lucyvase4
komentáře u knih

Aithra je svět, ve kterém spolu dlouhou dobu koexistovaly rasy Sarrei (nočních krvežroutů) a Jorrei (andělů). Jedni vládli v noci a ti druzí ve dne. To vše se ale po jednom osudovém západu denních hvězd změnilo.
Ještě vydrž Isarell. Utíkej jako o život, o který ti vlastně doopravdy jde. Ještě kousek. Nepolevuj. Už tě skoro mají. Ne, musíš jim utéct. Přece se nestaneš krvavou hostinou pro Sarrei. Už vidím zdi pevnosti, to zvládnu...
,,Sarrei! A loví svoji kořist. Proboha, vždyť je to dítě!"
Takhle se na scéně objeví naše hlavní hrdinka Isarell. Zázračné dítě, které dokázalo dva roky přežít ve Stínu a unikat krvežroutům i divokým kmenům lidí. Dítě, které zachránili andělští rytíři. Dítě, které má obrovský talent. Dívka, které se nakonec stane nejnebezpečnější zbraní Aithry. Žena, která je loajální ke své učitelce, královně divoženek.
,,Autoritu je těžké budovat, nelehké udržet, ale velmi snadné ztratit. A téměř nemožné získat zpět."
Musím říct, že do 3/4 knihy jsem byla spokojená. Pár výhrad jsem měla (na mne málo popisů emocí, prostředí, hodně tréninku atd), ale ve finále to nebylo nic úplně zásadního.
Jenže pak se to celé nějak zvrtlo. Děj nám gradoval a já se těšila na jeho vyvrcholení úžasnou epickou bitvou.
SPOILER: Bitva se sice konala, ale byla napsaná z tolika úhlů, že se člověk nestačil vůbec zorientovat, a už četl pasáž z jiného pohledu. Prostě hup sem, hup tam a já si ve finále tu bitvu ani neužila. Natož, abych se do postav vcítila.
Myslela jsem si, jak je kniha perfektně promyšlena. Ať už v oblasti ras nebo světa. Bohužel, čím více jsem četla, tím více nejasností, nelogičností a nahodilostí jsem nacházela. Za mne to zkrátka autorka až moc překombinovala.
Je pravda, že jsem si zamilovala několik postav. Isarell mezi ně ale nepatřila.
SPOILER: Nemám ráda mód vyvoleného, který zvládne všechno bez většího úskalí.
Líbí se mi, že v knize nejsou ti zlí ani ti hodní. Ať budete fandit Jorrei, Sarrei nebo lidem, vždy najdete důvod proč dělají to, co dělají.
Oceňuji i nádhernou mapu.
Konec rozhodně naláká na další díl. Ale opět, proč to tak moc kombinovat? Zápletek je v knize už tak dost.

Jmenuji se Katniss Everdeenová a jsem vítězkou posledních Hladových her.
Teď bych již měla žít relativně poklidný život, já ale očekávám pomstu Kapitolu. S Peetou jsme je totiž převezli, a to Kapitol neodpouští. Nejen, že naši lest zaznamenal prezident Snow, zaznamenali ji i obyčejní lidé a vyložili si ji jako otevřený vzdor proti našim utlačitelům. Vzpoura je tedy na spadnutí. Do čeho jsem se to proboha zapletla. Vždyť já chtěla jen přežít. A nyní mne posílají s Peetou opět do arény. Arény, ve které tentokrát nebudou žádné děti, ale ostřílení mazáci, kteří všichni už jednou Hladové hry přežili.
Jak jsem byla nadšená z prvního dílu, musím říct, že z toho druhého jsem ještě nadšenější.
Postavy už známe, a tak jen prohlubujeme naše city k nim. Oceňuji, že oproti filmu se v knize Katniss chová mnohem více jako 16-ti léta dívka. Nahlížíme do jejích strachů, a to je panečku jízda.
Kniha je rozhodně hurikánem emocí. Často jsem brečela, často se usmívala a vážně hodně všechno prožívala.
V tomto díle byli i ostatní splátci moc dobře popsáni. Já tak měla i další favority. Třeba Finnicka, Dioda, svéráznou Johannu, ale i Cinnu, který sice nebyl tak úplně splátcem, ale svůj vzdor dává najevo dost okatě.
Peeta je naprosto dokonalý a musím říct, že bych ho brala všema deseti. Na druhou stranu chápu i Katniss a její rozpolcení mezi Peetou a Hurikánem. Ona je zkrátka pouze mladá dívka, která nechce nic jiného, než žít poklidný život. Což ovšem v Panemu moc nejde.
Autorka píše naprosto strhujícím stylem. Neustále se něco děje, musíte číst stále dál a dál a doufáte, že to nikdy neskončí. A když už si myslíte, že vás na chvilku autorka nechá vydechnout, rozhodně se mýlíte a velmi rychle přijde další zvrat. Neskutečně nadupaná kniha. Plná krve, akce, napětí a zvratů.
Druhý zfilmovaný díl se drží své knižní předlohy ještě více než ten první.
Popravdě jsem moc zvědavá na závěrečný díl. Ve filmové podobě mne totiž přijde nejslabší.


Mladý zbojník Alwyn umřel. Pod šumějícími stromy se probouzí Alwyn Písař. Jeho schopnosti mu zajistily přízeň Vyvolené dámy. Stal se jejím nepostradatelným rádcem a přítelem. Pokud si ale myslíte, že tím je jeho život méně nebezpečný, rozhodně se mýlíte. Vyvolená dáma (Evadine Courlainová) táhne i s celým svým vojskem Úmluvy napříč Albermaine až na jih do Alundie. Má tam za úkol zastavit vzpurnou šlechtu a ochránit pravověrné poutníky. Je tomu ale skutečně tak? Neposílá král Vyvolenou dámu do předem prohrané bitvy, aby se nadobro zbavil nepohodlné mučednice, která odmítá zemřít?
Ryan pokračuje ve své krasojízdě i v tomto díle.
,,Každý pes, co nekouše, je přítel."
Na začátku nás čeká mapa. Krásná, ale za mne málo podrobná. Spousta míst, kde se příběh odehrává bohužel nenajdeme.
Naopak velice oceňuji seznam postav, který pomáhá zorientovat se v ději. Často jsem se k němu vracela, abych si ujasnila, kdo je kdo.
Skvělá byla i předmluva. Jedná se vlastně o shrnutí prvního dílu, ale z pohledu muže, kterému se náhodou dostaly do rukou osobní záznamy sepsané Alwynem. Moc hezký nápad. Připomněla jsem si vše, co jsem potřebovala, zároveň mně to ale nijak nerušilo od příběhu.
A.Ryan má silný vypravěčský talent. Jeho dlouhé opisy krajiny, pocitů, emocí hl.hrdinů, myšlenek a úvah, to je to, co na něm miluji. Věřím, že pro někoho to nicméně může být až moc.
Autor nepíše klasické fantasy knihy. Jeho příběhy jsou plné politiky, středověké atmosféry a bitev. Nadpřirozeno v knize moc nehledejte. Náznaky sice jsou, ale magie zde hlavní housle zkrátka nehraje. A ani nemusí. Ryan si hravě poradí i bez ní. Bitvy jsou navíc tak živě vykresleny, že jsem místy měla pocit, jako bych v bojovém útvaru stála spolu s Alwynem v první linii.
Hlavní hrdina není žádný úplný klaďas. To ostatně ani jedna postava v knize. Ryan se soustředí na šedé charaktery. Tudíž každý z vás bude mít jiného oblíbence.
Malinko mě zklamal konec, čekala jsem o něco větší wow i větší posunutí v ději.
Smekám před překladatelem. Překlad zkrátka nemá chybu.


V devadesátých letech zmizela šestice kamarádů ve světě fantasy. Chuck, Matt, Isabella, Sol, dvojčata Ash a Angela. To jsou oni, Staffordská šestka. Po dvou letech se záhadně ocitli zpět v naší realitě. Jeden z nich ale chyběl. A ačkoli byli podrobeni několika výslechům, ani jeden z nich nikomu nikdy neřekl, co se jim tehdy stalo, ani jak skončil jejich kamarád, který se nenašel.
Nyní, o dvacet let později se stane něco, co je přiměje znovu se sejít. Dvacetistěnná kostka a spolu s ní i nebezpečný fantasy svět je opět volá. Rozhodnou se vydat za dalším dobrodružstvím a zachránit svého ztraceného kamaráda?
TEMNÁ HRA NA HRDINY PŘIPOMÍNAJÍCÍ GOTICKÉ JUMANJI JE TU...
Jste hráčem RPG her? Milujete Dračí doupě nebo jinou hru na hrdiny? Jste fanouškem fantasy světů a filmu Jumanji? Máte rádi krásné a temné ilustrace? Pokud jste aspoň na jednu otázku odpověděli ANO, tak vám bude tenhle komiks psán přímo na míru.
Perfektně promyšlený svět, příběh i jednotlivé herní postavy. Každý hrdina je naprosto jiný. Bylo super sledovat, jak si partička vybírá postavy, za které chce hrát. Autor si dal vážně záležet a vybral každému postavu, která mu byla ušitá na tělo.
Každá postava má dokonce jinou kostku. Mistr, který má naše hrdiny vést tímto světem, má K20 a celý fantasy svět je tedy, dle této kostky, dvacetistěn.
V tomto prvním díle se hodně seznámíme se základními dovednostmi postav, jejich schopnostmi a povahou. Všem je dát podobný prostor a já si tak mohla najít svého oblíbence i toho, kdo mi už teď sedí nejméně.
Líbí se mi jak autor do světa zakomponoval i elfy, draky, Hobitín s jeho obyvateli i samotného Tolkiena. To byla za mne rozhodně nejvtipnější scéna.
Co bych uvítala tak je mapa. Víme, že hrdinové prochází mezi jednotlivými oblastmi, kterých má být celkem dvacet, ale už nevíme jaké kraje spolu sousedí. Takže mapa by byla rozhodně fajn. Brala bych i větší prostor k popsání života kamarádů před vstupem do fantasy.
Příběh končí v tom nejlepším a já už teď vím, že si chci přečíst i další díl.


Kniha o přátelství, hledání lásky, životě a jeho nevyzpytatelných nástrahách. Příběh o čtyřech kamarádkách. Každá je úplně jiná, ale dohromady tvoří naprosto skvělé seskupení. Cestovatelka Beata, sebevědomá Karolína, milující Talia a tichá knihomolka Františka. Každá má rozdílný život, rozdílné cíle i rozdílné životní problémy. Vydrží jejich přátelství všechny nástrahy života, různorodost jejich povah i tisícikilometrovou vzdálenost?
Od knihy jsem si slibovala oddechové dovolenkové čtení. To jsem sice dostala, ale čím více jsem se nořila do příběhu, tím více jsem zjišťovala, že kniha má i mnohem hlubší myšlenky.
Situace, ve kterých se hlavní hrdinky ocitly často musíme v životech řešit i my. Já se nejvíce viděla v Talii. Bohužel mám od narození syna úplně stejnou obavu, jako měla ona. Takže mně přirostla k srdci nejvíce. Nejméně jsem si pak oblíbila Karolínu, tento životní styl některých dam totiž moc neuznávám.
,,Láska je krásná, ale ne ta, která nám zastiňuje střízlivý pohled na svět."
Jsem nadšená, jak autorka každou postavu udělala naprosto originální. Zároveň nám ale ukazuje, že právě protiklady se mohou přitahovat a z naprosto rozdílných osobností nemusí být jen dobří partneři, ale právě i kamarádi. Mnohdy nám právě oni ukáží svou jinou povahou, cestu ze situací, které nevíme, jak vyřešit.
Dostala jsem vše. Krásné prosluněné Bali, mimochodem po přečtení bych se ihned zabalila a odjela tam na dovolenou, lásku, vtip, ale zároveň i hodně emotivních a dojemných scén. Autorka dokázala zasáhnout mé srdce. Dokonce jsem si i častokrát pobrečela a přemýšlela jsem, co bych dělala, kdyby se situace stala mně.
Je poznat, že autorka má nacestováno. Minimálně Bali a Paříž mi popsala dokonale, až jsem měla pocit, jako bych tam byla. Myslím, že ona je trochu Beatou. Jestli jsou ostatní tři hrdinky skutečně jejími kamarádkami nebo fikcí netuším, co ale vím, že jsou popsány tak skvěle, jako by skutečně žily.
,,Když budeš mít špatný den, stačí usnout. Zítřek bude o kapku lepší."


Nevaeh je mladá bojovnička, která se připravuje na poslední zkoušku v kasárnách. Cílem všech rekrutů je složit zkoušku co nejlépe a přidat se ke královské gardě a možná ještě výš, až k samotným waldronům. Elitním bojovníkům jeho výsosti krále. Nevaeh má ale jiný cíl, chce utéct z tohoto království, zašít se nejlépe v nějakém malém městečku za mořem a žít spokojený život bez toho, aby se musela bát o své tajemství.
Osud ale dokáže být někdy až moc krutý.
Začátek knihy mně přišel hodně zajímavý. Dokonce i Nevaeh se mi zamlouvala. Prostořeká hrdinka, která měla svůj názor a ničeho se nebála. Po hloupých husičkách skvělé osvěžení. Jenže pak přišla druhá část, kdy měla skládat zkoušku na královském hradě. A tady pro mne bohužel kniha trochu ztratila kouzlo. Viděla jsem v příběhu hodně věcí z Hunger Games nebo Labyrintu. A i Nevaeh mi přišla až moc arogantní. Třetí část byla ale zase fajn, až na tu nohu (ta mne štvala celých 200 stran).
V příběhu ale vidím tři části nikoliv jeden ucelený příběh. Zkrátka jako bych četla tři po sobě navazující povídky.
Některé věci autorka často zbytečně opakuje. A mně to přišlo, jako zbytečné sdělení a natahování už tak rozvleklého příběhu.
Mrzí mne, že i po dočtení 500 stránkové knížky mám víc otázek než odpovědí. Autorka do knihy vložila hodně tajemství, ale odpovědi na ně zatím nikoliv.
Celou třetí část mne štvala postřelená noha hrdinky, do které se jí dostala infekce. Bohužel tohle bylo vážně moc. Když se to hodilo noha nebolela, nepřítele kosila jak Xena, když ale měla jet na místo střetu nemohla ani vyskočit na koně. Logiku jsem neviděla. Přišlo mi, že bolela, nebolela tak, jak se to právě autorce hodilo.
V příběhu se stále něco děje, je plný akce a napětí. Oceňuji i romantickou linku, která není vůbec uspěchaná, ale naopak velice pozvolná.
Autorka má rozhodně hodně promyšlený svět, postavy i příšery. Doufám jen, že všechny otazníky vyřeší během dalších dílů a nezamotá se do nich jako moucha do sítě.


Marsu orbita, úspěšně je dobyta."
Při dobývání vesmíru sehráli zásadní roli i jiné živočišné druhy než člověk. O psech nebo opicích jste už určitě slyšeli. Ale slyšeli jste už o medvědech, kteří byli vysláni na Mars? Že ne? Tak to si musíte přečíst tuhle dětskou knížečku.
Nedvěda a Mišku moje děti, a určitě i ty vaše, znají z televize. Animovaný seriál s názvem Mlsné medvědí příběhy u nás byl na denním pořádku. Obě moje děti ho měly moc rády a doslova hltaly každé medvědí dobrodružství. Když jsem tedy objevila tuhle knihu, rozhodně jsem věděla, že jim udělám obrovskou radost jejím pořízením.
Kniha rozhodně nezklamala. Ani děti, ani mne. Dostala jsem přesně to, co jsem očekávala. Krásný jednoduchý příběh, vesmír, který syna teď hodně bere a krásné animované obrázky, které zase zbožňovala dcerka.
Knížka je určena pro děti od 5+, ale i dcera (2,5 roku) vydržela bez problémů poslouchat.
Kapitoly nejsou moc dlouhé a tak děti vydržely celou kapitolu vnímat. Ani u toho čtení moc nezlobily, což už je u nás pomalu zázrak. Za mne úplně ideální jako čtení před spaním.
Písmenka jsou v knize velká a tudíž jsou vhodná i pro první čtení prvňáčků. Věty jsou psány velice jednoduše, žádné dlouhé souvětí v knize nenajdete. Srozumitelnost textu při čtení je tak zaručena. Čeština, kterou je kniha psána je vážně krásná a plná jednoduchých přísloví a básniček, které jsou i pro děti velice srozumitelné.
Objevujeme zde i slovíčka moderní doby, kterým ale dnešní děti také dokonale rozumí (např.selfie).
No, už se zkrátka moc těším, až mi ji za pár měsíců bude syn znovu číst sám.
Krásný oddechový příběh. I když mne, jako matce, tam chybělo nějaké hlubší ponaučení, které většinou v pohádkách bývá. Dětem to ale vůbec nevadilo.


,,Na tom jak vidíme svět, samozřejmě záleží - ale záleží i na tom, jak svět vidí nás."
Nadnárodní korporace Dianima uzavírá odlehlé souostroví Con Dao, kde se objevil doposud neznámý a nejspíš velice inteligentní druh chobotnic. Bioložka Ha dostane příležitost, která se neodmítá. Musí se ale rychle sbalit, a aniž by to někomu řekla, odjet na ostrov, kde může tento druh studovat. Kromě ní je na ostrově pouze náčelnice ostrahy Altanceceg a Evrim (prvni a nejspíš i poslední android na světě). Dianima ale není jediná, kdo o tento první kontakt stojí. Co vše se může stát ve světě, kde většinu rozhodnutí řídí umělá inteligence?
Velice zajímavá kniha a úplně jiná, než jsem doposud četla.
Myslela jsem, že se děj bude točit hlavně kolem objevení nového druhu a komunikace s ním. Ale to byl omyl. O inteligentních chobotnicích jsme se něco málo dozvěděli, děj se ale točil spíše kolem lidského druhu a androidů, umělé inteligence, nadnárodních korporací a lidských otroků. O světě, který jsme si vytvořili, ale ve kterém jsem se stali otroky pokroku.
Největším hříchem, kterého se lidé v knize dopouštějí, je lhostejnost. K ostatním lidem, ostatním živočichům, ale i k celé Zemi. Každý bojuje jen sám za sebe a své zájmy. Spolupráce je velice ojedinělá a navázat vztah s někým dalším téměř nemyslitelné.
Postavy jsou všechny skvěle vykresleny. Každá měla své světlé i stinné stránky. Žádná nebyla bez viny. Nejvíce jsem si zamilovala Eika. Muže, který se stal otrokem na lodi Mořský vlk.
Až do konce jsem čekala na to, jak do sebe všechny linky zapadnou. A dočkala jsem se. Vše klaplo, jak mělo a dostali jsme ucelený příběh.
Autor dokazuje, že má velice dobré psychologické, intelektuální i lingvistické dovednosti.
Jediné co mi chybělo byla právě ta komunikace s chobotnicemi. Teoreticky jsme rozebrali vše, ale prakticky téměř nic. Ke komunikaci s novým druhem došlo jen velice málo.
,,Navzdory všemu, co jsme s mořem udělali, navzdory všemu, co jsme světu provedli, život si najde cestu."


Máme rádi pohádky?
Ne, že bych retelling nějak vyhledávala, ale sem tam je to pro mne příjemné odlehčení od velkých epických fantasy. A v tento předvánoční čas k pohádkám obecně tíhnu zkrátka mnohem více, než za celý rok. Kniha Pokud láska zvítězí tudíž byla tou správnou volbou.
Jeden svět a čtyři příběhy. Hlavními hrdinkami jsou čtyři dívky. Dívky, které by nemohly být rozdílnější. Demetria je zlodějka, Riley lehkovážná a nezkrotná princezna, Alice je hrdá vesničanka, která se od ostatních velmi liší a princezna Ivy se celý život připravuje na boj o své království.
Čtyři příběhy na motivy klasických pohádek jako: Kráska a zvíře, Malá mořská víla, Červená Karkulka a Šípková Růženka. Retelling na Červenou Karkulku a Krásku a zvíře jsem už četla a viděla jsou i spousta filmů, proto jsem se mnohem více těšila na ty, kde jsem ještě retelling neviděla ani nečetla. Moc mne zajímalo, jak je autorka pojme. A rozhodně mne nezklamala.
Nemůžete čekat žádné propracované světy, ani hodně popsané fantasy příběhy. Všechny povídky jsou velmi přímočaré, a mnohdy dost zrychlené, ale to se vzhledem rozsahu cca 50 stran na povídku, dalo čekat.
Zároveň jsou to ale příběhy plné neotřelých nápadů a překvapení.
Mou nejoblíbenějším se stala povídka Dlužím ti svůj život, na motivy Malé mořské víly. V ní jsem viděla originality nejvíce. I postavy mi přirostly hodně k srdci. Tvrdohlavá princezna, velké tajemství, intriky a obětování.
Moc se mi líbilo, jak autorka všechny čtyři příběhy propojila a vytvořila tak jeden jediný pohádkový svět.
Když jsem se navíc dozvěděla, že jí je teprve devatenáct let, musím před ní smeknout. Věřím, že tyto pohádkové povídky jsou teprve začátkem její kariéry, a že o ní v budoucnu ještě hodně uslyšíme. Já si rozhodně další knihy od autorky přečíst chtít budu.
Pokud hledáte krásné netradiční oddechové pohádky, které se čtou samy, tak rozhodně tuto knihu, jen přes pár malých výtek, doporučuji.


,,Mysl pozná, když potká jinou mysl, se kterou jí kdysi bylo dobře. Věřím, že tehdy se jejich Věčné sny prolnou. A že všichni blízcí...se nakonec jednoho dne opět shledají."
Greyson zemře. Místo toho, aby to byl konec, je to teprve začátek. Probudí se totiž na neznámém místě, plném neznámých lidí. Lidí, kteří si říkají Hvězdorození. Žijí na místě připomínající ráj. Tento ráj jim ale nevybral Bůh, nýbrž vyspělá mimozemská inteligence. Greyson zjišťuje, že žádný ráj není bez poskvrny. Dokáží Hvězdorození zachránit svůj nový domov před zkázou?
Když jsem si četla anotaci byla jsem nadšená. Při čtení jsem bohužel už takové nadšení necítila.
Musím přiznat, že jsem autorovi dávala dlouho šanci. Říkala jsem si, že nejprve musí dobře představit svět, ve kterém se Greyson ocitl, a že si připravuje půdu pro úplně perfektní příběh. První akce jsme se tak dočkali až po 240 stranách!
Posledních 60 stran se nese ve více akčním duchu a autor pro nás připravil i dost zajímavých odhalení. Vzhledem k tomu, že začátek je tak pomalý, mi konec naopak přišel hodně zrychlený, a až na sílu tlačený do akce.
Postavy mi k srdci moc nepřirostly. Většinou jsem v nich viděla jen partu znuděných lidí, kteří pořádají párty, polštářové bitvy a kopají se do pr...nudou.
Oceňuji autorovu představivost, jeho vymyšlená slova, fyzikální znalosti a filozofické otázky, které nám v průběhu příběhu klade. Tohle vše pozvedá knihu na vyšší úroveň.
Bohužel si myslím, že kniha je chybně zařazena do YA a fantasy. Já osobně viděla hodně sci-fi. Navíc jsem mnohdy měla problém pochopit všechny autorovi plány a myšlenky. Bojím se, že děti a mladiství by byli ještě více zmateni.
Upřímně v půlce knihy jsem to chtěla vzdát. Nakonec jsem ráda, že jsem knihu dočetla. Konec není uzavřený. Co bude dál, to je ve hvězdách.
Zajímavý nápad, ale provedení malinko pokulhává. Věřím, že se autor časem vypíše a další jeho knihy budou skvělé od začátku až do konce.


,,V lidech je vždycky víc zla než dobra. A čím slabší budeš, tím víc budou tíhnout k tomu své zlo použít."
Z jednadvaceti krajin jich zůstalo pouze deset.
Erenézie i Adalon však čelí horším hrozbám než je rozvrácené království.
Sledujeme tři hlavní linky příběhu.
V Erenézii se vše hroutí Darovi pod rukama. Ten nemá ani sílu, ani kuráž své problémy příliš řešit. Největší zálibu má v chlastu a dě*kách.
V Adalonu se setkáváme s novou postavou. Oldenik je tlustý rozmazlený chlapec. Po smrti svého otce, který padl při boji s Rohatými, se stává pánem Železného listu. Bohové ale umí být krutí. Zatímco doposud byl jeho největší problém dosyta se najíst, teď začíná skutečný boj o přežití v těch nejtěžších podmínkách. Rohatým je jedno jste-li bohatí nebo chudí.
A nakonec je tu Iko. Nadaný lékař, bylinkář a učitel.
Musím říct, že tohle fantasy je naprosto skvělé. Úžasný svět, skvěle vykreslené postavy a děj, který rozhodně stojí za to. Z vašich oblíbenců se v mžiku mohou stát pokrytci a z postav, které jste nemusely, se nakonec můžou vyklubat skvělé osobnosti. Jejich vývoj je neskutečný.
Autor má vše dokonale promyšlené a cestou nám nechává drobečky, jako Jeníček na cestě k perníkové chaloupce. Některé drobečky odhalíte hned, ale na většinu si musíte počkat.
Bylo úžasné, že jsem knihu mohla číst ve společném čtení s holkama. Tolik teorií a možných variant, jak bude děj té nebo té postavy pokračovat, co jsme vymyslely, by snad ani autor nevymyslel. I po druhém díle mám hodně otázek. Neskutečně se ale na jejich odkrývání těším.
Nebudu knihu připodobňovat k GoT, i když hodně čtenářů to takto říká. Pokud ale máte rádi GoT, Tolkiena nebo jiné velké epické fantasy plné intrik, politiky, ale i bitev a velkých zvratů, budete tuhle sérii milovat stejně jako já.
Autor má neskutečně barvitý jazyk a přirovnání, které používá povětšinou sedí jak hrnec na pr....
Rozhodně bych české fantastice přála více takových Hamouzů, protože tohle rozhodně stojí za to.


Dovolte mi, abych vás dnes, za tohoto poněkud sychravého počasí přenesla, aspoň svojí recenzí, do pohádky. A to ne ledajaké, ale do naprosto originální předělávky klasické pohádky, kterou známe úplně všichni.
Jak by asi pohádka Hrnečku vař vypadala, kdyby hrneček nebyl hrnečkem s malým h, ale byl to pan Hrneček?
Tahle skvělá předělávka klasické pohádky mne i děti moc bavila. Autorka napsala pohádku s lehkostí a vtipem, který pobaví nejen malé čtenáře, ale i nás dospělé.
Moc se mi líbil jazyk, který autorka použila. Úplně vytvořil to pohádkové prostředí. Text je totiž psán starodávným stylem, bez novotvarů nebo hovorových výrazu. Ale zároveň naprosto jednoduchý, takže mu děti perfektně porozumí. A když náhodou něčemu nerozuměly ( u nás hlavně nevěděly, co je šufánek), tak se to slovo dalo úplně jednoduše vysvětlit.
Knížka je útlá, ale to vůbec nemá vliv na příběh. Obsahuje vše, co jsem od pohádky čekala.
Má i nádherně velké písmo. Takže je určitě vhodná i k prvnímu samostatnému čtení dětí. Dětem jsem momentálně knihu četla já, ale věřím, že se ke knize ještě vrátíme, až bude syn umět číst. Pak ji snad on přečte mně.
Knihu doplňují i nádherné ilustrace. Na každé stránce je minimálně jeden obrázek, který text perfektně doplňuje.
Příběh o vzájemné pomoci, nalezení lásky a přátelství. Větší přesah, jako je v originální pohádce, jsem sice nenašla, ale vůbec mi to nevadí.
Tohle je pohádka, která zkrátka pohladí po duši. Pokud máte rádi pohádku Hrnečku vař, určitě nevynechejte ani tuhle knihu.
Já ji dětem četla po dva večeři. A byla jsem příjemně překvapená, že si vše pamatovaly. Moje otázky na předchozí děj zodpověděly bez chyby, a to se nestává zase až tak často. Takže myslím, že i toto může být ukazatel, že je příběh skutečně bavil.


,,Použij cokoliv, co funguje, a přežij!" - to je heslo lovců monster.
Benedikt musí opět spojit síly se svým bratrem Teodorem a celou organizací Azylu. Ve vzduchu číhá nebezpečí. Kdo zabil španělského exorcistu uprostřed Prahy? A kam zmizel Benediktův věrný přítel Gabriel? Vyšetřování celou skupinu zavede až do exotického Španělska. Zde potkají i svéráznou temperamentní lovkyni, která touží po pomstě. Podaří se jim případ objasnit dřív, než bude pozdě?
Volné pokračování knihy Zákon Azylu. Pokud jste ale nečetli, vůbec nevadí. Autorka postavy na začátku znova ve zkratce představí, takže vám nebude nic chybět k pochopení celého příběhu.
Autorka mne znova přesvědčila, že zkrátka umí. Perfektní oddechový příběh. Pokud čekáte nějaké vrcholné epické fantasy, tak budete zklamáni. Příběh je ve finále strašně jednoduchý. Jedna detektivní zápletka s nadpřirozenými jevy, která se řeší celou knihu. Já jsem ale nadmíru spokojená. Po prvním díle jsem věděla, co čekat.
Co se mi moc líbí je, jak nás kniha provádí jinou zemí. V minulém díle to bylo Argentina, teď Španělsko. Popis míst je naprosto dokonalý a já měla pocit, jako bych v tom Španělsku skutečně byla. Jedla jsem peallu s našimi hrdiny, viděla díla Gaudího, procházela se po Gibraltaru. Atmosféra té kultury na mne úplně dýchala. Kdyby autorka dělala průvodkyni pro CK, tak neváhám ani minutu a zájezd kupuji jen kvůli ní.
Příběh mne přišel ještě víc ucelenější než v prvním díle. A i reálnější. Tady pro vše, co se dělo, byl důvod.
SPOILER Až teda na ten s*x. V tom jsem smysl úplně neviděla. A kniha by se obešla i bez něj. Přišel mi malinko na sílu. Ale to je čistě můj názor.
Svěží dílo plné napětí a akce. Příběh se četl velice svižně. Stále se něco dělo. A já už teď vím, že si určitě přečtu i Chrám Azylu.
Hodnotím : , 5/5
,,Ty seš modlil?"
,,Ne, odříkával jsem Benegesseritskou litanií proti strachu."
,,Cože? Ty proti nadpřirozené hrůze cituješ z Duny?"
,,Znáš to: použij cokoliv, co funguje."


Hráli jste někdy karetní hru Magic: The Gathering? Za mého mládí to byla velice populární sběratelská hra. Já jí bohužel nikdy nehrála. Věřím ale, že pokud Vás tento fenomén neminul nebudete litovat, když si tuhle knihu přečtete. Je totiž ze světa "Magicků".
Dvojčata Tacenda a Willia dostala do vínku při narození dar a zároveň i prokletí. Jedna vidí přes den, ale v noci je slepá. Druhá to má právě naopak. Willia je velice silná a má své lidi chránit přes den. Tacenda má dar písně. Její zpěv v noci zahání všechno zlé od vesničanů pryč. Jednoho dne ale píseň, která je chrání, nezabere. Septači se dostanou do vesnice a celou ji srovnají se zemí. Přežije jen Tacenda. Kdo za útokem stojí? Tacenda z toho podezřívá zámeckého pána, který se už delší dobu paktuje s démony. Podaří se jí pomstít své rodiče a sestru? Nebo je vše naprosto jinak?
Na začátek musím říct, že Sandersona miluji. Pro mne je to zkrátka PAN AUTOR. Ale tady mi spousta věcí chyběla. Možná je to tím, že nejsem úplně zasvěcena do prostředí hry Magic, možná tím, že se jedná spíše o povídku než propracovaný příběh. Možná snad i překladem, který měl zkrátka až moc chyb. Každopádně zatím nejslabší dílo, jaké jsem od autora četla.
Normálně miluji jeho originální magii. Tady to vlastně také bylo originální, ale nijak extra popsané a promyšlené úplně to detailu. I popis světa, byl na Sandersona velmi stručný. No zkrátka to, co Sandersona dělá Sandersonem se tady vypařilo.
Postav nebylo moc, takže se všechny dobře zapamatovaly. Nejvíce se mi líbil Davriel - zámecký pán. Jeho humor byl skvělý. Takový intelektuál, ale pro běžný život naprosto nepoužitelný. Krásný protiklad k němu tvořila právě Tacenda. Takže v tomhle ohledu si nemám na co stěžovat. Harmonie mezi nimi panovala dokonale.
Nelíbil se mi ale konec. Hodně otázek bylo nezodpovězeno.
Pokud jste fanoušky autora, knihu určitě přečtěte. Pokud ale chcete něco fakt dobrého, sáhněte radši po jiných jeho knihách.


Detektiv Mark Thompson vyšetřuje případ sériového vraha, který řádí v ulicích New Yorku. Podle příčiny úmrtí (rozsápané hrdlo) a času smrti (vždy v noci) ho veřejnost začne nazývat Newyorský upír. Mark je naprosto bezradný a přijde mu, že se hodí za přeludem. Udělá vrah konečně chybu, která ho bude stát svobodu?
Druhá dějová linka je z doby před 3000 lety. Vypráví příběh Christophera a jeho bratra Marcuse. Oba dva byli významnými bojovníky v tehdejší Spartě a bitvy, kterých se účastnili, byly legendární. Co se s nimi stalo? A jak to všechno souvisí s Markovým případem?
Naprosto luxusní kniha od, pro mne zatím, neznámého autora. Ale věřím, že o @josefsupik ještě hodně uslyšíme.
Mix žánru fantasy, detektivky a historického románu. Jako WOW.
Skvělý příběh, který vás od první stránky vtáhne do děje. Napětí střídá akci a akce napětí. Čtěte a čtěte a ani si neuvědomíte, že se blíží konec.
Moc jsem si oblíbila všechny postavy, které v knize byly. S každou jsem svým způsobem sympatizovala. Dokonce i se sériovým vrahem. Nevěříte? Tak to si musíte tuhle knihu přečíst. Pak pochopíte, že to jde.
Neříkám, že to byl úplně nejoriginálnější nápad, ale byl naprosto originálně uchopen.
Bavila mne historická linka i ta současná. Obě se vzájemně doplňovaly.
To, kdo je sériový vrah víme sice hned, ale jaké pohnutky ho vedou k určitým krokům, to je záhadou.
Malinko mi vadila jen jediná věc. Teda dvě.
První - Autor často opakoval to, jak se postava cíti, až to bylo místy otravné. Čtenář věděl, že je smutný a nechce se mu od rodiny, aniž by to musel 5x číst. Za mne stačilo jednou.
Druhá - Proč ještě není pokračování? I když se to tak nějak uzavře, přesto druhý díl nutně potřebuji a musím ho mít v knihovně.
Hodnotím: 4,5/5
Knihu jsem dostala v rámci spolupráce od pointy. Když jsem si knihu na spolupráci brala, trochu jsem se bála. Přece jen neznámá kniha, neznámý autor a ještě nemá ani moc hodnocení na DK. Pojďte mi pomoct to změnit. Kniha si rozhodně zaslouží vaši pozornost.


Pojďte a přidejte se k naší dobrodružné výpravě za hledáním magického meče Přízraku. Cestou snad zlomíme i kletbu tohoto mocného bojovníka Baltara. Syna samotného boha Tyra, který zemřel, přelstil démona Plání zatracených a vrátil se zpět do světa živých. Živý, zdraví a dokonce i skoro celý. No tak Baltare, ukaž jim svou průsvitnou ruku. Výš, jen ji pořádně zvedni, ať ji vidí i ti v zadních řadách. Druhým vaším společníkem bude Kail, mnich z řádu Velkého hlodavce. Že jste o něm neslyšeli? Kaile pojď jim něco o Bobrovi říct. Nebo víš co, radši teď ne, to by bylo zase na hodinku. Pro zájemce tedy až po náboru. A poslední kdo vás na výpravě bude doprovázet je tajemná Tarja. Lukostřelba je její silnou stránkou a také má hřejivý dotek. No neberte to. Tak, kdo se hlásí?
Skvělé epické výpravné fantasy z pera slovenské autorky. Takhle nějak si představuji knihy T. Prachetta. Ano slyšíte správně, ještě jsem žádnou nečetla. Ale tohle bylo prostě skvělé. Tolik humoru, který autorka bravurně do knihy dostala. Při čtení jsem několikrát doslova vyprskla i smíchy.
Postavy byly skvěle vykresleny, zamilovala jsem si skoro každou z nich. Nejvíce asi mnicha Kaila a jeho věčně upovídanou pusu. Cestovat bych s ním ale nechtěla
Potkáme zde spoustu nadpřirozených bytostí. Vlkodlaci, bazilišek, rusalka, démoni, obří medúza a dokonce i neživé. S tím vším si musí naši hrdinové poradit. A ne vždy to jde silou.
Popravdě, na začátku jsem se knihy trochu bála. Číst fantasy ve slovenštině je pro mne vždy výzva. Tohle mne ale bavilo tak moc, že jsem slovenštinu místy ani nevnímala.
Na začátku knihy vás čeká úplně dokonale nedokonalá mapa. Taková první předzvěst toho, co vás v knize čeká . Mne hodně pobavila. A autorka od první stránky získala mé sympatie. Navíc kniha má i krásné ilustrace.
Rozhodně si počkejte na konec. Tam se totiž dozvíte naprosto zdrcující informace o Velkým hlodavci. Bez nich rozhodně nemůžete žít.
Hvězdičku ubírám za jednu, pro mne nezajímavou, pasáž.


Čtyři kamarádky - Radka, Zora, Mariana a Agáta. Čtyři rozdílné životy, ve kterých každá řeší své trápení. Čtyři osudy žen. A jedna jediná noc. "Noc špatných polibků", která všechno změní.
Když Zora pozve kamarádky na rozlučku se svobodou, žádná z nich nečeká, co s stane. V baru potkají tři muže, a hned si je zaškatulkují. Dají jim jména , ten šukatelnej, zahradník a ten marnej. Noc skončí a oni se vracejí do svých běžných životů, ke svým závazkům a mužům. Jaké je to ale překvapení, když se Radka potká s tím marným náhodou v hobbymarketu?
Zůstane skutečně jen u jedné noci špatných polibků?
Já ženské romány moc nečtu, když jsem ale uviděla nabídku recenze této knihy, nemohla jsem odolat. Na autorčinu tvorbu jsem slyšela jen chválu a chtěla jsem se o tom zkrátka sama přesvědčit. A rozhodně nelituji. Myslím, že to není poslední kniha, kterou od autorky přečtu.
Skvělý příběh zachycující realitu všedních dnů. V hodně situacích jsem viděla sebe, svoji maminku, babičku nebo taťku. Někdy to bylo k smíchu, někdy k pláči. Ale člověk si aspoň řekl, že všude je zkrátka něco. A nic není jen růžové.
Styl autorčina psaní je velmi dynamický. Ať už kvůli krátkým kapitolám, tak i díky střídání pohledu jednotlivých osob nebo prolínání minulosti s přítomností. Čtivost knize rozhodně nelze upřít a stránky létají pod rukami rychlostí blesku. Stále je na co se těšit.
Někomu může přijít konec knihy hodně otevřený. Já to naopak oceňuji. Je to přeci život a ten se nezastaví na povel. Tady končí jen jedna kapitola. Kapitola s názvem Noc špatných polibků. Některé účastnici přivedla radost, jiné starosti, jisté je však jedno. Všechny semkla a donutila je přehodnotit svůj dosavadní život. Objevit mnohdy toxicitu ve vztahu, touhu jít za svými sny a také se naučit neprežívat, ale žít.
Rozhodně jsem se se vším, co bylo v knize neztotožnila a některé věci bych řešila jinak než holky. Ale to přece vůbec nevadí.


Příběh dvou dětí, Rickyho, kterému nikdo neřekne jinak než Klíštěk a jeho starší sestry Polly. Tyto děti žijí ve velkém domě a navíc nikdy nepoznaly své rodiče. Obývají několik oddělených místností a stará se o ně chůva. Ta jim říká, že rodiče si pro ně přijdou, až budou starší. Děti samy nemůžou nikam chodit, protože za dveřmi číhá nebezpečí v podobě slídičů. Ty kdysi dávno zabili jejich staršího bratra. Vše se ale tak trochu zvrtne, když se stroje v ubykaci porouchají. Navíc děti zjistí, že chůva byla jen robot. Když přestane téct voda a vypne elektrický proud, nezbývá jim nic jiného než se vydat po chodbách rozlehlého domu najít rodiče. Nic ale není tak jednoduché, jak se zdá. Žijí v domě i další lidé? A je jejich výchovna skutečně jediným místem, kde jsou děti?
Skvělý příběh z pera tohoto originálního autora. Musím říct, že u Mellicka nikdy nevíte, co vás na další stránce překvapí.
Boj o přežití v chodbách starobylého domu, napětí a akce, při boji se slídiči, strach ale i odvaha. Moc se mi líbilo, jak se Polly a Klíštěk navzájem podporovali. I když někdy by jeden druhého nejraději zabil (a to doslova), vždy nakonec vytvořili skvělý tým. Jeden bez druhého by nedal ani ránu. Prostě sourozenci.
Originální postapokalyptické sci-fi s prvky hororu a bizáru. Rozhodně jsem se ani jednu stránku nenudila. Jelikož postapo můžu, přišla mi tahle kniha od Mellicka zatím nejlepší. (Četla jsem od něj ještě Zbouchnul jsem satanovu dceru a Orgie v chomoutu).
Každá Mellickova kniha má obrovský přesah. V příběhu si vždy můžeme najít nějaké moudro a také věci k zamyšlení. Opravdu se dnešní rodiče tak liší od rodičů Polly a Klíšťka? Máme vždy čas na své děti? Nehoníme se příliš za kariérou, penězi a majetkem? Odpověď nechám na každém z vás.
Přiznávám, že jsem čekala trochu jiný konec, ale vlastně ten, který si připravil autor, se mi nakonec líbil víc.
Občas jsem měla pocit, že se některé věci zbytečně opakují.
Hodnocení 4,5/5


Zatím největší zklamání roku 2024.
Čekala jsem hororové povídky plné mýtů a jezerních příšer. Bohužel v celé knize se jezerní příšera objeví jen jedna a navíc je ještě mrtvá. Naproti tomu se zde vyskytuje celá řada jiných bytostí jako jsou vlkodlaci, upíři nebo padlý andělé. Ale především se autor zaměřuje na monsta, která se mohou skrývat v každém z nás. A za vypuštění těchto monster většinou může nějaká náhoda nebo nehoda.
Většina povídek v knize má potenciál. Příběh se rozvíjí slušně, baví vás a těšíte se, jak to celé dopadne. Jenže tady nastává problém. Autor vám většinou žádný konec nedá. Příběh utne v půlce a vy jen nepřítomně obracíte stránky mezi prsty a přemýšlíte, kam sakra ty další schoval. Na mne prostě useknuté vždy hodně předčasně. Domýšlet si půlku příběhů mne nebavilo. A mnohdy jsem v příběhu nenašla asi ani to, co chtěl autor sdělit.
Povídky se čtou jinak pěkně. Styl psaní je poutavý, barvitý a místy až poetický plný metafor. Stránky vám ubíhají pod rukami. Ale po pár povídkách jsem si začala říkat. Fajn, čte se to dobře, ale proč to vlastně jinak čtu?
Povídky které se mně líbily a viděla jsem v nich nějaké poslání jsou nakonec tři.
1. SS - příběh chlapce, který se stará o svou matku. Ta přišla o nohy při autonehodě. On kvůli tomu musí skončit se školou a začít pracovat.
2. Pod náporem slunce - příběh o chlapci, který našel ve sklepě svého domu upíra. Chce, aby ho upír proměnil a za to mu slíbí krev matčina nového přítele.
3. Dobrý manžel - příběh muže, který přihlíží sebevraždě své ženy.
Další povídky se mi líbily buď zčásti nebo vůbec.
Neříkám, že kniha je špatná. Myslím, že spousta čtenářům se bude líbit. Já jsem zjistila, že nejspíš nejsem povídkový typ. Ani hororové mi to bohužel moc nepřišlo. Vůbec jsem se nebála.
S autorem jsem si příliš nesedla. I když, knihu jsem dočetla před 3 dny, stejně se v mysli k některým povídkám ještě vracím a přemýšlím o nich. A tak se ptám. Nemohl tohle být třeba autorův záměr?


Jste lékař?"
,,Ne, ale mám vám dát injekci."
,,A já ji odmítám, na to mám plné právo. Co vy na to?"
,, Že vám ji píchnu i tak."
Hl. hrdina Corwin se probouzí po nehodě v nemocnici. Zjišťuje, že tu ale něco sakra nehraje. Proč mu lékaři píchají injekce, které ho mají oblbmout? A proč má obě dvě zdravé nohy v sádře? Rozhodne se tedy jednat a utéct. Naštěstí při útěku natrefí na kancelář ředitele. Ten mu, i když ne moc ochotně, poskytne adresu jeho sestry. Corwin se tedy vydává k ní domů v naději, že mu pomůže vzpomenout si. Nebude to ale tak jednoduché. Musí si před ní dávat pozor a hlavně nemůže prozradit, že si nic nepamatuje. Jak mu dojde mohlo by ho to totiž stát život. Pomalu zjišťuje, jak se věci mají. I to, že je jedním z devíti princů Amberu. Jak se ale do Amberu zpět dostat a získat trůn, který má nyní v moci jeho bratr Eric?
Musím říct, že kniha se četla dost obtížně. Tím, že Corwin se tváří, že všechno ví, i když ví úplný prd, se ani čtenáři nedostává tolik informací, kolik by mělo. Upřímně jsem myslela, že knihu nedočtu. Asi do 3/4 knihy jsem se nemohla zorientovat. Pak se ale příběh rozjel, a nakonec to byla úplná bomba. Pohltilo mne to a nepustilo.
Svět jako takový je úžasně promyšlený. Amber (symbolizující řád) a Chaos jako jeho protipól. Tohle jsou jediné skutečné světy. Ostatní, včetně naší Země, jsou pouze stíny, které Amber a Chaos vytváří svým působením na sebe. A mezi těmito Stíny, i jejich alternativními realitami, mohou princové a princezny Amberu a Chaosu, jako jediní, cestovat. A to pomocí Vzoru. Takže promyšlené úplně skvěle. Jen malinko těžší na pochopení.
Emoce a city postav v knize nenajdeme téměř vůbec. Oberon, vládce Amberu, otec Corwina a jeho sourozenců, jednoho dne zmizí. Nikdo neví kde je a trůn zeje prázdnotou. A tehdy začíná boj o moc. Kdo bude jeho následovníkem? Všichni jsou proti všem, nikdy nevíte komu můžete věřit. A každý ze sourozenců se stará pouze sám o sebe a o to, aby že souboje vyšel, co nejlépe. Emoce zda zkrátka nejsou na místě. A zrada střídá zradu.
Moc se mi líbilo, že sourozenci se mohou mezi sebou kontaktovat přes karty nebo že mají schopnosti regenerace. Neregeneruji se ale příliš rychle. Což je velké plus. Žádní úplně nesmrtelní hrdinové.
Hodnocení: 3,5/5
Těším se na další díl.
