Madelisi
komentáře u knih
M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek
Dalibor Vácha
Každé připomenutí naśich hrdinů z druhé světové války je velmi ceněné. Bohužel zde jsem měla menší problém se stylem psaní. Dost dlouho mi trvalo si zvyknout na tempo knihy. Pak už vše bylo v pořádku. Ale nejvíce mi vadilo střídání časů. Jestli v tom byl autorský záměr, tak jsem ho nepochopila. Nicméně to, že jsem si stále musela hlídat to, kdy se daná událost odehrává, mě přivedlo k otázce - proč Balabána popravili tak brzo, když ho dostali pokud o necelý měsíc před Mašínem?
Co se mi moc líbilo, je zobrazení pocitů hlavních odbojářů. Ke konci z Morávka úplně mrazilo. V psychologii hlavního tria je autor velmi silný. A jejich kousky jsou bravurní.
Autor se snažil i další odbojáře. Většinou vidíme, jak je gestapo zatklo. A pak v řeči Balabána, Mašína či Morávka se dozvíme, že byli pro ně a organizaci důležití.
Ve svém důsledku je kniha spíše sbírkou ohromných kousků hlavního tria.
Ovšem pro správné pochopení dějových souvislostí doporučuji si nejdříve něco o B+M+M přečíst.
Wolfgang Amadeus Mozart
Hubert Doležil
Zajímavé stručné encyklopedické povídání o Mozartovi. Na dobu vzniku se čte dobře, jenom úvod je moc zdlouhavý, kniha větami omýlá totéž - Mozart byl geniální.
Nevhodný návrh
Julia Quinn
Toto bylo více než dokonalé. Ano, je to příběh o Popelce, kdy princovi zůstane v rukou rukavička. Míč jsem si každou jednotlivou stránku užila. Bylo tu vše, co má správná pohádka mít (čarodějnice, hodná a zlá sestra, dobrá víla, princ,…).
Tento příběh se mi líbil asi nejvíc. Sophie byla hrdinka, která by měla co říct i v 21. století. A Benedikt byl velmi příjemný. Bridgertonovi bratři si museli hodně dlouho budovat svou špatnou pověst, v skrytu duše jsou velmi milí.
V této knize se mi líbilo i to, že hlavní hrdinové předchozích knih se zde objevili častěji.
Vikomt, který mě miloval
Julia Quinn
Autorka má mustr - muž má nějaký vnitřní duševní problém, který s manželčinou pomocí překoná. Epilog mě úplně dojal.
A teď ke knize. Nesmírně mě baví interakce dvou lidí z počátku 19. století. Jak čest hraje svoji roli. A jak je tu vše vtipně popsané. Vždyť vysávání včelího jedů by vypadalo divně i v dnešní době.
Když jsem přemýšlela, že mi chybí odkazy na Daphne a Simona, tak se objevili. Nicméně bych byla raději, kdyby se minimálně v hovoru vyskytovali častěji. Jestliže jsou všichni tak oddaní rodině, tak je divné, že o nich vůbec moc nemluví.
Nicméně celý příběh jsem si užila.
Vévoda a já
Julia Quinn
Jelikož byl takový hype ohledně seriálu, tak jsem neodolala a pustila si ho. Skončila jsem po prvním dílu, takže jsem zřejmě jedna z výjimek. Nicméně knižní předloha mě svým zaměŕením stále lákala. Vždyť jde v podstatě o jeden z mých oblíbených žánrů. A nebyla jsem zklamaná.
Základní záplatka předstírání vztahu není originální, tu jsem už viděla určitě všude mnohokrát. Hlavní je zde ale to, že jsem se nenudila. Bavila jsem se. (Tvůj idiot bratr). Autorka hezky pracovala s nevědomostí mladých dívek o tom, co se děje mezi mužem a ženou. Daphne se vévodovi pěkně postavila, když ji došla drobná zmínka z jednoho rozhovoru.
Líbil se mi i vévodův problém, ale kolikrát jsem si říkala, že je to ale pitomec, že tak dlouho je ublížený. Ale co já mohu soudit.
Knihu jsem si zvolila jako první knihu nového roku a jsem se svou volbou spokojená.
U severní zdi
Petra Klabouchová
Toto není mainstreamově napsané, musí se přemýšlet. Musím přiznat skvělé budování atmosféry, žádné zmínění jména, nevyřčené pasáže. V části s duchy jsem si říkala, že to se snad musí rozumně vysvětlit (a trochu jsem se bála, co že jsem to začala číst:-)).
Musím přiznat, že až zde se mi zodpověděla otázka, kterou jsem si nicméně nikdy nepoložila, proč režim zakazoval opustit republiku.
Už jsem zmínila, čtení nepatří mezi snadné. A nikdy není nic takové, jak to vypadá. Pracuje se na kontrastech. Milá babička a dědeček versus zrůdy za mlada. Muž se zlomeným srdcem si jistě myslel, že měl na své jednání právo. Nicméně jsem si kladla otázku, proč se stal obecným mstitelem.
Ošetřovatelka umírajících je rovněž velmi zajímavá žena. Osobně jsem hodně přemýšlela o postavě doktora Brože, čekala jsem nějaké navázání s příběhem ostatních dvou hlavních postav.
Musím ocenit jazykové prostředky - moc mě zaujala metafora života coby tramvaje.
Rozhodně bylo důležité připomenut osudy novorozených dětí politických vězňů. Jejich seznam na konci se zdá být nekonečný.
Při čtení příběhu hledačky hrobu jsem si hned vzpomněla na Zdenu Mašínovou. Ale nedokáži se ubránit pocitu, že její část a úplně poslední vypadali nadbytečně. Ale to neznamená, že by Zdenin příběh nestál za samostatné dílo.
Poslední Vánoce v Paříži
Hazel Gaynor
Řeknu to upřímné, dopisová část byla lepší než ta popisná. Nicméně vše vsák skvěle fungovalo dohromady a bavilo mě to. Autorky obě části skvěle provázaly. Takže čtenářovy myšlenky byly následující - kdo to je, mohla by to být, je to.
Autorkám se skutečně na omezeném prostoru dopisů povedlo rozehrát ohromný pŕíběh, pro jehož načrtnuti jim stačilo pouze pár drobností. Vidíme nadšení na začátku války a postupnou deziluzi.
Oceňuji i historickou přípravu a poznámky přímo v textu a seznam zajímavostí o první světové válce. S příběhem jsme tak dostali i trochu vědomostí.
A musím se přiznat, čtení dopisů bylo místy velmi dojemné. Zvláště toho, který nosil bratr hlavní pisatelky u sebe.
Morávkova zpověď aneb věřím v Boha a ve své pistole
Pavel Černý
Toto je přesně ten typ knih, u kterých si užívám pocit, že jsem ze stejné země jako její hlavní hrdinové. Že mi vlastně dali (nejenom) možnost tu teď v naší společné zemi česky vypisovat můj názor na knihu.
Oceňuji autorovu erudici, uvědomila jsem si tu, jak se i jenom “obyčejná znalost zbraní pozitivně promítne do textu. Obdivuji, jak se z různých zdrojů vytvořil ucelený příběh.
Při čtení mě nejednou napadla úvaha o Mašínových synech. Jejich otec byl neuvěřitelný hrdina.
Nejméně jsme se dozvěděli o Balabánovi, v obrazové příloze mě překvapila existence jeho vnučky.
Děj je z pohledu Morávka. Neuvěřitelný člověk. Vidět takového hrdinu v dnešním filmu, tak ten film odmítneme z důvodu nevěrohodnosti.
Knihu jsem četla s poznámkami. A bohužel mě trklo, že na někdy neodpovídají informacím v textu (zmíněný rok, jiné použité jméno). To je jediná škoda u tak skvělé knihy. Uznávám i autorovu licenci v závěru knihy, moc pěkná a zajímavá představa.
Den po dni
Nofreeusernames (p)
Pořídila jsem si kvůli formě adventního kalendáře. Forma úžasná, líbily se mi vždy úvodní stránky.
V ději je tolik vánočních položek, co člověka jen napadne. Jsou poskládané do příběhu.
Ten mi naprosto vyhovoval číst den po dni, mít ho víc pohromadě, tak se asi budu nudit.
Co mě dostalo, jsou postavy. Byly správně střelené. A asi vše u mě zabrnkalo na tu správnou linku, takže bych chtěla mít svého Jaxona (může být něco víc sexy než týpek pracující v knihkupectví?) a kámoše Scotta a Connora.
Jsem ráda, že knižní adventní kalendář existoval a pro příští rok bych si přála nějaký další.
Harry Potter: Kouzelnický almanach
J. K. Rowling (p)
Toto je skvělý návrat do světa Harryho Pottera. Ilustrace doplňuje původní text a text z knih. Známý text dává almanachu speciální hloubku. Protože kde jinde najdeme pohromadě všechny přísady do lektvarů, seznam kouzel či pomůcky do Bradavic?
Já jsem si moc užila zasazení do mudlovské mapy Británie a historické zmínky. Víme, co živa dělal Tlustý mnich či proč popravili Skorobezhlavého Nicka.
Moc půvabná knížka.
Transcendence
Jewel E. Ann
Velmi zajímavé, čtivé. Nevěřila bych, že takovéto téma může tak chytnout. Jednáním postav se nedá nic vytknout, každý krok je logicky odůvodněný.
Navíc charakter každé postavy je tak uvěřitelný - profesor, co hledal pomoc v knihách, nejistá Swayze a dokonalý kluk z krámu (zde sedmi líbí i použití staršího slova krám, sedí to k jeho staré duši, navíc je to veľmi romantické).
Co se mi nelíbilo - příběh není dokončen, skončí, když vše nabralo grády monstrózních rozměrů. Takže druhý díl je nutný pro ukončení.
Jen drápkem uvízneš
Josef Klíma
Mé první setkání s autorem a touto sérií. (Ne)znalost předchozích dílů nechybí, vše podstatné pro současný děj je řečeno.
Jedná se o ryze konzumní detektivku, u které je důležitá jediná věc - musí čtenáře při čtení bavit.
To se u mě povedlo. A je jedno, že kombinace manžel zločinec, pomsta, mafiáni daleko od Prahy, divoký kraj, neshody v rodině byla použita už mnohokrát. Dohromady dala kombinaci, která byla unikátní. Navíc se mi líbilo, že autor velmi svižně servíroval dějové zvraty, nebyl čas se nudit.
Nebinární postava a experimenty se stejným pohlavím mi tu přišly až moc na sílu. Jako by bylo moderní je mít ve své knize.
Jestli někdy natrefím na další díl z této série, ráda po něm sáhnu.
Dítě na nástupišti
Gill Thompson
Moc hezký příběh. Propojení záchrany dětí, piloti RAF, Terezín a hudba. Autorka si toho hodně nastudovala a každou událost chtěla dostat do svého příběhu. Někdy to, jak vše propojila, je až moc na sílu. Třeba pražský židovský vědec vyvíjející cyklon B. Ale stále se pohybujeme v mezích uvěřitelnosti.
Líbí se mi, jak si vyhrála s českým prostředím. Nicméně mi pocitově chvilkami připadalo nereálné.
Postavy jsou skvělé, úplní lidé z masa a kostí. Mým oblíbencem byl Will.
Méně se mi líbily skoky v čase. V tom skoku se ztratila spousta informací - proč se Evini rodiče přestěhovali do Plzně? Kdo je Oskar?
A zařazení Brna do kategorie venkovských letišť.
Člověk za oponou
Martin Goffa
Krásné, napínavé. Bez hluchých míst. Každá linka dává smysl. Příští detektivku už budu číst jinýma očima, zvlášť pokud v ní půjde o domnělou sebevraždu. Navíc vše bylo uzavřeno.
Klasická detektivka, kterou jsem si vybrala coby čtení do MHD (a hned ji musela dočíst).
Příběh se mi líbil, zaujala mě očividná inspirace reálnou kauzou z prostředí politiky.
Nefritová lilie
Kirsty Manning
Tuto knihu jsem si přečetla, protože se mi zalíbila ukázka ve Zmizelých klenotech. Zpočátku jsem byla nadšená, pouze dvě časové linie vypadaly v porovnání se Zmizelými klenoty nadějně.
Na začátku mě kniha bavila, ale v prostředku přišla o šťávu, kterou získala opět na konci.
Nemůžu se ubránit dojmu, že rozuzlení je překombinované. Autorka nicméně čtenáře postupně vede, takže v pravý okamžik vždy přijde na správné řešení. Souhlasím s předchozím komentářem. Všechny postavy tu trpí tím, že spolu nemluví. Což by mohlo být dobré poučení z knihy.
Oceňuji přivedení pozornosti na Šanghaj a uprchlíky za 2. světové války.
Určitě si knihu přečtěte, pokud vás tento žánr baví.
Adam Dolník: Svět elitního vyjednavače
Martin Moravec
U knižních rozhovorů Martina Moravce se mi v zásadě líbí dvě věci - představení povolání, které do jeho rozhovoru pro mě bylo španělskou vesnicí (či jsem o něm vůbec neslyšela jako v případě elitního vyjednavače) a přesah. Ptá se tak, že odpovědi čtenáře obohatí i v praktickém životě. Zde mezilidské vztahy a moc vyjednávání. Třeba jak si říct o mzdu.
Dcera říše
Louise Fein
Možná jsem se trefila náladou a časem, ale tento příběh mě úplně rozsekal. Rozumově chápu, že hlavní hrdinka Hetty se vždy nechovala zrovna nejchytřeji. Nicméně číst příběh o nástupu nacismu v Německu a vidět hlavně onu indoktrinaci dětí mi připadalo až moc děsivé.
Vše bylo popsáno velmi realisticky, že jsem si v pohodě řekla, takhle to mohlo vypadat.
Milostný příběh odpovídal tomu, že v podstatě šlo o sedmnáctiletou a dvacetiletého, kdy on byl i díky době mnohem zralejší.
Ke konci jsme se přistihla, že počítám, jestli všechny děti stihnou odjet do Anglie, válka se až moc rychle blížila.
Jsem ráda i za epilog. Částečně víme, jak co se dělo po událostech popsaných v ději. A ano, zde by to chtělo pokračování a vidět vše detailněji. Já jsem třeba přemýšlela, co dělala Hetty od konce války do založení NDR. Proč nešlo v tomto úseku pátrat, celá Evropa byla v pohybu, všichni pátrali po svých ztracených příbuzných, takže něco by udělat určitě šlo.
Toto mi ale nakazí celkový zážitek. Určitě si knihu přečtěte.
Návrat nežádoucí
Lenka Potůčková
Osobně knihu hodnotím mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Proč? Kniha je nesmírně čtivá, popisuje dobu nadějí, která se proměnila v dobu zmaru. Líbilo se mi, jak autorka vykreslila jednotlivé postavy a místa. Připadala jsem si, jako bych je všechny znala osobně.
Přenesla jsem se přes nové jméno hlavní hrdinky. Prošla koncentrákem, tak co můžu vědět.
Nicméně plně jsem rozuměla jejímu váhání se znovu sblížit s mužem. Souhlasím s názory, které autorka postavám dala.
Vadilo mi, že jsem měla při čtení faktické otázky, na které jsem nedostala odpovědi.
Proč dělala Anička zkoušky o asi rok dřív? Jak to, že Martin nesloužil u PTP?
Twisted Love: Láska na ostří nože
Ana Huang
Nebylo to špatné. Tím myslím příběh. Byl propracovaný a nebyl jen pojítkem jistých typů scén, navíc mě zajímalo, jak vše dopadne.
Upřímně si myslím, že kdyby se text jenom trochu upravil, tak máme celkem čtitelný thriller.
Co mi zde přišlo zbytečné, byly sexuální scény. Není nutné, aby byl Alex tak majetnický a preferoval tvrdší způsob. Všechny tyto pasáže mi přišly pouze na efekt.
Statečnost je ženského rodu
Jitka Neradová
Hodnotím třemi hvězdičkami pro obrazovou přílohu a uveřejněné povídky školní soutěže.
Jinak má kniha chvályhodný počin. Bohužel se zpracováním nejsem spokojená. Možná je to moje chyba, myslela jsem si, že jde o beletrizované medailonky jednotlivých hrdinek. Až na konci jsem se dozvěděla, že autorka psala fejetony.
V každé kapitole kromě se kromě základních údajů o jednotlivých ženách dozvíme v mnoha podobách to, že statečnost je rodu ženského. Ženy jsou hrdinky, odboj se zkrátka musel udělat. Každá žena měla naprosto totožné pocity a stejný přístup k boji proti nacistům.Bohužel toto neustálé omýlání jednoho a totéž vedlo k tomu, že ty méně známé ženy se mi smíchaly dohromady.
V textu jsou občas nelogicky postavené věty (I dnes už byla v penzi, natož tehdy). Nebo se udávají v rámci jedné kapitoly dvě stejná data (Čurda šel na gestapo 13. června a 16. června).
Co musím knize nechat, je ždímání emocí. Moc jsem se toho o jednotlivých ženách nedozvěděla, maximálně u poloviny uvedených žen jsem jejich jméno slyšela poprvé. Ale u každé kapitoly jsem se přistihla, že mi trochu začaly slzet oči.