Marika Vanova komentáře u knih
Celá série z ostrova kamélií je pohodové a oddychové čtení i s bouřemi, které se tam prohání. Jen postava Maela mě už začala trochu lézt na nervy.
Tak jsem taky odbočila a nestačila se divit. Četlo se to dobře a rychle.
Než vystydne káva je dobře promyšlený příběh z jedné zvláštní kavárny. Určitě si přečtu i další díly. I slza ukápla.
Čtivý příběh o Titubě, černošské ženě s výjimečnými schopnostmi a znalostmi rostlin, léčitelským darem. Smutný příběh o otroctví, nerovností mezi lidmi, těžkém životě otroků, lásce i nenávisti. Doporučuji.
Kouzelná kniha. Je v ní smutno i veselo, radost i bolest, láska ke knihám, objevování přátelství, třpyt i šeď. Milé počtení do nevlídného počasí.
"Protože knihy potřebovaly někoho, kdo jim ukáže cestu."
Kniha Jako zabít ptáčka - zprvu jsem se do ní nemohla ponořit, trochu mi vadilo vyprávění z pohledu dítěte, ale jak jsem v tom příběhu byla víc a víc, tak ji velmi oceňuji a jsem vlastně ráda, že je to podáno očima holčičky Čipery a jejího bratra.
Opět mi autorka dokázala, že je skvělá a píše velmi čtivě a svižně.
Když si můj syn tuto knížku v knihovně našel, že si ji chce půjčit, trochu jsem se zalekla, ale nakonec je to s těmi okénky zábavné a hravé a poučující.
Tato kniha byla na těch pár stran pro mého syna docela obsáhlá a formou hry s otvíráním okének i zábavná.
Tato kniha je na deset hvězd.
Spoiler
Neskutečně silný příběh rodiny na útěku od roku 1944 před medvědem (Rudá armáda) s vlky (Německá armáda) až do zeleného údolí v Montaně v USA roku 1956. O to více je čtivý, že jde o skutečný příběh rodiny Martelových.
Jako věřící mě velmi zaujala víra Adeline a Emila.
Knihu 100% doporučuji.
Příběh o životě na panském sídle v Dranitzu, jeho obyvatelích a i přilehlého okolí je psán velmi čtivě. Musím se ale přiznat, že mi žádná z postav není úplně sympatická, snad jen malá Julča a starý pan Walter. Těším se na třetí díl.
Přečteno jako audio a s hlasem Davida Matáska to bylo fajn čtení. Určitě se později vrátím k dalšímu dílu.
Na knihu jsem se od autorky těšila, ale nesplnila úplně mé očekávání. Celé mi to přišlo jako čtení pro náctileté.
(SPOILER) Rozpůlený dům je velmi čtivá kniha a nejen díky krátkým kapitolám. Připomíná mi to Šikmý kostel, také taková rozsáhlá románová kronika několika rodin v Krkonoších, od monarchie po třetí republiku. Určitě moc doporučuji. Párkrát jsem se musela i nahlas smát, hlavně v kapitolce, kdy chlapi vyvolávali ducha Heydricha.
(SPOILER) Nějak se nemohu naladit na tento druh detektivky, kdy je v příběhu mučení a týrání žen apod. Zatím odkládám a třeba se k tomu ještě vrátím.
Příběh první české motorkářky na Dakaru se velmi dobře čte. Je to neskutečná holka. Šla za svým snem, dala do toho všechno, dost riskovala i se svým tělem a životem, ale přes to všechno jí obdivuji. Autor to vyprávění o cestě na nejnebezpečnější závod světa výborně zpracoval a propojil s pohledy několika zainteresovaných lidí v životě Gabči. Samotný Dakar už pár let sleduju, pohled na auta, kamiony, motorky, čtyřkolky a další v dunách je úžasný.
Příběh o třech ženách, jejichž životy se střetly ve slavném Orient Expresu se četl dobře, ale ne nejlíp. Ze začátku, než jsem pochopila, jak se ty ženy prolínají, jsem v tom měla trochu guláš, ale pak si to sedlo.
Oddychovka, jo jo nádherné Skotsko, vaření, parník, kamarádky, miminka a zamilovaný příběh. Předvídatelné, ale stejně bych nechtěla, aby to skončilo jinak.
Příběh s linkou vyšetřování a linkou vraha. Ta vrahova pro mě byla dost matoucí a chaotická, ale ke konci, když už jsem pachatele taky tušila, mi začala dávat víc smysl. Těším se na další díl.
Už jsem dlouho nepřečetla celou knihu za odpoledne, ale dneska to šlo. Hezky a rychle se příběh o Sylvii četl a já se budu těšit na další díly.