Makaja komentáře u knih
Klasika pro holky a dámy, pro všechny romantické duše, k níž jsem se vrátila v rámci výzvy. Moje oblíbená od Jane je Rozum a cit, ale i tak jsem to zase zhltla na jeden zátah jedno nedělní odpoledne.
Asi bych místo knihy potřebovala autorku...nějak se mi nepodařilo převést teorii do praxe. No nic, jdu uklízet borčus po dětech.
Opět nezklamala, líbila se mi po Haně asi nejvíc. Paní Mornštajnová má ten dar, že i když se její díla určitě mohou zařadit spíše mezi náročnější četbu, čte se to prakticky samo.
Poslouchala jsem audioknihu a asi to byla chyba...hned zpočátku mě to stokrát opakované prásk totálně otrávilo a pak už se to táhlo celým poslechem. Takže i když se pak děj rozjel, já už si to užít nedovedla. Vlastně většina audioknih byla zatím pro mě spíš zklamáním - ale v autobuse nemůžu číst dlouho, nedělá mi to dobře, proto dávám audiu stále nové a nové šance.
Já nevím, stokrát ohraná písnička. Sázka, která přeroste v osudovou komplikovanou lásku. Navíc se oba hlavní hrdinové chovají jako blázni. Možná je Hardin poznamenaný z dětství, možná i Tessa.... ale i tak, tohle je hodně moc přitažený za vlasy.
Syn bez problémů a s chutí přečetl...a to je hodně málo náruživý čtenář a vybíravý je dost. Já četla jen úryvky, ale napsané je to pěkně a okamžitě mě to vtáhlo, že jsem z původního odstavce dočetla třeba kapitolu.
Jedna z mála, kterou je lépe poslouchat než číst. Já si vlastně neumím představit nikoho jiného, kdo by to mohl číst..... asi proto, že jsem hned dvakrát viděla hru v divadle, kde malou Helenku hrála právě Bára Hrzánová.
Červená knihovna se snahou o krimi zápletku. Neurazí, nenadchne....dlouho se neděje nic a pak to je až překotně rychle ukončené
Slupla jsem to jako malinu, pohodové čtení na cestu autobusem do práce, netřeba u toho dlouze přemýšlet, stačí vypnout a nechat se vést příběhem až ke šťastnému konci. A že je to stokrát ohraný slaďák, tak málo uvěřitelný? No a co, svět fantazírování a snění přece nemá hranic ....
Zcela subjektivně hodnotím podle toho, co pro mě bylo a nebylo použitelné, co se osvědčilo a přineslo ovoce, což bylo něco přes polovinu knížky... proto 3 hvězdy.
Mám smíšené pocity.... přečetla jsem rychle a snadno a forma vyprávění (on ve 13 letech a ona v 16 letech) je nesporně zajímavá, stejně jako několik hlavních zápletek a vztahů, ale....to třináctileté vyprávění mě moc nebavilo a navíc to, jak to do sebe na konci zapadlo bylo jednak hodně nepravděpodobné a navíc mi to přišlo trochu tak nějak uměle vykonstruované, aby měl čtenář radost. Přidávám hvězdu za to obrazové vidění světa, mívala jsem to v dětství podobně. Za přečtení to stojí, ale mezi klenoty mé knihovny se to řadit nebude.
Knihu čte dcera jako povinnou četbu a já zjistila, že vlastně mnohé ty pověsti úplně neznám. Vlastně jsem znala jen dvě. Psáno čtivě, pro děti, ale i tak to není snadné čtení, člověk se lehko ztratí. Nicméně, začetla jsem se a rozšířila si zase trochu obzory.
Příběh samozřejmě předvídatelný a už posté opakovaný, ale s tím jsem do toho šla.... Takže hodnotím čtivost a styl autorky a tomu není moc co vytknout, děj plyne a čtenář se nenudí. Slušná YA pro holky.
Co mě překvapilo, jak krátký ten příběh je....to jsem si pamatovala z dětství jinak. Klasická Foglarovka, i přesto, že se odehrává netypicky ve škole. Takový příjemný návrat do dětství. Hvězdička dolů za to příliš zjevné a těžko uvěřitelné poselství správných hochů (kdy se i ti největší grázlové otočí o 180 stupňů)
Bohužel jsem četla brzo po Haně a tak jsem si nechávala komentář, až se to uleží. A uleželo. S odstupem hodnotím jako povedenou knihu, která se čte dobře, má přesně namíchaný humor s poněkud temnou stránkou doby (všech dob) a přesto, nebo právě proto, nutí člověka k zamyšlení. Hana je jednoznačně top, ale Hotýlek také není špatné čtení. Ba naopak.
Tak zase ne, nenadchlo. Už druhý díl mě moc nebavil. A třetí snad ještě míň, děj mi vůbec neubíhal a nelíbilo se mi to umělé nasazování příběhu na fotky, navíc v tomto díle docela obyčejné. Zkrátka jsem čekala lepší závěrečný díl a ten předvídatelný konec taky nic moc. Takže u této série, jako u mnohých dalších, pro mě platí, že méně je více a první díl by mi naprosto stačil.
Moje první kniha od autorky a musím říct, že mě dost zklamala. Sloh na úrovni střední školy, nuda, šeď. Snad jen, že popisovaná místa mám také ráda a v hlavě jsem si u většiny příběhu dokázala přehrát realitu - bez toho bych snad ani ty dvě hvězdičky nedala, jak nudné mi to popisování běhu dní přišlo. Takže zklamání.
Syn byl nadšený, když ji našel pod stromečkem...už má samozřejmě dávno dočteno. Pěkná je stránka s vysvětlením záměrných chyb, jen škoda, že je v ní neplánovaná chyba v číslování kapitol.
Marycku si moc dobře pamatuju ze školních let, museli jsme ji umět nazpaměť.... až díky výzvě jsem zjistila, že existuje i samostatná kniha, našla ji u nás v knihovně a překvapilo mě, že je i s ilustracemi. Vlastně to byla jedna z mála básní, která se mi líbila ze Slezských písní, co si tak matně pamatuju. A líbí se mi i po letech i přes svou ponurou atmosféru a mrazivé poselství.