Martina99
komentáře u knih

Až když jsem přečetla třetí knihu od autorky, jsem si uvědomila, že na jejich příbězích je nejlepší, že vykládá životy hrdinů od začátku až do konce. A tím jsou uvěřitelné. I tady jsem si představovala, jak hotýlek vypadá a jednotlivé osoby.


Čekala jsem knihu plnou drog a nezávazného sexu. No zklamání, ale pouze v mém předpokladu. Jako vždy je kniha zajímavá a jiná, než které jsem doposud od autora četla. Místy jsem trochu vypínala, ale jinak mě kniha hodně bavila a čekala jsem, jak to dopadne.


O knížce jsem dlouho uvažovala a teď jsem si řekla, super, donutí mě výzva. A teď si uvědomuji, jak jsem prohloupila. Knížka je vtipná a Ladislava obdivuji, já bych na to odvahu neměla.


Přepadla mě nostalgie a vzpomínky. Milá kniha. Zasmála jsem se u rozhlasu - u mojí babičky funguje pořád, vždycky před hlášením hrají nějakou lidovku a když začnou, tak se člověk jen dívá, jak se okolo otvírají okna :-)


Prvnímu příběhu jsem rozumněla. Těm dvěma zbývajícím na půl. Bylo zajímavé to propletení těch osudů.


Kniha mě strhla. Hlavní hrdinka mě šokovala, ale přála jsem jí šťastný konec. Chvílemi jsem se o ní až bála.


Je to výjimka potvrzující pravidlo - film je lepší než kniha. Ten kdo rozpoznal, že to má potenciál na film je génius. Já měla problém knihu dočíst a občas jsem si uvědomila, že už to chci mít za sebou, tak jsem sem tam přeskočila odstavec nebo stránku. Hlavní hrdinka mi lezla na nervy, víc negativního a sobeckého člověka jsem snad nikdy nepoznala. Furt psala já, já... zůstanu u filmu


Na začátku jsem se trochu nudila, ale nejspíše proto, že jsem očekávala knihu ve stylu bratra Ivana. U jeho knížek se vždycky hodně bavím. Ale pak mě bavila i tahle. Byla vtipná, místy hodně upřímná. A odnáším si z ní dvě věci - nebát se a hlavně se z toho nezbláznit.


Kniha byla čtivá a vtipná. Trochu jsem se bála zklamání poté předchozí knize, místy jsem se zasmála od srdce a nahlas, lidé ve vlaku se pak dívali, jako bych byla blázen ????????


Z knihy mám takové rozpolcené pocity. On to dělal dobrovolně, přijal to jako své zaměstnání, ve své podstatě nemusel žít na ulici.
V doslovu mě, ale zarazilo, když bylo napsáno, že s láskou mluví o svých dětech, ale on má celkem 3 a toho prvního možná nechal poslat ke stejným pěstounům, jako byl on sám.


Milé příběhy. Párkrát jsem měla chuť vytáhnout ze sklepa mých rodičů můj kufřík se starým psacím strojem, na kterém jsem se učila psát :-)


Dojemný příběh. Je o přatelství, rodině. A hlavně si z toho odnáším, že si musíme pomáhat!!


Docela mě zklamal konec. Čekala jsem od počátku, kdo se stane papežem, ale ten závěr už mi přišel jako přehnaný.


Lidé přežijí vše, jen musí chtít, nevzdávat to a dělat to co je třeba, tohle si odnáším z té knihy.


Když jsem jí dočetla, říkala jsem si: To není možné, že by se lidi nechali takhle zblbnout, někým úplně neznámým! Ale čím víc o tom přemýšlím, tak možné to je a většinou lidé přijdou o víc než o zuby.


Příběhy napsané tak jak šel život bez kudrlinek.


Knihu jsem doslova hltala! Velmi zajímavé, mám v plánu si o bohyních najít více informací.


Musím uznat, že jsem se ipět pobavila. Dokonce se mě paní v kavárně zeptala co čtu, že se chce taky zasmát.


Postavy jsou tak reálné, že jsem v nich našla sebe i jiné své známé. Ze začátku jsem mela problém se v nich zorientovat, ale nakonec jsem ton zvládla ☺ kniha mě bavila
