MagdaFish komentáře u knih
Horory běžně nečtu, nějak jsem jim nepřišla na chuť, ale v tomhle případě jsem se nechala zlákat článkem a recenzí v Pevnosti.
A musím říct, že se mi to překvapivě líbilo. Děj není nijak složitý, je to další variace na bubáka v domě, postavy se chovají jak by se zachoval jeden každý normální člověk. Tedy hrdinsky i nehrdinsky, jsou plné odhodlání porazit zlo a přežít, a zároveň podléhají hrůze a občas se zcela nehrdinsky obrátí na patě a zdrhají pryč.
Horory zcela určitě číst nezačnu, ale tohle bylo takové milé vybočení ze čtecí rutiny.
Začíná to jako vtipná rošťárna, pokračuje jako směska romantických klišé a končí pomálu jak rodinná terapie. Taková feel-good fantasy harlekýnka.
Nic pro mě.
Marně přemýšlím, jestli byla Helena Rubinstein geniální podnikatelka a filantropka, nebo baba princmetálová, která doslova vyždímala všechny, kteří šli okolo, včetně a hlavně vlastní rodiny.
Její životní příběh je ale určitě zajímavej a střípkovitost zmiňovaná a vytýkaná v jiných komentářích, mi osobně nevadila.
Spíš mi šel na nervy kostrbatý překlad. To v tom Ikaru vážně dlabou na redakční práci?
Milá dovolenková oddechovka. Příběh nikam nespěchá, víc než půlku knížky se Kobkanýři prolamují dotyčnou hrobkou a až na konci to začne mít spád. Trpaslíci se mi ke konci už trochu pletli, ale to je můj problém, lidem s lepší pamětí to pravděpodobně vadit nebude. :)
Určitě lépe přeloženo než druhý díl (četla jsem to na přeskáčku), ale děj je o něco pitomější. Faktografické údaje k ději jsou správné a potěší.
"Každý génius je pro lidstvo ztracen, narodí-li se jako žena." Pravil před cca dvěma sty lety Stendhal.
Šárka Homfray tuto tezi rozvíjí a dokumentuje a přitom nezapomíná ani na ženy z nižších sociálních vrstev, na které se až moc rádo zapomíná.
S autorkou bych polemizovala jen o jednotlivostech. Spokojenost.
Takovouhle knihu bych si v dětství přála číst. Příběh je jednoduchej, ale napínavej, dospělí moc nepřekážejí, a celé to má nádech baječného letního dobrodružství. :)
Tak proč jenom tři hvězdy? Protože příšernej překlad. Krkolomné věty, neobratná vyjádření, slovní spojení která se v češtině nevyskytují ( ne, nemáme drobnou jeskyni, máme malou jeskyni, nevelkou jeskyni, stísněnou jeskyni, ale určitě ne drobnou! ). To vše kazí dojem.
Pokud Albatros Média vydají další díly (a za to se přimlouvám), doufám že překlad bude lepší.
Krásně a přehledně uspořádané dějiny Druhého věku Středozemně, se zvláštním přihlédnutím k Númenoru. :) Pro fanoušky páně Tolkienova díla nezbytnost, nicméně pokud jste se neprokousali Silmarillionem, nezkoušejte to. :)
A Argo by si už mělo sehnat nějakého pořádného korektora, protože ty překlepy působí skoro jako schválnost!
Brak v nejlepším slova smyslu. :) Čte se to rychle a je to báječně oddechové. A jako snad pokaždé se Juraji Červenákovi podařilo do děje propašovat historické osobnosti. Zde Divokým Billem Hitchkokem počínaje a páterem Dobšinským konče. Bravo! A kde je další díl? :D
Celá série: "Tenhle typ knihy se musí číst naráz a jednim dechem" říká Kristýna v Muži z Acapulca. A má pravdu. Pokud se budete nad dějem zamýšlet, vylezou na světlo boží nevídaný logický lapsy. Namátkou: Jak si mohl Howard číst v marinské knihovně, když neznal písmo? Proč vlastně Slimáci bombardovali Zemi, když nás podle vyjádření "špehounů" vlastně ignorujou? A kdo jim stavěl lodě a zpracovával kavorit? Atd. atp.
Pokud pomineme logiku, je to fajn oddechové čtení, ale hlubší zkoumání děje fakt nedoporučuju.
Roztomilounká jednohubka. Rozsahem a kresbou je tenhle komiks určen pro začínající čtenáře, nicméně některé, zvlášť Lokiho hlášky, ho posouvají spíš do vyšší věkové kategorie.
Ale není tu nic, co by případně rodič prckovi nevysvětlil.
Nemohu než souhlasit se superlativy, které tuhle knížku doprovází. Srozumitelně a věcně podané informace, zajímavé recepty, (mám zálusk na skyrové nočky :) ) perfektní styling. Bravo!
Knížku jsem si přečetla na doporučení ... ale netuším a nechápu, co vlastně všemi těmi popsanými stránkami chtěl básník říct. Zjevně si svoje nadšené čtenáře najde, nicméně já k nim nepatřím.
"Pohodová fantasy", říká autor v rozhovoru na konci knížky. A přesně to taky Legendy a lattéčka jsou.
Kdyby se tu nevyskytovali orkové, sukuby, elfové, půlčíci a další fantasy žoužel, klidně by se tenhle příběh o založení jedné kavárny mohl odehrávat v Brooklynu, Chelsea, nebo pro mě za mě třeba v Žatci. Milá letní oddechovka na válení se na pláži. Čtyři skořicové rolky z pěti. :)
(SPOILER) "Komiks žánru alternativní historie" se píše v anotaci. A tady nastává alespoň pro mě ten problém.
Jelikož veškeré mé znalosti o dějinách Ukrajiny v podstatě začínají a končí svatým Vladimírem (plus pár drobků semo tamo) a o událostech konce 1. sv. války v téhle oblasti nevím vůbec nic, tak mi dost věcí v knížce uniká. A fakt nevím, co v té době stalo, co se sice nestalo, ale mohlo se stát a co by se fakt stát nemohlo. (Teda jasně, že v roce 1918 nebyli obří roboti a zombie bolševici ... i když ... :D)
Tvůrci naštěstí reálné postavy ukrajinské historie zde vystupující, představují ve stručných medailoncích, které oddělují jednotlivé kapitoly, takže neznalec se alespoň trochu chytá.
Vlastní hrdinové (kozácký major rozvědky, polská špionka v korzetu, vědátor s motorkářskou asistentkou a prezident ovládající karate) jsou do děje taknějak naházeni a vypuštěni zachránit svět a Ukrajinu před ... no ... spoustou věcí ... a lidí a ... vůbec. :D
A tady vidím asi největší slabinu Vůle a tou je stručnost. Děj by si zasloužil rozvést a propracovat, protože člověk občas neví, kdo proti komu bojuje a která intrika je zrovna na pořadu dne.
Nakreslené je to hezky, není moc poznat, že na každé kapitole pracoval někdo jiný.
Pokud Argo vydá druhý díl, ráda si ho přečtu, abych věděla, jak to dopadlo.
I když překládat cara jako císaře fakt nemuseli. :)
Ne, prostě ne. Bylo to nudné, předvídatelné, klišoidní. Musela jsem zatnout zuby, abych se dovlekla do konce. Na Ďáblovu lest, dle mého názoru nejlepší počin p. Vašíčka, to prostě nemá.
Další díl spin-offové série o pečetníku Alovi se povedl ještě víc, než první díl. Zatímco jednička byla typická představovačka, druhý díl skáče rovnou do akce. Tentokráte v Austrálii. Potěšilo mě, že se zastavil Železný druid Atticus, zde vystupující jako Connor. Doufám, že Kevin Hearne napíše co nejdříve třetí díl, protože by mě fakt zajímalo, jestli se Al trefil s tím, kdo je doopravdy Gladys a kdo na něj seslal ty kletby.
Miluju Železného druida a tak bylo jasné, že sáhnu i po rozšíření jeho světa.
Pečeník Aloysius je trochu důstojnější (a prokletějsi) Attikova verze. Styl vyprávění i postavy kolem Ala jsou podobné, jako v Železném druidovi. Děj rychle odsejpá, není třeba nad knížkou moc přemýšlet. Ideální odpočinková literatura.
Nedočteno. Ta strašlivá popisnost mě ubíjela. Vezme krabici A, dá ji na střechu auta B, sáhne do kapsy C, vytáhne klíčky D ... uáááá! Proč?
To není román, ale technický scénář! Jinak zápletka zajímavá, i když cca od půlky bylo taknějak jasné, jak to skončí. Pobavilo, jak rozdílně je Jack Reacher vylíčen v knížce oproti Tomu Cruiseovi ve filmu. :D
Nehodnotím, detektivní thrillery nejsou můj šálek čaje, nebyla bych objektivní.
Tahle knížka se mi dostala do ruky asi tak po pětadvaceti letech a jen proto, že jsem přeorganizovávala knihovnu. Tak jsem si ji po těch pětadvaceti letech znovu přečetla.
Božínku! Nostalgie na entou. To je ale roztomilé! Dlouho jsem se tak nezasmála. :)