Menagerie komentáře u knih
Klasika, kterou jsem si touzila precist. Ac mam fantazii docela bohatou, k uplnemu dojmu jsem musela shlednout 2 filmove adaptace. Za me klasika klasik.
Kniha mne docela zklamala. Těžko jsem se jí prokousávala, pokud byla nějaká část "strhující" - byl to její závěr. Všechny předchozí knihy mě pohltily, u této jsem trochu trpěla.
Měl by si ji přečíst každý, zvlášť v dnešní době. Je těžko pochopitelné, jak může něco takového stále existovat...
Skvělá knížka, cesta do duše dívky, skvělé popisové pasáže, i po delší době si vzpomenu na konkrétní části z knihy...
Skvělá, skvělý příběh, postavy, popisy, vtip, Anglie... není potřeba dodávat víc...
Četla jsem už před lety, myslím že na gymplu. Čapkovy cestopisy se mi vždy líbily, všechny. Nyní jsem je četla, protože jsme navštívili Skotsko a chystáme se do Londýna. Mám moc ráda Čapkovy kresbičky, vlastně se k němu dnes mnoho lidí vrací a je to dobře :-).
Trošku mě mrzelo, že se poutník nezdržel déle v Jeruzalémě, ale asi bylo účelem opravdu jen putování. Jinak super knížka, vtipná, čte se parádně.
Zpočátku mi kniha přišla moc "z jiného světa", protože v ní jde o cestovaání do minulosti a do budoucnosti. Začetla jsem se ale a musím napsat, že ve mně zanechala něco, co lze těžko popsat, byla dojemná, byla v ní spousta skvěle popsaných pasáží. Každý ze čtyř příběhů je možné číst zvlášť, proto autor opakuje děje z předchozích... Rozhodně doporučuji, stojí za to.
Láska na první přečtení. Síla lásky, nekonečné, věčné až do smrti...
Za mě velmi zdařilé pokračování, "cestování" časem bych, vlastně celou hru, ráda viděla na vlastní oči, škoda jen, že ne v původním obsazením. Myslím, že knihu ocená každý "potterhead", který přemýšlí, co by bylo, kdyby...
Krásný, tragický, děsivý příběh. Čte se jedním dechem, dovoluji si říct, že je bravurně napsaný, všechno pečlivě popsáno. Vybrala jsem si jej do Čtenářské výzvy a musím říct, že jsem strašně moc ráda, že mě k ní dovedla :-).
Murakamiho povídky mám hrozně ráda, proto jsem si knížku předobjednala, abych si ji mohla co nejdříve přečíst. Je skvělá, dobře e čte, téměř jedním dechem. Poskytuje to, co od Murakamiho očekáváte - nevím, jak lépe ji charakterizovat.
Knihu jsem si užila po shlédnutí filmu, který byl taky úžasný!
Přečetla jsem proto, že je to prostě "klasika". Upřímně, jsem ráda, že jsem se do ní pustila, ale moc mne neoslovila.
Knihu jsem s přestávkami četla asi půl roku (!). První polovina byla celkem čtivá, druhou jsem se prokousávala nejdéle. Závěr knihy mi přišel dějově úplně mimo, bylo tam nacpán "milostný" příběh a rozhovory, kde se autorka snažila celou kniho "dohnat" intelektuálně.
Jediné, co mi přišlo zajímavé, byly dlouhé - celoodstavcové věty. Ale celkově na 20letou autorku to ušlo.
Pohyblivý svátek jsem si chtěla přečíst už od shlédnutí filmu Město andělů. Výzva mi pomohla četbu zrealizovat. Byla jsem ráda, když jsem zjistila, že byly její části napsány v Paříži, její atmosféru zbožňuju a ráda si ji připomínám. Po několika kapitolách jsem se ale "zadrhla", řekněme, že druhá třetina knihy pro mne byla velmi nudná, nešlo se mi jí prokousat, na chvíli jsem ji odložila. Pak jsem se zase začetla, ale to jen díky popisu F. Scotta Fitzgeralda a výletu na jih Francie a Hemingwayovu pobytu v Alpách. Paradoxně tedy není kniha jen o Paříži, ale za mě nejlepší část probíhá jinde.
Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, řekla bych ale, že jde poznat, že jde o jeho ranou tvorbu. Myslím, že stačí jednou za život :-).
Knihu jsem si chtěla přečíst, jak vyšla. Dostala jsem se k ni až teď a lituji, že jsem ji nečetla dříve. Je skvělá. Pomohla mi pochopit, proč se jak chovám a že za vše může alkoholismus mého otce. Poskytuje i rady, jak z toho bludného kruhu vlastností vystoupit, jak na sobě pracovat. To asi zabere hodně času. Jsou zde taky rady, jak přistupovat k vlastním dětem, aby našimi vlastnostmi nebyly ovlivněny, nebo alespoň co nejméně. Doporučuji všem, kdo měli v dětství podobný problém.
Co napsat k Topolovi... slovní průjem, některé obraty ale moc pěkné, celkově se mi četla těžko, stačily dvě básně a pak jsem si musela dát pauzu. Jsem ráda, že jsem ji četla, ale asi stačilo.
Skvělá knížka, nedovedu ji zařadit žánrově. Naučná beletrie? Naturalistický zápisník? Četla jsem ji jedním dechem, překvapily mne natualistické popisy úkonů veterináře a jsem za ně vděčná, protože mi tuto - mou vysněnou profesi - přiblížily. Autorka je vtipná a na to, že je to jejíá prvotina musím říct, že má pěkný jazyk a talent na popis. Její osobní život běží na pozadí jen tak lehce, což je taky fajn. Ještě jednou - obdivuji ty popisy, díky kterým si vše představíte.
Knihu jsem si chtěla už dlouho přečíst, na gymplu na ni nedošlo. Kladně hodnotím dopisovou strukturu, čímž byla novátorská, květnaté popisy - hlavně přírody. Osobně mě Werther hrozně rozčiloval, asi nejsem dostatečný typ romantického hrdiny, i když chápu, že v tehdejší době to mohl obýt zcela běžné. Závěr byl naopak zcela věcný, snad proto, že jsem opustili dopisy a přešli k "prosému" popisu děje.
Doslov byl velmi přínosný.
Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, ale vracet se k ní asi nebudu.