Metroušek komentáře u knih

Oba autory mám rád, zejména když píší společně, ale tohle se jim opravdu nepovedlo. Jejich doména je jinde.

1 03.03.2020

Vskutku moudrá a záslužná kniha o duchovním vývoji, kterou bych doporučil všem pokročilejším adeptům královské cesty. Osvícení asi kyne málokomu z nás, ale na střední a vyšší stupeň cesty se při přiměřené dávce vytrvalosti, pokory a vhodně zvolené metodě dostane leckdo, zejména v tom "všedním", nemystickém smyslu, o jakém pojednává tato kniha. Je to kniha otevřená, poctivá a potřebná, nevyhýbající se problematickým jevům, plná zpovědí a příběhů lidí, příhodných citátů i dobrého výkladu tématiky. Dalším plusem je, že čerpá ze zkušeností adeptů a mistrů různých směrů, zejména pak buddhismu, zenového buddhismu a křesťanství. "Mystikové, učitelé a odborníci nám říkají, že se musíme probudit k posvátnosti v proudu obyčejných věcí. Jak tvrdí Thomas Merton, "život je takhle prostý: žijeme ve světě, který je zcela průhledný a skrze něj po celou dobu září Bůh. A to není jen půvabný příběh či pověst - to je pravda."" Asi tak.

2 28.02.2020

Protizánětlivá strava je chutná, rozmanitá a zdravá, a považuji ji za jednu z úplně nejlepších možností, jak bychom se měli stravovat. Knížka si udržuje Frejův vysoký standard, a ačkoli nejsem příznivcem kombinace s recepty, které mám raději jako samostatnou kuchařku, respektuji, že to může být pro mnohé čtenáře výhodou. Z vlastní zkušenosti vím, že zkombinovat Frejovy zásady s Kuchařkou ze Svatojánu znamená móc chutnou a zdravou baštu. Nic lepšího vám opravdu nemůžu doporučit.

2 24.02.2020

Další zásadní, přelomová kniha autorky, která vychází v češtině, a jejíž Pole by si měl povinně přečíst každý "sisyfák". Nenechejte se zmást chybným zařazením knihy pod "astrologii" a "okultismus", je to prostě další kniha, která se snaží rozšířit hranice vědy až tam, kde začíná mysticismus, posvátno a zázraky. Autorka popisuje své pokusy s menšími i velikými skupinami lidí, zaměřených na nějaký prospěšný úmysl (od posílení růstu semínek až po uzdravování lidí, snižování kriminality a prosazování míru v nějaké zemi). Šokující, velmi pozitivní výsledky (včetně okamžitých vyléčení různých onemocnění) ukazují, jakou moc může mít člověk jako pozorovatel / účastník / spolutvůrce existence, pokud se spojí společným, prospěšným záměrem s dalšími lidmi. Hodně zajímavá je pozitivní zpětná vazba, kdy se třeba zdraví nebo duševní rovnováha zlepšily nejen příjemcům záměru, ale i účastníkům skupiny, což můžeme brát tak, že platí "co vysíláš, to se ti také vrátí". Doporučuji k přečtení jak příznivcům New Age, tak tradičních náboženství, a samozřejmě všem nemocným a jejich blízkým. Bylo by přínosné, kdyby takové skupinky u nás působily, třeba po křesťanské bohoslužbě by k tomu byl ideální čas. Dovedu si představit také skupinky jogínů, nebo třeba seniorů v pečovatelských domech. V knize je i návod, jak ve skupině pracovat, aby byla práce skupiny efektivní, a aby zázračná síla, kterou si většinu života zbytečně neseme v nitru, dostala příležitost působit. Pomáhat online třem nemocným týdně a zakusit synergii záměru statisíců lidí současně je možno na www.lynnemctaggart.com (Intention of the Week). Stačí se jednoduše zaregistrovat, a bude vám chodit email s odkazem. Není třeba umět anglicky, stačí půl hodiny přát těm lidem zdraví v neděli v 18 / 19 hodin našeho letního / zimního času. (Podobnou skupinku kdysi udělali v jednom kostele v Liberci. Jedna z věřících těžce onemocněla, ležela na operačním sále, a její život vyhasínal. Její manžel shromáždil komunitu, šli do kostela, modlili se za její uzdravení a zpívali. Po nějaké době volal lékař manželovi, že životní funkce na přístrojích najednou začaly rychle naskakovat, a že si to nedovede vysvětlit. Paní přežila, a uzdravila se. Jedno z rozumných vysvětlení najdeme v této knize.) PS: Posuďte sami, dosud jenom dvě hodnocení a jenom čtyřikrát v přečtených knížkách. Nepřipadají vám lidi aspoň trochu jako blázni?!

5 21.02.2020

Nějak se to "proroctví" odmítá plnit... A čím víc to vypadá jako podvod.

20.02.2020

Na duchovní cestě člověk nalezne spoustu odboček, slepých cest a labyrintů, a také spoustu podvodníků, kteří z různých, většinou zištných, důvodů hledači "pomáhají" na cestě vzhůru. Jeden se pak nestačí divit, čemu všemu jsou lidé schopni věřit, a za co jsou ochotni vydat těžké peníze (jako třeba cca sto tisíc Kč za pobyt v ášramu). Za jednu z průkopnic této pokroucené spirituality, která bohužel dodnes vzkvétá, pokládám Madame Blavatskou.

Bludného balvanu se mladé, ambiciózní nutriční terapeutky skutečně obávat nemusejí. Hlásají bezpečný učebnicový mainstream, a jde o ukázku toho, co se dnes učí na jistě dobře prolobbované vysoké škole, a co je tudíž dnes - avšak nikoli pozítří - považováno za vzorovou, "vědecky podloženou" výživu. Jako dlouholetý vegetarián si sice myslím ohledně potřebnosti a nezávadnosti masa, mléka a mléčných výrobků, doporučeném množství proteinů, vápníku a dalších nutrientů své, ale možná - na rozdíl od nutričních premiantek - skutečně podléhám hoaxům a nevhodným dietám, které v knize dobře popisují. Jenže kdo ví. Třeba je právě ta jejich osvícená tzv. moderní vědecká výživa jedním velkým hoaxem, a její následování vede k ničení životního prostředí a k masovému chovu, utrpení a vybíjení zvířat. Dost dobře si neumím představit, že se již brzy osm miliard lidí bude těmito "racionálními" a "bezpečnými" doporučeními svědomitě, zarytě a bezohledně řídit. Když si to totiž začnu představovat, jímá mě hrůza. Ale rozhodnutí a odpovědnost je na každém z nás. Mladé, sebevědomé, ale již dnes patřičně konzervativní autorky si svými doporučeními vzaly část viny na svá bedra, a ještě je podle mne čekají mnohá prozření, pokud na sobě budou ochotny nadále pracovat a trochu si rozšířit obzory. Na trhu jsou lepší knihy, namátkou Frej, Slimáková nebo Nutriční kompas.

3 20.02.2020

Poctivý, erudovaný sborník textů, který s láskou, pokorou a respektem ukazuje "zázrak, jímž byla stará Indie".

2 18.02.2020

Zcela zbytečná knížka, alespoň pro mě, a jsem tomu rád. Odcizení bylo už popsáno lépe, ačkoli málokdy nechutněji.

3 14.02.2020

Doufal jsem, že to bude opět za pět, ale stejně jsem spokojený, a děkuji Prostoru za další výpravnou, dotaženou knihu. Je osvěžující číst otázky empatického tazatele, i poctivé, syrové, v lecčems jaksi starosvětské odpovědi lidí, kteří netráví svůj čas tam, "kde je to celé ze středu vymknuté, šíleně roztočené", v komfortu, informační mlze (podle výzkumu přijímáme za den tolik informací, jako člověk před sto lety za celý rok) a téměř permanentním soužití s jinými lidmi se všemi klady i zápory jako většina z nás, ale v tichu, které často přináší trochu jiné poznání, jistou moudrost, a v neposlední řadě vertikalitu, o kterou se většina z nás dobrovolně ořezala do té míry, že paradoxně ani trochu nechybí. Je dobré, důležité a povzbuzující vědět, že takoví lidé vedle nás stále žijí, a o čem zrovna oni přemýšlejí. (O čem přemýšlí většina z ostatních, víme většinou o mnoho víc, než bychom vědět chtěli.) A že se takový člověk "ocitá blíž centru nenásilného a přirozeného běhu věcí", kde "v míru všecko plyne a vzájemně se přátelsky stýká". Prostě jako v nebi, jenže jinak.

16 13.12.2019

Po delší době opět rozumná, vyvážená, erudovaná a užitečná kniha o výživě. Autor na to šel šikovně, hledáním jakéhosi těžiště tisíců výzkumů vlivu potravy na zdraví lidí i pokusných zvířat. Myslím si, že se mu to hodně povedlo, vyšla z toho velice slušná a chutná střední cesta, a nejen lidé, kteří mají problémy s nadváhou nebo s cukrovkou, ale třeba i padesátníci a senioři by si knihu měli přečíst. Autor podle mého názoru velmi úspěšně pojednal obtížnou problematiku proteinů a tuků, a pochopitelně také oddychové a jednoznačné téma sacharidů. Těžko bych hledal munici proti jeho argumentaci, a to se mi často nestává. Knihu rozhodně doporučuji, je jednou z nejlepších v tomto oboru na našem trhu! O mnoho lepší než zdejší hodnocení. Chyba není v autorovi.

4 04.12.2019

Žij a nech žít! Takový logický, prospěšný imperativ by měl být v každém z nás, a život by byl o tolik snazší. Po nekonečné sérii jobovek je to první pozitivní zpráva o katolické církvi, pochopitelně ze života pěšáků či spíše pěšaček církve. Od "věrchušky" a středního kléru se moc dobrých zpráv už asi nikdy nedočkáme, neboť i ten historicky tristně řídký pramínek zcela vysychá. Pro mne nejsilnější byla první, dojemná část, popisující nesnadný - a pro většinu české populace dodnes nepochopitelný - život tajných řeholních sester za socialismu. Cítím velké zadostiučinění, že alespoň v jejich případě pravda a láska zvítězily, že se pokřivené narovnalo, a že mohou otevřeně žít, mluvit, oblékat se, a modlit podle svého. A potřebným jedincům a celé společnosti opět pomáhat tak, jak samy uznají za vhodné, a to s pokorou, obětavostí a nezištností. Jak nezvyklé, zastaralé a osvěžující v době, kdy poslední dvě věty platí povětšinou spíše opačně...

6 21.11.2019

Ačkoli neupírám Tolkienovi Jr. jeho zásluhy, jde zde spíše o náčrt, o převyprávění příběhu v pouhém povídkovém formátu, a finální zpracování by zřejmě bylo radikálně jiné. Raději bych viděl Tolkienovy nedodělávky jako franšízu (á la Star Wars nebo Barbar Conan), kde by schopní spisovatelé a fandové v jedné osobě jednotlivé příběhy rozvedli do románové formy. Tolkienova imaginace byla mimořádná, a pokud se jeho dílo završí s odchodem Tolkiena Jr., svět se ošidí o mnoho silných románů. Třeba o kilovou bichli Pád Gondolinu, ilustrovanou Tedem Nasmithem...

3 15.11.2019

To docela bolelo i jenom pročíst; číst se to snad ani nedá, a nikomu, kdo má raději sebe než tuto hyperaktivní manželskou dvojici, bych to ani nedoporučoval. Je to takový užvaněný komentář k rešerším z internetu, který ukazuje, kam to naši dva chrliči v počtu knih (1/rok) a dětí (příhodněji anglicky: "six and counting") dopracovali. Ačkoli mnohé obavy s nimi sdílím, a o mnohá předestřená témata se zajímám (např. současná totalitní Čína je opravdu silný, děsivý, a možná na dlouho aktuální námět), "PikoŠichta Style" je snad ještě šílenější než Gangnam Style. Být klientem Next Finance, byl bych velice znepokojený, a rychle bych vycouval. Takhle se ale můžu jen bezrizikově divit a bavit.

3 14.11.2019

Nádherná, úžasná encyklopedie, všechny čtyři díly. Být tak ještě jednou klukem, někde se zašít, číst si, prohlížet si ty krásné obrázky, oživovat je, a prožívat v nich své sny...

30.10.2019

Druhý přešlap Thomase Harrise. Ekonomové znají termín "náklady obětované příležitosti". Harris v sobě bohužel zatím nenašel sílu pokračovat v tom, co mu jde nejlépe, tedy trýznivě, v potu tváře tesat do kamene znepokojivý příběh Hannibala Lectera. To je jeho poslání, a tam ho chceme vidět tvořit. Jeho prvotina i jeho poslední kniha jsou o dvě třídy horší, a pohříchu zbytečné, poněvadž takto umí psát tisíce autorů. Věčná škoda, protože místo průměrné knížky Cari Mora mohlo vzniknout několik kapitol ze života Hannibala, a já stále věřím, že stárnoucí Harris ještě jeden Lecterův příběh dodá. Protože o Hannibalovi dokáže psát jenom jeden člověk: Thomas Harris.

4 29.10.2019

Tuhle knihu by měl mít každý Pražan ve své domácí knihovničce.

2 22.10.2019

Chladný severský styl kriminálních románů s co možná nejděsivějšími vraždami dneska táhne, ale asi to ukazuje hodně o naší době, o spisovatelích, a o čtenářích. Možná též o vnitřní prázdnotě, kterou je potřeba hned, pořád, okamžitě přehlušit, a co nejčastěji to opakovat. Přednosti prvního dílu se vytratily, a jeho nedostatky se projevily v netušené míře. Uvěřitelnost je strašně důležitá věc, a tady zoufale chybí. Autor se snaží šokovat, ale nemá na to. Chtěl, aby to bylo ujeté (snad lépe anglicky: deranged), ale nemá na to. A může na sebe kupit vražd kolik chce. Nemá na to.

9 22.10.2019

Tato poněkud upovídaná kniha jistě trochu zastarala, ale pro svoji komplexnost rozhodně stojí za přečtení. Autor totiž pojednal nejen obligátní ekonomická a finanční témata, ale také se zevrubně věnoval zadlužení států i rodin, a dokonce i exekucím. Kniha tedy může pomoci jako seznámení s nějakou problematikou z oblasti rodinných financí, a novější data si pak čtenář může najít na internetu. Knize by neškodilo určité zeštíhlení, protože se některé věci zbytečně opakují, a seznámení s historií některých ekonomických jevů, zejména pak v souvislosti se dvěma nejrozšířenějšími světovými náboženstvími, opravdu nebylo nutné.

3 22.10.2019

Blake vytvořil velice silný příběh o hledání svého já a svého místa ve světě, a o vlivu velkých, fatálních změn na život komunit a jednotlivců, a velmi dobře ho pojednal. Je vidět, že do své prvotiny vložil mnoho ze své osobnosti a svých životních zkušeností. Jistá romantizace Komančů - které si jinak není třeba idealizovat - tu není na škodu, ale k prospěchu věci. Jaká to chamtivost, zuřivost, agresivita, nadřazenost a bezohlednost poháněla bílé kolonisty a vojáky na cestě na západ Severní Ameriky! Kniha stojí za opětovné přečtení. Mrzí mě, že se u nás vžil poněkud přiblblý název díla i filmu. (Ten, jenž) "Tančí s vlky" by mi sedlo mnohem víc. Knihu i neméně zdařilý film mám moc rád. Dobře vím, jak je těžké najít a vyjádřit své já, a najít své místo ve světě, kde mnoho z nás jsou na tom stejně jako Sinuhet, Ten jenž je osamělý.

18 17.10.2019