MagdaLENKA89
komentáře u knih
Robin
Zdena Frýbová
Úžasná kniha. Četla jsem ji asi 3x a už se těším, až si ji za pár let přečtu znovu. K málokterým knihám se vracím, ale k této ano.
Les v domě
Alena Mornštajnová
Knihy od Mornštajnové mám opravdu ráda, ale tato mi přišla nejslabší. Dokonce jsem měla pocit, jako by ji snad psal někdo jiný než ona. Jak to myslím? Zkrátka, že se jen někdo snažil napodobit její styl. To je samozřejmě blbost, vím, ale asi to bylo šité horkou jehlou a kniha musela být co nejdříve vydaná, jinak si to vysvětlit neumím.
Odvaha
Markéta Lukášková
Myslím, že by bylo fér, kdyby v popisu knihy bylo uvedeno, že jde o tzv. young adult literaturu. Dle anotace a marketingové komunikace jsem čekala historický román ve styu Mornštajnové nebo Tučkové pro dospělé čtenáře, kteří se vyznají v historii. Bohužel pro mě toto byla zjevně kniha pro mladé čtenáře, kteří zatím o 50. letech nic moc netuší. Což je jistě bohulibé, takové knihy by rozhodně měly vznikat! A kéž by jich bylo co nejvíc, aby se mladí čtenáři dozvěděli o zvěrstvech komunistů. Ale od této knihy jsem čekala úplně jiný (dospělý) styl. Škoda. Nicméně vzhledem k tomu, že ostatní knihy autorky, které se odehrávají v součanosti, jsou super, věřím, že takové budou i další.
Bílá Voda
Kateřina Tučková
Čtenářsky velmi náročná kniha, například v porovnání s mými oblíbenými Žítkovskými bohyněmi se čte opravdu těžko, víc než 40-50 stran jsem denně nedala, takže jsem četla poměrně dlouho. Téma mi bohužel nebylo tolik blízké, proto musím hvězdu strhnout.
Tajný deník Adriana Molea
Sue Townsend
Na tenhle skvost bych téměř zapomněla, kdybych ho během stěhování nezahlédla u svého mladšího bratra, který ho ve věku cca 12 - 14 let doslova hltal. A já také, ač jsem holka. Knihu jsem si "ukradla" domů s tím, že si v ní znovu zalistuju a přečtu pár stránek. Místo toho jsem si ji přečetla celou - a opět mě dostala! Když se bavím s kamarády, marně hledám někoho, kdo by ji znal, přitom tady má takřka 900 hodnocení. Doporučuju!
Rosemary má děťátko
Ira Levin
Skvělé! Mám tento příběh od Ira Levina ve vydání v dvojkombinaci s dalším příběhem - Stepfordské paničky - a oba příběhy jsou dokonalé. Ovšem, měla bych-li porovnat s filmovým zpracováním, tak Rosemary je mnohem lepší než Paničky, které ve filmu působí podivně. Ale zpět ke knize - Levin je zjevně mistrem dramatu a hororu. Odrazuje vás rok vydání? Rozhodně nemusí!
Přátelé
Kelsey Miller
Kdo by nesledoval Přátelé. Já osobně jsem měla jedno období, kdy jsem si je pouštěla pořád za sebou. Tuhle knihu jsem před pár lety registrovala v knihkupectví, ale nekoupila jsem si jí. Můj pocit z ní byl: Tady se někdo snaží vytřískat z televizního hitu další peníze. V podstatě jsem si ji nekoupila na truc. Teď, po dvou třech letech, se mi konečně dostala do ruky nejen na prolistovaní, ale i na přečtení. A můj původní pocit zůstává. Nezáživná nuda, kterou někdo šil horkou jehlou, aby se prostě prodalo co nejvíce výtisků - nekvalitní je, podle mě, i překlad knihy - a motiv pro vydání v češtině byl nepochybně stejný jako motiv pro původní zahraniční autory. Tím pádem se na překladu šetřilo, je to zkrátka znát. Sem tam nějaká zajímavost a novinka - ano - ale dalo se to zpracovat stokrát zajímavěji. To by ovšem znamenalo větší úsilí, více času, více peněz.
Hezký, ale narovnej se!
Johana Fundová
(SPOILER) Kniha mě bavila a nejvíce mě zaujala postava Kryštofa, jelikož já sama jsem na základní škole nebyla moc oblíbená. Ne snad, že bych byla šikanovaná, ale zkrátka jsem vycítila, že se se mnou spolužáci baví méně a nepatřím do žádné skupinky, které se ve třídě tvořily. Když jsem četla Kryštofovu část, bylo mi ho líto a pocitově jsem se vrátila do doby ZŠ. Nahlédla jsem na to i z jiného úhlu pohledu (zde postavy Anety a Nely). V druhé polovině knihy jsem se už spíše porovnávala ne s Kryštofem, ale s Anetou a Nelou. Bohužel jsem se pro změnu našla v Neliných pocitech - nespokojené manželství. Ano, takže poměrně depka. Ale já na komediální knihy nejsem, proto za mě nepříliš pozitivní linka druhé poloviny byla O.K.
InTyMně
Markéta Lukášková
Má nejoblíbenější kniha od Lukáškové. Vrátila mě do dob mého dětství a dospívání (u mě tedy částečně v jižních Čechách), kdy jsem se dokázala díky knize přenést zpět o skoro 20 let zpátky. Psáno s lehkostí a vtipem.
Encyklopedie akčního filmu
Petr Cífka
Mám 2 bratry a oběma jsem knihu koupila k narozeninám. Oba dva byli nadšení. Takže za mě splnila účel toho, co se od ní očekává - podle mě prostě dárková kniha pro kluky/muže v podstatě jakéhokoliv věku.
Zánět - skrytý zabiják
David Frej
Přinám se, že jsem knihu nečetla důkladně, ale věnovala se kapitolám, které souvisí s mým zdravím. A přišlo mi, jako by v knize byly opakovány generické informace, které můžete použít u jakéhokoliv zdravotního problému, nejen u zánětu. Zkrátka žádná novinka, ani v jídelníčku, doporučené dietě apod. Při čtení si maximálně potvrdíte nějaký svůj názor, protože každý si najde to "své", stejně jako tomu je třeba u znamení. Nicméně knihu jsem měla jen vypůjčenou, kdybych si ji koupila, asi bych litovala více a dala o hvězdu méně.
Devadesátky!
Johana Fundová
Před pár dny jsem si přečetla autorčino Milénium (vyšlo nyní), a chtěla jsem si prohlédnout recenze Devadesátek, prvního dílu, který mám doma také. Jsem ovšem překvapená posledním hodnocením (odpad) - to snad musel psát někdo, kdo nemá k 90. letům žádný vztah. Celkově jsou teď devadesátá léta skloňována všude - jsou o nich točeny podcasty, seriály, filmy, takže chápu, že éra 90. let může už být otravná. Já ovšem na knize od Johany Fundové oceňuji, že se věnuje mně blízkým tématům z pohledu dětství v devadesátkách. Tolikrát jsem se u čtení pobavila a zatoulala ve vzpomínkách do doby před skoro 30 lety. A pokud se nemýlím, byl to i úmysl autorky, který vysvětluje v úvodu. Pokud bych měla porovnat Milénium a Devadesátky, tak pokračování je mi přece jen bližší. Já celkově autorčinu tvorbu oceňuji.
Milénium!
Johana Fundová
S koupí Milénia jsem čekala na křest knihy, protože autorka na svém instagramu zveřejnila, že křtu budou přítomny mileniální "postavičky" typu Sámer Issa - a to jsem si nechtěla nechat ujít. Vždyť i já jsem hltala SuperStar. Křest nezklamal - odešla jsem s fotkou se Sámerem (bože... opravdu se to stalo?) - a kniha také ne. Mně osobně se dokonce líbí více než Devadesátky, jsou mi bližší nejen témata, ale i vzpomínky osobností. Za mě z nich nejlepší: Stanislava Jachnická, Ondřej Brzobohatý, Ladislav Zibura, Pavel Francírek (Xchat! - proboha, ty hodiny času), Ondřej Muller. Naopak mě tolik nezaujaly např.: Irena Hejdová, Jana Kománková.
Suma sumárum: Kniha mě pobavila a nostalgicky jsem zavzpomínala na éru, kdy jsem nosila melír, poslouchala Backstreet Boys a kupovala jsem si časopis Popcorn.
Moje šílené století
Ivan Klíma
Knihu jsem četla v létě, kdy si zpravidla vybírám lehčí "dovolenkovou" četbu, ovšem tady jsem chtěla zkusit jen prvních pár stran a najednou jsem byla ve třetině. Nejvíce mě dostal popis dětství, částečně stráveném v Terezíně, z pohledu dítěte. Tak lehce popsané a přitom neuvěřitelně smutné, když si tu realitu člověk představí. Klíma píše čtivě, lehce a sympaticky. Příští chci od autora zkusit Má veselá jitra.
Brno 100 - Gastromapa Lukáše Hejlíka
Lukáš Hejlík
Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna Brno se stane místem, kde jsou samá skvělá bistra a restaurace, ale je to tak - za poslední 2 roky prošlo Brno výraznou gastronomickou proměnou. A Lukáš Hejlík ve své nové publikaci tyto nové podniky představuje.
365 - Gastromapa Lukáše Hejlíka
Lukáš Hejlík
Od té doby, co jsem se odstěhovala z Prahy, se neustále potýkám s tím, že nevím, kam zajít v okolních městech na dobré jídlo. V Praze máte na výběr desítky restaurací do půl hodiny cesty MHD, ale jakmile bydlíte na malém městě, tak máte problém. Z toho důvodu jsem Lukáši Hejlíkovi vděčná, že dal dohromady toto dílo.
My Cooking Diary
Kateřina Lustigová
Krásné fotky a provedení, ale znám kuchařky s lepšími postupy.
