběh nemohla užít úplně naplno. Dokonce ani slzy se nedostavily, a to jsem téměř profesionální plačka.

Jsem ráda, že jsem knihu mohla přečíst. Hlavní dějová linka se mi moc líbila. Poselství jsem v knize také našla.

Když se všechno ve vašem životě hroutí je důležité mít aspoň jednoho pravého přítele, který vás podrží. Co na tom jestli je to člověk, pes, kočka a nebo třeba kocour s ukousnutým uchem.

Hodnotím 3/5

06.11.2024 3 z 5


Nejdelší noc Nejdelší noc Kateřina Inachis

Kniha se skládá ze dvou příběhů. V prvním hraje hlavní roli bojovník Tarris, který byl oživen prastarým rituálem. Najde svoji ztracenou lásku, nebo se při cestě ztratí sám?
Druhý příběh vypráví o kouzelníku Lyandelovi. Tento mladý elf přijde jednoho dne o všechno. Dokáže svět vrátit do původní podoby?

Neskutečně krásný a originální příběh.
Musím říct, že začátek na mne působil až hodně depresivně a vlastně jsem pořádně netušila, co si o knize myslet.

Nevím, jak to autorka dokázala, ale emoce se ve mně doslova praly. Beznaděj, bezmoc, neustálý neutuchající koloběh marného života. Tyhle pocity mne dostávaly do kolen, a já musela o příběhu celé dny přemýšlet. Lyrický až poetický jazyk nechával prostor i pro vlastní fantazii.

Druhý příběh je více epický. Krásný děj, u kterého mne hodně zajímalo, jak vše dopadne. Tady se znova objevuje bezmoc hlavního hrdiny, ale tou tmavou nocí beznaděje proniká tu a tam světlo, které nám říká, že všechno bude dobré. Chce to jen vytrvat.

Knihu jsem si vážně zamilovala. Rozhodně ale nebude pro každého čtenáře. Minimálně u první části máte pocit, že čtete báseň. A stejně jako v básni, i tady bude každý z vás v příběhu vidět něco jiného. A to díky svým životním postojům a zkušenostem.

Rozhodně ji doporučuji přečíst v období, kdy budete mít chuť babrat se v lidských pocitech i ve vlastní duši. Myslím, že tohle podzimní počasí bylo naprosto ideální.

Postavy byly dokonale vykresleny. Všechny byly barevné, každá měla nějakou svou mouchu. Důležité ale bylo, zda to dobré v nich dokázalo zvítězit. Což se ne pokaždé povedlo.

V knize je obsaženo spousta mouder.
"Do lesa se chodí ztrácet mysl a nacházet duše."
"S přítelem po boku není žádná cesta příliš dlouhá."

Tento skvost je navíc doplněn i úžasnými ilustracemi, které malovala přímo autorka. Tolik talentu v jedné osobě, to jí jen tiše závidím.

Hodnotím 4,5/5

Knihu můžete sehnat přímo u autorky nebo v nakladatelství BRK

22.10.2024 5 z 5


Adept Adept Adam Przechrzta

Alchymista Rudnicki se jednoho dne vydá do enklávy. Místa, které vzniklo uprostřed Varšavy, a ze kterého do našeho světa vstupují bytosti z jiné sféry. Hlavně démoni a nižší monstra. Stejné problémy má kromě Varšavy i Moskva a Petrohrad. Alchymisté na toto místo chodí z jediného důvodu, aby získali ingredience do svých elixíru. Pravděpodobnost, že takový alchymista v enklávě přežije je ale poměrně malá. I Rudnicki má na kahánku. Naštěstí ve spletitých uličkách enklávy potká Samarina. Důstojníka elitní carské gardy. A tady vznikne přátelství na život a na smrt. Co je ale přednější přátelství, služba národu nebo záchrana celé země?

Jsou knihy, která vás svou anotaci nalákají, ale samotný příběh Vás nepřesvědčí. Pak tu ale máme i druhou variantu. Knihy, které Vás svou anotací doslova odradí. Když jim ale dáte šanci objevíte skvost. A tohle je, aspoň pro mne, případ knihy Adept.

Jo tohle se povedlo. Akce a zároveň i hodně politiky a historie. Naprosto originální a neotřelé. Fantasy, sci-fi? Tak trochu oboje.

Děj plyne pozvolna, ale rozhodně se nedá říct, že by se tu nic nedělo. Politické intriky, tajemství, využívání i těch nejmenších maličkostí pro svůj vlastní prospěch. Tyhle věci zkrátka můžu.

Je poznat, že autorem je historik. A tak se nám v knize krásně spolu prolínají reálné a smyšlené osobnosti a události. Ději to rozhodně dodává na věrohodnosti a člověk přemýšlí, zda se něco takového vážně nemohlo stát. Dokonce jsem si i googlila, postavu důstojníka Samarina. No marně.

Postavy jsou naprosto přirozené, jako by skutečně existovaly. Autorovi se povedlo vtisknout jim lidskost. Dokonce i démonům.

Někomu by v knize mohlo vadit hodně polských a ruských slov. Na konci knihy je ale slovníček s překladem a kolikrát i vysvětlením nějakého termínu. Díky tomu se stalo čtení ještě zajímavějším.

Jediné, co bych vytkla je příliš otevřený konec. A pár pasáží, které se malinko táhly i na mne.

Za vypíchnutí stojí i originální surové ilustrace od @trust_truscinski a nádherná obálka.

23.08.2024 4 z 5


Škola dobra a zla Škola dobra a zla Soman Chainani

Věříte na pohádky? Kdyby jste mohli být pohádkovou postavou, jaká by to byla?

Ke knize jsem od prvopočátku přistupovala jako k pohádce, nikoliv jako k fantasy. A musím říct, že mne proto kniha vůbec nezklamala. Jednoduchá zápletka, dvě dívky bojující za přátelství, srdce jednoho prince a návrat domů.

Kniha se četla velice svižně a moc mne bavila. Pro náctileté naprosto vhodné čtení. Svět, ve kterém je přátelství nakonec důležitější než láska. Kniha nám ukazuje, že nic není úplně černobílé. I ve zlých bytostech se může skrývat dobro. A naopak i kladné postavy mohou mít nějaké své ale.

Nebyla nouze ani o vtipné scény. Takže jsem se častokrát usmívala od ucha k uchu.

Velmi mne překvapilo, že autorem je muž. Musím říct, že takovouhle knihu bych tipovala spíše na ženu. Nebylo to ale vůbec na škodu.

Knihu doplňují i nádherné ilustrace. Ke každé kapitole máme jednu a perfektně doplňuje děj.

Ačkoli se jedná o sérii, myslím že je knížek už 6, je konec pěkně uzavřený. Takže pokud nechcete číst celou sérii, nemusíte mít žádný strach.

Agáta i Sofie byly moc hezky vykresleny. Jejich pohnutky a důvody, proč dělaly některé věci jsem naprosto chápala.

Jediné, co mi malinko chybělo byla mapa obou hradů, byl by to příjemný bonus. Kniha je vhodnější spíše pro mladší čtenáře. Pro mne ale super oddechovka mezi všemi nabušenými fantasy.

21.08.2024 4 z 5


Očista Očista Libor Ondřich

Máte nějakou negativní vlastnost?

Já myslím, že každý máme tu svou. V knize Očista to není jinak. Jen každý své negativní vlastnosti schovává a tváří se před světem jako naprosto dokonalý. Nedokonalost se zde totiž netoleruje. Tady si nemůžete být jistý, kdy právě Vás nahlásí rodina, přátelé nebo nadřízení k očistě. Programu, kde Vás v odlehlé kolonii mají všech nedostatků zbavit. A právě do kolonie očisty se dostává náš hlavní hrdina Daniel Černý. Zjišťuje, že nic není tak jednoznačné, jak se na první pohled zdá. A že ne každý, je v kolonii oprávněně.
Dostane se Daniel bez újmy z tohoto programu? Na co všechno přijde a jaké zážitky prožije?

Hořko-sladká satira o tom, jak se představa o dokonalé společnosti a dokonalých lidech může zvrhnout v něco úplně jiného.

Oceňuji naprosto skvělý nápad na příběh. Člověka to nutí zamyslet se nad tím, co vlastně dokonalost je. A zda chceme, aby všichni byli dokonalý. Nedělá z nás každého právě ta nedokonalost originální bytost?

Kniha je protkána skvělým sarkastickým a ironickým humorem. Často jsem se smála naprosto dokonalým přirovnáním. No, ale pak se mi to nějak přejedlo a začala jsem si říkat, že už to tak vtipné není. Na jednu stranu jsem ty zpěváky, herce a politiky, které si autor bere na paškál začala i malinko litovat. Zkrátka čeho je moc, toho je příliš. A to sdílím autorům názor na politiku.

Jinak mne kniha hodně bavila. V příběhu se stále něco dělo. Tolik nešťastných náhod, které Daniel prožil bych nepřála ani nejhoršímu nepříteli. Na druhou stranu právě ty nehody, náhody byly tahouny téhle knihy a nutily mne číst dál a dál. Abych se dozvěděla, jak to celé dopadne.

Zamilovala jsem si hned několik postav. Každá měla svoji charakteristiku, každá měla svou chybu (tedy za mne dokonalost). Oceňuji i jejich vývoj.

Kniha u které budete zkrátka hodně přemýšlet a ještě mnohem víc se smát.

Hlavní zápletku jsem sice odhadla už na začátku knihy. Ale samotný závěr mne velmi mile překvapil.

Hodnotím: 3,5/5

02.08.2024 4 z 5


Theomachia: Válka bohů Theomachia: Válka bohů Petr Jaroněk

Kdo by si řekl, že se bohové po trojské válce poučili, ten by se šeredně spletl.
Athéna a Arés nemohou překonat staré křivdy a připravují se znovu na otevřený konflikt. K tomu si vybrali i své oblíbence. Šachové figurky kráčející po Zemi. Athéna podporuje prince Dora z odlehlé Thesprotie. Arés naproti tomu Thraxe, krále thráckého kmene Kikonů. Jisté je jedno, válka bohů se blíží. A s ní i nový věk pro Helladu (nynější Řecko). Navíc do děje vstupuje ještě jedna hrozba, která nemůže být ignorována.

Skvěle ztvárněná kniha, kde se snoubí historie s fikcí a mytologií. Vše je navíc ještě okořeněno skvělým humorem, krásnými přirovnáními a hlubokými myšlenkami.

Hledáte knihu, která se bude podobat P. Jacksonovi, ale nebude tak YA? Pak Vám přináším skvělý tip. Protože Theomachia rozhodně YA není. Zároveň Vám ale nabídne intriky bohů, skvělé bitvy, zvraty a spousta mýtických bytostí. Někdy si říkáte, že bohové musí být doslova šílení. A litujete vládce, kteří jsou v jejich spárech .

Zeus je zde popsán jako totálně vyhořelý starý muž. Nezajímající se o nikoho a nic. Naproti tomu Hádes je skvělý týpek se smyslem pro humor.

Jednoho oblíbence mít nebudete. Autor se s tím ale "nesere", a tak spousta mých oblíbenců po cestě za slávou zemřela. Někteří mnohem obyčejněji a dříve, než jsem si představovala. A to mám ráda. Žádný předvídatelný děj a nesmrtelní hrdinové.

Thrax a Doros je každý úplně jiný. Jeden se chce vyrovnat svému otci a získat slávu. Druhý se naopak o privilegium vést vojsko neprosil. Osud však rozhodl jinak. Nemůžu říct, kterého z nich jsem měla radši. I když celou dobu tušíte, že se nejspíše v závěru tito dva střetnou, stejně milujete oba dva a nechcete, aby to tak bylo.

V knize se stále něco děje. Zkrátka skvělé epické hrdinské historické fantasy. Kniha přesně pro mne.

Tady nyní nad čím přemýšlet. Za mne je to naprostá pecka. A jedna z nej knih, co jsem tento rok měla možnost číst. A i mapa je skvost.

Počítej vždy s nejhorším, pak nebudeš překvapen. Nejhorší vojevůdce je ten, který prohlásí: ,,To jsem nečekal."

31.07.2024 5 z 5


Zpěv straky Zpěv straky Dana Beranová

Jednoho dne najde čarodějnice Henrieta starou léčitelku na smrtelné posteli. Ta se rozhodne předat jí veškeré své znalosti ohledně léčitelství. Není to však zadarmo. Henrieta musí slíbit, že vědomosti bude využívat jen a jen k pomoci lidem. Že pomůže každému, bez ohledu na bohatství, rasu nebo svou osobní náklonnost. Jak slíbí, tak i splní. Změní si jméno na Heniku, zabydlí se mezi lidmi a snaží se jim být nápomocná. Její schopnosti se budou hodit o to více, když se král rozhodne zlikvidovat všechny, které nemůže vycvičit na vojáky.

Zní to super. Ale mne kniha prostě nějak neoslovila. Nevím, zda je to tím, že jsem zvyklá číst rozsáhlejší epické fantasy, četla jsem ji ve špatnou dobu, nebo jen nejsem cílová skupina.

Příběh byl na mne hodně rychlý. Žádné velké představování světa. Chápu, že na 200 stranách na to ani není prostor, ale mně to zkrátka chybělo.

Samotný děj byl slepený ze spousty drobnějších povídek. Tyhle povídky spojovala jen Henika. Věřím, že spoustu čtenářů to bude bavit. Mne připadalo, že je tam od všeho něco, ale ničeho tak moc, jak bych chtěla.

Oceňuji autorčinu češtinu. Ta je vážně krásná. A také to, jak v knize popisuje jednotlivé bylinky, léky a mastičky. Je vidět, že bylinkářství opravdu rozumí a nevaří jen tak z vody. Mnohé jsem se i přiučila.

Co se mi ještě líbilo bylo, že hlavní hrdinka nebyla náctiletá naivní žába. To je vážně příjemné osvěžení. Věděla přesně, kde je její místo,co si smí a nesmí dovolit, a to i ohledně lásky.

Pro mne kniha, která neurazí, ale ani nijak nenadchne. Věřím ale, že své čtenáře si najde. Ostatně i hodnocení na DK má skvělé. Nikdy nemůže všechno sednout všem a já se zkrátka dneska ocitla na druhém konci než většina.

Hodnotím: 2,5/5

Spoiler:
Henika mi v mnohém připomínala Zaklínače. Vždy odjela do města, kde řešila nějaký problém (netvory, nadpřirozené bytosti...), a když lidem pomohla klidně zase odjela do svého domu.
Řády mne zase malinko připomněly frakce v Divergenci.

13.07.2024 3 z 5


Christopher - Prokletí zlaté zbroje Christopher - Prokletí zlaté zbroje Josef Šupík

Detektiv Mark Thompson vyšetřuje případ sériového vraha, který řádí v ulicích New Yorku. Podle příčiny úmrtí (rozsápané hrdlo) a času smrti (vždy v noci) ho veřejnost začne nazývat Newyorský upír. Mark je naprosto bezradný a přijde mu, že se hodí za přeludem. Udělá vrah konečně chybu, která ho bude stát svobodu?
Druhá dějová linka je z doby před 3000 lety. Vypráví příběh Christophera a jeho bratra Marcuse. Oba dva byli významnými bojovníky v tehdejší Spartě a bitvy, kterých se účastnili, byly legendární. Co se s nimi stalo? A jak to všechno souvisí s Markovým případem?

Naprosto luxusní kniha od, pro mne zatím, neznámého autora. Ale věřím, že o něm ještě hodně uslyšíme.
Mix žánru fantasy, detektivky a historického románu. Jako WOW.

Skvělý příběh, který vás od první stránky vtáhne do děje. Napětí střídá akci a akce napětí. Čtěte a čtěte a ani si neuvědomíte, že se blíží konec.

Moc jsem si oblíbila všechny postavy, které v knize byly. S každou jsem svým způsobem sympatizovala. Dokonce i se sériovým vrahem. Nevěříte? Tak to si musíte tuhle knihu přečíst. Pak pochopíte, že to jde.

Neříkám, že to byl úplně nejoriginálnější nápad, ale byl naprosto originálně uchopen.

Bavila mne historická linka i ta současná. Obě se vzájemně doplňovaly.
To, kdo je sériový vrah víme sice hned, ale jaké pohnutky ho vedou k určitým krokům, to je záhadou.

Malinko mi vadila jen jediná věc. Teda dvě.
První - Autor často opakoval to, jak se postava cíti, až to bylo místy otravné. Čtenář věděl, že je smutný a nechce se mu od rodiny, aniž by to musel 5x číst. Za mne stačilo jednou.
Druhá - Proč ještě není pokračování? I když se to tak nějak uzavře, přesto druhý díl nutně potřebuji a musím ho mít v knihovně.

Hodnotím: 4,5/5

Knihu jsem dostala v rámci spolupráce od pointy. Když jsem si knihu na spolupráci brala, trochu jsem se bála. Přece jen neznámá kniha, neznámý autor a ještě nemá ani moc hodnocení na DK. Pojďte mi pomoct to změnit. Kniha si rozhodně zaslouží vaši pozornost.

30.06.2024 5 z 5


Vyjednavač Vyjednavač Brandon Sanderson

Před 20 lety podepsal král Idrisu s Hallandrenem smlouvu. Pošle svoji dceru, aby se provdala za Božího krále. Idrisané nemají Hallandreny příliš v lásce, protože se jejich kultury od sebe liší jako den a noc, ale co naplat. Buď dceru pošle nebo začne válka. Král se tedy rozhodne na poslední chvíli obětovat místo Vivenny, své prvorozené, svou nejmladší Siri. Ta se tak nepřipravená ocitá v paláci Božího krále a odkrývá tajemství, o kterých by neměl nikdo vědět. Vivenna se ale na vlastní pěst vydává Siri zachránit. Kdo nakonec bude potřebovat záchranu? Je všechno tak, jak je od mládí učí?

Jako ve všech knihách, které Sanderson napsal, je i tady skvěle promyšlený svět a magie. Zde ve formě Dechu, něco jako duše, díky kterým můžete probouzet věci, které pak plní všechna vaše přání. Jen toho Dechu musíte mít dostatek. Což není zase tak jednoduché.

Skvělý příběh. Sanderson mne znova překvapil. I když jsem měla svou teorii, jak bude příběh vypadat, hodně věcí bylo jinak.

Není to vyloženě příběh plný akce. I když nějaká tam také je. Kniha je hlavně o politice, intrikách a snaze přelstít toho druhého.

Autor umí barvitě popsat vše o čem píše. Měla jsem pocit, jako bych bohy, Siri, Vashera a další znala. I popis Hallandrenu byl velmi barvitý.

Pár mušek bych ale také našla. Celý příběh Sanderson vše popisuje, vysvětluje, prodlužuje ale konec je až moc rychlý. Vše vysvětlí ve dvou kapitolách a hotovo. Navíc kniha je dost otevřená. Že by zadní dvířka k napsání pokračování? Jedna z postav mi neskutečně pila krev a nejradši bych kapitoly s ní přeskakovala.

Sanderson propojuje své knihy skrze postavy. A tak ve Vyjednávači můžeme potkat postavy z Archivu nebo Elantris. Archiv jsem nečetla, a tak nebýt holek ze společného čtení, ani bych o tomto propojení nevěděla.

,,Ve vlastním příběhu je každý člověk hrdinou."

Sanderson zůstává i nadále mým oblíbeným autorem. Za zmínku stojí i nádherné ilustrace.

Ta obálka je krásná, ale strašně se odírá taková škoda.

20.06.2024 4 z 5


Vampýři Vampýři Brian Lumley

Nekroskop Harry Koegh ztratil sice své tělo. O to silnější musí být v boji proti zlu jeho mysl.

Zdá se, že všechny bitvy jsou dobojovány. To však není žádná pravda. ,,Věc" pod zemí tu zůstává dál a po letech se v něčí hlavě opět ozývá strašlivé volání. Jsi to ty můj synu?

Pokud se vám líbil první díl tak vězte, že ten druhý, ač jsem myslela, že to nikdy neřeknu, je ještě větší pecka.

Akční špionážní thriller s kapkou hororu, sci-fi a fantasy.

Akce od začátku do konce. Boje, morbidní scény , které byly opět bravurně popsány a hodně, opravdu hodně vampýrů a také úmrtí.

Oceňuji, že nám autor na začátku zopakuje děj prvního dílu. Jelikož tenhle díl bezprostředně navazuje na ten první, bylo připomenutí detailů velmi důležité. Ihned se mi vše vybavilo a začetla jsem se mnohem snáz.

V tomto díle, jak už název napovídá, se dozvídáme hodně o vampýrech. O Tiborovi, stvořiteli Dragosaniho, i o jeho ,,otci" Faethorovi. O jejich vzniku, povaze, vzhledu a také historii. O tom, jak mohou být skutečně zabiti.

Nečekejte žádné namakané krásné upíry, tohle není kniha pro mladé holčičky. Tady jsou vampýři velice temní a zkažení. A strašně dobře vymýšlení. A tahle myšlenka, jak vampýr vypadá, kdo to vlastně je, je naprosto dokonalá.

Musím říct, že jsem se místy hodně bála. Co když je jen špetka z Nekroskopu pravda. No radši si nic nedomýšlet.

Na knize bych nezměnila absolutně nic. Je skvělá. Vtáhla mne hned do děje a pustila až při samotném strhujícím závěru. Miluji Nekroskop a těším se na další díl.

Za možnost knihu si přečíst takhle rychle po vydání děkuji @knihydobrovsky . Jsem neskutečně vděčná, že mi knihu poskytli k recenzi.

12.06.2024