Mayaku komentáře u knih

To zas bylo dílo. Což o to, Mawer umí psát velmi čtivě, ale důvody, proč pro mě příběh nefungoval, jak by asi měl, jsou v zásadě dva. 1) povrchnost příběhu a 2) postava hlavní hrdinky. Marian Sutrová je pro mě klasická Mary Sue. Je dokonalá, skvělá, chytrá, schopná, čestná, všechno na co jen sáhne jí jde levou zadní, nikdy jí jakékoliv zadání nedělá problém, vše zvládá mrknutím oka a takřka vše se jí daří na první dobrou. A také je mimořádně krásná, což jí žádná mužská postava neopomene říci. Muži obecně nad ní samozřejmě slintají žádostivostí, případně jí (obrazně řečeno) padají k nohám, omámeni její krásou. A ve své dokonalosti je pro mě Marian Sutrová totálně nezajímavá, nerealistická, nudná a nezáživná postava, o jejíž motivaci se nedozvíme zhola nic. Příběh jen proplouvá po povrchu zajímavého námětu. Část odehrávající se v Anglii se zoufale vleče za doprovodu nulové atmosféry. Atmosféra se trochu přiostří - a stane se tak zajímavější - až ve Francii, ale dostat se tam mě stálo slušné sebezapření. Abych nebyla jen ošklivá, strany č. 291-305 byly výborné. Kdyby takovýchto pasáží bylo v knize vícero a nebyly jen v poslední sedmině knihy, nejspíše bych při hodnocení byla smířlivější. Pro úplnost musím ještě dodat, že pro veškeré sexuálně laděné pasáže z této knihy mám jen jedno hezké anglické slovíčko - cringe.

8 21.03.2021

Strašně jsem chtěla, aby se mi tahle kniha líbila, fakt strašně moc. Premisa mě nadchla, Clarka mám poměrně ráda a třeba Setkání s Rámou byla vážně pecka. Zejména na začátku (část Země a vládci) se příběh docela slibně, byť pozvolna, ale zároveň způsobem budícím zvědavost, rozjížděl. Fakt jsem se snažila, ale někde v polovině části Zlatý věk jsem si chtě nechtě musela přiznat, že mě ta kniha docela nudí. Obecně nemám problém s filosofujícím sci-fi, ba právě naopak, ale tady byly jinak zajímavé myšlenky podány tak nějak rozbředle a nezajímavě, postavy byly povětšinou nesympatické až na půdu a celé to pro mě prostě nefungovalo. No a ten konec - ten koncentrát deprese - mě úplně dorazil. Znovu už asi po této knize nebudu chtít sáhnout.

8 23.10.2020

Svět v zádech je naprosto fenomenální. Nekompromisní sonda do nitra maniodepresivní mysli, která je fascinující, ohromující i skličující a děsivá zároveň. Thomas Melle to vzhledem ke své diagnóze neměl v životě jednoduché, ale pere se s tím statečně, a svou otevřenou zpovědí dává možnost nahlédnout do svého světa i ostatním, kteří mají to štěstí a podobnou psychickou zátěží netrpí. Rozhodně jedna z nejlepších knížek, které jsem za letošní rok četla. Silně na mě zapůsobila a doporučuji ji kudy chodím.

8 11.08.2018

Snad nikdy jsem nebyla z knihy tak rozpolcená, jako v tomto případě. Z hlediska stylistického je to naprostá chuťovka napsaná opravdu nádherným jazykem. Zpočátku jsem byla opravdu nadšená, jak krásně je kniha napsána, ale postupem času jsem si více a více uvědomovala, jak moc je mi příběh vzdálený a vůbec mě neoslovuje. Objektivně chápu, proč se většině čtenářů příběh líbí, ale mě kniha nějak nedokázala přimět cítit sounáležitost s hlavní postavou, ke které jsem přes veškerou snahu nedokázala pociťovat přílišné sympatie, ač jinak zpravidla mívám antihrdiny v oblibě. Z tohoto důvodu bohužel nemohu, i přes nesporné kvality textu, jít na vyšší hodnocení.

8 15.01.2018

Vybavena jen povšechnou znalostí příběhu, seznala jsem, že už bych si konečně měla přečíst i tuto klasiku. První kapitola mě příliš nezaujala a říkala jsem si, co na tom všichni vidí...o to větší pak bylo mé překvapení, když jsem knížku dočítala se slzami dojetí v očích. Krásný příběh, z něhož opravdu čiší duch Vánoc.

8 04.01.2018

Tento díl pomyslné trilogie v pěti dílech se mi zatím líbil asi nejméně. Zmatenost a roztříštěnost příběhu dosáhla úrovně, která už pro mě byla dost rušivá a občas mi přišlo, že některé pasáže nikam nevedly a vyznívaly do ztracena, což k celkovému dojmu moc nepřidalo. Ale nepropadejte panice, od pokračování v sérii rozhodně neodradí.

8 20.09.2017

Tohle byla hodně zvláštní detektivka (thriller?). Vzhledem k tomu, jak malá část příběhu byla věnována vyšetřování ústředního zločinu, dá se říct, že jde spíš o sondu do místy trudného, místy o něco méně trudného, dětství a mládí hlavního hrdiny a toho jak vyústilo v jeho trudný osud v dospělosti. Napínavé to moc není, kdo je vrahem, to se také dá poměrně brzy odhadnout, ale vzhledem k tomu, že samotné vyšetřování zločinu je pouze prostým opěrným bodem pro vyprávění životního příběhu hlavního hrdiny a některých vedlejších postav, tak je to asi jedno. Reálie ostrova Lewis a Skotska obecně jsou ale popsány velmi pěkně, takže fanoušci Skotska (já) se v tomto směru mohou v knížce docela porochnit. Akorát ten rozbor lovu guga byl i na mě až moc roztahaný. Sečteno, podtrženo, atmosféra a popis skotských reálií velmi pěkný, ale pokud hledáte detektivní příběh, hledejte asi dál a někde jinde.

7 05.09.2023

Tahle knížka mě nesmírně potěšila. Osvěžující, neotřelé a navýsost originální povídky (někdy až mikropovídky), které mě neskutečně bavily a budu se k nim v budoucnu znovu a znovu vracet. Doufám, že v budoucnu budeme mít možnost se seznámit i s další literární tvorbou pana Němečka nad rámec jeho (byť také skvělé!) nakladatelské činnosti.

7 25.05.2022

Jako devadesátkové dítě jsem kauzy probírané v této knize tehdy vnímala jen velice okrajově a bylo tak rozhodně poučné přečíst si shrnutí a rozbor politické situace v dané době. Vzhledem k všeobecnému marasmu, který na politické scéně vládl už tehdy, teď o trochu lépe chápu ultimátní znechucení části starší generace nad českou politickou scénou. Hrozné je, že některé negativní aspekty v knize probírané se prostě ani trochu nezlepšily - občas jsem si regulérně musela zkontrolovat, že kniha opravdu byla vydána už před 15 lety. Je smutné, že jsme se od té doby neposunuli k ničemu lepšímu - negativní nabubřelé zvyklosti zůstaly a k tomu se ještě prohloubila vulgarizace a prolhanost celé politické scény. A nejhorší na tom je, že některým lidem to opravdu asi ani nevadí nebo je jim to úplně jedno. Smutné.

7 20.09.2021

Úplně chápu, co většinu lidí na téhle knize vytáčí, protože mě to postupem času začalo prudit také. Zkrátka člověk po prvním dílu přichází s určitým očekáváním, ale Metro 2034 je diametrálně jinde. Já bych se přes to přehnané filozofování a ultrapomalé tempo i přenesla (nakonec Hunter i Homér mě vcelku bavili) a dějová linka s nákazou byla hodně zajímavá, ale úplně to pro mě potápěla Sašenka a její "romantický" vedlejší děj - zoufale zdlouhavý, místy naivní a hlavně značně nudný - který jen nafukoval rozsah, ale hodnotu pro mě měl nevalnou a často mě neskutečně iritoval. No nic, Metro 2035 je prý zase lepší, tak nezbývá, než doufat.

7 13.06.2021

Vzhledem k rozporuplným hodnocením jsem k Anihilaci přistupovala poněkud opatrněji, ale ve výsledku se mi kniha líbila docela dost. I přes někdy prazvláštní jednání hrdinek mě příběh dokázal dostatečně zaujmout a atmosféra "HPL meets Piknik u cesty" pro mě fungovala velmi dobře, což z mého pohledu převálcovalo některé možné nelogičnosti. Paradoxně musím říci, že děj v knize na mě působil velmi smysluplně a strukturovaně ve srovnání s filmovou adaptací, která i přes svůj působivý vizuál ve vyprávění naprosto selhala. Vnitřní pochody postav se holt na plátno převádí hůře no. Takže já jsem spokojená a nejspíše se pustím i do dalších dílů, protože Oblast X rozhodně vzbudila mou zvědavost a já se od VanderMeera velmi ráda dozvím více.

7 03.04.2021

Kdybych měla tuto knihu popsat jediným slovem, pak by to byla "deziluze". Myslím, že toto slovo dobře vystihuje, co zažívaly postavy románu, jakož i já jako čtenář tohoto díla. O Mawerových vypravěčských schopnostech mám věru vysoké mínění, a proto mě zde čekalo obrovské zklamání. Je až s podivem, jak byl příběh zasazený do tak atraktivních kulis, i přes zásadní dějinné zvraty, prázdný. Jednotlivé postavy byly povětšinou velmi necharismatické, v některých případech až nudné, a bylo poměrně těžké se s nimi sžít a prožívat jejich osudy. A když vám postavy nepřirostou k srdci (ať už v dobrém či ve zlém světle), to pak je sakra těžké ve čtenáři vzbudit zájem a emoce. Invaze neinvaze.

7 23.11.2020

Pochopila jsem vše - to nemohu říci. Pro plné pochopení si tuto knihu budu muset asi ještě několikrát švihnout, nicméně faktor subjektivního pocitu intelektuálního obohacení dosahuje 10/10.

7 08.11.2020

Ach jo, Jaroslave. Tak u této knihy jsme se úplně nepotkali a nenaladili se na tu správnou tschechisch-deutsche Welle jako obvykle. Asi málo pružím.

7 02.06.2020

Velmi povedený výbor povídek, kterému na kráse trochu ubírá (sic asi ne přímo vinou autora) skutečnost, že při čtení máte pocit, že už jste něco takového někde četli. Smithův styl je velmi podobný jeho souputníkům z časopisu Weird Tales a co naplat, H. P. Lovecraft a Robert E. Howard jsou chtě nechtě v našich luzích a hájích podstatně známější, než C. A. Smith. Občas mi Smithovy povídky připomněly dokonce i Arthura Machena. Nicméně dovedu si představit, že kdybych žádného z výše jmenovaných dříve nečetla, mohla bych být ze Smithových povídek docela nadšená - absolutní top za mě představovaly povídky Semeno z hrobky, Genius loci a Čarodějův návrat (zde v přiznané návaznosti na H.P.L.). Celkové solidních 80%, prosím pěkně.

7 02.06.2020

Začínám mít dojem, že Temná věž je návykovější než ďáblova tráva. Zdá se to téměř nemožné, ale King opět posunul laťku o další stupeň výše. Rolanda a jeho souputníky z našeho světa znovu potkáváme několik měsíců poté, co jsme je v předchozím dílu opustili. Charaktery postav a vztahy mezi nimi se v mezidobí utvářely a upevňovaly a tento proces nadále trvá i v průběhu Pustin. Do děje se nám vrací i staronová postava Jakea a Rolandův ka-tet tímto postupně nabývá finální podoby (zejména poté, co se objeví i Ochu). Vedle Kingem zatím načrtnutých žánrů přichází v Pustinách řada i na regulérní postapo, jehož krajina vyvolává jen další otázky, po jejichž vysvětlení srdce čtenářovo lační. A Temná věž je blíž a blíž.

Musím podotknout, že když jsem se dostala k závěru, byla jsem vážně ráda, že celá série už vyšla a já mohu hned hmátnout po dalším dílu. Jinak by si mé rozčarování nezadalo s rozčarováním z čekání na další díl Písně ledu a ohně :D

7 29.05.2018

Můj vůbec nejoblíbenější díl HP, který dokonale kombinuje kouzelná dobrodružství z předchozích dílů a předzvěst potemnění příběhu v dílech následujících. Nadto je kniha tak našlapaná akcí, že nenechá ani na moment vydechnout a udržuje v napětí od prvních stránek až do poslední věty, a při tom všem ještě stíhá představit spoustu nových aspektů kouzelnického světa - namátkou mistrovství světa ve famfrpálu, další čarodějné školy, turnaj tří kouzelnických škol, kletby, které se nepromíjejí, přenášedla i myslánku... A na závěr, jako třešnička na dortu, dramatické vzkříšení a souboj, jež představují neodvratný předěl směrem k temnějším časům v dalších pokračováních. Za mě jednoznačně nejlepší díl celé série.

7 29.05.2018

Jeden z mých nejoblíbenějších dílů ze série, který za nějakých těch 15 let uběhlých od doby, kdy jsem jej naposledy četla jako dítě, neztratil nic ze své působivosti. Opět temnější než předchozí díly, ale je krásně vidět, že příběh může pohodlně fungovat i bez přímé účasti hlavního (vy-víte-jakého) antagonisty. Poprvé se zde objevují nějaká pořádná kouzelná stvoření (mozkomoři včetně) a konečně též moji dva osobní favoriti Sirius Black a Remus Lupin. Skvělé, prostě skvělé.

7 13.03.2018

King je opravdu Pan Spisovatel a zde to dokazuje dokonalým zvládnutím pro něj ne tolik typického žánru. Zpočátku mi sice poměrně vadilo vyprávění v přítomném čase, ale po několika desítkách stran jsem si zvykla a už to nevnímala. Ač osobně nejsem příliš velkým příznivcem detektivek, tak musím říci, že Pan Mercedes mě dokázal skvěle vtáhnout do děje a udržovat v napětí až do samého konce. Takže za mě spokojenost.

7 13.03.2018

Pokud vám vstávají vlasy hrůzou při pohledu na volební průzkumy a výsledky voleb a marně si lámete hlavu nad tím, jak je možné, že lidé hází své hlasy zrovna určitým politickým stranám, tato kniha vám dá ekonomicky orientované vysvětlení, které asi nikoho nezaskočí, ale obsahuje hezky čtivé argumenty, proč se lidé při volbách chovají tak iracionálně. Kámen úrazu je v naprostém nepochopení ekonomických principů ze strany běžných voličů, kteří úpěnlivě lpí na svých dogmatech v podobě předsudků proti trhu, vůči cizincům, posedlosti zaměstnaností a celkovému sklonu k pesimismu, které se promítají do požadavků voličů na mocichtivé politiky, kteří v zájmu svého osobního prospěchu v podobě (znovu)zvolení jdou voličům v největší možné míře na ruku, a to bez ohledu na to, jaké jejich jednání bude mít následky z dlouhodobého hlediska, čímž ve výsledku škodí celé společnosti. Caplanova kniha je napsána čtivě a záživně i pro ty, kteří ekonomii a politologii normálně moc neholdují, a snaží se voliče povzbudit k tomu, aby se rozhodovali racionálněji a zodpovědněji. Problém je v tom, že zrovna ti, kdo by racionálnější přístup potřebovali, si tuto publikaci asi nikdy nepřečtou.

7 26.07.2017