Luluhappy komentáře u knih
Pěkně napsaný osud jednoho člověka a jeho rodiny. Jako kdybych koukala na seriál :)
Co na to říct. Snad jen wow, potlesk paní spisovatelce!
A dát jako povinnou četbu těm, co říkají "jooo, za těch komunistů nám tu bylo líp".
Jen mi teda taky chyběla ta informace, co bylo s Jiskou nebo se synem.. ale na druhou stranu to se Maja nikdy nedozvěděla, tak ani my ne.
autor skvěle píše, to můžeme poznat z jeho čtivých povídek.
Nejvíc se mi líbila Zbraň a Kuna.
Musím říct, že povídky byly z velmi odlišných světů, přesto je něco spojovalo.
To jsme my milenialove fakt tak nesnesitelni a zahledění do sebe? Ptala jsem se sama sebe při čtení tohoto vydaného deníku.
80% mě absolutně nebavilo, těch zbylých 20 jsem s Karolínou byla za jedno..
Přišlo mi to celé takové hodně povrchní.
Proč si to druhé dítě pořizovala, krava..
"Vy si snad myslíte, že jsme nějací násilníci?"
Přečteno na jeden zátah. Silný a velmi smutný příběh..
Nevím. Nečetlo se mi to moc dobře. Byla to chvílemi i nuda. Taky mi vadilo, jak se vracel k opruzenym prsům, jak se lékařka vzdala svého povolání, aby vyráběla parfémy, jak holčička podřezala králíka.. celé přitažené za vlasy. Všichni mají problémy, ale zároveň i dost peněz, které všechno vyřeší.. Všechny holky jsou úspěšné v podnikání.. za mě nejhorší Hartlova kniha, co jsem četla.
Docela síla. Zajímavé rozhovory. Smýšlení některých lidí nikdy nepochopím. Někdo sáhne na mě nebo moje dítě a já v tom vztahu setrvam dalších 13 let kvůli církvi?
Určitě lepší než P.S...
Ale teda uvědomění, že jsem už třeba půlku povídek kdysi četla, nic moc.
Každá povídka má něco do sebe, ale nejvíc mě oslovila "Moře" a "the Eden hotel".
(SPOILER) DO-KO-NA-LÉ!
Skvěle napsaná kniha, vykreslena atmosféra, pořád tapete nad tím, kdo je vrah a rozhodně nepodezirate toho, na koho to nejvíc míří. Říkáte si, co ten Bussi zas vymyslel za zápletku..
Bude to Fanette matka? Bude to samotná Stephanie? Bude to stará čarodějnice?
Do poslední chvíle tapete... A já taky.
Závěr je ve finále neskutečně smutný, protože ona s tím monstrem strávila a ztratila celý život. :/
Jaký nechutný anděl strážný.
Jo a v den, kdy jsem to dočetla, jsem byla v muzeu ve Francii a viděla jsem tam čirou náhodou Lekniny od Moneta, boží.
Všechny povídky byly skvěle napsané.
Nezažila jsem tu dobu, hodně jsem o ní ale slyšela vyprávět hlavně babičku a po přečtení těchto povídek jsem o to víc ráda, jak se dnes máme a že jsme svobodní.
Rozhodně taky vyzdvihnu povídku Magdicka od Petry dvořákove, měla jsem hodně na krajíčku a happyend mě moc mile překvapil.
Další skvělá byla od Michaely Klevisove - jestli vůbec někdy.
A zakončeno Epsteinem - kulka pro kluka, moc smutná povídka.
(SPOILER) Musím říct, že první díl mě zaujal mnohem víc. Byl čtivější, zakázaná hora nastražila spousty zajímavých úkolů (dodnes si vzpomínám na upracovane muzicky, na Medu, co naučila Agnes o sebe pečovat nebo na požírače, který sežral vše, co měla agnes ráda..).
U ostrova stínů byly úkoly méně zajímavé, i když dávaly smysl. U jedničky mi teda vadilo, že gorm dává úkoly i čtenářům, což se tady naštěstí neopakuje.
Jsem ráda, že Agnes a její nejlepší kámoš to konečně dají dohromady, ale v knize mi chybělo nějaké ukončení s Adrianem.
Pořád mi nějak nesedí v knize ty stíny.. stínem se totiž stane někdo, kdo do svých 12 let neobjeví svůj dar. A že stínů bylo dost. Dřív to byly děti jako takové a dnes to jsou příšerné stíny, které chtějí pohltit ostatní. Asi jsem od názvu knihy čekala, že agnes pomůže stínům, kteří kdysi bývali lidmi..
Ezruv odchod byl dojemný a znovu setkání se smrtí taky. Ten konec byl moc hezký, jinak musím souhlasit s komentářem pod, že prvních 300 stran nebylo moc čtivých.
2,5*.. první půlka knihy mi přišla skvělá, dej měl spád a byla to dost i napínavé. Celkem mě bavila i erotika a vulgarismy mi nevadily.. ale v druhé půlce to šlo s kvalitou dolů, celý příběh byl hrozně překombinovaný, hlavní hrdina se zamiloval vždy hned do každé ženské, která se naskytla... Buď to mohlo být kratší nebo se ubírat jiným směrem a nemontovat do příběhu další a další postavy..
Je to bratranec mojí babičky a tak jsme knihu četli celá rodina. Rozhodně Vaclav neměl jednoduchou cestu. Vše hezky popsal. Rádi bychom ho nekdy navštívili
Budoucí důchodce plánuje napsat esej o štěstí. Místo toho se ale jen toulá po městě a nakonec si najde práci novou..
Za mě to bylo takové milé, trochu nudné, ale některé pasáže neuzavřené a chtěla bych, aby to pokračovalo dál a já se mohla dozvědět, jak to bylo s tou obálkou? Co Emi, mohla zase chodit na procházky, pokud se přestěhovali do většího bytu i s Ninou?
Tyhle antologie jsou jako bonboniera, nikdy nevíš, jakou povídku "ochutnáš"...
Nejlepší: křidýlka, o Davidovi, černá karavela
Nejslabší: loučení se šabachem
Zbytek průměr, ale nevzpomenu si na ně.
Velmi citlivě popsané trauma jedné mladé dívky, která žije jako poustevnice na Šumavě v chajdě, kam jezdila jako malá s rodinou.
Její problémy z dětství pomalu vyplouvají na povrch a vysvětlení pro to, jak žije, se dozvíme někdy v polovině knihy.
Její rodina jsou jen odporní lidé. Otec, kterého milovala a který jí naučil lásku k houbaření, ji ve finále ublíží nejvíc, poznamená ji na celý život. Matka, která je neustále zasněná a nepřítomná, naší hlavní hrdinku nechá na holičkách. Nezastane se jí, upřednostni své pohodlí a vyloženě dovolí otci, ať malou dál zneužívá. Nechutný.
Bratr Evžen, nejstarší, je odporný narcista, který chce mít vždy navrch a Milan, prostřední dítě, by měl Sisi rád, ale jakmile je s Evženem, tak malou šikanují.
Sisi ubližuje celá rodina nikdo ji nechrání. Dítě, které v rodině oporu nenachází.
Chvílemi mi bylo i do breku, fyzicky nevolno a nemohla jsem uvěřit chování postav.
Bylo mi hlavní hrdinky neskutečně líto.
Měla jsem radost, když se sblížila s Vojtou, trochu mě mrzelo, že se na něj takhle vykašlala... Ale s jejími psychickými problémy se vlastně nedivím.
No a takové 3 záhady z knihy.
1. Několikrát zmiňovaný dopis od matky.. recept.
2. Poslední věta s Milanem- brácha, já na houby už nikdy nepůjdu. (Nejspíš měla popsat to, že se vzchopi a vrátí se do normálního života?)
3. Boty po otci, které jí byly velké a každé ráno v nich chodila 20 km? Zvláštní.
Námět knihy rozhodně zajímavý. Kdo ze čtenářů nezačal přemýšlet nad tím, jak by jeho život vypadal, kdyby tenkrát místo gymplu nešel na tu uměleckou školu, kam chtěl? Nebo proč se vlastně nesešel s tím fajn spolužákem, se kterým si tenkrát tolik rozuměli.. mohlo z toho být něco víc? Nebo proč jsem sekla s atletikou, když jsem vyhrávala všechny závody? Mohla jsem být dnes někde úplně jinde?
Ty paralelní životy, které půlnoční knihovna nabízela k vyzkoušení, to bylo něco skvelyho! Ale jak už hodně komentářů zmiňuje, po desítkách těch životů už to začala být trochu nuda.
Tahle kniha vás možná donutí se zamyslet nad vlastním životem a rozhodnutími, mozna nás má namotivovat a nakopnout. Ale jako příběh to mohlo být zpracováno o něco lépe.
Kniha mě dostala obálkou, pak jsem přečetla anotaci - Praha, Melbourne a dvě sestry.
Musela jsem si ji pořídit.
Taky jsem rok žila v Melbourne a neskutečně se mi stýskalo po domovině a hlavně mé sestře.
Tolik o mně.
Četlo se to samo, příběh vypráví několik členů jedné rodiny, převážně Luděk, malý kluk z Prahy, který úplně nerozumí tomu, co se děje a jen chce svou maminku zpatky. Ta ale jezdí s divadlem po celém světě.
Je to moc dojemný příběh osudu jedné rodiny, dvou sester, které nešťastná náhoda během těžkého období navždy rozdělila na tisíce kilometrů.
Snad jen škoda, že nevíme víc o malé lišce..
Milá kniha na jízdu vlakem. Opět každá povídka jiná se stejným motivem.
Kuchyně slečny Irmy 3 *
Řezníkem 4 *
Kačeři přijdou, když jsi v nouzi 5 *
Dobrý skutek 5 *
Učitelka 4*
Svatozář 3 *
Ve škole i za školou 3 *
Řetěz bláznů 3 *
Nedokončená skica 5 *
Můžeš všechno 4 *
Moc hezká kniha.
Trochu mi vadily ty úkoly. Ne se všemi myšlenkami se ztotožňuji. Prostě ne každý v životě dělá práci, která nás musí bavit a naplňovat, práce nás nedefinuje jako lidi, tudíž mi trochu vadilo, že každý musí objevit dar v tak brzkém věku nebo se promění ve stín...
Některé pasáže byly velmi čtivé, moc se mi část o pracujících zvláštních osubkach nebo chvíle s krásnou paní, která Agnes naučila mít se ráda.
Naopak mě třeba trochu štvala koala a její řeči.
Těším se na druhý díl, co přinese :)