markus223 komentáře u knih
Za sebe musím říct, že to byla pěkná sbírka povídek. Jako nejlepší hodnotím Krvavé hry a Hlas.
Skvělý úvod do obsáhlé (celkem 54 knih) série Horovi hereze, a to nepočítám sérii Siege of Terra. Kniha je zasazena do vrcholu Velké křížové výpravy, která má lidstvo sjednotit pod jedním praporem Pána Císaře Lidstva. Je to kniha plná naděje na lepší a zářnou budoucnost ve jménu Imperiální pravdy. Objevují se ale první trhliny a pochybnosti o pravdě, kterou Císař káže. Následky budou zničující.
(SPOILER) Tahle kniha je....jak to jenom říct......no prostě je jiná než ostatní. První dvě třetiny knihy to vlastně ani nevypadá jako příběh ze světa WH40k. Rytíři v brnění na koních putují temnými lesy Calibanu a zabíjejí nebezpečná monstra. Nakonec však dojde k setkání s Adeptus Astartes (a dokonce se na krátký okamžik objeví i Císař). Zatím jde asi o nejslabší knihu této série, ale nemůžu říct, že by byla vyloženě špatná.
Tak tohle byla velká paráda. Fulgrimovo postupné podléhání svodům chaosu a postupná degradace legie Císařových dětí se četla jedna báseň. Za mě plný počet a zatím nejlepší kniha v celé sérii.
Na tuhle knihu jsem se hodně těšil a nezklamala mě. Galeotti nás provede historií ozbrojených sil RF od krušných začátků v 90. letech až do počátku invaze na Ukrajinu v roce 2022. Skvěle jsou zde popsány reformy (či v mnoha případech spíše pouze pokusy o ně), kterými ruské ozbrojené síly za posledních 30 let prošly, aby byly během prvních dvaceti dní invaze na Ukrajinu prakticky spláchnuty do kanálu (jak to uvádí sám autor). Nechybí zde samozřejmě popis obou válek v Čečensku, krátké války v Gruzii, intervence v Sýrii, anexe Krymu, bojů na Donbase a v krátkosti i katastrofální invaze na Ukrajinu včetně ne moc pozitivního výhledu do budoucna. Velká část knihy se též zabývá jednotlivými složkami ozbrojených sil jako je pozemní armáda, námořnictvo, letectvo, VDV, námořní pěchota, Specnaz nebo strategické raketové síly. Docela mě zamrzeli vcelku časté chyby v překladu či různé gramatické chyby, ale nic co by nějak zvlášť bránilo ve čtení.
(SPOILER) Vynikající čistokrevná military sci-fi. Autorova inspirace filmem Vetřelci z roku 1986 je více než jasná. Je tu desátník Hicks, vojín Drake, počítač jménem Matka, vzdálená kolonie, která přestala komunikovat a dokonce je tu i zmínka o jakési ztracené válečné lodi jménem Sulaco. :-) Začátek je vlastně film Vetřelci převedený do knižní podoby, ale později si příběh jde tak trochu vlastní cestou. Vadí to? Ani náhodou. Akčních pasáží je tu mraky a jsou skvěle napsané. S ohledem na to, že se mariňácká četa skládá ze 37 vojáků, si k naprosté většině z nich žádný vztah nevytvoříte (možná až na Hickse a pár dalších) a to stejné platí o kolonistech (až na jednu výjimku).
Musím říct, že tohle se četlo jedna báseň. Jako zaměstnanec jednoho z tzv. korporátů jsem jsem se do kůže hlavního hrdiny celkem snadno vžil (byť tedy musím přiznat, že jsem nikdy nezažil nic tak extrémního, co je v knize popisováno). Z knihy je zcela jasně patrná kritika EU a obecně konzumní společnosti, ze které se vytratilo jakékoliv lidství. Při čtení má člověk takový divný pocit, že by něco podobného mohlo klidně během pár let nastat.
Nějak nechápu proč je autor často označovaný jako fašista (a tato kniha jako fašistická) a čím je celé dílo vlastně tak kontroverzní. Myšlenky, které Robert A. Heinlein předkládá jsou rozhodně zajímavé a stojí za zamyšlení. Kdybych nevěděl, že kniha vyšla už v roce 1959, tak bych si snad i myslel, že vyšla nedávno. Samozřejmě se nelze vyhnout srovnání s filmem. Kniha je oproti filmu daleko méně akční. Akce zde vlastně nehraje moc významnou roli. Je zde hodně filosofování a snad půlku knihy zabírá popis základního výcviku hlavního hrdiny a jeho následné snažení stát se důstojníkem. Žádná vyloženě akční jízda se zde nekoná, ale to mi upřímně vůbec nevadilo. Hned po přečtení jsem dal Hvězdné pěchotě čtyři hvězdy, ale po pár dnech se mi to nějak rozleželo v hlavě a musel jsem jich nakonec dát pět.
Taková průměrná možná mírně nadprůměrná military sci-fi. Nic co by mě vyloženě vystřelilo na Měsíc, ale taky žádný propadák.
Taková poklidná "explorační" sci-fi. Žádné boje s cizí rasou, žádná krev a tuny mrtvol. Pouze cizí plavidlo, které vstoupilo do Sluneční soustavy a lidé snažící se v omezeném čase zjistit o návštěvníkovi z jiné galaxie co nejvíc.
Kvalitní protiválečné dílo. I když se tato kniha považuje za zakladatele subžánru military sci-fi, tak zde vlastně o boj až tolik nejde. Tedy, ne že by ho tu bylo málo to ne. Moc se mi líbil ten nápad s kolapsarovými skoky a dilatací času. Po každém tažení, které subjektivně trvá pár měsíců se hrdina vrací zpět, aby zjistil, že na Zemi mezitím uplynuly roky, dekády nebo celá staletí a jeho rodina či přátelé buď hodně zestárli nebo jsou dávno mrtví. Nicméně válka s Tauřany i přesto trvá celé tisíciletí a hlavní hrdina už ani neví za co vlastně bojuje neboť Země, kterou znal už dávno neexistuje. To ale vojenské mašinérii nebrání, aby ho i nadále posílala na další sebevražedné mise.
Na to, že to má skoro 450 stránek jsem tu slupnul jako jednohubku. Hned od začátku jsem se nemohl od knihy odtrhnout a to mi vydrželo až do poslední stránky. Je to prostě parádně napsaný sci-fi horor, který chytí a nepustí.
Je vidět, že autor je velký fanda videoher a hlavně české PC hry ArmA 3, protože celý příběh je vlastně stejný jako v kampani pro jednoho hráče výše zmíněné vojenské simulace. Ale četlo se to dobře, rychle to odsýpalo, akce je tam více než dost. Občas to bylo proloženo nějakou vtipnou hláškou a hlavní postava je vcelku sympaťák. Pokud nejste military fanda, tak si dejte jednu hvězdičku dolu.
(SPOILER) Naprostá pecka!! Nemohl jsem knihu odložit a přečetl jsem jí asi za 3 dny. Člověk se toho také dost dozví o vesmíru, fyzice, chemii a biologii. Samozřejmě nebudu předstírat, že jsem všem těm vědeckým popisům rozuměl, to ani náhodou. :-) Příběhová linka je prostě skvělá a Rockyho jsem si zamiloval. Je to snad nejsympatičtější mimozemšťan vůbec (kam se hrabe Alf nebo E.T.). Hlavní hrdina a Rocky jsou tak odlišní a přeci jsou si zároveň tak podobní. Za pochvalu určitě stojí i konec.
Sakra, jak je možné, že mi tahle kniha tak dlouho unikala? Klidně bych se jí nebál zařadit vedle takových velikánů jako je "Brave New World". Pomalu umírající svět ve kterém se nerodí žádné děti a nikdo neumí číst ani psát je popsán skvěle. Nikdo si nad ničím neláme hlavu a každý se řídí heslem, že "Se sexem je lepší se nepárat". Jak už to tak v těchto dílech bývá, pár postav se tomuto osudu vzepře. V cestě jim stojí/nestojí poslední výkvět lidské technologie z dob dávno minulých, robot deváté generace Spofforth. Faktický vládce celé planety, který má jedno (na robota) zvláštní přání.
Vynikající military sci-fi světového formátu. Pro fanoušky tohoto subžánru je to "must have" titul. Pokud jste také magoři do vojenské techniky a zbraní obecně jako já, tak si užijete i podrobné popisy zbraní budoucnosti a vojenské výstroje včetně všech těch exoskeletů, hologramů, laserů, elektromagnetických karabin atd. Pro ostatní budou tyto podrobné popisy spíše otravné. Co se týče dějové linky, tak ta mě upřímně bavila a závěr byl prostě super. Neznámý nepřítel je dostatečně zajímavý a jeho motivy nejasné. Co se týče hlavních postav, tak ty mi k srdci nijak nepřirostly. Jsou to vcelku šablonovité postavy jakých je ve sci-fi žánru mraky a jejich osud mi byl víceméně lhostejný. Výjimkou je možná novinář Becksyth a žoldnéřka Spiceová.
Skvěla publikace o této méně známé epizodě izraelsko-arabských válek, ve které Izraelci překvapivě tahali za kratší konec.
Upřímně, asi nejlepší kniha o vojenských odstřelovačích na našem trhu. Rozhodně doporučuji každému fandovi vojenské historie.
Kniha je přesně tím co autor uvádí. Jedná se tedy o soubor vybraných článků z autorova blogu. Přidanou hodnotou jsou určitě krátké komentáře "z budoucnosti" na konci každého článku přímo od autora. Já osobně jsem knihu ocenil neboť dávám přednost papíru před obrazovkou byť jsem většinu článků četl již na blogu.
Přečteno jedním dechem. Román hraje zpočátku na lehce humornou notu, ale to se celkem rychle změní a postupně se dostáváme až do žánru "postapo". Že se jedná o narážku na současnou situaci ve společnosti je z knihy jasně patrné. Jinak mě kniha neuvěřitelně chytla a po jejím přečtení jsem si dokonce některé pasáže musel přečíst znovu (to se mi moc nestává). Ze všech tří knih, které jsem od Romana Bureše zatím četl (Říše, Inferium, Planeta idiotů) právě tuto hodnotím nejvýše a autor se rychle zařadil mezi mé oblíbené spisovatele.