Mibaf komentáře u knih

Pro mě byly v knize nejlepší a nejpoutavější mikro příběhy žákyň dívčí školy v roce 1950, jejich traumata a to, jak je tehdejší společnost nedokázala řešit. To ale bylo všechno - na detektivku totiž měla kniha docela předvídatelný děj a duchařina mě prostě nedokázala vtáhnout...

7 27.09.2019

Až osobní příběhy jednotlivých postav románu, pro mě skutečně naplnily zabarvily a v reálných obrysech ukázaly, co skutečně znamená pojem Železná opona...

Jinak ale taky příběh o tom, že i osobní odvaha a hrdinství má vždycky dvě strany. Ano, hlavní hrdina sice převedl s nasazením vlastního života na druhou stranu hranic lidí kterým hrozila smrt, ale za jeho činy vždy doma platili ti nejobyčejnější, nebo ti, kterým na něm nejvíce záleželo....

Doporučuji k přečtení.

7 01.06.2019

Po přečtení 368 stran knihy, jsem si odnesl přesně to, co říká její anotace: Někteří samotáři jsou vysloveně racionální (zejména obě zpovídané ženy), jiní vyprávějí svůj život trochu jako mýtus. Já bych ještě dodal, že za pochvalu stojí také fotografie Jana Šibíka, ale znovu bych už knihu asi nečetl...

7 23.04.2019

Bláznivé, výstřední a zároveň velmi hořké a smutné čtení...

6 22.07.2020

Vždycky mě potěší, když cizinec, zná a umí zpracovat České reálie. A tento pan spisovatel, to v této knize dokázal naprosto dokonale. Zachytil zde velkou historickou událost, ale i obyčejný život v Československu, v těch nejmenší detailech, ale přitom s nadhledem. Trochu jsem měl pocit, že on sám je jednou z postav tohoto příběhu.
Samozřejmě nečekejte dokument o událostech roku 1968, pořád je to román a některé věci jsou zde přizpůsobené tak, aby byl děj ještě zajímavější, ale pokud tohle odpustíte a necháte se vtáhnout, knížka vás nepustí do samotného konce.

6 19.07.2019

Četl jsem celou noc, nemohl jsem se odtrhnout a když jsem zavřel oči, stejně jsem nemohl spát a zase se ke čtení vrátil. Zastavil mě až ráno zvonící budík.
Jo a asi začnu sestavovat rodokmen :)

6 19.10.2018

Všechny tři povídky mají bezesporu svoji kvalitu, dokážou člověka vtáhnout, postavy příběhů jsou zde dvojího typu: fandíte jim, nebo je nesnášíte. Po každém konci jsem si musel od další povídky dát trochu odstup a nutno říct, že rozhodně bylo vždy nad čím přemýšlet.

Na stranu druhou, v kontextu ostatních knih, které jsem od autorky přečet, mi tyto povídky připadaly, že už trošku recyklují to, co jsem znal z dřívější tvorby a nijak to nerozvíjí. Navíc (logicky) nemohou být povídky tak obsáhlé jako román. Proto jsem se rozhodl jednu hvězdu ve svém hodnocení ubrat. Už teď se ale těším, až paní autorka zase něco napíše.

5 26.04.2023

Moje první knížka od paní Třeštíkové. Dostala se mi do ruky náhodou, protože se rozhodně nepovažuji za autorčinu cílovou skupinu. Ale po přečtení několika desítek stránek téhle vztahové detektivky, se mi podařilo začíst se a poměrně dost rychle dočíst. A i když se stále nepovažuji za její cílovku, tak tohle bylo docela fajn. Něco na té Třeštíkové vážně asi bude :)

5 10.01.2020

Jsem narozen jako porevoluční dítě, které slovo Bony zná jenom z vyprávění. Knihu jsem četl až několik let po tom, kdy jsem viděl její filmovou verzi režiséra Jana Prokopa z roku 1994, kde postavu Michala ztvárňuje Martin Zounar. Knižka je, jak už to tak bývá, daleko rozsáhlejší a více tak pro mě odhalila a nutno říct, že i dost pozměnila můj názor na charakter hlavní postavy, oproti filmovému ztvárnění. Hodnocení 4/5

5 24.09.2018

Po prvních asi čtyřiceti přečtených stránkách jsem knihu na nějaký čas odložil - velmi mě vytáčela arogance a sobeckost hlavního hrdiny a pak taky bezmezná naivita matky, říkal jsem si, že s těmito hrdiny nechci trávit svůj čas.

Pak jsem ale knize dal druhou šanci a pokračoval ve čtení. A musím říct, že zhruba od poloviny se už to četlo skoro na jeden nádech.

4 15.05.2023

Bylo znát, že oba protagonisté knihy jsou přátelé už pěknou řádku let a tak se pan Kosatík nebál být někdy i ostřejší a v některých otázkách, jde s paní Třeštíkovou i do konfrontace. Celkově je to ale moc pěkný rozhovor dvou moudrých lidí, kteří se na život a svět umí podívat do hloubky, ale také se nad něj povznést.

4 30.09.2022

Asi jsem měl příliš velká očekávání. Ano kniha nabízí pár zajímavých myšlenek k zamyšlení, ale vzhledem k tématu by mohla být daleko silnější. Místo toho sklouzla k již několikrát zpracovanému tématu vztahu lékaře/pacienta mimo ordinaci...

4 14.09.2020

Kniha je sice o dětech (a co mě překvapilo tak i pro děti a to už snad prý od deseti let), ale je rozhodně zajímavá spíše pro dospělejšího čtenáře.

Příběhu se nedá upřít originální nápad. Ten se pak rozvíjí do mnoha směrů. V podtextu hlavní dějové linie, tak najdeme narážky na na mnoho otázek současného světa - od sociálních rozdílů, přes ekologii, až po církev a politiku. Někdy to ale připomíná přesně to přísloví, kde myslivec honí mnoho zajíců a občas to způsobí jeho smrt...
I tak ale kniha stojí za přečtení.

4 05.06.2020

Tři povídky, které spojuje to, jak vyřčená, nebo naopak nevyřčená slova, mohou poznamenat mezilidské vztahy. Ale přitom není těžké uvěřit, že se něco podobného právě děje u vašich sousedů, někomu z vašich kamarádů a až se zítra probudíte, může se to stát i vám... Až z toho mrazí.

4 26.03.2019

Příběh je podle mě nejsilnější v detailech, v tom jak se postavy vynoří a zase mizí v anonymitě velkoměsta, jak se jejich osudy míjejí a zároveň protínají... A celému příběhu podle mě sluší i otevřený konec.

4 08.02.2019

Ke knížce jsem se dostal díky čtenářské výzvě 2018 - kniha v jiné knize - v tomto případě byla zmíněna v románu Rybí krev.

Ze začátku jsem si nemohl zvyknout na hlavní postavu, po pár stránkách už mě docela štvalo, jak se ke všem radostem i starostem stavěl kladně a jak se vždy, za všech okolností, zachoval správně a morálně. Pak jsem si ale uvědomil, že to není chyba autora, ale spíš doby, ve které žijeme my teď. Druhá věc která mi docela vadila byl nacionalismus, který především v některých kapitolách přerůstal až v odpor ke všemu nečeskému.

A proč jsem naopak knihu dočetl a dávám ji 4/5? Uchvacovalo mě autorovo líčení přírody, Jihočeské krajiny, selských zvyků a dnes již už dávno zapomenutých tradic, ale třeba i názvy některého náčiní a nářadí z běžného života. To čím si mě ale kniha získala úplně nejvíc, byl vztah dětí k rodičům a rodičů k dětem.

4 11.01.2019

Musím říct, že román Do tmy ve mně rezonoval mnohem víc. Možná, že to bylo tím, že se soustředil na méně postav a tím byl intimnější a také mám pocit, že toho mnohem méně prozrazoval a více toho nechával na čtenáři.

Zároveň ale, Před povodní mělo mnohem více momentů, kdy se děj dostává do velkých obrátek a také častěji gradoval, což je bezpochyby taky velmi impozantní
a ukazuje to na další velmi silnou stránku autorky. Abych ale obě díla od sebe a pro sbe odlišil, dám tentokrát o hvězdičku méně.

3 31.12.2021

Kniha mi byla sympatická především jazykem, který autor používá, přímostí a upřímností toho jak popisuje to, co zrovna prožívá. Od určité chvíle jsem se ale přistihl, že mně více zajímá jak dopadne jeho love storry, než to, co obsahuje jeho deník z Indie. Ale možná je to jenom znamení, že si mám dát od cestopisů chvilku pauzu :)

3 22.09.2021

Letos už moje druhá kniha od paní autorky. A musím říct, že si minimálně udržela, už tak vysoko nasazenou laťku.
Příběh vás nechává v napětí téměř do poslední tečky a to závěrečné prolnutí obou časových rovin je dech beroucí...

3 29.11.2020

Více než samotná zápletka, která ovšem také ve finále překvapila, mě bavily charaktery postav a komické situace do kterých se díky svému jednání dostávaly.
Doporučuji k přečtení.

3 30.09.2020