Maraiser komentáře u knih
Stává se mi pravidelně, že kniha, kterou jsem četl někdy před čtvrtstoletím (to jsem už tak starej?), mne v době "prvočtení" fakt bavila. Ale když jsem se k ní vrátil po letech, tak ono okouzlení již nenastalo nebo jsem nechápal, jak jsem to mohl číst (paradoxně klasická Odyssea).
V případě 2001: Vesmírné odysey se tak ale nestalo. Bavilo mne to, ale zároveň jsem si uvědomil, že jak tehdy, tak i nyní byl na mne konec až moc filozofický.
Po rezervaci v Pražské knihovně jsem na tuto knihu čekal 10 měsíců. Ale stálo to za to. Ačkoli většina příběhů je spíše deprimujících. I když ne jen příběhů. Je mi blbě už jen z popisu často zmiňovaného smogu.
Připomínalo mi to americkou spisovatelku Tami Hoag. Čtivé, svižné s překvapivým koncem.
Velice podrobně a pecizně napsáno, co je k dané události známo. Tedy někdy až příliš podrobně a precizně. Pár statí by se fakt dalo i vynechat. U některých názorů by mne zajímalo, zda pocházejí z hlavy autora či ze spisů - například u argumentů proti mnohokrát zmiňováno "kdyby to byli......tak by děvčata byla znásilněna". Argument mimo mísu.
Ale knihu jsem si přečetl rád, byla pro mne zajímavá.
Oproti komentujícím pode mnou mi právě styl psaní navodil tu fakt deprimující atmosféru. A bylo to skvělý. Plný počet však dát nemohu. A to kvůli konci. Vzhledem k tomu, co celou dobu prožívali, před čím utíkali, je konec prostě naprosto nepravděpodobný.
Mé pocity z knihy se různě prolínaly. Někdy jsem byl na 60 %, někdy na 90 %. Každopádně je to opět něco jiného. Myšleno oproti jiným knihám tohoto typu. Hlavní hrdinky mi bylo chvilkama až líto. Takto si svůj život určitě nepředstavovala a svého otce musela určitý čas i proklínat. Jen by mne fakt zajímalo, nakolik je to založeno na reálném příběhu.
Inferno je zde srovnávané s romány předešlými. Tak to já mám tu výhodu, že pro mne je to první kniha od Browna, co čtu. A mně se to líbilo. A líbil se mi i konec.
Hele, přiznejte se, že stejně často fandíte tomu zlosynovi, aby mu to vyšlo? Já tedy občas jo a teď jsem mu docela fandil. Takže nakonec jsem ocenil, že to skončilo, jak to skončilo. Ne úplně tak, kam příběh směřoval, ale přesto jaksi......
Bál jsem se, jak to autor ukončí a mohu tedy napsat, že se mu to fakt povedlo. Imperialismus Británie - "budeme to do nich pálit děly tak dlouho, dokud nepřijdou k rozumu"
Chvilku mi trvalo, než jsem přišel na to, kdo je Bůh, pomohla mi až jeho záliba v luxusních autech.
Zajímalo by mne, zda by se to chytlo i mimo naši republiku.
Dobrý, ale z celé trilogie mne tato kniha bavila nejméně. Tak nějak - prostě hlavně vymyslet nějakou super zápletku. Jako bych se dostal do jějakého klasického amerického filmu. Reálně 3 a půl
Otázka, jak to pojmeme. Pokud půjde čistě o přepis vyprávění hlavního hrdiny, tak se nedá nic vytknout. To se asi jinak zpracovat nedalo.
Pokud jde autorův příběh, tak to už bych hodnotil hůře. občas jsem otáčel stránky, jak to bude pokračovat. Popis děsu a strachu, jak mnozí jiní hodnotící, jsem neměl.
Závěr se mi ale líbil.
Ani jsem netušil, že je více dílů. Takže jsem se trochu obával. Ale zbytečně. Bylo to čtivé, bavilo to. Tedy až na ty kapitoly, kde se vyskytovala ta vyšší inteligence. Tam jsem se drobet ztrácel. Do dalšího dílu už ale nepůjdu.
Kromě základních bodů se to od filmu liší poměrně výrazně. Mnoho zásadních věcí z filmového zpracování se v knize VŮBEC nevyskytuje, a to ani vzdáleně. Neočekávejme od knihy nějaký román, je to do knížní formy upravený přepis deníku. Jsou to fakta, žádná romantika, a o to je to možná lepší.
Nečekal jsem, že mne ta kniha tak zaujme. Každopádně příběhy některých minulých životů mi přišly až zbytečně obsáhlé a často i dost nepravděpodobné, takže to berme s rezervou. Nejvíce mne zaujal příběh Daniela Fosse.
Jde o druhou knihu o Browna, co jsem četl. První byla Inferno a bavila mne o dost víc. Byla prostě pravděpodobnější. Toto je taková pohádka na hodně citlivé téma.
Zajímalo by mne, jak to má nastaveno Dan Brown, zda opravdu v to, co napsal, nějak věří. Reálně u mne 5/10.
Hodnocení odpad bych knize neudělil. Jasně, víme, co se pak dělo, kolik milionů lidí se stalo obětí té šílené myšlenky, kterou Adolf Hitler prezentuje, ale hodnotím knihu jako knihu.
Četla se mi těžce, nebylo to úplně jednoduché, ale dočetl jsem ji.
Jaká drobnost mne tak zaujala - Hitler fakt neměl rád Čechy.
Z dětství si pamatuji tento příběh jako skoro hororovou story. Při přečtení zjišťuji, že to zase až tak děsivé není. No jo, ale byl jsem dítě, že jo. Konec jsem si nepamatoval vůbec a ten mne hodně překvapil. Ric pic a hotovo. Až moc jednoduše.
První část mi, oproti jiným knihám od Romana Bureše, přišla taková slabší. Bylo to spíše fantasy nežli myšlenka o tom "co by, kdyby". Zato druhá část už bylo jiný kafe. Ta se mi líbila moc.
Ne, třetí díl už byl trochu moc překombinovaný, těžkopádnější. A konec? Tak trochu Amerika.
V diskuzích jsem postřehl, že první polovina byla nudná a druhá polovina lepší. Já to měl naopak. Jsem zvědav na pokračování.
Až po přečtení jsem zjistil, že jde o první díly série. Trochu mne to i zklamalo, protože to mohlo skončit prvním dílem. A velmi kvalitně!
Doufám, že ostatní díly nebudou jen o tom, aby to prostě pokračovalo.
A k samotné knize? Fakt dobrý. Středověké šílenství žádné překvapení. Ale masakr nastal, když se tam zjevil šílený nacista Kurtz. A velmi pobavila krátká sekvence z ubytovny ROH.