MagdaFish komentáře u knih
Tisíc podzimů jsem začala číst před lety, když knížka u nás vyšla, ale tehdy jsem ji nedočetla. Nějak mě nesedla. Uplynulo pár let, přelouskala jsem ostatní Mitchellovy knihy a zase skončila u téhle. No a ... bomba! Sevřený historický román, žádná šílenost jako sencislo9 nebo propojování skrze čas a prostor jako v Hybatelích, nebo Atlasu mraků. Prostě jen příběh zamilovaného mladíka na malinkém evropském prostoru u japonských břehů. Krása.
Odfláknutá ediční práce (překlepy kam se podíváš) mě už ani nepřekvapuje. Bohužel ... :/
Velmi povedené. Jak už bylo napsáno v předchozích komentářích, propojení těch dvou dějových linek je poněkud neobratné. Čekáte se zatajeným dechem na gradaci příběhu ... a najednou zjistíte, že to vlastně byla jen předehra k úplně něčemu jinému. Dějová linka č. 2 je navíc docela odfláknutá a na rozdíl od prvního příběhu není nijak vysvětlena. Skoro to vypadá, jako by autory příběh už nudil, tlačil je termín, nebo něco podobného, a tak šup šup, musíme to uzavřít, děj se co děj. :-)
Přesto dávám plný počet, už pro tu deštivou Paříž a kresbu vůbec.
Od Brönteoven jsem sice ještě nic nečetla (viděla jsem jen poslední zpracovaní Jany Eyerové s úžasnou Miou Wasikovskou), ale na základě tohoto životopisu to určitě napravím. Hana Whitton píše velice lehce a svěže , takže v jejím podání i vcelku tragický život rodiny Brönteových nevyznívá až tak smutně. Ano otec Brönte byl podivín, Branwel flákač, oschlasta a feťák a sestry postupně skolila tuberkulóza (Charlotte pravděpodobně tyfus), ale celým příběhem prostupuje vzájemná láska a úcta. Člověk se musí podivovat obrovské imaginaci sester, které dokázaly ze svého osamělého a vcelku nudného života vykřesat tak úžasná literární díla.
Převést seriál založený výhradně na dialozích, do knižní podoby pomocí deníkových zápisků, poznámek, vzpomínek a různých dalších psaných materiálů se ukázalo jako skvělý nápad.
Při čtení jsem vyloženě slyšela geniální dabing pánů Preisse, Němce a Vaculíka a dalších.
Bravo.
Fanoušky vetřelčí série jistě potěší, že se Chladná výheň odehrává souběžně s dějem filmových Vetřelců. Carter Burke (hlavní záporák) je přímo v knížce zmíněn. I jeho projekt, což je samozřejmě lidská kolonie na LV-426.
Zjištění, že Weyland-Yutani pokračovala v průzkumu na LV-426 i po zmizení Nostroma a že tento projekt přinesl své ... ehm ... ovoce je dalším milým rozšířením vetřelčího universa.
... A to je asi tak všechno. Děj je zoufale předvídatelnej a to i za předpokladu, že se případě těhle pažravých monster nedá nic moc vymyslet.
Navíc zápletka s pokusy na vetřelcích je až moc obšlehnutá z Vetřelce: Vzkříšení ...
Ale čte se to slušně. Autor umí vykreslit stísněnost vesmírné stanice, akční scény i zoufalý boj o přežití. Dá se.
Nedokážu posoudit, jak moc se liší původní páně Kantůrkův překlad od aktuálního revidovaného, protože jsem na conanovkách ujízděla před víc jak dvaceti lety a prostě si to nepamatuju. Ale za mě tahle verze - dobrý.
Děje obou povídek a románu jsou prostě roztomiloučké. Ta opakující se klišé barbar vs. civilizace, ty příšerně ploché ženské charaktery, ty pitomosti v ději ...
Ach! Miluju to!
I když to má být román o Adě Lovelaceové, tak je tam této geniální matematičky poskrovnu. Dobře půlka je knížky je věnována jejím rodičům a Adině dětství. Příběh se pak jakžtakž rozjede, ale i tak je to takové nemastné, neslané.
Tři čtvrtě knížky se nic neděje. Tím nic, myslím NIC. Ono se toho u Clarka povětšinou nic moc neděje a v posledních kapitolách se pak děje všechno. Nicméně tohle bylo utrpení. Přesně jak napsali mnozí přede mnou. Zdlouhavé a nezajímavé retrospektivy některých postav, laciná červená knihovna a na to všechno narvané katolictví. Sci-fi někam zmizelo a zůstalo ... no, takové ble. Ještě uvidím, jestli budu někdy mít masochistické choutky a zkusím prubnout další díl.
Nemám slov! Tohle zpracování Conanových povídek je doslova dechberoucí. Při srovnání americké a francouzské adaptace Dcery Pána mrazu nemůžu než dát té francouzské plný počet bodů. Tahle verze je smyslná v pravém významu toho slova. Gradace příběhu ( který je sám o sobě vlastně prostinký) se stupňuje a těsně před koncem je až téměř k nesnesení. Závěrečné rozuzlení se nechá přirovnat ke klidnému deštíku po zuřivé bouřce.
Stíny měsíční záře i Šarlatová citadela svým zpracováním tak nehrají na city, ale jsou to poctivé Conanovky, a jejich vizuál ( u Stínů měsíční záře přece jen víc) je potěchou pro oko.
Slovy barona z Gorceny: "Byl to šílenec, nicméně génius." Žít, nebo pracovat s Jobsem bylo asi peklo, ale dokázal dostat z lidí to nejlepší. Škoda, že mu jeho zkreslené vnímání reality a totální ignorace toho, co se mu nelíbí, tak zkrátilo život.
Epos o Gilgamešovi jsme četli na vejšce. A rozebírali ho a diskutovali o něm, milovali ho a nenáviděli a modlili se, abychom si ho nevytáhli u státnic. :-) Díky tomu se stal mým nejmilejším eposem vůbec. Ale jen díky všem těm informacím kolem. Myslím, že pokud je čten jen tak z voleje, bez vysvětlivek, může ve čtenáři vzbuzovat minimálně rozporuplné pocity. Ale zase nelze nikoho nutit, aby kvůli útlé knížečce studoval dopodrobna dějiny a literaturu Sumeru. :-) Njn ... o to báječnější je, že si tenhle překrásný příběh dokáže najít své čtenáře i po více jak čtyřech tisíciletích.
Směs Pokojného bojovníka, Celestýnského proroctví a Malého prince. Navíc se všemi neduhy prvotiny. Možná zaujme úplného ezo začátečníka, ale máte-li už něco načteno, nedoporučuji. Odkládám po první třetině, na to si až moc cením svého času.
Nádherné, krásné, úžasné ... a tak dál cokoli chcete! Pokud vás nebaví sedět x hodin na Wagnerovi, sáhněte po tomhle komiksu. Stopro toho Wagnera v podcastu uslyšíte. Překladatel si krásně pohrál se staročeštinou, takže tu máme lepé děvy a udatné reky, aniž by to ubíralo na srozumitelnosti. Pokud by měly vyjít další knihy z tohoto cyklu, určitě po nich sáhnu.
Jedním slovem ÚŽASNÉ! Autorům se podařilo perfektně zrekonstruovat příběh Conanova původu, který R. E. Howard jen naznačil. Dynamika příběhu i kresba, (zvlášť bitvy u Venaria, kde přímo fyzicky cítíte prach, krev, bolest i opojnou bitevní zuřivost) jsou naprosto dokonalé. Přidávám do své sbírky a netrpělivě vyhlížím další díl.
Skvělá kniha! Jedna z nejlepších sci-fi novel, jakou jsem četla. Rozjezd je pomalejší, na vědeckou terminologii bych asi potřebovala učebnici fyziky, ale příběh to zcela přebil. Jasné ekologické poselství knížky varuje, ale jen ve stylu: je to na Vás. Určitě doporučuju a jdu na druhý díl.
Naprosto skvělá kniha! Zpracováním, způsobem vedení rozhovorů a vůbec celkovým pojetím. Nejsilnější je asi příběh bratrů-dvojčat, ale i ostatní mají svoji výpovědní hodnotu. Minimálně si člověk uvědomí, že hulení fakt leze na mozek. :-)
Moje první setkání s Thorem Heyerdahlem. Byl to blázen v tom nejlepším slova smyslu. :-) Přesvědčit vlády x zemí aby podpořili jeho projekt rákosového člunu, plus sehnat dostatek bláznů stejného kalibru, kteří by s ním na tom člunu podnikli výpravu přes Atlantik, to už chce charisma vizionáře. Čím déle jsem knížku četla, tím víc, jsem mu záviděla. Byl to fakt výjimečnej frajer.
Milá dovolenková oddechovka. Příběh nikam nespěchá, víc než půlku knížky se Kobkanýři prolamují dotyčnou hrobkou a až na konci to začne mít spád. Trpaslíci se mi ke konci už trochu pletli, ale to je můj problém, lidem s lepší pamětí to pravděpodobně vadit nebude. :)
Krásně a přehledně uspořádané dějiny Druhého věku Středozemně, se zvláštním přihlédnutím k Númenoru. :) Pro fanoušky páně Tolkienova díla nezbytnost, nicméně pokud jste se neprokousali Silmarillionem, nezkoušejte to. :)
A Argo by si už mělo sehnat nějakého pořádného korektora, protože ty překlepy působí skoro jako schválnost!
Taková hipsterská knížka. Informací o kytkách je tu pomálu, styling je bůh a pozitivní myšlení nade vše.
Ale fotky mají pěkný, o tom žádná. :)