Mindy komentáře u knih

Mně to přišlo celé strašně přitažené za vlasy. Že Jude dokázala po třech letech utéct svému vězniteli (a přitom ho zabít) - budiž. Ale téměř okamžitý návrat k práci policistky? Když opomenu psychickou stránku, tak co ta fyzická? Ale ona to zvládla, zmiňovány jsou pouze její bílé vlasy. Nedořešena je linka se správcem Willem, proč chodil k ní do bytu? Nebo smrt její matky - byla omylem zastřelena (svým synem!) - nehody se prostě stávají? To jako vážně? A ten uspěchaný, až odfláknutý konec! Čtu tady ty nadšené komentáře a žasnu, za mě tedy průměr.

22 29.05.2024

V 10. století byla skutečně vyslána z Bagdádu do Bulharska družina s poselstvím, které se účastnil i Ahmad Ibn Fadlán. Michael Crichton nám příběh vypráví po svém, tzn. že hodně popustil uzdu své fantazii. Cestou se výprava setkává mimo jiné s Normany, s kterými je Ibn Fadlán donucen podniknout cestu do severských zemí, aby bojovali proti mlžným démonům žijících v jeskyních.
Popravdě mě to moc nebavilo. Tři čtvrtiny knihy je popisována cesta na sever a v závěrečné čtvrtině se bojuje.
Podle knihy je natočen film "Vikingové", který jsem kdysi dávno viděla, a jediné, na co si vzpomínám, je tma, šero a mlha.

22 11.04.2024

Od stránky 60 jsem si začala dělat čárky, kolikrát se naše dvě hrdinky probudily. A bylo to, opravdu, 41x. Hlavně Andy, ta spala skoro pořád, nebo jenom zavřela oči a snila... A potom se probrala. Andy se budila na mnoho způsobů: vyděšeně, zprudka, zčistajasna, zmatená, s pláčem, pomalu, lenivě, ale nejčastěji s leknutím či s trhnutím.
Nemám ráda, když je hlavní postava hloupá. A to Andy tedy byla. Ani závěr mě ničím neohromil, takže za mě NE.

22 03.12.2023

Ocitáme se ve Francii v 1. polovině 17. století na královském dvoře, kde vládne král Jindřich IV. a jeho choť Marie Medicejská. Kniha je zaměřena především na Marii a její život, nejdříve po boku svého nevěrného manžela. Poté, po jeho zavraždění, přichází na scénu a vlády se ujímá nejstarší z jejich šesti dětí, nevýrazný a snadno ovlivnitelný Ludvík XIII. Z dalších postav stojí za zmínku kardinál Richelieu, jemuž Marie pomohla dostat se na výsluní a on se jí za to odvděčí - zradou.

22 27.04.2023

Celkem čtivé sci-fi povídky, které se odehrávají převážně v budoucnosti. Nechybí tedy roboti, cestování časem či osídlování jiných planet. Některé zaujaly více, jiné méně.

22 24.11.2022

Námořník Jakub Störr nám vypráví svůj příběh. Vzpomíná na svůj život v Paříži, Londýně a Americe. Popisuje vztah ke své ženě i k jiným ženám. Celá kniha je jakási zmatená a chaotická. Nijak zvlášť mě nebavila. Taky jsem nepochopila tu vraždu. Prostě někdo někoho zabil (nebudu prozrazovat kdo koho) a - nic? Divné.

22 27.03.2022

Francie, 15. století. Rytíři, krásné panny, trpaslík, tajemný Železný muž, zakázaná láska, čekala jsem dobrodružný akční příběh, ale byla to nuda, nuda. I těch 180 stran bylo moc. Bohužel, nebavilo.

22 29.01.2022

Nevěděla jsem, že se jedná o sci-fi, vyloženě jsem sáhla naslepo, takže kniha pro mě byla překvapení, ale příjemné. Nechybělo napětí a Johnovo rozhodnutí na konci jsem nečekala a líbilo se mi.

22 01.09.2021

Dětská knížka, pro pobavení i k zamyšlení.

22 26.03.2021

Při čtení této knihy jsem se cítila strašně...jak to říct - nedobře. Sklesle a smutně. Taky mi to trvalo, než jsem ji dočetla, protože jsem nikdy nevydržela dlouho. KLDR je určitě krásná země a ačkoliv cestování miluju, nějak mě to tam neláká. Autorka píše velmi poutavě, pořád jsem měla při sobě tablet a různé stavby, památky, ukázku z hromadného cvičení Arirang a mnoho dalšího jsem si hned vyhledala. Doporučuji k přečtení.

22 14.03.2021

Hlavní postava knihy major Dirk Pitt je takový James Bond. Unikne všem nástrahám a útokům na zemi, ve vzduchu i ve vodě. Takže až trochu úsměvné, ale na to, že kniha je z roku 1975, tak není špatná. Děj od půlky slušně graduje a Dirkovi prostě musíte fandit. Taková příjemná oddychovka.

22 26.01.2021

Já toho Čapka prostě žeru. Cokoliv od něho začnu číst, nikdy nejsem zklamaná. Trochu se stydím, že jsem se k jeho tvorbě dostala až nyní, na druhou stranu si jeho díla teď vyloženě vychutnávám.
Tato kniha obsahuje pět divadelních her a je to úžasný výběr - všechny se mi líbily.

22 15.11.2020

Tenoučká, ale moc pěkná knížka. Je psaná formou divadelní hry v próze, takže rychle přečtená. Týká se choulostivého tématu, a tím je mužská sterilita. Zajímavé bylo, jak se děj vždy posunul, postavy zůstaly stejné, ale scéna byla jiná. Líbilo se mi to.

22 05.10.2020

Moje druhá kniha od tohoto autora a opět velká spokojenost. Jeho styl psaní mě prostě baví, četlo se mi to dobře, v postavách se dalo orientovat naprosto bez problémů. Můžu jen doporučit.

22 11.07.2020

Moc pěkná knížka to byla. Dobře se mi četla. Popisuje těžký osud chudých lidí z období před první světovou válkou, kteří neměli moc nadějí na jiný, lepší život. Hezké srovnání s městskou "lepší společností", Emilova maminka je ukázkový příklad.
A název knihy? To je prostě nádhera.

22 11.11.2019

Já nevím, proč toho Miniera pořád čtu. Vlastně vím. Protože mi ho vždycky půjčí kolegyně z práce a mně je líto vrátit jí knihu nepřečtenou. Popravdě - zápletky mě celkem baví, ale to všechno ostatní kolem toho! Servaz je prostě nesmrtelný - 2 měsíce po průstřelu srdce je opět v akci. A hodinu po probuzení z narkózy po náročné operaci pobíhá v ponožkách ve sněhu a střílí po zločincích. To už je opravdu trochu přehnané. Ale marná sláva, pořád mě zajímá, jak to bude dál. Takže snad mi kolegyně půjčí další díl.

22 18.05.2019

Za mě tedy nejslabší díl z celé série. Dovídáme se sice další zajímavé osudy Finových přátel z dětství, ale už to jaksi není ono. Pěkné, čtivé, ale slabší.

22 05.01.2019

Líbilo se mi to. Dobrá volba prostředí, sympatický policajt, příběh není úplně ukončený, tak uvidíme, jak to bude navazovat v dalším díle.

22 30.11.2018

Kniha se mi celkem líbila, dobře se četla (ale vždy jsem se musela malinko přinutit, hlavní hrdinka moc sympatická není). Děj trochu zdlouhavý, překombinovaný, ale konec to napravil.

22 03.11.2018

Pan Brouček není zrovna vzorem chrabrosti a odvahy. Z každé vážnější situace se snaží nějak vykroutit, nejdůležitější je pro něj dobře se najíst a napít (pokud možno pivo), vyspat se (ale v pořádné posteli) a nejlépe si ještě namastit vlastní kapsu. Poslouchala jsem audio namluvené panem Goldflamem, a to byl zážitek. Jinak nevím, jak bych se tou staročeštinou prokousávala.

21 02.11.2024