Luluhappy komentáře u knih
Mně se kniha moc líbila. Šlehačková oblaka jsem kdysi také četla, ale tato kniha byla opravdovější. Příběh čtivý. Autorka má můj respekt, protože to, co vše se čtenáři sdílí, chce notnou dávku odvahy.
Za mě celkem povedená antologie, odkud si budu pamatovat několik povídek.
Petra Dvořáková - Lamaj ****
Petra Soukupová - knedlíčky ****
Viktorie Hanisova - nešťastné číslo ***
Bianca Bellova - za Jožku ***
Anna bolavá - žádná oslava, tryzna to bude **
Kateřina Rudčenková - spi sladce, Alenko ***
Markéta Pilátová - hodně štěstí, zdraví *****
Zuzana Hubeňáková - nedělej vlny ****
Petra Klabouchova - s octem a cibuli ****
Sára Zeithammerova - kabinet ***
Zdeněk grmolec - nymficka v burčáku ***
To jsme my milenialove fakt tak nesnesitelni a zahledění do sebe? Ptala jsem se sama sebe při čtení tohoto vydaného deníku.
80% mě absolutně nebavilo, těch zbylých 20 jsem s Karolínou byla za jedno..
Přišlo mi to celé takové hodně povrchní.
(SPOILER) Musím říct, že první díl mě zaujal mnohem víc. Byl čtivější, zakázaná hora nastražila spousty zajímavých úkolů (dodnes si vzpomínám na upracovane muzicky, na Medu, co naučila Agnes o sebe pečovat nebo na požírače, který sežral vše, co měla agnes ráda..).
U ostrova stínů byly úkoly méně zajímavé, i když dávaly smysl. U jedničky mi teda vadilo, že gorm dává úkoly i čtenářům, což se tady naštěstí neopakuje.
Jsem ráda, že Agnes a její nejlepší kámoš to konečně dají dohromady, ale v knize mi chybělo nějaké ukončení s Adrianem.
Pořád mi nějak nesedí v knize ty stíny.. stínem se totiž stane někdo, kdo do svých 12 let neobjeví svůj dar. A že stínů bylo dost. Dřív to byly děti jako takové a dnes to jsou příšerné stíny, které chtějí pohltit ostatní. Asi jsem od názvu knihy čekala, že agnes pomůže stínům, kteří kdysi bývali lidmi..
Ezruv odchod byl dojemný a znovu setkání se smrtí taky. Ten konec byl moc hezký, jinak musím souhlasit s komentářem pod, že prvních 300 stran nebylo moc čtivých.
Kniha mě dostala obálkou, pak jsem přečetla anotaci - Praha, Melbourne a dvě sestry.
Musela jsem si ji pořídit.
Taky jsem rok žila v Melbourne a neskutečně se mi stýskalo po domovině a hlavně mé sestře.
Tolik o mně.
Četlo se to samo, příběh vypráví několik členů jedné rodiny, převážně Luděk, malý kluk z Prahy, který úplně nerozumí tomu, co se děje a jen chce svou maminku zpatky. Ta ale jezdí s divadlem po celém světě.
Je to moc dojemný příběh osudu jedné rodiny, dvou sester, které nešťastná náhoda během těžkého období navždy rozdělila na tisíce kilometrů.
Snad jen škoda, že nevíme víc o malé lišce..
(SPOILER) Bohem zapomenutá láska.. kniha, kterou jsem zhltla během jednoho dne. Velmi citlivě napsané. Bude mít pro Matyáše otec pochopení? Matyáš se zamiluje do kluka na internátu a je neskutečně šťastný. Doma to bohužel sdílet nemůže, protože je z křesťanské rodiny, jeho otec je až fanatik a dokonce do škol rozesílá knihy s titulem "terapie homosexuality". Matyáš se tedy svěří u zpovědi, ale farář poruší zpovědní tajemství a prozradí to otci Matyáše. Ten se rozhodne Matyáše do školy poslední 3 týdny nepustit, zabaví mu telefon, aby nemohl být se svým milým v kontaktu a rozhodně se ho léčit.. léčení obnáší denně ledové sprchy, těžké fyzické práce a když to nezabírá, nechá na vlastním synovi vykonat exorcismus.
Vše končí dost smutně, když se Matyáš vrací na internát, potkává Oskara, políbí se a pak ho odstrčí. Má hlavě guláš. Neví, co je správné a je zmatený...
Tahle kniha je trochu školácky napsaná, ale je to prostě krásné.. určitě doporučuji.
Asi nepochopím, jak rodič může takhle vlastní dítě trápit. Vývoj postavy otce od nejlepšího kamaráda ve fanatika, co nenávidí vlastního syna za to, co je.
Hvězda za obálku, kvůli které jsem knihu koupila. Příběh plný sexu, za který by se nestyděl ani Viewegh nebo Hartl..
To, že je příběh napsán dle skutečné události mě překvapilo. Nicméně jen to saunování. Popis hrdinů a jejich životů je výmysl.
Můžu vám doporučit - nectete to. O saunování je tam minimum. To minimum je dobrý, ale toť vše...
Proč byl ten začátek - výcvik - tak zdlouhavý? Proč nebylo víc stránek z doby, kdy byla Marie s nesympatickou Imo na cestách? Proč byla nejzajímavější až poslední část?
Asi proto, že měla nějaký spád, který kniha celkem postrádala.
Každopádně paradox toho, že fotografka Marie nemela možnost vyfotit žádnou ženu a muži to zakazovali, tak na konci vyfotila umírající manželku jejich afghánského průvodce, který svou ženu velmi miloval a byl za fotku rád. To bylo hezké.
Vtipný a zároveň detektivní příběh. Kniha se dobře četla. Někdy mám ovšem pocit, že všechny autorovy příběhy jsou tak trochu o jednom a tom samém - nevěře a vztahových pádech.
Tahle kniha se mi celkem líbila. A divadelní hra na konci mě oslovila hodně :) Dobrá změna
Halina má dar slova. Každou historku vyjádří s vtipem. Z téhle knihy mi plyne jediné, že je to velmi silná žena a milující matka.
2,5*.. první půlka knihy mi přišla skvělá, dej měl spád a byla to dost i napínavé. Celkem mě bavila i erotika a vulgarismy mi nevadily.. ale v druhé půlce to šlo s kvalitou dolů, celý příběh byl hrozně překombinovaný, hlavní hrdina se zamiloval vždy hned do každé ženské, která se naskytla... Buď to mohlo být kratší nebo se ubírat jiným směrem a nemontovat do příběhu další a další postavy..
Asi v jedenácti letech jsem dostala tuto knihu. Příběh mě nadchnul. Krásné čtení, dodnes mám schovanou celou sérii tohoto příběhu.
Já nevím. Kniha na mě byla místy až moc ezo a některá cvičení mi přišla taky trochu zvláštní... Určitě doporučuju těm, kteří rádi Tajemství, protože je to hodně podobný styl. Taky to na mě bylo až moc americké klišé.
Kouzelná kniha, kouzelný příběh o mladé slečně, která se chce stát čarodějkou. Moc mě nebavily pasáže z minulosti, ale jinak super.
Kniha mě až tolik neoslovila. Četla jsem ji dlouho. Nepříliš poutavý příběh.
Vtipný příběh o Oskarovi a jeho vztazích. Zase ta všudypřítomná nevěra :)
Ale pobavilo mě to dost. Hlavně příběh o Marušce :)
Mně se tato kniha četla hodně dobře. Tereza je milá slečna a umí krásně vyprávět a popisovat. Zasmějete se, pobrecite si a dodá vám to takový jiný pohled na svět. Trochu růžový a vůbec mi to nevadilo. Nevadilo by mi být takhle cílevědomá a pozitivní jako je právě autorka. Články z blogu občas čtu a musím říct, že kniha se liší.