Mandlevest komentáře u knih
Kniha, na kterou jsem byla zvědavá. Jednak se odehrává v Německu, v době nástupu Hitlera k moci, kdy využil špatné hospodářské situace a velké nespokojenosti lidí ke své zrůdné filozofii, která vedla k druhé světové válce, a potom ten rozptyl hodnocení od nadšení po odpad ?!, to mě vždycky zajímá:-). A já se jednoznačně stavím k nadšeným komentářům a knihu doporučím. Příběh je opravdu psán jednoduchým, srozumitelným jazykem, obdiv hlavní hrdinky k Hitlerovi je možná trochu zveličen a vyznívá místy až pateticky, ale chápu, že to pro vyznění a pochopení knihy bylo potřebné. Od půlky příběh nabral neuvěřitelné tempo a já se nemohla odtrhnout. Ač má určitě svá slabší místa, emocionálně se mě dotknul. Hluboko v noci jsem dočetla příběh osudové lásky německé dívky Hetty a židovského chlapce Waltera. Dojemný a silný příběh. Přečtěte si ho také, doporučuji.
Dobrá detektivka, krvavá zejména v popisu nalezení mrtvých těl anebo jejich částí. Tam se tedy autorka vyřádila, a to až tak, že jsem se o některé detaily dobrovolně ochudila a příslušné pasáže přeskočila. O nic zásadního jsem nepřišla, příběhu to, pro mě, neublížilo. Trošku pomalejší rozjezd, v docela častých souvislostech odkazující na něco, co se stalo v minulosti (až tak, že jsem si kontrolovala, jestli je to opravdu první díl) se postupně rozvinul v napínavé čtení. Jak již bylo v komentáři níže zmíněno, také jsem četla pomaleji, příběh je složitější, se spoustou jmen. Určitě to není rychločtení, jestliže bych měla posoudit za sebe, spíše pro čtenáře P.Gibney než A. Marsons. Suma sumárum, pokračování je již napsané a já si ho nenechám ujít.
Říkala jsem si, jestli mě to bude bavit, opět dvě linky příběhu, současná s odhalováním minulosti s tajemstvím a nějakou tou láskou:-) a historická z období druhé světové války. Takto koncipovaných knih jsem už přečetla desítky, takže trochu obavy ze zklamání. Ale to se nekonalo. Já těm příběhům silných, statečných hrdinek neodolám a jestliže jsou dobře, ač trošku naivně, napsané, na vysoké hodnocení je zaděláno. V tomto příběhu navíc i současná linka byla docela zajímavá, i když konec se mi zdál trochu useknutý a mně pár informací , zejména ze života Estelle, k naprosté spokojenosti chybělo. Vysoké hodnocení to ale neovlivní, protože jsem si čtení opravdu užila. Kdo má rád knihy N. Lester, bude určitě spokojen.
Tohle bylo senzační čtení, ne úplně jednoduché, musela jsem se trochu více soustředit na děj a souvislosti, což nebylo při víkendových teplotách úplně jednoduché, ale stálo to za to. Já mám pro ty chlapácké hrdiny (nejen v knihách :-)) opravdu slabost a Harry Bosch už teď patří k mým velkým oblíbencům a absolutně rozumím ženským hrdinkám, že je těžké mu odolat. A když se k tomu ještě vymyslí opravdu zamotaná, atraktivní zápletka s výborným koncem, je vyhráno. Já si tuhle detektivku velmi užívala, tím víc, že těch jednoduchých thrillerů či detektivek šitých horkou jehlou je více jak dost. A tak jsem se, jako celoživotní klaustrofobik, který má velký problém i při návštěvě jeskyně, ponořila do tunelů ve Vietnamu a prožívala jednu velkou napínavou jízdu s překvapivým koncem. Výborné čtení, ve kterém budu pokračovat.
V poslední době se ke mně dostaly knihy, které mají "modrá hodnocení", ale mně se hodně líbily. A platí to i o knize Matky. Ze stylu psaní je vidět, že autorka je novinářka, nesnaží se ždímat emoce za každou cenu, spíše popisuje a nesoudí. A ve mně to, kupodivu, ty emoce při čtení vyvolalo. Hluboce se mě celý příběh dotknul, o to víc, že jsem máma tří dětí a také tím, že byl inspirován skutečným příběhem. Intimní, dojemné, nadějeplné, hltala jsem stránku za stránkou a za epilog jsem, tentokrát, moc ráda. Námětově podobnou knihou jsou Slušní lidé, výborně zde hodnocení. Brzy zjistím, která kniha se mě dotkne více, protože Slušní lidé se mnou poletí zanedlouho na dovolenou :-).
Zanedlouho po knize Panda v nesnázích jsem se pustila do Vlaštovky a musím říct, že jsem se opět skvěle bavila, ač primárně jsou knihy určeny asi mladším ročníkům :-). Sedne mi styl psaní, hlavní hrdinové jsou postavy z masa a kostí, s dobrými i špatnými vlastnostmi, ale vždy bojující za ten svůj kousek štěstí a lásky . V této knize mě moc potěšilo opětovné setkání s Terezou z Pandy a vůbec, knihu jsem dala skoro na první dobrou. S klidem tedy odpouštím pár náhod a podivných rozhodnutí, které ale posunují děj dopředu. A na druhou stranu, víme co bude za 20 let normální? Výborná kniha a určitě ne poslední, kterou si od autorky přečtu. Doporučuji.
Kombinace historického jižanského románu, které prostě miluju, o silné (navíc reálné) hrdince, který napsala moje oblíbená autorka romantické literatury Natasha Boyd, tomu jsem nemohla odolat. A rozhodně jsem nebyla zklamaná, knížka se čte skvěle. Opravdu zajímavý a napínavý příběh Elizy Lucasové, dívky, která se nevzdala, dívky ( nejen) s vášní pro indigo, autorka pojala čtenářsky vděčně. Jestli jsem měla obavy, aby tam nebylo moc klišé romantiky, bála jsem se zbytečně. Je jí tam tak akorát, spíše v náznacích a příběhu to sluší. A jižanské prostředí opět nezklamalo, tvoří bezvadnou kulisu boji jedné statečné vizionářské dívky s divokou přírodou, přírodními živly i konvencemi doby, které ženám přisoudily pouhou pasivní roli manželek a matek. A já,spolu s příběhem Elizy, objevila nakladatelství Prostor a jeho edici Přítelkyně. Určitě se kouknu po dalších knihách, tato mě příjemně navnadila a já ji milovníkům historických ság určitě mohu doporučit. Občas komentář končím odkazem na obálku a zde si to taky neodpustím, je prostě překrásná.
Asi takto :-). Poměrně vysoké hodnocení dávám hlavně za čtivost, velkou část knihy jsem přečetla cestou ve vlaku do Ostravy a mně se ve vlaku na starší kolena fakt špatně čte, ale tato kniha vzhledem k tomu, že má spoustu dialogů a krátké kapitoly, mi cestu zpříjemnila. Oceňuji také originální sportovní prostředí, nejsem žádná ultra fanynka tenisu, ale určité povědomí o něm mám a na dobré zápasy se ráda podívám. Také oceňuji schopnost autorky vykreslit fiktivní postavy jako reálné bytosti, to již prokázala v předešlých knihách a zde to opět potvrzuje. Pobavila mě i vtipná zmínka o Daisy Jones &The Six a tenistka Madlenka Dvořáková:-). Dcerku samozřejmě potěšilo to, že své mamince musela překládat rozhovory ve španělštině a bylo jich tam celkem dost :-). Ale, a vím že, dle komentářů, jsem silně v menšině, kde byl alespoň náznak nějaké zápletky? Mně to tam prostě chybělo, ten popisný styl jedné cesty za sportovním snem mi nějak nestačil, i když poselství knihy je zcela jasné. Za mě to není autorčina nejlepší kniha, Evelyn Hugo se mi líbila více. Ale vzhledem k výčtu pozitiv výše hodnotím mírným nadprůměrem, že je kniha superčtivá a nudit se nebudete, o tom žádná:-).
Moje oblíbená autorka a její další literární sonda do života v poválečně rozděleném Německu, primárně v Berlíně. A opět, jako v předchozích knihách, se věnuje reálným hrdinkám, první německé fotografce Angelice Steinové a německé reprezentantce v gymnastice Kristýně Magoldové. A je to tedy síla, zejména osudy Kristýny, žijící v tehdejším NDR, jen pár desítek metrů za čarou, kde v závěru knihy vzniká stavba Berlínské zdi, která na mnoho let násilně rozdělila životy a osudy lidí a rodin, dosud žijících v jednom městě. Je zde také popsán přístup k talentovaným děvčatům, gymnastkám v bývalé NDR a opravdu z toho mrazí. Drsné čtení, ale dnes, když se často nostalgicky vzpomíná na čas života za železnou oponou, více jak potřebné, abychom , v této těžké a neklidné době, nezapomínali. Výborná kniha, která graduje, navíc, v závěru, doplněna krátce o informace o dalším osudu hlavních postav. Jediné, co vytknu, je obálka. Je hezká, ale nějak, pro mě, vůbec nekoresponduje s tímto dramatickým příběhem.
Příběh rozdělený do tří částí, z nichž se mi nejvíce líbila ta prostřední, z voňavé Provence, kdy jsme poznávali život hlavní hrdinky Marianne ( Elodie) v období dětství a dospívání a její krásný vztah s babičkou, která ji vedla k lásce k vaření a také klíčící city ke kamarádovi Jacquesovi. Ozřejmí nám pohnutky, které ji později vedly k činu, který se snaží pochopit její vnučka Sabine (mimochodem knihovnice, což se letos moc hodí do čtenářské výzvy) a rozmotat tragický příběh své rodiny. Není to žádné výjimečné čtení, ale v nakladatelství Kontrast prostě umí vybrat a vydat knížky s válečnou tématikou, které jsou něčím zvláštní a nezapadnou do průměru. Zde je to nápad s třetí částí knihy, kdy se vracíme k začátku příběhu, tentokrát očima Marianne. Čtivý příběh, nepříliš složitě napsaný, ale čte se výborně.
Padesátá léta minulého století v Berlíně, kdy byl rozdělen na východní a západní část,to nebyla lehká doba a pro plnění snů dvou emancipovaných hrdinek, Therese a Gisely, už vůbec ne. K pokračování knihy Dvě hrsti života, který se mi moc líbil, jsem se dostala po dosti dlouhé době a tak mi občasné připomínky zásadních dějových zvratů z první knihy vůbec nevadily, spíše naopak. Obě knihy vychází ze vzpomínek autorky na svou maminku a tetu, silné ženy, které se nezalekly složitosti doby a šly za svými sny. Pěkné čtení, první díl se mi možná líbil trošku více, ale i tato kniha byla poučné a poutavě napsané čtení.
Od Natashy jsem přečetla vše, co se u nás vydalo, její příběhy ve dvou časových rovinách si mě vždy podmaní. Jednak má čtenářsky vyrovnané linky z minulosti a současnosti (já vím, ta z minulosti je vždy o kapku emotivnější, ale to připisuju době, většinou válečné, kdy osudy postav jsou zákonitě vyhrocenejší) a také, že pracuje s reálnými fakty a osobami, které prokládá svou fikcí a nereálnými (ale pro mě pouze fakticky :-)) hrdiny. Pro tuto knihu vše výše uvedené tak úplně neplatí. Tady ty kapitoly z minulosti byly dosti kostrbaté a myslím, že za to autorka až tak nemůže, prostě se mi nelíbil překlad knihy. Dokonce se mi zdálo, že některé věty nedávaly smysl, což u popisu špionáže je problém a čtenář se místy přestává orientovat. Samozřejmě nerozumím redakční práci jednotlivých nakladatelství, ale nezasloužila by si tato oblíbená a talentovaná autorka "svého" překladatele? Koukala jsem a každou z jejich knih přeložil někdo jiný, což je škoda, a tento překlad byl, za mě, nejhorší. Přitom příběh to je krásný, možná, po Skříni plné Diora, nejhezčí, co jsem četla. Moc se mi líbily kapitoly o módě a spolupráci s Diorem a moc se mi líbila i romantická linka s Marchem, nic prvoplánového a kýčovitého, to mám ráda. A také samotná hrdinka Alix si získala moje sympatie, silná hrdinka, která si jde za svým. Výborná knížka, krásný příběh, škoda, místy, toho překladu. Ale za to autorka nemůže, a proto maximální hodnocení a budu vyhlížet další poutavý román.
Pěkný příběh, pro čtenáře knih ve dvou časových liniích, přičemž zde, zdálo se mi, hraje prim ta současná linka, což nebývá často. Od autorky jsem nic jiného nečetla, tak jsem nemohla srovnávat, ale tohle bylo příjemné čtení, které mě po dva večery bavilo. Mladá hrdinka zde pátrá, na základě získaných indícií, o tajemství původu své babičky a že to změní i její život, no, to je čtenářům tohoto typu knih od začátku jasné. V příběhu z minulosti se dostaneme do prostředí světoznámé milánské La Scaly, v tom ze současnosti zase na italské vinice, plné slunce, dobrého jídla a samozřejmě vynikajícího vína. Příběh je jednoduchý, trochu mě iritovalo výrazivo v překladu (kouzelný cval koně apod:-)), ale ve výsledku, možná proto, že jsem tento typ knihy delší dobu nečetla, jsem spokojená. A tak trochu vylepším docela nízké hodnocení, ale věřím, že svoje čtenáře si tento příběh najde. A já jdu prozkoumat mapu Itálie, láká mě čím dál více. I za toto dávám poměrně vysoké hodnocení. A nakonec obálka, je nádherná :-).
Dočteno a nad uděleným počtem * jsem docela přemýšlela. Nakonec jsem se přiklonila k vyššímu hodnocení. Rozhodlo to, že se asi časem pustím do pokračování tohoto příběhu a jestliže se chci pustit do pokračování, příběh mě svým způsobem zaujal. Na druhé straně, zcela se ztotožňuji s hodnocením Jarky (Šánky) níže, styl psaní byl, pro mě, úplně bezemoční, pouze popisný a tím pádem jsem si nenašla cestu k žádné z postav. A ano, všeho bylo moc, ale jakoby pouze nakousnuté v jedné, dvou stránkách, takový kaleidoskop situací, ale to mně nestačilo, chtěla jsem se začíst a vědět o postavách více, protože příběh, ač určitě nebyl nijak originální, měl potenciál dostat se Vám pod kůži a ne jen klouzat po povrchu a více emocí si zasloužil. Na druhou stranu, vzhledem k vysokému hodnocení, se mu to u mnoha z Vás daří a toto moje hodnocení je silně subjektivní. A tak nakonec hodnotím docela vysoko, jsem zvědavá na další osudy postav a třeba se o nich dozvím něco více. Příběh je to dojemný a určitě by si to zasloužil.
Pěkný příběh, ve kterém se prolíná život dvou rodů , spojených s výrobou parfémů, Girardových a Bonnetových. A celý příběh voní především Provance, a to zejména levandulí, tak typickou pro tuto sluncem políbenou překrásnou část Francie. Moc se mi líbila hlavně první polovina knihy, ta druhá už byla více předvídatelná, na ten zásadní dějový zvrat jsem čekala v podstatě od začátku knihy a dočkala jsem se :-). Ale celkově jsem , v rámci žánru, moc spokojená, výroba parfémů a celková atmosféra s ní spojená je určitě přidanou hodnotou tohoto romanticky laděného příběhu.
(SPOILER) Kdysi, už to bude tak 20 let, jsem četla Nadaného žáka a kniha se mi líbila. Potom jsem rozečetla dvě další Kingovy knihy a odložila je, vůbec mě to nebavilo. Letos jsem si , v rámci čtenářské výzvy, připravila k přečtení romantiku od J. Austenové (ke splnění je alternativou právě King), ale moc se mi do ní nechtělo. A před pár dny si dcera donesla z knihovny, na doporučení spolužačky, tuhle knihu s crazy obálkou a já si řekla, že k té čtenářské přidám i svou osobní výzvu a prostě tohohle Kinga dám:-). Horory nečtu, upíří už vůbec ne, ale z nějakého důvodu mě příběh bavil a to slůvko "bavil" je opravdu namístě. Bylo to strašidelné, napínavé a kupodivu mi ani moc nevadilo, že jsem se skoro až do konce dosti těžce orientovala v tom množství postav:-). Nakonec, ono to až tak moc nevadilo, konec měly skoro všechny stejný:-(. A tak hodnotím vysoko, pěknými čtyřmi *. Ačkoliv se ze mě skalní fanynka autora nestala ani po přečtení této knihy, užila jsem si ji moc ( samozřejmě s rozsvícenou lampou, křížkem a paličkou česneku někde poblíž:-)).
Skvělá knížka, ač má docela úctyhodný počet stran, přečtete ji rychle, protože se od příběhu pěvecké divy Marie Callasové a první dámy Jackie Kennedyové nebudete moci odtrhnout. Ani jedna z nich neměla jednoduchý život, obě byly velmi zajímavé, ale svým způsobem komplikované silné osobnosti, obě žily život, který probíhal za velkého zájmu veřejnosti a obě propadly charizmatu řeckého miliardáře Ariho Onassise. A právě na drama tohoto milostného trojúhelníku se autorka Gill Paulová zaměřila především. Kniha je mimořádně čtivě napsána, je nabitá také událostmi té doby, zejména v kapitolách Jackie, sic ne do hloubky, ale i jejich připomenutí bylo pro mě přínosem. A musím pochválit i konec knížky, moc se mi líbil. Přemýšlela jsem, ke které z těchto dvou silných žen byl osud více nemilosrdný a odpověď jsem nenašla. Ani autorka je nesoudí, život v zásadě není přece to, co chceme, ale co vydržíme. Krásný příběh, krásná obálka a moje velké doporučení.
Dojemný příběh, samotné téma, tragická událost v rodině, která naruší vztahy mezi otcem a malým synem, dává tušit, že o emoce nebude nouze. Autor ale příběh nenechal sklouznout do nějaké sladkobolnosti, zalidnil ho i dalšími, výraznými vedlejšími postavičkami a nešetřil ani humorem, který pomáhá v každé situaci. Možná bych hodnotila maximem, kdybych před časem nepřečetla knihu Fazóna od finského autora s nezapamatovatelným jménem:-), která je také rodinným příběhem, ve kterém hrají prim rodičovské vztahy a kamarádství, a ta se mi líbila o trochu více. Jestli si chcete odpočinout od detektivek či thrillerů nebo jsou Vám, tak jako mně, jenom moc sympatické pandy ( a nemusí ani tančit:-)), zkuste tento příběh anebo Fazónu. U obou se budete usmívat a bude Vám pěkně po duši.
Úplně jiná kniha než jsem očekávala. Musela jsem si k ní hledat cestu, která nebyla, tak jako příběh sám, jednoduchá. Drásalo mi srdce, když jsem četla, zejména, o dětství Stephanie. Autorka tuto část, která v knize převažuje, popsala opravdu naturálně. Dokázala jsem se do té malé, houževnaté holčičky, toužící po troše rodičovské něhy a přátelství absolutně vcítit. Cena, kterou za to v dospělosti platí , je nevyčíslitelná. Tohle není oddechové čtení, je to silný a strhující příběh, o kterém budete, i po dočtení, přemýšlet. Doporučuji.
Moje oblíbená autorka u které jsem si v předchozích knihách Někdo tě vidí a Má je vina ověřila, že nudit se určitě nebudu. A opravdu, příběh se četl velmi lehce, došlo i na překvapení, jak to autorka umí, dokonce jsem se přikláněla k jiné pointě než se nakonec ukázalo. Co mě nenadchlo byl "lapenovský" konec, kdy poslední věta úplně popře jakž takž smysluplné ukončení příběhu. No, já si na to moc nepotrpím, ale mnoho čtenářů to má rádo, tak nakonec proč ne:-). Závěrem: dobré odpočinkové čtení, u kterého se nudit opravdu nebudete, ale dlouho Vám v paměti asi nezůstane. Přesto hodnotím vysoko, bavila jsem se, po dva večery, výborně.