MartaPear
komentáře u knih

Všechny Augustovy pravěké knihy jsem četla v hlubokém dávnověku a od té doby čekaly v knihovně na mého osmiletého prasynovce, se kterým jsem je teď četla znovu. A na rozdíl od mého dětství jsme si nyní navíc hráli s figurkami všech těch ještěrů, plazů a ptáků, jejichž jména si chlapec pamatuje už několik let, zatímco pro mě jsou to prostě "dinosauři". Přesto jsem ty knihy četla se skoro stejným zaujetím jako tenkrát a už se těším, až je budu tak za pět let číst ještě jednou s vlastním vnukem, který už teď ty potvory zná taky.


Měli bychom znát naše dějiny a z beletrie možná v hlavách utkví víc, než ze školního biflování. Ale ... při čtení mám neodbytný pocit a dojem, že už jsem tu kniha četla. Úplně přesně vím, co bude v následující větě.... Možná tím množstvím knih má spisovatel zažité formulace a uplatňuje je všude? Jinak dobré, Vondruškova klasika. Co mi ale dost vadí je nedbalá práce nakladatelství. Jsem na straně 150 ze 440 a už asi 15x mě praštil do očí překlep. Doufám, že překlep nebo nepozornost korektora či zodpovědného redaktora. Nejdřív jsem to přecházela, ale popuzuje mě to stále víc. Např. strana 125: Válčil "se" Slezsku" místo "ve" apod.


Agátu miluji, knihy i její životní příběh. Její knihy jsem četla od "základky" a posléze jsem je zdědila po rodičích. A když se mi do něčeho nového nechce, sáhnu do jedné police a vždy uspěju. Jen se nedokážu od jejích detektivek odtrhnout a místo uspání ponocuji. Vždy perfektně zvládnuté osoby, zápletky, mám ráda i reálie.


Nevím... nějak mě to neoslovilo ani poprvé, ani při dalších asi třech pokusech se tím prokousat


Strhující osudy židovské rodiny před válkou, během ní i po ní. Včetně toho, o čem se v dobách mého vzdělávání nemluvilo - zde epidemie tyfu v roce 1954. Ptala jsem se na to své matky, která v tu dobu končila střední zdravotnickou školu a jen zázrakem se její škole povedlo vyhnout se zdravotnickému "nasazení" v té oblasti.


Pro mě naprosto neznámý kout naší země, jak zeměpisně, tak historicky, takže velice objevné.


Když má člověk chmury na duši, Betty vždycky pomůže! Mám vyzkoušené už desítky let:-)


Celého Remarqua jsem přečetla... kdysi... Teď jsem se vrátila k této a myslím, že mě to zasáhlo ještě víc než tehdy v pubertálních letech.


Moje "klasika", když nevím, co číst, tak jedna z knih, po které sáhnu, je tato.


Analýza všech totalitních systémů, kdy hlavní hrdina Winston Smith chce poznat skutečnou, ne zmanipulovanou podobu minulosti, věřit tomu, co vidí na vlastní oči a mít svobodu tvrdit, že dva a dva jsou čtyři...


Chtěla jsem dohnat mezeru ve vzdělání a konečně se dozvědět, co na té knize všichni mají. Už to vím... Úžasná alegorie a satira, podobenství se stalinistickou érou v SSSR, dějově se skupinka zvířat na farmě vzbouří, vyžene lidi z farmy a vede ji sama, jejich vláda se však postupně zvrhne v brutální tyranii. Úžasné dílo!


Spousta nepřesností a chyb, i v časopise ČGHS (Česká genealogická a heraldická společnost) na to upozorňovali. Bylo by to jinak užitečné a přínosné, hlavně pro ty, co se chtějí o Rožmbercích něco dozvědět. Kdo už o nich něco ví, moc nového tam nenajde.


Příběh, vyprávěný kočkou, kterou zachránil dalajláma, vypráví o životě v jeho sídle (a v druhém plánu seznamuje s budhismem - to jsem trochu přeskakovala). Zajímavé, stejně jako i další díly.


No, další pokus o Jirotku... snaha ho nahradit a vydělat na tom, napsané v "jeho duchu", ale klopýtavě, násilně, bez lehkosti a vtipnosti o svatebních přípravách, svatbě a svatební cestě a všechno se to motá kolem vína.


Autor coby bývalý kancléř, protokolář či co vlastně byl Ovčáček vypráví o kontroverzní kariéře i osobních "úspěších" v průřezu našich nejnovějších dějin, které ovlivňuje a manipuluje s nimi. Pobaví, neurazí, ale výraznou stopu v člověku nenechá. Vhodná kniha např. do MHD a na cesty, kdy se nepotřebujete úplně soustředit, ale chcete se nějak zaměstnat.


Půvabné a roztomilé čtení, např. sloupky z deníku Metro, pohladí na duši!


Mám ráda Jakuba Krčína a hlavně jeho dílo, takže jsem s chutí začala číst. Ale... děsně rozvláčné, asi víc vymyšlené než reálné, o mládí Jakuba Krčína, jak se dostane do služeb Rožmberků.. ale nedočetla jsem, nuda, nuda, nuda

Bohapustá fantazie, sci-fi nebo delirium autora, jinak by takovouto knihu nenapsal. Čte se to ale velice dobře a ještě víc jsem se bavila. V podstatě ale uvěřitelný příběh....


Dívčí román, který jsme my holky na začátku 70. let hltaly v pubertě, všechny díly. Při úklidu knihovny jsem první díl našla zastrčený někde vzadu a docela s chutí se vrátila do svých pubertálních let. No, dnes už jsem to viděla trochu jinak než tenkrát, ale nostalgie je nostalgie a celý příběh je prostě "červená knihovna", ale milá. Chtěla jsem si někde vypůjčit i další díly, druhý jsem našla v Národní knihovně a třetí už nikde....


Stejnojmenný film považuji za jeden z nejlepších, co jsem kdy viděla - nejméně už tak asi 15x a kniha je asi předloha. Při jejím čtení jsem každý odstavec, každou situaci viděla v duchu obrazem. A k tomu také filmové lokace na Kuklově a okolí. Škoda, že nejde dát víc hvězdiček:-)
