MadamC komentáře u knih

Velmi milý, krásný příběh, kterým jsem nadšená! Moc se mi kniha líbila a určitě ji nečtu naposledy. Pratchett prostě umí! To se nedá popřít. Tentokrát tam byla i romantická linka, která mě osobně velmi potěšila. Bohužel romantický/neromantický konec si musí každý vymyslet ve své hlavě sám, což je na jednu stranu možná lepší... Otázkou však zůstává, jak často si pak bude mýt Magráta své vlasy? Samozřejmě je to opět vtipné a čím více je na scéně čarodějek najednou, tím více se člověk baví.

10 11.11.2019

Tak tohle byla bomba! Viděla jsem nejdříve film, který se okamžitě dostal do mých oblíbených a navíc čtenářská výzva... Takže bylo jasné, co bude následovat. Čekala jsem klasickou young adultovku, což se částečně také splnilo, ALE navíc jsem dostala jako za odměnu krásným jazykem popsané ty nejniternější pocity, obavy, radosti, naděje,...bylo tam VŠECHNO! Navíc když se těsně po dočtení kouknete opět na film, oceníte spoustu malých detailů z knihy. Už se těším na další díl!
P. S.: Jestli někdo opravdu takhle přemýšlí, tak teda nevim. To se pak nedivím, že má v hlavě zmatek ještě větší. Říkat něco jen proto, aby to vyznělo nějak a ve skutečnosti je to také úplně jinak a navíc do toho ještě vložit šifru pro ty chytřejší a vnímavější....

6 04.11.2019

Knihu jsem četla kvůli loňské čtenářské výzvě a musím říct, že jsem moc ráda, že mě k ní přivedla. Vůbec vlastně nevím, jak je možné, že nečtu skoro vůbec české autorky. Lenka Horňáková - Civade mě rozhodně mile překvapila. Líbil se mi jazyk, který nebyl vůbec prostý a spoustu krásných citátů jsem si z knihy vypsala. Také postavy byly velmi realistické a nesnažily se zalíbit, prostě byly takové, jaké měly být. Líbil se mi nápad psát o více generacích tímto, pro mě, nezvyklým způsobem. Byly tam krásné momenty, chvílemi až kouzelné i pěkně naturalistické, že vás skoro až bolely. Od románu jsem nic nečekala a možná i pro to se mi tolik líbil. Žádná očekávání, žádné zklamané naděje. Rozhodně se chystám i na jiné autorčiny knihy. Knihu jsem poslouchala jako audioknihu.

7 30.10.2019

Tak další Pratchettovku jsem slupla jako malinu. Skvělé, vtipné, napínavé. Ale po Úžasném Mauricovi nemohu dát 5 hvězd, prostě nemohu.

6 29.10.2019

Murakami je třešničkou na dortu. Těším se na každou jeho knihu, ale dávkuji si je. Samozřejmě, že se jeho knihy chystám číst opakovaně, ale i tak si je nemusím hned "vyplejtvat". Murakami prostě umí a je to cítit jako čerstvá ryba. Neuniknete tomu a naštěstí v případě Murakamiho ani nechcete.
Krásné, krátké, milé, až moc rychle ubýhající a lehce tajemné vyprávění o dvou duších, které se nechtějí navzájem opustit.
Nejradši bych si knihu přečetla znovu rovnou hned.

11 26.10.2019

A nakonec je to přeci jen příběh romantický....
Hezké, příběhy nudné nejsou, protkané lehkým popisem týrání ve věznici.
Vadily mi tam opakující se pasáže, měla jsem u nich pocit, že si hlavní hrdina myslí, že čtenář neudrží myšlenku nebo že po xxx stránkách musí zapomenout, co bylo na předešlých.
Nezastírám, že jsem se na knihu moc těšila a měla jsem vysoká očekávání. Rozhodně mi kniha nezměnila pohled na svět a pro mě není přelomová. Bohužel žádné 'Páni, kdo by to byl řekl?!' se nekonalo. Čekala jsem více vysoké filosofie asi.
Hlavní myšlenka dobrá, snad si na ni čtenáři vzpomenou, až ji bude potřeba.

15 23.10.2019

Musím jedině doporučit. Ze začátku vás donutí nebo vám ty vaše cesty alespoň zpříjemní a pomůže vám z běhu udělat návyk. Samozřejmě, že pár věcí mi tam nesedí, ale tak to bych si ho musela udělat sama a věřím, že každý by k tomu nějakou maličkost měl. Moc mile mě překvapil a udělal mi radost.

3 20.10.2019

Fulghumovy knihy miluji. Především ty krátké příběhy, které vždy pohladí, rozveselí, poučí, dojmou a zhmotní se, kdykoliv je čtete nebo posloucháte. Mohu je slyšet/číst pořád do kola a nezoškliví se mi, nezevšední a to spoustu z nich znám už nazpaměť. Vždycky pro mě budou nepostradatelné a to v dobrých i zlých časech nebo jen při vaření v kuchyni.
Proto jsem byla nadšená, když jsem zjistila, že napsal ještě knihu, která mi z nějakého neznámého důvodu unikla, a navíc o lásce. O lásce, která je hnacím motorem nás všech a doufám že i naší planety, ač se to poslední dobou moc nezdá. I když tyto povídky nenapsal Fulghum sám, ale čtenáři, vůbec to nevadí a naopak dodává to příběhům šťávu. Každý může říci, že některé příběhy si Fulghum vymyslel a že tedy nemohou být pravdivé, ale tyto příběhy jsou jasným důkazem, že láska existuje a že lidé jsou ještě stále úžasní.
Líbí se mi ta propojenost a vždy si představuji, že nějaký starý pán/paní čtou/poslouchají tuhle knihu a najdou tam svůj vlastní příběh. To musí být nádhera, když po tolika letech člověk zjistí, že na něj jeho milovaný nezapomněl. Srdce zaplesá a slza se skutálí, stejně jako všem ostatním čtenářům, i když tam své příběhy nenachází a zároveň vlastně ano.

8 18.10.2019

Kniha je zvláštní a zároveň vůbec zvláštní není. Jako u každé dobré knihy se s postavami v knize sžijete (i když v tomto případě rozhodně nechcete) a nálada z knihy na vás dolehne (v tomto případě vás úplně zavalí svou tíhou), jako byste žili životy těchto hrdinů-nehrdinů. Po dočtení knihy se, stejně jako protagonisté příběhu, nemohu rozhodnout, jestli je kniha alespoň dobrá. Rozhodně na vás dýchne melancholie, nepříjemný pocit ze lží, kam se jen podíváte a neschopnost cokoliv udělat nebo se k čemukoli jakýmkoli způsobem postavit.
Rozhodně nečtěte knihu ve špatné náladě, protože do špatné nálady vás příběh jednoznačně dostane.
Asi to nakonec tak hrozné nebylo, i když jsem se do čtení musela nutit a kdybych knihu nečetla převážně v MHD, tak bych ji asi nikdy nedočetla.
Konec je alespoň pro mě jistou cenou útěchy.
Tři hvězdy dávám za jazyk a styl psaní, i když se tomu sama divím, ale jak už jsem psala výše, ještě na mě doléhá nálada příběhu...

3 16.10.2019

Musím se pochlubit, že jsem knihu nevyprokrastinovala a zdárně dočetla, což samo o sobě samozřejmě nic neznamená. Jako všechny knihy o osobním rozvoji lze i tuto přečíst a jít dál, ale byla by to škoda. Opravdu je potřeba si radu, kterou právě čtete hned vyzkoušet, jinak se k tomu později nedonutíte. Rady jsou podle mého názoru super, ač se z počátku může zdát vypisování všech úkolů zdlouhavé, stojí to opravdu za to, protože jde pouze o návyk a pak už to dělá člověk automaticky.
Hlavně postupovat po menších krocích a vytrvat!

4 12.10.2019

Od prvního přečtení anotace jsem věděla, že to bude dobré a bylo! Pro mě zatím nejlepší (ale moc jich zatím přečteno nemám) a navíc nenavazuje na Zeměplochu přímo, takže nemusíte před tímto úžasným příběhem mít přečteno xxx knih ze Zeměplochy.
Všechny postavy jsem si naprosto zamilovala. Je to vtipné, krásné, chytré až geniální, napínavé a čtivé. Navíc to má opět báječný přesah.
Krásná je např. myšlenka, že veškerá temnota se ukrývá uvnitř naší hlavy, ne kolem nás a je pouze na nás, jestli jí zavřeme dveře a dokážeme ji udržet v určitých mezích.
Rozhodně doporučuji!!! Dávám 10 hvězd.
P. S.: Jestli chcete vidět krysí zápisky, které stojí rozhodně za to, páč jsou to vlastně malůvky, tak stačí otevřít tuto knihu a číst.

5 11.10.2019

Kniha, která mi byla předhazována půl roku a připomínána pořád dokola, jak si ji musím přečíst a jak je skvělá. No...od autora je to má první...mnohem víc se těším na Oceán na konci uličky, doufám, že nezklame, ale z pět k Nikdykde. Jako jo, je to hezký, ale "odvařená" jsem z toho nebyla. Až s 200 stránkou jsem začínala knihu hltat (což je až poslední 1/3 knihy). Když čtu fantasy, očekávám od příběhu, že mě pohltí a nic mě od něj neodtrhne. Že se tam přesunu a začnu ten příběh žít a to se zde dělo až dost pozdě, tak proto méně hvězd. Jinak příběh jsem si nakonec zamilovala i přes to všechno bahno, smrad, splašky a tmu. Můj oblíbenec byl Starý Bailey.
Jinak myšlenka dobrá, ne originální, ale pravdivá. Život má smysl především když o něco jde, štěstí nespočívá v konzumu a světských kravinách. I když Podlondýn nebyl nejkrásnější a byl celkem drsný, konečně tam Richard opravdu žil, protože se zabýval smysluplnými věcmi...

9 03.10.2019

Tento poněkud lehce silnější román je krásný. Řekla bych, že splňuje vše, co by román měl podle mého názoru splňovat. Pomalu, plynule vypráví svůj příběh a my klidně čteme. Na konci je zvrat, který je velmi příjemný a čtenář román dočte dříve, než čekal. Připomněl mi, jak mi čtení románů chybí a že bych je měla opět zařadit mezi své knihy.

11 03.10.2019

Pro mě jsou Čtyři dohody prostě a jen představení Jaroslava Duška. On tuto knihu povýšil na vyšší úroveň - vtipně, úderně popsané jednotlivé dohody šité na míru přímo nám Čechům. Tato kniha bez tohoto představení je nudnou knihou, která má sice co říct, ale rozhodně to není na knihu. Jednotlivé dohody jsou super, ale omáčka je nuda.

7 29.09.2019

Tato kniha byla mou první knihou od Ruize a rozhodně nebyla poslední. Jeho 4 dohody jsou legendární, ale bez Duškovo podání by nikdy nebyly tak vtipné a nezasáhly by nás tolik. Tuhle knihu jsem si zamilovala, je to typ knihy, který byste mohli číst stále dokola. Určitě je lepší ji číst po kapitolách a ty si promyslet nebo si z nich udělat i výpisky, aby to člověku došlo. Úplně nejlepší je o tom s někým debatovat, pak se vám dostane pod kůži. Pro mě je v téhle knize mnoho pravdy a i když máte pocit, že se tam některé pasáže opakují, alespoň se s tím více ztotožníte. Možná budou jeho knihy vesměs stejné, ale to hodlám zjistit. Prozatím jsem velmi spokojena.

2 29.09.2019

Tuto knihu, ač patří do povinné četby, je lepší číst rozhodně ve starším věku. Jako teenager by mě asi nebavila, ale teď jsem jí okouzlena. Je v ní tolik skvělých zamyšlení. Opět stále aktuální, i když byla napsána r. 1774. Jako by se naše společnost neposunula nikam.
Krásné, milé, vřelé, smutné počtení.
Kniha se stala mou oblíbenou a nečetla jsem ji rozhodně naposledy!

10 27.09.2019

Čaroprávnost je mou první knihou od autora a jsem moc ráda. Velmi mne bavila a Esk i Bábi mi přirostly k srdci.
Jsem nadšená z Pratchettovského stylu. A víc než narážky na kvantový svět byly pro mě rozhodně přidaná hodnota.
Skvělé čtení před spaním. Pobaví a nevydává žádné modré světlo.

10 27.09.2019

Tak tahle kniha mě opravdu nadchla! A co víc, jsem z ní přímo nadšená! Rozhodně se stala mou zamilovanou a to po pouhých několika stránkách. Začetla jsem se a už jsem ji nepustila, jako se pes zakousne do své hračky a nedá ji nikomu. Tak jako ten pes, jsem se občas potřebovala nadechnout v podobě malého občerstvení, ale rozhodně jsem řádky nespustila z očí ani při svačině.
Forma dopis ku podivu funguje velmi dobře. Díky autorčině umu (a i díky její neteři, která se ujala příprav k vydání knihy) jsme jako čtenáři nebyli o nic ochuzeni, jak by se mohlo zdát, když se příběh dozvídáme prostřednictvím "nudných" dopisů. Kniha není jen jakýsi slaďáček, jak se na první dojem může zdát. Příběh je sytě protkaný historkami z 2. světové války, především z oblasti Normandie, takže obsahuje i silné příběhy, u kterých může ukápnout i nějaká ta slza. Kniha mě pohladila po duši a zahřála u srdce. A rozhodně knize nechybí humor, smála jsem se i nahlas.
P. S.: Pro mě bude název této knihy vždycky Spolek přátel krásné literatury a koláče z bramborových slupek, ať je na obálce jakýkoli jiný titul.

23 17.09.2019

Hrozně jsem se těšila, až ji budu mít a budu s ní moci virtuálně i nevirtuálně slintat nad těmi nejlepšími jídli. Super výběr. V naší zemi je stále mnoho restaurací, které si zaslouží návštěvu, jsem ráda, že konečně existuje kniha, která nám to připomíná a pomůže nám v orientaci. I aplikace je super. Ideálně pro fajnšmekry.

2 22.08.2019

Po strašně dlouhé době jsem ji vytáhla. Toto pro mě není kniha, představuje pro mě dětství, naprostou pohodu, ale také skvělé dobrodružství. I teď mám před očima, jak jsem se občas strachovala o zvířátka a představovala si všudypřítomný černý les. Ještě pořád některé pohádky umím nazpaměť a pokaždé když je čtu, slyším hlas své matky. Naprostá nostalgie.

14 22.08.2019