MarceD. komentáře u knih

To bylo krásné, sice smutné, ale fakt krásné čtení. Popis neutěšeného života v poválečných letech a v době po převratu, a přesto obsahující tolik optimismu a naděje....

23 06.05.2024

Čtení, které má grády od začátku, žádný pozvolný rozběh, ale pecka za peckou. Dramatický děj se střídá pohodou a nadějí, skvěle rozepsané charaktery postav. Ani jsem nemohla uvěřit, že jsem na konci knihy. Skvělá.

23 09.05.2023

Ač to byl nápor na psychiku, tak výborná kniha. Děsivé podhoubí u rodiny z lepší společnosti. Hlavní hrdinka nemá moc sil, aby se z toho zvládla vymanit, ač jí život podává pomocnou ruku od někoho, od koho by se to úplně nečekalo.

17 30.01.2024

Co k tomu napsat? Snad jen, že díky všem, kdo se zasloužili o to, že popsané byla jen fikce a že můžeme takové knihy číst. Skvěle napsané, poutavé. Navíc děsivé. Husí kůži jsem měla ještě dlouho po dočtení.

17 16.08.2023

Co k tomuhle napsat? Snad jen jedno velké ufffff. Tak skvělá kniha, kde posledních 250 stran jsem četla prakticky na jeden zátah, protože jsem ji prostě nemohla odložit. Jestli si i třetí díl udrží takhle nastavenou laťku, tak se máme na co těšit.

16 26.06.2023

Upřímně - když jsem začínala číst, moc šancí jsem tomu nedávala. Ale pak se děj rozjel a já nemohla se čtením přestat. Vlastně jsem pauzy dělala jen abych si vyhledala na googlu místa, kde se děj odehrával. Ke konci jsem pak zase měla strach dočíst, protože jsem měla obavy, co Leni čeká. Bylo to strhující a perfektní čtení.

15 04.01.2023

Tohle byla tak krásná knížka. Dopisy, jejichž formou je kniha psaná, se četly snad samy. Mělo to nápad, vtip, nějaké to smutnění a v neposlední řadě i spoustu zajímavých informací. A zjistila jsem, že nutně potřebuju jet na Guersney.

14 27.11.2024

Panebože, to bylo něco. Tak niterné pocity tak skvělé zachycené na papíře. Měla jsem husí kůži, pláč na krajíčky a zároveň lehký úsměv na tváři...

14 22.11.2024

Do knížky se mi na začátku hodně těžko začítalo, hlavně tedy do pasáží, kde byly všelijaké úřední listiny a dopisy, ale když už, tak to plynulo neskutečně. Stejně neskutečný je ale i děj knihy. Mráz po zádech mi z toho všeho běhal ještě dlouho. Tučková píše skvěle.

14 09.05.2023

Příjemné čtení. Oproti třeba Vzpomínkám na vesnickou tancovačku o fous optimističtější. Opět skvěle napsané. Moje vlna fascinace současnými českými autory pokračuje.

14 27.06.2022

(SPOILER) Další skvělá knížka z pera Frederika Backmana. Čekala jsem odpočinkové téma, ale toho jsem se rozhodně nedočkala. Místo toho jsem se pohroužila do velmi empaticky popisované problémy dospívajících, řešení viny a trestu u znásilnění i následky, se kterými se pak (nejen) oběť musí potýkat.

13 05.12.2022

I když rozsahem docela útlá, tak obsahem mohutná knížka. Pro Pobaltí mám velkou slabost, i o jeho pohnuté historii něco vím. Ale i tak mě tenhle příběh dostal. Příběh o tak silném poutu nejen mezi lidmi, ale i o poutu k vlasti a k životu. Drsné a přitom a úchvatné.

11 29.10.2024

Jak se vypořádat s balancováním na hranici sebedestrukce? Na kterou stranu se pustit? Tím se Dvořáková zabývá při popisu jedné životní etapy lékaře. Skvěle napsané, velmi syrový jazyk, situace ze kterých mrazí.
Poslední stránky jsem hltala, protože jsem potřebovala nutně vědět, jak to dopadne.

11 19.07.2023

Poslední dva díly série o Aristokratce se hodně povedly a se ctí navázaly na úspěch prvních dílů a napravily reputaci po kvalitativním propadu.
Pan Boček je mistr přirovnání a i díky tomu mě knížka opravdu bavila.

11 01.03.2023

Konečně jsem se dostala taky k něčemu veselejšímu. Poslední aristokratka se mi moc líbila, knížka pěkně svižně ubíhala. Hezký jazyk, slovní hříčky...
Dřív než jsem se pustila do knížky jsem viděla film, který sice nebyl špatný, ale s knížkou neměl moc společného...

11 15.11.2019

Další skvělý Backman. Začátek byl pro mě sice trochu matoucí, ale nedala jsem se a zbytek čtení jsem si náležitě užila.

10 21.02.2024

Další skvělá knížka od Backmana. Ha! Zase balancování na hraně mezi smíchem a pláčem. Dojemné, lidské, skvělé.

10 07.08.2023

Další skvětlý Backman. Chvíli se člověk u čtení spokojeně usmívá, chvíli má slzy na krajíčku. Autor dává spousty náznaků, které ale nakonec mohou dopadnout jinak než by se v první chvíli mohlo zdát. Mám moc ráda Backmanův styl psaní.

9 22.07.2024

Zatím asi nejlepší, co jsem od Hartla četla. Narozdíl od Nejlepšího víkendu nebo Okamžiků štěstí ve mě tohle nějakým způsobem zarezonovalo a zůstalo.

9 27.03.2024

Číst tuhle knihu, to bylo jedno velké áááách. Dočtení jsem natahovala jak jen to šlo, protože jsem ji prostě nechtěla dočíst. Ten děj, ten jazyk... prostě nádhera.

9 13.11.2023