mariva komentáře u knih
Trochu jiná Woodová, než jsem zvyklá, ale bylo to zajímavé čtení, každý příběh úplně jiný, takže čtení rychle ubíhalo.
Další docela uvěřitelný příběh ze života, i když Nataša nebyla vždy docela sympatická postava. Proč tak dlouho snášela život s chronickým žárlivcem? Taky její řešení problémů vždy pouze za podpory dalšího muže, mi moc nesedělo. Pobavilo mě, že autorka do jejích fotografických námětů zařadila obálky některých svých knih.
Čtení knížky nebyla úplně jednoduchá záležitost, chování jednotlivých postav jsem ne vždy chápala - nesedí mi například americký způsob výchovy dětí a tolerance k jejich chování. Jinak ale byla kniha hodně zajímavá a zejména návrat člověka z kómatu do normálního života je moc dobře popsán. S Maddy prostě čtenář musí cítit sympatie a držet jí palce.
Autorčiny knížky mám ráda, ale v tomto případě mi moc nesedly hlavní postavy. Je mi jasné, že autorka chtěla ukázat, že manželství není jednoduchá věc a pokud ho chtějí oba udržet, musí se navzájem přizpůsobit a dělat kompromisy. Mě ale Lenka připadala často "na zabití" - posedlost úklidem, neustálé komandování manžela a později i dospívající dcery. Michal ji na jedné straně úžasně miloval a vše jí toleroval, na druhé straně zas takový ideál nebyl. Navíc autorka popisovala prvních 20 let jejich vztahu a není neobvyklé, když se manželství rozpadne i v pozdějších letech. Ale kniha se četla dobře, jen bych občas hrdince dala pár facek.
Možná trochu jednodušší čtení, mnohým se může zdát, že autorka vším procházela poměrně snadno a bez větších problémů. Ale vlastní zkušenosti s těhotenstvím a porodem si musí prožít každá máma a záleží především na jejím vnitřním nastavení, jak ho prožívá a vnímá. Pokud autorka píše blog s názvem Nevyléčitelná optimistka, je její přístup jasný. Já vidím její knížku jako přínos pro ty, které se dostanou do podobné situace, aby na své situaci dokázaly najít to pozitivní. A co se závěru týká, opět to prožívá každá žena jinak (a to špatné později zapomíná), ale při často drastických a krvavých popisech mám pocit, že mí kluci přišli na svět nějak moc lehko. Sice jsme trochu nabourali lékařské statistiky (místo 3 případů ze 100 já měla 2 ze 2, třetí už jsem nezkoušela, ale nejspíš by to bylo 3 ze 3). V každém případě by si žena měla tohle období prožít v klidu a pohodě a to tahle knížka ukazuje.
Další z řady romantických příběhů. V rodině Maloryových už jsem se dávno přestala orientovat, ale i tak se dá každý další příběh přečíst jako příjemná oddychovka i přes snadno předvídatelný děj.
Současné a docela realistické příběhy žen, které ukazují, jak se nám najednou může život nečekaně zamotat.
Zajímavý námět, chvílemi jsem sice nechápala některé vedlejší příhody, ale nakonec se vše propojilo a závěr byl docela dramatický.
Po několikaleté přestávce jsem se na novou Lanczovou těšila a rozhodně nezklamala. Potěšilo mě, že hrdinkám už není patnáct a nepřipadám si tak divně, že v mém věku čtu knížky pro náctileté. Knížka se výborně četla, bylo to příjemné oddychové čtení. Jen jsem z ní cítila trochu pesimistický pohled na vztahy, protože z Eričiných kamarádek téměř žádná neměla pěkný partnerský vztah, vztahy dalších postav jsou ještě horší a co dál čeká Eriku, to bude možná námět na další knihu.
Docela zdařilé pokračování knih Sidney Sheldon, autorce se podařilo navázat na přecházející knihy a přitom dodržet i jejich úroveň. Knížka mě bavila, přečetla jsem ji na jeden zátah.
Tento díl se mi líbil víc než předcházející, dialogy byly celkem rozumné a i děje v ní bylo víc. Příjemná odpočinková četba.
Nečetla jsem první díl, takže jsem na začátku trochu tápala, ale děj nabral rychle obrátky a pak už to bylo příjemné napínavé čtení. Určitě si ještě seženu první díl.
Báječná sbírka vtipů Honzy Vyčítala, na jeho humoru a písničkách jsem vyrůstala a mám je dodnes ráda.
Pěkně zpracovaná kniha, kterou by měl mít člověk doma po ruce pro případ zdravotních potíží. Podobných knih vychází v poslední době hodně, je tedy otázkou, nakolik autorka čerpala např. z Dahlkeho, Hnízdila a dalších a co z vlastní terapeutické praxe. Taky se mi zdálo, že až moc velkou část zdravotních problémů poznala sama na sobě. Ale je škoda, že všichni lékaři a terapeuti zabývající se psychosomatickou medicínou jsou v Praze a v menších městech se s nimi nesetkáme.
Čtení autorčiných knih je stále fyzicky namáhavější, protože každá kniha má o něco víc stránek než předcházející a v této to dotáhla až přes 1 550 stránek. Ale i tak se kniha výborně čte a stránky ubíhají, až se najednou divím, že už jsem na konci. Na pozadí boje amerických kolonií o nezávislost se dál rozvíjejí osudy Jamieho a jeho rodiny a že si autorka dokáže vymyslet tolik různých dějových zvratů, to je prostě neuvěřitelné. Bylo by fajn mít knížku doma a vždycky si jen tak pročíst pár stránek, ale stejně mi to nedalo a musela jsem knihu přečíst v jednom zátahu. Už s napětím čekám na další díl.
Zajímavý přehled jednotlivých oborů a pojmů psychotroniky - v některých oblastech příliš stručný, ale je už na každém, aby si případné další informace dohledal. Kniha má sloužit k základní orientaci a tento účel splňuje.
Občas si ráda přečtu nějaký romantický příběh, ale tento mě nějak nezaujal. Nekonečně dlouhé a z větší části nesmyslné rozhovory, děje minimum a i ten není moc zajímavý. Možná je to tím, že jsem předcházející dva díly nečetla, ale myslím, že se jejich děj v tomto díle vysvětlil dostatečně, takže jsem o nic nepřišla. Mám sice ještě připravený poslední díl série, ale už od něj moc nečekám.
Na novou Noru Roberts jsem se moc těšila, začátek úžasný a pak najednou současnost, která se táhla a dlouho se nic moc nedělo. Vždycky jsem toužebně očekávala, kdy už se příběh vrátí k Alici a teprve když se současnost s minulostí propojily, začala to být to pravá Robertsová, jak ji mám ráda. Příběh nabral spád a knihu už nešlo odložit. Věděla jsem, že v jejích knihách drama vyvrcholí až v úplném závěru a stejné to bylo i tady. Závěr skvělý, nečekaný. Nebýt pomalejší a rozvláčnější současnosti v začátku knihy, bylo by to opět za 5 hvězdiček.
Po emočně náročné knize jsem potřebovala něco oddechového, veselého, ale v tom mě kniha dost zklamala. Musela jsem se prokousat téměř 90 stránkami, než jsem se poprvé zasmála a ani pak to nebylo o mnoho lepší. Čekala jsem nějaké veselé příběhy popisující autorovy počátky zahradničení, ale na ty došlo až v závěru knihy. Je to už třetí kniha, kterou jsem od autora četla a ty předcházející byly mnohem lepší. Opět se zde autor snaží být vtipný za každou cenu, ale jde na to až moc silou, někdy jsem si větu musela přečíst znovu, abych pochopila, co tím autor myslel. Myslím, že další jeho literární pokusy už si odpustím.
Trvalo mi skoro rok, než jsem se ke čtení knížky odhodlala, opět trochu masochistické rozhodnutí, ale nelituji. Kniha není ani tolik smutná, jak jsem čekala, je spíš o velké lásce a podpoře početné rodiny, která se navzájem podporuje v těžké situaci. Moc hezky napsáno.