magnolia komentáře u knih

Souhlasím s každým slovem předchozího komentáře a přidávám obdiv D.H. za to, o čem umí tak moc dobře psát. Takové knihy mě naplňují, nejen tématem, ale i zvolenými prostředky, poetikou i srozumitelností celého vyprávění. Ráda jsem se seznámila se Severním Frískem, je vidět, že autorka má k němu silné vazby. Místo děje - vesnice, jako mnoho podobných u nás, včetně jejich obyvatel, osudů, rodinných historií, tragédií, tajemství... A hlavní hrdina Ingwer, ten nemohl být lepší (se svými písničkami v hlavě, kameny, vzpourami a soucitem) ... ten si mě, jako literární postava, naprosto získal.

31 21.10.2019

Aspoň jsem to zkusila, ale nešlo to. Ani nebudu psát, co mi všechno vadilo, nejvíc asi popisované chování postav. Skotský humor jsem neobjevila nebo nepochopila. Škoda, taková na pohled a na dotek příjemná knížka. Její čtení mi bylo spíš nepříjemné.
(Pokud začnete a chcete správně číst ta neobvyklá jména, tak na konci knihy je uvedena jejich správná výslovnost.)

Než jsem se zmohla na odpovídající komentář, učinila tak uživatelka bosorka (a před ní i ostatní). Je to knížka o stáří a je smutná... stáří je ztrácení. Ale i takové knížky jsou potřebné a měly by se číst. Čeká nás to všechny, u blízkých, u nás samotných... A někdy ještě zbývá čas poděkovat a obejmout.

46 09.10.2019

Knížka stojí za přečtení a čte se lehce. Je to taková oslava mateřství, konkrétně vztahu matky a dcery - dcer, které spolu z Francie jedou (a dojedou) až na skandinávský sever. Protože je to román, dějí se tu ty správné románové situace a tři ženy ve voze vše docela dobře zvládají (když jsem si já necestovatelka říkala, jak to asi mají s oblečením, už tu byla zmínka o městské prádelně, tak dobře). Každá z dcer je jiná a jejich vyprávění se střídá i s tím maminčiným, tím pádem je to pestré, veselé i dojemné čtení. Navíc i cestopisné. A je to takový vlídný román, tak budu vlídná i já (ač to nejsou čisté 4, dám je - když zamhouřím oko nad praktickými věcmi, ony jsou vyrovnávány zase tou citlivou stránkou příběhu).

24 04.10.2019

(SPOILER) Na další případ Cormorana a Robin jsem se těšila, stejně tak i na každé večerní nebo ranní postelové čtení téhle tlusté knihy. Neznámý svět současných britských (nej)vyšších vrstev s jejich "starostmi" (a rodinnými přezdívkami) i další společenské náhledy potvrzují známé rčení, že peníze kazí lidi. Také různá prostředí a vztahy mezi postavami byly zajímavé, to autorka skvěle umí, i ty zápletky a překvapení. Robinino manželství bylo od začátku neudržitelné, takže konec dobrý, všichni dostali, co si zasloužili. A ti správní, chytří a odolní zvítězili. Vysvětlení názvu knihy byla taková třešnička na dortu.

38 01.10.2019

Tak jsem si po Burgessových chlapcích dala další sourozenecké trio a bylo to něco... něco zase úplně jiného - severský román jak se patří. Líbilo se mi nakonec všechno, i když jsem zpočátku měla pochybnosti o tom vysokém hodnocení zde, to přiznávám. Knížka má sympaticky malý rozměr a rozsah a skrývá v sobě atmosféru zimních dnů a neobyčejné lidské osudy. Nahlédneme hlavním hrdinům do soukromí, do utajených myšlenek, a také do jejich pracovních částí života, což je zajímavé, často syrové, a hlavně velmi dobře podané. Jsou tak různí, bratři Neshovovi a je to dobře, jak se ukáže (s Erlendem se i pousmějeme, ale jinak je to čtení na hodně vážnou notu) - a postava Torunn, ta je nejlepší, díky ní začnou změny. I na topoly berlínské dojde, nic nezůstane nevysvětleno. Škoda, že nakl. Zlín nevydalo další knihy této autorky.
(Jen osobní poznámka k tomu popisovanému statku, vedenému hodně "po staru" - v dětství jsem podobný zažila u prarodičů, tak tentokrát měla moje představivost lehčí práci :)

34 19.09.2019

Mamce (75) se líbila, tak doporučuji těm, které (jako ona) nečtou červenou knihovnu, těžké a ponuré romány a knihy z období jakékoli války. Není to lehké, vybírat jí četbu, o to větší je radost nás obou, když se trefím :)

34 16.09.2019

Maine (mám moc ráda knihy z Maine) a New York. Bob a Jim. Susan a Zach. Helen a Jim. Pam, Abdikarim, Margaret... postavy, které samy vyprávějí nebo jsou součástí tohoto tak současného příběhu. Hlavním tématem románu je rodina, mateřství a sourozenecké vztahy, a také umění či schopnost zvednout se ze dna a jít dál... ať už s pomocí jiných nebo vlastními silami. Moc se mi to líbilo, proto jsem si knihu dala dvakrát za sebou (to se mi často nestává). E.S. píše tak, jak to mám ráda, o lidských povahách a trápeních, nesoudí a nesnaží se šokovat, dává naději ... a používá slova a věty, které mají smysl a hloubku.

29 08.09.2019

To byla strašná kniha, do které se mi ani nechtělo, ale když Houbařka byla tak zajímavá...
Ústřední tragický motiv je zmíněný hned na začátku a dál je to o tom, jak hlavní hrdinka dospívá, studuje, žije (má dost štěstí v neštěstí) a od jisté doby hledá a pátrá... a tím postupně otravuje a ničí ostatní i sebe. Čtivé to celkem je, jen mi vadilo, že se často píše o něčem, co vypadá, že bude důležité a ono není... a tak plynou krátké kapitoly a v některých se neděje nic zásadního. Lidé se tam chovají jako v béčkovém hororu, bacha - to je podezřelé (co říká nebo dělá) - a nic z toho. Dočítala jsem už docela znechucená, po přeskakování popisovaných případů vraždících matek, až ke konci, který to nevylepšil.

30 01.09.2019

Nevím, jestli je to mým věkem nebo tím filozofováním (nic proti mladým, filozofům a přemýšlení), ale kniha mě nebavila. Zklamání z celého příběhu, nejvíce ze závěru. Nakonec jsem knihu dočetla silou vůle a musím dát jen 2 hvězdy... a ta jedna je za vzhled a úpravu knihy. Příběh mne, bohužel, neoslovil. (A používání slova krucanti mě vadilo.)

17 17.08.2019

To podstatné o novém románu M.Z. se dovíte v anotaci a na záložce knihy samotné. Já přidám moje čerstvé dojmy. Jelikož mám přečtené i jeho předešlé romány, často se mi při čtení připomínaly, nejvíce ta poslední "bratrská" trilogie (možná to byla taková rozcvička), ale i z těch ostatních tu byly jisté stopy. Autor má svůj typický způsob vyprávění se zvláštní poetikou, která vás přinutí zvyknout si na něj a číst poctivě nebo i opakovat čtení některých neobvyklých slov a vět, ať už při popisování atmosféry nebo v rozhovorech. A takto je přiblíženo divoké soužití povahově rozdílných bratrů a jejich drsných způsobů a her (toho rvaní a zranění bylo na mě dost), naschválů i situací, kdy si zase pomáhají. Zažívají i chvíle bezmoci a smutku... a každý je řeší po svém. Kromě klukovských osudů se v románu odvíjejí i osudy jejich rodičů a dalších postav, které mají v románu větší či menší význam. Prostředí rodiny, školy, periferie, dostihů či samotná stavba mostu - je toho dost a nechybí tajemství, přezdívky, symboly, talismany (a psi i další zvířata)... Je to pestrý, lidskými osudy i emocemi zaplněný příběh. Je to prostě Markus Zusack, zase trochu jiný, ale stále dobrý vypravěč.
(Původně jsem chtěla napsat i nějaké výhrady, ale nějak se mi to přes noc rozleželo, a taky je to můj oblíbenec, zvláště kvůli těm minulým knihám.)

34 08.08.2019

To bylo překvapení - prvotina od tak mladé autorky a tak hodně dobrá kniha. Mohl by to být banální příběh o zamilování a rozcházení a o přátelství a vztazích mezi lidmi, jenže jak je napsaný... Hlavní hrdinka je jako živá, chytrá, ale pochybující, citlivá i "drsná". V příběhu (jak napovídá titul) hraje důležitou roli komunikace mezi lidmi, i to, co se mělo říct a neřeklo. Není to humoristický román ani červená knihovna, tím spíše knihu doporučuji vnímavým mladým ženám, i těm starším - najdete tam třeba i kousek sebe (ať už nyní nebo ve vzpomínkách).

27 31.07.2019

Knížka s pohádkami, které minuly jak mne, tak mé děti - tím nemyslím, že by se nám nelíbily, právě naopak - jen jsem ty kouzelné příběhy potkala až nyní. Předčítat nemám komu a dospělý už má jiný náhled, přesto velmi oceňuji autorčinu fantazii a chválím práci překladatele a jím přidané informace o autorce. (Děkuji uživateli HTO za úryvek básně, neznala jsem, už ho mám na nástěnce, je krásný a ve spojení s magickým názvem knihy mě po každém přečtení znovu potěší...).

22 29.07.2019

Nevím, proč jsem si myslela, že to bude knížka ze staré Anglie (dokonce ve stylu Wodehause!) - no, je to tím, že před čtením moc nezkoumám komentáře a vlastně jsem byla ráda, že jde o současnou dobu. Hlavní hrdina je od začátku typ, kterému nejde nefandit. Ostatní postavy (a vypravěči) byli pestrá směsice, někteří ne úplně pochopitelní a členění kapitol jsem také občas nechápala (2x po sobě znovu vypravuje Hans, ). Ale příběh byl zajímavý, románový, jen do plného hodnocení něco chybělo a asi mi prostě hodně vadí box.

18 29.07.2019

Knížku jsem v knihovně dost dlouho přehlížela a drobná písmenka na obálce knihy ignorovala - až jsem jednou dokoukla, přečetla první kapitoly, rozesmála se nad prvním Malcolmovým mailem a začetla se s chutí a zvědavostí. Je to originální a vtipné čtení, takovou knihu jsem o dovolené potřebovala. Chtěla jsem dát 4 za trošku toho natahování, ale dám 5, protože jsem se bavila i smála (na začátku o něco více než ke konci), celou dobu pilně četla všechny ohvězdičkované poznámky a držela palce hlavnímu hrdinovi. A taky jsem často měla chuť podtrhávat si zajímavé věty. Bylo to fajn a vůbec ne nuda.

21 19.07.2019

Tak jsem zjistila, že na tohle čtení nemám dostatek (psychické?) odolnosti. Dočetla jsem do s.100, přečetla si komentáře a dál nejdu, z vícero důvodů. Podobná kniha Jacobova obhajoba je snesitelněji napsaná.

Tak to je ten druh knihy, který sedne jen někomu. Autor píše zvláštně hravým způsobem, který může zaujmout, pobavit nebo odradit, což se stalo v mém případě. Tak snad někdy jindy budu mít víc trpělivosti.

Neobyčejná kniha o zahradách, jak autorka v textu zmiňuje - pro zahradníky intelektuály - nebo pro naprosté nadšence všeho kolem zahradničení (dodávám skromně já). Nejsou to pouze paměti, to by bylo jednodušší čtení a spisovatelka toho měla na srdci mnohem více, to je zřejmé. Kniha je napěchovaná tématy, která se prolínají a vše se točí kolem zahradních rostlin, typů zahrad, historie zahradničení (i zahrádkářství) a jeho významu a kouzlu - pro toho, kdo mu propadne. Je tu členění na shrnující kapitoly, ale mě by se líbilo, kdyby jich bylo ještě více, podle toho, o čem je zrovna řeč. Ale na konci je rejstřík, tak se dá vracet tam, kde to bylo zajímavé. Také nečekejte žádný obrazový doprovod, kromě skvostné obálky a jedné dvoustrany uvnitř - není to ten typ naučné literatury. Přesto se z ní dozvíme dost nového a zajímavého, my, co máme věčně hlínu za nehty - a při čtení si představujeme, přikyvujeme (nebo ne) a třeba i plánujeme. Je dobře, že ji pro nás autorka napsala. Nejvíce se mi líbily pasáže, které jsou přímo zahradnické, které mi mluví z duše, a ty literární rozbory bych klidně oželela.
"Zahradničíme totiž pro zítřek a pro budoucnost. Zahradničíme v očekávání, a proto je to tak osvěžující a povzbuzující činnost."

23 11.07.2019

Nebudu to přehánět s kritikou ani s chválou a dojmy shrnu do jedné věty: je to vhodná knížka na první dny letní dovolené, bavila mě a několikrát jsem se při čtení zasmála (občas i poznávala:)
(Stejně jako příběhy hrdinek Haliny P., se i tento od B.Š. vyznačuje typickou nadsázkou, a podle toho se k četbě musí přistupovat.)

19 06.07.2019

Šaty mám ráda, je to můj nejoblíbenější druh oblečení, tak jsem knížku s takovým názvem musela zkusit. Nejde v ní o žádné fintění nebo módní salóny, to už je jasné z anotace. Je to knížka se sympatickou hrdinkou, která hledá svoje kořeny a dává dohromady rodinnou historii. A protože rodiče jsou takoví, jací jsou, pátrá tajně, s pomocí černé ovce rodiny - strýce Sándora, který chce (a má co) vyprávět. Současně sledujeme Vivienino hledání sebe samé, její pokusy a omyly, odehrávající se v multikulturním Londýně 70.let. Je to kniha o rodině, o vzájemné toleranci, hledání pravdy a smyslu života. Ani jsem nečekala, že se mi to bude tak líbit. Je to dobrý společensko-psychologický román, zachycující dramatické lidské osudy v době válečné, i dlouho po ní.

20 27.06.2019