Madelisi
komentáře u knih
Pravidlo tří zdrojů
Eduard Krainer
Příběh, co obvykle známe z ciziny, v našem prostředí. A navíc v Brně. Vše bylo zajímavě a realisticky popsané, člověk musí přestat žít v domněnce, že je ČR nezajímavá země pro vnější hrozby.
Osobně mám pouze jedinou výtku k rozdělení kapitol. Tím, jak se u všech postav mimo Davida Prokopa popisuje celá jejich dlouhá historie, tak se občas dějově předchází s hlavní linií. To mi občas způsobilo menší zaškobrtnutí v plynulosti čtení. A jeden detail, což je můj problém, jsou použitá cizi jména. Občas se mi spletla dohromady a netušila jsem, o kom je řeč.
Jinak jsme byla moc spokojená, David Prokop je klasický akční hrdina poslední doby. A jestli se mi dostane do rukou druhý díl, moc ráda si ho přečtu.
Po stopách TGM na Pražském hradě
Martin Halata
Tato publikace se mi líbí. Vzhledem k tomu, že do dnešní doby nejvíce viditelné úpravy probíhaly za TGM, tak kniha do značné míry popisuje i současný stav. Pro českého čtenáře je mnohem přínosnější než klasičtí průvodci. Je zde spousta zajímavých informací.
Oproti podobné publikaci popisující Hrad v 19. století mi tato bohužel připadá méně přístupná. Bohužel bohatá fotodokumentace není vždy zohledněna v hlavním textu. Stručný popisek u fotografie posiluje zvědavost.
Pražský hrad v 19. století / Prague Castle in the 19th century
Petr Kroupa
Tuto publikaci jsem objevila náhodou. Je to nádherné a hlavně přístupné čtení o Pražském hradě v 19. století.
Mě tu nejvíce zaujaly informace o pobytech monarchů - třeba francouzského Karla X. Hodně stránek je věnovaných i korunnímu princi Rudolfovi a císaři Ferdinandovi I. Zde jsem se dozvěděla, kde konkrétně bydleli. V jiných publikacích je pouze stručná zmínka, že žili na Pražském hradě bez jakýchkoliv detailů.
Velká část je věnovaná i rekonstrukcím a dostavbě sv. Víta. Bylo zajímavé vidět, co všechno musel císař ve Vídni schvalovat.
Na závěr knihy je vložený přehled po rocích.
Jsem nadšená, doporučuji každému milovníkovi historie. A Prahy.
Zmizelé poklady Habsburků: Tajný majetek císařského rodu
Katrin Unterreiner
Velmi čtivě popsaný vztah Habsburků a peněz. Plno zajímavostí. Velmi doporučuji. Vyvrácení mýtu trpící rodiny posledního císaře.
Čas změn
Danielle Steel
Milý příběh popisující vývoj v USA od konce druhé světové války do války ve Vietnamu. Boj za rovnoprávnost, restituce, demonstrace proti válce, atentáty na Kennedyho, Martina Luthera Kinga, silné ženské hrdinky z privilegovaných vrstev.
Čtivý příběh, ale když se nad ním zamyslím, tak mám pocit, jako by se v něm vůbec nic nestalo. To způsobuje onen až pohádkový způsob vyprávění.
Ulicemi Brna proti proudu času
Petr Fiala
Obdivuji nápad u této publikace a oceňuji práci, kterou si s ní autor dal. Popsal Brno z mnoha úhlů a nebojím se říct, že i oborů. Vše je doloženo mnoha fotografiemi. Když jsem třeba viděla tu na obálce, tak mně hned evokovala přeplněné vlaky mnoha některé asijské země.
Bohužel si myslím, že bohatému obsahu chybí forma. Autor popisuje jízdu i linkami, které už dávno nejezdí ve svých tratích. Tedy člověk si nemůže představovat jízdu současnou tramvají. Zde by pomohlo dodání mapky na začátek každé kapitoly, ve které by byla zaznačena současná trať a ty popisované historické.
Kvůli bohatosti textu by neuškodilo vložit po stranách podnadpisy. A jelikož se Brno popisuje z tramvaje, tak bych ocenila technickou kapitolku o pojmech používaných v textu.
I přes tyto chyby si myslím, že kniha stojí za to. Velmi jsem si užila části popisující změny v okolí náměstí Svobody. Ty byly velmi zdařilé. Ale na konci čtení jsem obecně velmi bohatší o spoustu zajímavostí o mém městě.
Záliby císařovny Sisi
Dagmar Beňaková
Moc pěkně sestavená publikace. Vzhledem k tématu jsou zde samozřejmě obsažené známé informace, ale i novinky, na které jsem jinde nenarazila. Doporučuji hned první komentář Sisssi.
Obrazový doprovod je bohatý, ten mě přesvědčil ke koupi knihy. Líbily se mi kopie císařovniných šarů.
Co nejvíce oceňuji, je uvedený seznam pramenů.
Pražské povstání: Růže a barikády
Veronika Válková
První knížka, co jsem přečetla. Velmi zajímavé a napínavé, určitě se podívám po další.
Knihkupectví na Riverside Drive
Frida Skybäck
První kapitoly jsem četla na sílu, ale potom jsem si vše užila. Je to romantický příběh, který porušuje všechna klišé tohoto žánru. V jednu chvíli jsem si až říkala, snad se o této postavě nedozvíme jenom proto, abychom věděli, že je už mrtvá.
Moc se mi líbil popis doby. Chování k Irům v osmdesátých letech v Londýně je snad ještě horší než socialismus u nás.
Tuze jsem ocenila cameo JKR. Zajímalo by mě, jestli to a jak to bylo s autorkou domluvené.
Popis práce v knihkupectví byl rovněž kouzelný.
Dopisy od Sisi – Dosud nezveřejněná korespondence císařovny
Alžběta Bavorská
Velmi příjemná kombinace zajímavostí o době Alžběty a jejím soukromém životě. Díky dopisům jsem si upevnila habsburské a wittelsbašské příbuzenské vazby v Itálii.
Když zmizela
Alex Dahl
Velmi napínavý příběh. Zajímalo mě rozuzlení. Jenom mi připadá, že postavy jsou až moc šablonovité - padouch je extrémní padouch, klaďas je nový mučedník. Motiv hluchoty příběhu hodně pomohl. Vše mi připadalo takové neskutečné.
Císařova nevěrná milenka
Katrin Unterreiner
Toto je nádherná publikace, co se fotografií píše. Obsahuje i fotografie dopisů ve skvělém rozlišení, takže by se daly i přečíst.
Trochu mě zklamal formát knížky, ale to je dáno mým špatným očekáváním. Myslela jsem, že se jedná o biografií herečky, jedná se ale spíše o popis jejich milostných vztahů a to, co dělala, je vždy uvedeno v souvislosti s jejím ctitelem.
Kapitoly jsou pojmenované podle jejích mužských mecenášů, část o Františku Josefovi je nejdelší. Mně ho bylo až líto.
Dozvěděla jsem se spoustu nových informací, velmi mě zaujal Adolf von Braun a jeho pracovní pozice u Františka Josefa.
Vabank
Michael Kocáb
Michaela Kocába si matně pamatuji z doby, kdy dělal ministra. O jeho činech z let 1989 - 1991 jsem neměla ani tušení. Tímto u mě silně stoupl.
Vabank je kronika listopadové revoluce a deník odchodu sovětských vojsk. Vše je dáno do kontextu. Možná díky autorově uměleckému zázemí se celá téměř šest set stránková kniha čte tak lehce. Zasadila informace z dějepisu do živého kontextu.
Moc ráda bych si přečetla zábavné historky z poslancovánící, o kterých autor mluvil, že je má v plánu.
Lhářka
Cate Holahan
Do konce jsem netušila, jak vše dopadne. S každou přečtenou větou jsem musela přemýšlet, jak souvisí s příběhem. Místy jsem dokonce považovala Beth za hysterku, která si manželovu nevěru pouze vsugerovala. To ukazuje, jak autorka dokáže čtenáře udržet po celou dobu v napětí a svést na scestí.
Na začátku jsem pouze potřebovala trochu víc kapitol než obvykle k tomu, abych se začetla. Nezdál se mi koncept fiktivního příběhu a jeho propojení s realitou. Nicméně po pár stránkách tyto problémy zmizely. Zůstala mi pouze záhada, proč se kniha jmenuje Lhářka. Nezdá se mi, že by Beth či Líza nějak zásadně lhaly.
Tajná přání
Marie Lacrosse
V závěrečné části trilogie ustoupily osudy Žofie a Richarda trochu do pozadí, přednost dostalo vykreslení doby prostřednictvím ostatních postav. Vše na mě dělalo dojem, že si autorka nastudovala velké množství pramenů a chtěla nám veškeré informace předat. Naštěstí vše udělala velmi přijatelně, takže se člověk naplno přenesl do Vídně konce 19. století.
Setkáme se s rozvodem, zneužíváním, vydíráním, velezradou, soubojem, homosexuálním vztahem, dělnickými protesty,na velmi malém okruhu známých Žofie a Richarda.
Co autorka udělala dokonale je popis kaváren. Ty musely být nesmírně zajímavá místa se všemi hosty a cukrovinkami. Zaujala mě i tvorba výloh.
Příběh Richarda a Žofie se uzavřel přesně tak, jak jsme očekávali již od prvního dílu. Velmi oceňuji, že se Richard podíval na nastalou situaci i z pohledu manželky.
Trilogie Kavárna ve Vídni je výborně propracovaný příběh ze staré Vídně.
Černý oheň z Byzance
Dirk Husemann
Černý oheň z Byzance je nádherný dobrodružný příběh z konce vlády Alžběty I., zasazený do netypického prostředí Istanbulu. Kniha obsahuje pěknou grafiku, kde kapitola odehrávající se na lodi má vedle svého čísla obrázek lodi, stejně tak kapitola z Istanbulu má obrázek mešity apod.
Autor prodloužil život několika postavám, což může být pro někoho zklamáním. Oceňuji ale, že tuto skutečnost autor přiznal. Bohužel jiné postavy bez vysvětlení zmizí. Např. o dvou obchodnících není od připlutí do města žádná zmínka.
Plynutí času není zřejmé, kolik času uplynulo mezi jednotlivými scénami, vypadá to, že v Anglii se vše děje paralelně.
Na druhou stranu, autor upozornil na existenci samohrajících varhan a vztahy Anglie s Osmanskou říší. Na hlavních postavách Thomasi a Johnu Flintovi si dal velmi záležet, jiné postavy jsou s vyjímkou španělského vyslance nevýrazné.
Celkově vzato, kniha Černý oheň z Byzance od Dirka Husemanna nabízí příjemně strávené chvíle v Istanbulu koncem 16. století.
Sága rodu Kinských
Karel Richter
Velmi milá publikace o rodu Kinských. Vskutku se jedná o ságu. Je neuvěřitelné, že na pár stránkách dostaneme informace o prvních členech rodu až po ty současné.
Autor dobře do svého beletristického textu zařadil historické události.
Vytkla bych pouze dvě věci.
Chybí mi uvádění jednotlivých zdrojů již v rámci textu.
Rodokmen by se rovněž hodil.
Knihu doporučuji k přečtení. Dá dobrou představu o chlumeckých Kinských, takže když se poté dáte do některé odbornější publikace, tak již víte, s kým budete mít tu čest.
Zero - Oni to vědí
Marc Elsberg (p)
Nápad zajímavý. Bohužel přehršel skupin - prezidentská, ochranná, Freeme, Zero a lidé okolo Cynthie. Vedlo to k tomu, že jsem se ztrácela v tom, kdo je kdo.
Nemohla jsem se zbavit jedné logické nedostatečnosti - Cynthia půjčí své brýle dceři, ta je považuje za extra a půjčuje je svým kamarádům. Jenomže z děje vyplývá, že brýle jsou velmi rozšířené.
Chybělo mi vysvětlení pár zápletek - namátkou členka Zera na toaletě či důvod esemesek IT experta v blízkosti Cynthie.
Tři hvězdičky dávám kvůli tomu, že se vše dobře četlo. Přestože z dnešního pohledu šlo spíše o alternativní realitu. Tato Elsbergova kniha dost zestárla.
Náhradník
Princ Harry (p)
Povyk, který knihu doprovázel, je neúměrný obsahu. Nejprpenější je zřejmě popis Harryho penisu. V době anglického vydání vyšla spousta článků kontrolujících pravdivost Harryho tvrzení. Z toho důvodu je zde nebudu opakovat.
Jaký dojem mám z Harryho popisu příbuzných?
Camillu nemá rád, nemá k ní ani neutrální postoj. Ale na druhou stranu, proč by ji měl mít rád? Vyjadřuje naprostou loajalitu ke své vlastní mamince. Což je moc pěkné.
Z Charlese se stal člověk podřizující se okolnostem a se strachem, že se najde někdo populárnější než on. Z toho důvodu nebojuje proti novinářům a žádal Catherine, ať s píše s K, ať není moc céček s korunkou.
Catherine je v jeho očích moc snobská, zvlášť když ji porovná se svou vlastní vždy uvolněnou ženou.
Nejhůře dopadl William. Rozmazlené dítě, které musí být vždy lepší. Tudíž nemůže Harrymu dovolit, aby měl vlastní iniciativu (financování Invictus Games). Osobně mě překvapilo několik momentů - William pomlouval bratra v rozhovoru, který společně dávali během služby na stejné základně. Bratři nebyli svědky na vlastní svatbě. Harry ho vždy mile oslovuje Willi, zatímco on jeho Harolde (Proč? Chybělo mi vysvětlení).
Sám Harry si libuje v ublíženecké póze a přijal za své, že není chytrý (nestudoval univerzitu, ale jeho žena ano). Toto je jediná věc, která mi formálně v jeho autobiografii neseděla. Text je plný vzletných přirovnání, odkazů na literární díla. Člověk, co nerad tráví čas čtením, by toto nevymyslel. Zde se mohl skutečný autor lépe vcítit do Harryho.
Jinak Harryho příběh je nádherně strukturovaný, člověk minimálně dostane námět k přemýšlení (Count Cilcular). Je zde spousta zajímavých postřehů. Moc se mi líbila část popisující vstup do armády, výcvik a nasazení. Můžeme si o Harrym myslet cokoliv, ale za jednu věc si minimálně zaslouží uznání. A to je starost o jeho ženu. Neboť ostatní vypadali špatně, protože své ženy nebránili.
Tajemství osudu
Miriam Thun-Hohenstein
Kniha předkládá zajímavý příběh. Moc se mi líbila první část, kterou vyprávěl Erwein. Ta byla informačně nejvíce nabitá. V Miroslavově části začal nešvar, který pokračoval i v poslední části, kdy se vypravěčkou stala Miriam. Vždy se pouze něco nakousne, ale už se nevysvětlí. Několikrát slyšíme, že je nebezpečné mluvit o Erweinovi, ale nezjistíme vysvětlení.
Když Miriam řekla, že jí zakázali studium, očekávala bych bližší informace. Ale je to podané pouze jako fakt. Poslední část je pouze směsice vzpomínek. Chybí jednotící nit.
Na jednu stranu se tu člověk dozví spoustu informací (dodatečné googlení dokazuje, že mě kniha zasáhla, ale na druhou stranu tu není zodpovězené, proč byl Erwein i po smrti popotahován. A ocenila bych i zmínku, proč má autorka příjmení Thun-Hohenstein, když by měla být vdaná.
