medlovice
komentáře u knih
Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení
Martin Moravec
To je takový český Dominik Dán tetelila jsem se blahem od začátku a přirovnávala případy . Mareš má také osobní kontakty s vrahy, lupiči, únosci a jinou vybranou společností .
Zase mám ten poct, že sedím s nimi u stolečku v kavárně, že já jsem ten třetí co jen sedí a poslouchá , chci položit otázku , mám ji na jazyku ale Moravec už se ptá , na tu samou věc, máme stejné myšlenkové pochody, zvídavost a chceme odpovědi, na věci co všechny zajímají.
Natálce, která mě tyto knihy půjčila jsem s nadějí v hlase řekla, jestli ví, že se chystá šestý díl a ona drahoušek nadšeně pohlédla na mě a řekla, že už ví co chce k vánocům. Tak dík.
Když se zvěrolékař ožení
James Herriot (p)
Opakování je matkou moudrosti a u Herriota mi nevadí, že jsem některé jeho příběhy už četla v jiné knize, i tak potěší. Když se Heriot oženil se svou milovanou a milou Helenou , čekala jsem více příhod ze soukromí, ale manželství se vzpomíná jen okrajově a já jsem moc ráda, že si můj oblíbený veterinář vzal tak chápavou a příjemnou ženu, která po něm nechce aby seděl doma a věnoval se jí , ale je mu ve všem nápomocna a on se pak může věnovat svému poslání a zachranovat životy zvířat v době , kdy nebylo takové vybavení jak je dnes.Milé i smutné příhody a trochu i pocta ženě veterináře . Herriot měl štestí .Ne jak můj oblíbený detektiv Richard Krauz, který si vzal úplnou xantypu.
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Pro tyto knihy jsem si utíkala v devět v noci v pyžamu a papučích k Natalii , která si doběhla pro Hecla a prozradila, že má i dvě další. Spokojeně jsem si pak četla ještě dlouho do noci v posteli a musím myslet na to, že se pořád ocenují talenty a Muží roku , ale tohle je opravdu borec a skromný člověk, někdo , kdo miluje svou práci a já mu moc fandím-.
Cejch
Zdeněk Šmíd
Nejlepší kniha , teda jedna z nejlepších . co jsem četla. Má to kouzlo přírody, lásku k rodné hroudě, radost i strach , všechny emoci a má to spád. Jednu jsem si koupila a jednu našla v knihobudce. Nebudu číst obě naráz ale ráda si přečtu znovu, až bude ta hora knih na přečtení malá- doporučuji pro lidí co rádi čtou a vzdělávají se.
Bílé Karpaty a Javorníky
Ivo Paulík
Věděla jsem, že 14 té tíma Čtenářské výzvy 2024 mi dá zabrat, že bude smutnou výčitkou toho, že na dovolené jsem byla tak před patnácti lety. Tenkrát jsme na motorce projeli Ameriku, jižní Dakotu ,Wyoming. Coloredo , byla jsem v Michigenu , Ilinois. Ale ted , protože máme hospodářství a zvířata chtějí péči pořád jsem hledala knihu i z chléva, pole, kurníku ale zašla jsem i tak zoufale jako do prdéle, protože spousta čtenářů bude dávat exotiku , pak mě napadlo Nikdykde ale tam jsem taky nebyla a pak jsem objevila tuto knihu , sice nejsem pumpička a spoustu těchto míst jsem poznala, protože jsem tam byla pracovně, ale to jsou místa, které znám, kde jsem byla a dovolená je i jeden den , ne? A někdo žije prací. Knížka poučná a bohatá na fotky a rady, ale nedokážu si představit , že nejaký cyklista si tuto knihu bere sebou do batohu a jede vysloveně podle ní, jinak paráda, hodně poučná kniha.
Malý člověk s velkým srdcem
Vlasta Javořická
Už dlouho jsem nečetla knihu od Javořické a tato je trochu jiná , není tak mravokárná. Děj ubíhá , protože se pořád něco děje, Ludka je drzá, zamilovaná, neposlušná, stejně jako současné holky , touží po chlapovi, ale brání svůj věneček zelený. Jiřík je pracovitý , ale nezajímavý. Ale poznat takového , to je zázrak. Ke krátkému příběhu je připojena povídka z doby po druhé světové , o mladém doktorovi ,kterého mají v merku svobodné dívky a ženy -a on si vybere tu, která má charakter-
Muzikantská Liduška
Vítězslav Hálek
Našla jsem ji v knihovničce rodičů, zajímavě ilustrované vydání z roku 1942. Živě popsaná událost snatku z rozumu se čte s úsměvem i když je to příběh bolestně smutný . Dobře vykreslené postavy lidí a pocity dívky , která milovala muže, který zbaběle odešel.
Můj (téměř) dokonalý život
Sophie Kinsella (p)
Krásná obálka. Prostě bych se nemusela rozhodovat, jestli chci žít tady, kde suchá tráva lechtá lýtka a pokřik ptáků mě ráno budí nebo žít v Londýně kde všechno studí.
Madona z hor
Elise Valmorbida
Je tohle magický realismus nebo náboženský fanatismus ? Maria byla vychována ve stylu modli se , pracuj a poslouchej. Vdát se a rodit děti byla nejvyšší meta , jako v pohádce vzali se a žili spolu , dokud nezazvonil zvonec. Ale čím vším si tihle lidé prošli , ten příběh je silný a poutavý . Nechtěla bych ho prožít a jsem vděčná, že máme co jíst , protože bych si neuměla poradit . Jen škoda že příběh končí tak otevřene na prahu nového světa, nového života mě zajímá co bude dál . Krásná obálka.
Jako sběratelka panenek musím poznamenat, že ona panenka, která se mihne rukama Bruny , Lenci doll je sběrateli velmi ocenována a má cenu možná i dvanáct tisíc korun . I kdyby měla jen jednu botičku.
Zulejka otevírá oči
Guzel Jachina
Možná, že Zulejka neuměla číst, protože se místo písmen učila dorovnávat dech. Naučila se přežít a měla pro koho žít. Těch pár let , co s ní čtenář prožije je velmi hluboký zážitek , zůstane dlouho pod kůží , nepustí z hlavy ty pocity co nikdo z nás nechce zažít.
Neděle odpoledne
Viktorie Hanišová
¨Psycho !¨řekla by Deniska z Aristokraktky.
Psycho říkám i já Veronika z Medlovic. Napsané tak, jakoby to vyprávěly tři naprosto odlišné osoby, první je něco jako Forrest Gump. ale ublíženější, druhý, matčina verze je něco jako matka z Carrie a třetí , to ještě nevím, nejsem si jista kdo měl v životě tolik smůly, že ani nedokázal poznat štěstí které měl , ale zahodil ho pro pšenici , pro pochybnou slávu .
Možná bude v příští Čtenářské výzvě kniha, ve které hraje důležitou roli skřín, nebo se skříní na obale, protože tato kniha si zaslouží víc pozornosti.
Nádherná obálka z které tajemství přímo křičí.
Krv nie je voda
Dominik Dán
Přečetla jsem po druhé, už moji vlastní knihu , pěkně pomalu a pečlivě , ten konec, to vyřešení , propletence jak to sebe vše zapadalo i se staršími případy, je to geniální. Můj mozek si pěkně povzpomínal kdo je kdo a kam patří, starší nevyřešená vražda, muž, který dlouho čekal na svůj čas, muž s neobyčejně modrýma očima a nezvykle blondatou kšticí , to je nejlepší konec nejen z dánovek, ale ze všech detektivek, co jsem kdy četla.
Mucholapka
Dominik Dán
Být nemocná přes svátky vánoční má i svoje výhody. Mucholapku jsem začala číst na Silvestra a dnes dokončila. Přečetla jsem si ji podruhé a užila si to. Mám spoustu nových knih , výborných dánovek , Daniel Gris, to je stejná úroven a Peter May.
Moje první kniha přečtená roku 2023 s vyhlídkou na komínek dalších dánovek.
Bude to dobrý rok.
Trhlina
Miloslav Topinka
Tak to jsou velmi zajímavé básně. Formou , graficky, fotografiemi . Forma veršů, volnost, vzdušnost, žádné deprese , dobré vibrace. Dobře se to čte.
Než řeknu sbohem
Bret Witter
Proč je to vždycky dobrý , pracovitý člověk , někdo , kdo má proč žít, je milován a miluje , má práci , rodinu, pomáhá , proč takového ta zubatá chytne ? Znám plno lidí, co si zaslouží alespon tu bolest.
Obdivuju lidi, co už klepají na nebeskou bránu a ještě chtějí něco zažít. Já bych to nedokázala, a ani nemám kolem sebe tak oddané lidi. Také bych chtěla třeba plavat s delfíny a už dlouho toužím vidět polární záři.
Ale ještě ne, ještě nechci říct sbohem-.
Slečny
Barbora Baronová
Ani nevím jak jsem se k této rozhlasové hře dostala. Zajímavé osudy, vtáhlo mě to do děje. Nekteré myšlenky jsou velmi hluboké a silné , stejně jako hrdinky. U nás je hodně starých mládenců a nejsou nápadní a ni neštastní. Asi se to bere jinak. Ženská se má vdát a vychovávat děti a starat se o muže- i když není princ na bílém koni. Nemám ráda vypravěčku Medveckou a rušil mě její hlas, docela ráda bych si přečetla knihu.
Žena s červeným zápisníkem
Antoine Laurain
To je tak nádherná , pozitivní a lidská kniha, že v ní chci žít. Prostě jsem toho horkého srpnového dne lehla a četla a snila. Nevěřila jsem, že tuto knihu napsal muž. Je to křehký příběh plný naděje a člověčiny , plný snů a poetiky , přátelské pomoci a solidarity, bez zbytečných vulgarit a dvojsmyslů , nikam se nespěchá , nevraždí , jen hledá .
Jeho banán
Penelope Bloom
Tak jsem to také udělala, prostě jsem to musela zkusit. Vzala jsem banán, pěkně žlutý a správně zahnutý a napsala na něj Bruce, pak jsem ho oloupala a snědla. A byl to dobrý banán , chutnal s příchutí hříchu. No a kniha , bavila jsem se , má to vtip a jiskru.
Ocenuji, že hlavní hrdina. krasavec a milionář se nejmenuje Jack, Jake , Nick nebo Michael jak u těchto sladáku časté. Bruce zní chlapsky. Bruce Dickinson.
Když jsme ještě věřily na mořské víly
Barbara O'Neal (p)
Miluju mořské panny, věřím v ně a sbírám cokoliv s nima.
Tuto knížku doporučuju těm, kde mají rádi dlouhé , obsáhlé čtení, nikam nespěchají a rádi se hrabou ve starých křivdách a vzpomínkách. Ale vzpomínky jsou tyrani, vracejí se a mučí nás. Jojo, jak řekl Forrest Gump, nebo jeho máma, člověk má někdy málo kamenů..
Nádherná obálka.
Mačacia stopa
Dominik Dán
Zase mě kocour vzbudit tím, že skočil na čističku vzduchu. Nemůžu mu nadávat , jmenuje se Ríša a spíme spolu v objetí, Kuky spí klidně dál. Cestou do koupelny zakopnu o tlustého Vánu a málem spadnu. To vzbudí modrookou Lauru -Moje Kočičí stopa je taky plná dobrodružství a napětí .