Marceles komentáře u knih
Jsem zvědavá na další knihy od této autorky - toto byl pro mne spíš takový průměr, kniížku jsem přečetla, ale moc mě nechytla, ani nenadchla. Všechny vztahy se mi zdály takové předvídatelné.
Na rozdíl od jiných zde hodnotících se mi naopak nejvíc líbily ty pasáže ze současnosti - myšlenky a pocity staré paní. Je úžasné uvědomit si , jaké změny - ve společnosti, v technice atd. - se vejdou do jednoho života.
Typická detektivka od Agathy, se vším, co k tomu patří. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že napsala i lepší kousky.
Poučné čtení pro všechny, kteří už léta více či méně s angličtinou zápolí. Dodá vám síly a optimismus do dalších bojů ...
Povídky ze života - nic moc veselého, jak už název napovídá. Některé lepší, některé horší. Nějak zvlášť mě nezaujaly.
Četla, nedočetla. Přestože jsem velký nadšenec do detektivek, tenhle příběh mi prostě nějak nezaujal. Styl psaní mi nesedl. Ani tajemno a napětí na mne nedýchalo...
Tak takhle knížka byla pro mne zklamáním ... Tommy a Pentlička také nepatří k mým favoritům, a navíc se mi nelíbí knížky, kde se Agatha pustila do oblasti politiky a špionáže . Takový divný umělý příběh.
Není nad vraždy na poklidném anglickém venkově s jasně vymezeným okruhem podezřelých a některým z obvyklých motivů - láska/peníze/žárlivost/pomsta.
V téhle knížce je od první do poslední stránky napětí, láska, katastrofy, odhodlání, neštěstí, překvapení - prostě přesně to, co mě u knížek tohoto žánru baví. Navíc napsáno tak čtivě, že je těžké se od příběhu odtrhnout.
Detektiv Jane nijak nezaostává za svými mužskými kolegy, úplně si ji dovedu představit jako parťačku Steva Carelly. Kdo si oblíbil McBaina, určitě nebude zklamán.
Harrisová ve svých knížkách dokazuje, že napínavý příběh lze napsat i bez obsáhlých krvelačných scén.
King prostě umí. O tom nemůže být pochyb. Zaujme hned od prvních stránek - nastane záhadný problém a každý v uzavřeném městě dělá co umí - nebo spíš co může a chce dělat. Kniha je svižná, má spád, netřeba se prokousávat dlouhými popisy nebo úvahami. ALE : pro mne osobně byl problém rozsah knihy. Prostě tam toho bylo moc : moc stránek, moc postav, moc příběhů. A taky moc děje,moc krve, moc akcí, moc násilí. Tím rozhodně nechci říct, že Pod kupolí je nějaký brutální krvák, ale vzhledem k počtu stránek se to tam prostě nasčítalo.
Přiznám se, že víc než osudy mnohých postav mě více zajímalo, jak se tam vlastně ta kupole objevila ...
Za sebe dávám 3 hvězdy, ale úplně chápu milovníky tohoto žánru, že jim 5 hvězdiček nestačí. Ti, kteří však stejně jako já dávají přednost tajemným záhadám v poklidnějším tempu, by raději měli sáhnout po jiné knížce.
Pro mne trošku rozvláčné, příběh ne nějak originální, ale knížku jsem si v dobré pohodě přečetla. Líbila se mi myšlenka, jak některá - byť krátká - setkání člověka poznamenají na celý další život.
Perfektní knížka o tom, že není vše pouze černobílé, o svědomí a odpuštění. Na konci se nabízí otázka , "co by se stalo, kdyby..." v našich vlastních životech. Ve všech hlavních ženských postavách jsem našla kousek sebe ...čtivě a zajímavě napsaná knížka.
Knížku jsem přečetla na doporučení dcery, která je velkou fanynkou Johna Greena. Pro mne to byla první kniha tohoto autora, přečetla jsem ji za den.
Začátek mě zaujal, byla jsem moc zvědavá, co bude dál. Prostřední část mi přišla trochu slabší, zdouhavější, poslední třetina to však napravila. Skutečně jsem se bavila.
Určitě přečtu i ostatní autorovy knížky.
Všechny Když ... od paní Fuchsové mám moc ráda - tato knížka není vyjímka. Krásné setkání s lidskými osudy...
Útlá knížka se v pohodě přečte za jedno odpoledne.
Bilancování a vzpomínky v den pohřbu rodinného příslušníka mi jako téma přišlo zajímavé, pokud s tím má čtenář navíc již i osobní zkušenost, smutek na něj rozhodně dýchne.
A je úplně jedno, zda zemřelého za jeho života miloval či s ním byl dlouhá léta ve sporu.
Pohodovka, líbila se mi. Přečtu si i druhý detektivní příběh s kávovým pozadím.
Do knížky jsem se navzdory zdejším pochvalným komentářům nezačetla a po několika desítkách stránek ji odložila ... asi na ni nebyl ten správný čas.
Christine mám prostě ráda a moc jí fandím při každém jejím pátrání. I tuhle starou vraždu samozřejmě vyřešila, z čehož mám jako vždy radost ! Není to takové úplně napínavé čtení, při kterém se čtenář sám bojí, není v něm tajemno ani brutalita a složité propletence, ale je to prostě další pohodová detektivka ...
Pohodová, oddychová knížka, krásně se čte,.Od autorky jsem četla i zábavnější knížky, ale ani tato mě rozhodně nezklamala !
Do poloviny knížky to byl celkem fajn román o ženské ve středním věku, kterou opustil manžel. Fandila jsem jí ještě pořád, když se potkala s Peterem, seznámil se s jejími dětmi, zkrátka vstoupil do jejího života.
V polovině knížky se objevil dvojník a úroveň příběhu šla šupem dolů. Nemusím si vždycky číst jen reálné příběhy, ale tohle mi přišlo opravdu už trochu "přes čáru". Do té doby inteligentní normální postavy se začaly chovat, jako by jim přeskočilo nebo jako kdyby přeskočily do knížky z nějakého úplně jiného žánru. A konec ? Jak ze špatné povídky ve špatném časopise.
Za první část příběhu bych dala s klidem pět hvězdiček, za druhou (ve které se odehrává "to hlavní ") - nic.
Srovnání s Danem Brownem mi tedy přijde hodně nadnesené ... zápletkou je luštění starodávného tajemného rukopisu, ale příběh mi nepřišel ani nějak zvlášť napínavý, ani tajemný, ani nějak zvlášť propracovaný. Bylo to všechno takové ve zkratce - Brown by z tohoto tématu možná udělal knížku třikrát tlustší - a bylo by to ku prospěchu.
Přesto se knížka četla hezky, taková "jednohubka" na jeden večer.