Maud22 komentáře u knih

Situace je fakt vážná, neboť hlavní elfská čarodějnice za cenu děsné oběti povolala na svět to nejstrašnější severské zlo. Bojí se ho i Goryvlad, takže je to opravdu silný kalibr. Chvílemi mám o Rogana i o Gorju strach. Co já vím, co si spisovatel usmyslí a kterou postavu nechá odvést do Navu... Naštěstí se rodí i noví hrdinové. Bitevní vřava, úskoky, lsti a zrada jsou na denním pořádku, tečou potoky krve, bojiště pokrývají vnitřnosti. Ale pri Velesových kopytoch, Perunových guliach a Moreniných kostiach bylo to skvělé čtení! :-)

17 02.11.2021

Trošku jiná mytologie - slovanská, do života smrtelníků vstupují pohanští bohové a jejich vlastní zájmy, k jejichž prosazování používají lidské hrdiny. Četlo se to dobře, příběh měl několik dějových zvratů. Dle mého mínění Sapkowského Zaklínač je trošku o něčem jiném, takže jsem se nesoustředila na srovnávání. Je tu spousta krve, vnitřností a krutosti, ale tak svět není veselé místo. Kromě hlavního hrdiny, který je sice silný, ale není nezranitelný a jehož předchozí život je odhalován postupně, jsou tu i ženské postavy. Tyto ženy jsou zdatné, nezávislé a hrdé, ale přesto se rády opřou o mužnou hruď a jsou vděčné za silné pomocné mužské ruce, což se mi líbí. Knížku jsem si schválně koupila ve slovenštině, když se jedná o slovenského autora, takže už pár dní se mi hlavou honí myšlenky ve slovenštině a občas aj tak hovorím. :-)))

17 12.10.2021

Cesta do pekla (nebo na Titan a zpět přes Měsíc) je dlážděna dobrými úmysly (raketoplány). A kolik umíš jazyků, tolikrát jsi člověkem (nebo něčím jiným). Beng! Vzňááááú! Situace na bojišti se mění každou vteřinou. Jen doufám, že nenastane doba, kdy bych byla nucena jíst hmyz. Ačkoliv reklama v tomhle světě je velmi sugestivní - "Nový švábík: Jediný švábík se silou přírodních švábů!" :-)

17 07.05.2021

Taky jsem si vzpomněla na Den trifidů stejně jako hlavní hrdina, jeden z mála, jenž přežil podivnou epidemii, která vyhladí téměř celé lidstvo. Kniha vypráví o tom, jak se s tím vyrovnává, jak se mu podařilo ustát konec světa a civilizace a s dalším člověkem se snaží nejen přežít, ale i vybudovat novou základnu a sdružit další imunní lidi. Musejí se také bránit před násilníky a zombicemi. Lidstvo v podstatě začíná od nuly, protože zdroje a zásoby postupně docházejí. I bez těch zombií je to poměrně děsivá představa. Super knížka.

16 06.01.2025

Toňa, Lucius, Kurtz, Khro, Neffi a Serena se nemohli nikdy potkat, a přece se stalo. Všechno začíná ostrým rovným řezem krajinou, domy a, ano, i lidmi. Zároveň zmizelo důvěrně známé okolí, ať už je to vesnice, kus města nebo vojenský tábor, a bylo nahrazeno nějakou jinou krajinou. Navíc hrdinové nemají nic společného, než to, že se ocitli z jiného času v jiném čase. Setkají se a střetnou jiné kultury, jiné zvyky a zejména jiné zbraně. Moc dobře se to četlo, vřele doporučuji!

16 31.12.2024

Kdo znáte Černou Smečku, tak znáte i Tobiášův řád a jeho poslání - lovit jedince posedlé démony a zavírat je nadosmrti do "důchoďáku". Felix, bývalý lovec, však málem sám skončí v takovém zařízení. Naštěstí, no jak se to vezme, je tu jeho otec, který něco potřebuje. A nejde o nic menšího, než zastavit Lilith v jejím bažení po moci. A tak tu máme pořádnou porci démonů, krve, zaklínadel,  jakoź i sexu, bez kterého by to všechno nefungovalo. A pozor, na scénu přicházejí i andělé v poněkud neotřelé podobě. Prostě fajn kotletovka. :-)

16 02.09.2024

V tiráži se dočteme:
Zplodila: Rosana Zvelebilová
Obálka: taky Rosana Zvelebilová
Typografie: zase Rosana Zvelebilová
Ilustrace: furt ještě Rosana Zvelebilová

A takhle to jde pořád. Ne, není to jak to vypadá! Všechno je jinak! A je to parádní a vtipné (třeba jak si bandité chtěli uložit peníze do banky - "... prostě mi spadla zápalná flaška... Takže jsme si místo účtu založili požár, a jak to chytlo, sebrali jsme všechny prachy, na který jsme dosáhli, aby neshořely, a zdrhli."). Celý příběh vidíme nejen očima Smrdutého kojota, lovce zločinců, ale i očima vůdce banditů Benita a jeho bratra Emilia a podváděného starosty Wintona. Každá postava má svůj vývoj a soudit podle prvního dojmu se nevyplácí. Je třeba zmínit i krásnou celkovou grafickou úpravu knihy - komiksovými ilustracemi počínaje "westernovým" písmem konče.

Bylo to srandovní, neskutečně ulítlé a dojemné zároveň. Svině Rosana! :-)))

16 11.08.2024

Román o spisovatelské krizi a tajemství jednoho domu, tak zní podtitul románu. Myslím, že je to zajímavá sonda do života hlavní hrdinky, která po životním nezdaru (potrat a konec dlouholetého vztahu), se vrací do rodné vsi do domu svých rodičů, kteří ji přichýlí, jak už to rodiče dělají, a podporují v úmyslu napsat román o podivném domě (Havířovině), kde se staly tragické události nebo lidé, již v něm bydleli, měli tragické osudy. Tak na povrch vycházejí věci, které byly skryty nebo skryty být měly. Dětské strachy, traumata dospívání, setkání s úchylem či hrůzu vzbuzující postavou. Bohužel realita se také neobejde bez bubáků, a to, co mohlo být výplodem fantazie, je ve skutečnosti dost hrozné. Postřehy hlavní hrdinky o sousedkách, vesničankách, příbuzných a lidí od vedle jsou dost trefné a nezastaví se jen u popisů svetrů, ale jdou do způsobu chování a jednání. Zrovna tak hlavní hrdinka přesně mapuje svoje pocity, svou bezradnost, svoje nahoru a dolů. I když zamýšlený román nevznikne, zdá se, že na konec našla sama sebe.

Na stylu Ivy Hadj Moussy mě baví ta civilnost, s jakou odhaluje vnitřní svět postav, ta blízkost prožitků, ať už jsou to vzpomínky na dětství, na kamarádky, na radosti i prohry, nebo pohled na ostatní lidi, nejbližší i cizí. Baví mě to potměšilé glosování toho všeho a to, jak se umí nebrat smrtelně vážně.

16 02.07.2024

Trosky Země jsou pěkně macatou antologií obsahující 5 povídek českých autorů z univerza, které vytvořili ve svých dílech. Kromě hetešovského Baltimoru je dobře neznám, ale jako ochutnávka posloužily dobře. I když povídky spojuje téma trosky Země, každá je pojata jinak. Děj povídky Deep Orange pana Heteši nejvíc odpovídal tématu tím, že se odehrával v postapo Baltimoru a hrdinové jsou nuceni se přímo vyrovnávat s následky katastrofy. Povídka pana Neffa je humorná, ovšem s varujícím poselstvím, Obráceno v prach Jana Hlávky a Jany Vybíralové má detektivní linku, Jan Kotouč v Tribunálu předvádí v kosmických kulisách politické hrátky a Lidské k lidskému Vilmy Kadlečkové v poměrně akčním ději otevírá konflikt různých kultur a různých představ toho, v co věří a co je tudíž správné. (Komentáře u jednotlivých povídek.) Mohu doporučit, ač je knížka objemná, slupla jsem ji rychle! :-)

16 01.07.2024

(SPOILER) To si jednou šéf Lovců monster, s. r. o. Earl Harbinger vezme dovolenou a "...výsledkem je vyvražděné město, odhalení strašlivého artefaktu, vyléčení z lykantropie a nalezení přítelkyně, ze které se shodou nešťastných okolností stane velmi zvláštní vlkodlak..." Těmito slovy se dá stručně shrnout děj dílu Alfa, který je vlastně celý jaksepatří vlkodlačí. Samotný děj toho průseru prokládají zápisky Earlova deníku, jak to s ním vlastně bylo. Samozřejmě jsou tu nějaká rodová tajemství a taky vina, o níž Earl neví. Líbilo se mi to hodně, ty vzájemné vztahy, záporáci, jak zlo vítězilo (málem) a jak moc může být užitečná sněžná fréza!

16 28.06.2024

Benedikt byl vždycky zvláštní. Tak moc zvláštní, že ho to dovedlo do léčebny duševně nemocných. Je spjatý se záhrobím, a moc o to nestojí, ale musí s tím žít. Ze začátku mu pomáhá astrální kámoška Ester a pak se v něm usídlí duch jednoho neposedného mladíka, motorkáře a lovce žen. Benedikt pracuje jako zaměstnanec pojišťovny a pomáhá odkrývat záležitosti, které se udály poněkud neobvykle, a to právě díky oné schopnosti vidět duchy, otisky vzpomínek i předchozí minulost míst a událostí. Spojuje se zde duchařská a detektivní linka, je to napínavé i vtipné, ale pozor jde i o život! Líbilo se mi to hodně, takže neváhám a vrhám se na druhý díl!

16 20.05.2024

Zatímco ve svých předchozích knihách nás autorka zavedla mezi draky a také propojila současný svět se severskou mytologií, tak nyní nás namočila do oceánu. Ostatně kromě pěkné obálky slibující akci, žádnou idylku, je na každé straně hezky vyvedené chapadlo. Po přiblížení Černé hvězdy došlo k potopě a část lidí se přestěhovala na obří lodě, část přežívá na nezatopené souši, část pracuje pro Nekonečno, jež koná pokusy se symbionty, kteří jsou mimozemského původu, a lidmi. Někteří lidé propadli kultu Černé hvězdy a v jejich tělech rovněž sídlí symbionti a postupně je mění v obyvatele oceánu. A ještě je tu nezpochybnitelná část lidstva, a to robotstvo. Na parádní sci-fi je zaděláno.

Krok po kroku zjišťujeme, jak to na světě nyní chodí, a není to žádný med. Podmořský svět se zatopenou částí města je skvěle popsán, stejně jako plíživá atmosféra nebezpečí, jež číhá všude kolem, a patřičně se to zahušťuje. Kulisa tohoto prostředí však slouží zejména k poznání vztahových problémů, které jsou nám vlastní, ať už žijeme ve středověku, v cyberpunkové společnosti nebo v budoucnosti, kde umělá inteligence získala rovnocenné postavení. Hlavními hrdinkami jsou dvě sestry a ačkoliv jsou to dvojčata, už jejich jména Aphelion a Perihelion naznačují, že jde o dvě zcela rozdílné holky. Co však mají společného, je pocit nedoceněnosti u vlastních rodičů, pocit, že preferují vždy tu druhou. Tak každá hledá svou cestu, rodinu, přátele, někoho, kdo jim bude naslouchat, rozumět... Myslím, že tohle rezonuje celým románem a je to nejdůležitější, dobré k zamyšlení. Závěr je docela hustý. Jo, tohle autorka opravdu umí.

16 11.02.2024

Na knihu Svitky z Londýnského mostu volně navazuje další krásný exemplář z dílny nakladatelství Straky na vrbě z pera Jany Maffet šouflové. Příběhy obsahují vyšetřování úmrtí způsobených nadpřirozenými silami či úkladnými vrahy. Lionet z Glastonbury, koroner z Londýnského mostu, příběhy spojuje, ať už je přímým aktérem nebo třeba autorem několika receptů, z nichž se pak vyklube nápoj lásky, či poradce v případě použití olova. Časová osa zahrnuje 8 měst v průběhu čtyř století, což nás nepřekvapuje, neboť Lionet je věru pozoruhodnou osobností s překvapivými znalostmi a schopnostmi. Vyprávění nás zavedou do středověké společnosti anglických měst, irského Kilkenny a také Prahy, kterou měl Lionet rád pro její obyvatele i podnebí. Hezky se to četlo, nechyběl vtip a leckdy zajímavé rozuzlení záhad.

16 07.02.2024

Dominik Stolbenko z brněnského oddělení Centrály speciálních činností, aby zakryl vlastní pochybení, udělá z víly parťačku. Hlavní hrdina není moc sympatický týpek, ale tušíme, že má leccos za sebou. Víly zas nejsou ta křehká stvoření tančící na paloučcích v závojích mlhy, která známe z pohádek. Jednou byly pro lidi užitečné, ale ti nesplnili svoje sliby a drží je po policejní kontrolou. Společnost má skupiny, které se vyslovují za jejich práva a skupiny, jež by je s chutí eliminovaly. Stolbenko je v útvaru, jenž vyšetřuje násilné činy víl plné krve. To je totiž základní vílí potravina...a maso. Jenže najednou jsou tady nálezy brutálně zavražděných víl a Dominik zjišťuje (ale dalo to práci), že není vše, jak se na první pohled jeví. Četlo se mi to výborně, kromě detektivního pátrání máme možnost nahlédnout do nitra postav, román nepostrádá napětí a epické vyvrcholení. Konec je příslibem pokračování, svět víl a lidí na sebe naráží a vzájemná koexistence je složitá, ale ne nemožná.

16 24.05.2023

Wow! Nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř. Co jinak říct na bezútěšnou situaci lidí po zničující válce, jimž azyl poskytl projekt města v oblacích. Jen některým. Ale ono to není tak růžové. Ve stylu velkého bratra tu je rozdělená společnost od privilegovaných až po vrstvu spodiny. Ne nadarmo jsou části města odděleny zdmi a všemu dominuje císař ve svém paláci. Právem očekáváme nějaký odpor a tím jsou lidé, kteří se hlásí k hnutí Návrat. Návrat kam? No na povrch země. Idealizovaný povrch, kde je líp. Prý.

Hlavní hrdina je v podstatě hnusný šéf oddělení bojujícího se vším a s každým, kdo by se vyslovil pro návrat. I tak je nám ale tenhle antihrdina sympatický. První pasáže románu jsou pomalejší, z náznaků zjišťujeme, co se vlastně stalo, jak funguje město, jak despoticky vládne císař a jsme navnaděni skrytým tajemstvím, jehož odhalení zrychlí děj a pak všechno jde ráz na ráz. Bylo to zajímavé, originální a napínavé. Po přečtení mohu jen konstatovat - wow!

16 03.02.2023

Smála jsem se už u předmluvy objasňující vznik i přepracování díla a jeho možné hodnocení napsané "společně" pány Kyšou i Kotletou. Boba a Bobka si fakt nepustím! Nicméně Poutník z Mohameda začíná na muslimské planetě Zakát a na ní i končí. Daniel Kalandra, pašerák, pirát, carský důstojník, špion a terorista a to vše v jednom, plní své mise a zachraňuje dceru. Přilehlý vesmír a planety v něm jsou rozděleny. Jsou tu muslimské planety, něco málo ruských a amerických a utajené židovské a všude má Daniel kontakty. Pokračování v podobě Alláhova hněvu bylo rovněž výborné. Jasně se zde ukazuje, že ať začnete válku nebo nezačnete (v meziplanetárním měřítku, pochopitelně), tak to bude vždycky špatně. Ale pašeráci mají zájem udržovat rovnováhu, "protože, co si budeme vykládat, obchodu s pornem válka nesvědčí." A tohohle by se měli všichni držet, a to v daleké budoucnosti i teď!

16 09.01.2022

S lehkostí autorovi vlastní napsané povídky spojené hlavními postavami řešící případy, které odkazují na zneužití magie. Kousky začínají krátkou pasáží z akce někde uprostřed příběhu, což patřičně navnadí, a pak se to celé rozběhne od začátku. První povídka Boží tango je v podtextu pěkně mrazivá, jako všechno, co vychází ze skutečnosti, co si lidé navzájem dokážou dělat. Povídky kromě dobrodružství skrývají i lechtivý náboj a o humorné hlášky a situace není nouze. Člověk by nevěřil, jak náročná a vyčerpávající je práce při vyšetřování zmizení prostitutek, kdy doktor Kosek, antropolog religionista, shání informace přímo v "terénu". Výslech luxusní prostitutky nemá chybu: "A mám být přitom svlečená nebo oblečená?" "Svlečená," zaúpěly prosebně hormony...":-)))

16 10.12.2021

Ach jo, heroický závěr. V podstatě happy end, co byste chtěli, trnitá krvavá cesta došla svého cíle. Ženy u měnitelů zažívají peklo, než přijdou o život zpravidla nějakým bolestivým způsobem, muži zase u divokých nejsou na tom o nic lépe. Hlavní hrdina je prototyp čestného válečníka a ženy kolem něj jsou silné baby. Tak je to vyvážené, dobrodružné, plné zvratů a pořádně apokalyptické. Ale ach jo, ten heroický závěr... jsem smutná. Kdybych byla kuřák, zapálila bych si doutník.

16 05.09.2021

Druhý díl Nočního klubu se mi taky líbil. Boj o život a boj o lidi/upíry, na kterých hlavnímu hrdinovi Tobiášovi záleží, je plný krve (a mozků a kostí a vnitřností). Ale není upír jako upír, ačkoli základní charakteristika je kouzelná: "Alergie na stříbro, vyhraněné potravní návyky, dvě nevídané dentistické kuriozity." Celé je to prokládáno vtipnými hláškami jako "Já ho přefiknu!" mávla pilou Karolína nebo "... a když se na to přišlo, prostě ztratil hlavu...." (jenže doslova). Rovněž potěší znovuzrození Kocoura v jeho potomkovi, tenhle neobvyklý chlupatý tvor k Nočnímu klubu prostě patří. A hlavně Tobiáš je spravedlivý a člověk tak nějak chce, aby spravedlnosti bylo učiněno zadost.

16 24.03.2021

Zelený muž jako ztělesnění sil přírody není v žádném případě nějaký dobromyslný bůžek. A kdo dokáže využít jeho moc, se stává smrtelně nebezpečným pro ostatní, a pokud ho navíc pohání nenávist a touha po pomstě, hrozí zkáza a zmar. Na vlastní kůži to poznává Nikol, jež má na Šumavě rodinu, kterou v minulosti potkaly různé tragédie. Michal Sirotek dokáže skvěle udržovat a stupňovat napětí. Mistrně buduje atmosféru místa (o Šumavě nemám žádné iluze, akorát to nemůžu říkat nahlas, protože by mě lokální patrioté vypráskali :-D) a protáhne vás hustým lesem i močály. Les z ničeho nic tichne a temní. Postavy mají svůj vývoj a aspoň já do poslední chvíle netušila a i špatně tipovala, kdo je ten pravý zlák. Tohle mysteriózní detektivní pátrání mě lapilo a nepustilo do poslední stránky. Takže mám jasno, cokoli Michal Sirotek zase napíše, jdu do toho! :-)

15 05.02.2025