malazluta
komentáře u knih

Příběh dvou bratrů, ze kterého čiší bezútěšnost, marnost ze života a z vlastní existence. Doporučuji číst jen v dobré psychické kondici:-)


Knihy Colleen Hoover mám opravdu moc ráda, bohužel každé její dílo je poměrně hodně emočně náročné. Každá sice jinak, ale vždycky ve mě zanechají smutek a vnitřně se mě dotknou. Z tohoto důvodu jsem si začala zvažovat, kdy se do její další knihy zase začtu. Knihu "To nejlepší v nás" jsem odkládala hodně dlouho, ale po jejím přečtení musím konstatovat, že autorka opět nezklamala.


Kdo hledá v této knize historický román, hledá marně. Troufám si říct, že mnoha znalcům druhé světové války by při čtení této knihy vstávaly vlasy na hlavě z toto, jak moc je příběh historicky neautentický. Jedná se o pohádku, jejíž příběh je zasazený do válečného prostředí. Autorův styl psaní je velmi čtivý a dá se říct, že knížku doslova zhltnete (ona taky zas tak moc stránek nemá). Po přečtení mě trošku mrzelo, že autor nešel více do hloubky, příběh mi přišel hrozně nereálný a plochý. Konec je přesně takový, jaký čtenář celou knihu očekává, takže ani tady se překvapení nekonalo. Celkově se mi kniha líbila, akorát moje očekávání u ní bylo poněkud větší.


Neskutečně zábavná kniha a originální příběh. K této knize se určitě někdy vrátím.


Zdeněk Svěrák a jeho krásná čestina ... příběh psaný formou dopisů, které jsou takové jako život sám - místy úsměvné, jindy plné starostí.


Skvěle napsaná kniha a poutavě zpracované téma bohyní o kterých většina z nás neměla ani ponětí. Díky této knize jsem si nastudovala řadu dalších materiálů na toto téma a jsem ráda, že jsem si rozšířila rozhled.


Elle Kennedy mě prostě baví a každá její kniha je pro mě sázka na jistotu. Už se těším na další.


Poutníka jsem přečetla jedním dechem. Narazila jsem na ni více méně náhodou a jsem z ní doslova nadšená. Doufám, že se někdy dočkáme další knihy tohoto autora.


Série Čekanky se L. Kleypas opravdu povedla, její první díl je vtipný, romantický i erotický... opravdu skvělý začátek série.


Hypnotizér je pro mě jedno velké zklamání. Začátek knihy vypadal slibně, prostředek mi příšel hodně nudný, bez nějakého náboje a energie, a závěrečné "vyvrcholení" mi přišlo až nechtěně směšné. Žádná z postav mi nebyla sympatická a bylo mi celkem jedno, co se jim v knize děje. To, že jsem knihu přečetla do konce, považuju za osobní výkon. S tvrzením, že jde o druhého Larssona zásadně nesouhlasím, tato kniha spíše než poctou je pro mě parazitováním na oblíbenosti a popularitě tohoto švédského autora. Netvrdím, že pro někoho Hypnotizér nebude mít své kouzlo, já ho ale neobjevila.


U této knihy jsem se docela bavila, takže mě překvapuje, že má poměrně nízké hodnocení. Prostě mi akorát sedla do nálady a dostala jsem přesně to, co jsem čekala. Snad jenom konec bych preferovala méně sladký...


Obávám se, že tato kniha zapadne mezi jí podobné, protože v ní není "nic navíc", co by ji nějak odlišilo od odstatních. Nelze jí zase tolik vytknout, bohužel není ani co chválit. Přiznávám, že jsem se u ní chvilkama nudila. Škoda.


Kniha přečtená jedním dechem, nenáročná, ale pobavila. Vi Keeland umí napsat poutavý příběh, který není sice není dramatický na zvraty, ale čtenář se u něj nenudí. V rámci žánru jsou pro mě její knihy lepší průměr.


Někdy stačí jen pár správných slov a úžasné ilustrace a je řečeno vše...


Tato knížka se mi zpočátku jevila jako typická oddechová romance, dialogy hrdinů byly zábavné, ale příběh se zdál být stejný jako u hromady jiných, podobných knih. Když ale vyšel na světlo Reedův "problém", tak se můj pohled se na ni změnil, protože to se nejedná o tak jednoduchovou, pohodovou knihu, jak se na první pohled zdála. Tato tématika se mě osobně poměrně hodně dotýká a poselství této knihy určitě zvýšilo moje hodnocení.


Po dlouhé době jsem si přečetla knihu od L. Kleypas a musím říct, že jsem udělala dobře. Autorka napsala opět skvělý příběh, který jsem doslova zhltala:-)


Já od této knihy vlastně ani zase tolik nečekala, což je dobře, protože není nijak výjimečná a tak zklamání z ní nebylo tak velké. Není špatně napsaná a čte se dobře, ale příběh je "tuctový" a obávám se, že pro mě tato kniha brzo zapadne v šedi jí podobných.


V prvním díle této série nám autorka podsouvá, jak je Greer chytrá a společensky zběhlá... bohužel opak je pravdou. Prakticky celou knihu je tato postava naivní, dětinská a místy až sobecká a moje sympatie rozhodně nezískala. Ke konci knihy jsem si přála, aby ji hlavní hrdina definitivně vypakoval do Londýna a uvědomil si, že pro jedno kvítí slunce nesvítí. Celou tuto sérii čtu hlavně proto, že mě zaujala anotace třetího dílu, ale po přečtení této knihy se začínám trošku bát.


Musím přiznat, že toto je první kniha Alice Clayton, která mě zklamala. Vtipná mi moc nepřišla (ano, párkrát jsem se uchechtla, ale ve srovnání s předchozími díly této autorky je to skoro nic) a hlavní hrdinka mi, především ze začátku, moc sympatická nebyla. V první polovině jsem se nudila tak, že jsem uvažovala, jestli tu knihu vůbec dočtu. Druhá polovina je podstatně lepší, ale celkově nemůžu knížku hodnotit jinak, než jako průměrnou.
