Mirka2778 komentáře u knih

Detektivní román z doby, kdy příslušníku kriminální služby byl podezřelý každý, kdo vybočoval z řady.
Délka vlasů, hudební vkus či střih sukně, se mohly stát přitěžující okolností.
Pražským kriminalistům nedává spát organizovaná parta zlodějů starožitných zbraní. A ještě se to zamotává díky zrušené kapele Žlutí vikomti, vraždě jednoho závozníka a nevyspalému taxikáři.
Navíc jeden z vyšetřovatelů by měl trénovat na olympijskou kvalifikaci a místo toho kulhá s bolavou achilovkou.

Na zkrácení dlouhé chvíle to stačí.

5 10.12.2018

Procházka Prahou v doprovodu našeho nejlepšího básníka. Nádhera.
Některá místa jsou mi až notoricky známá (Žižkov), jiná jsem prošla jen mnohokrát (Nové a Staré Město, Hradčany) a na další si teprve zajdu.
Vzpomínky a verše Jaroslava Seiferta těm místům dodávají další přidanou hodnotu.
Atmosféra dobových fotografií vyvolává nostalgii, ale i touhu s tehdejšími obdivovateli zazvonit u Seifertových dveří, pozdravit a poděkovat.
Autorovi moc děkuji za výborný nápad.

12 10.12.2018

Tahle knížka je všehochuť. Básničky, povídky, rýmovačky i vzpomínání na Jiřího Šlitra.
Jistě se k ní budu vracet. A už ji BUDU číst napřeskáčku (jak pan Suchý doporučuje).
Je tu mnoho milého, veselého i moudrého.
Moc se mi líbí, jak pan Suchý dokáže velkou myšlenku shrnout do jednoduchý věty.

"Úsměv je svátek obličeje."

"Ach, proč je člověk člověku vlkem a ne Karkulkou?"

5 06.12.2018

Tahle zanegreyovka je z těch slabších. Má všechno, co má mít: pistolníky, zloděje dobytka, krásnou rančerskou dcerku, partu kovbojů. Ale proč jsou tak užvanění? To mě opravdu rušilo, nejdříve si plánují co budou dělat, pak vykládají co dělali Takhle dlouhý proslovy snad do westernu nepatří.
Ovšem popisy krajiny nádhera, jako vždy!

1 04.12.2018

Pokud někdo hledá příklad emancipované ženy, tak doktorka Kalálová je přímo vzor. Vzdělaná, pracovitá, nebojácná průkopnice. Její touha pomáhat i vzdělávat byla nezměrná.
Moc se mi líbilo, jak z knížky vyplývá, že v Bagdádě dvacátých až třicátých let sice vládly přísné muslimské tradice, ale zároveň se nevylučovalo, aby vyznavači jiných náboženství zas ctili ty své.
Autorka nás provází životem odhodlané ženy od příjezdu do Istanbulu, cestou do Bagdádu, zařizováním ordinace i nemocnice.
V Iráku tehdejší doby nebylo snadné být ženou, ale ani cizinkou. Naštěstí díky své odbornosti i pracovitosti často získala pomocnou ruku v ten pravý čas.
Protože je v knize použito i dost dochovaných dopisů, máme možnost poznat život i myšlenky doktorky Kalálové opravdu zblízka.

Rozlučme se, dokud se smějeme!

26 03.12.2018

Hříšní lidé jsou druh odpočinku. Policisté mi sice nijak zvlášť sympatičtí nebyli, ale příběhy zajímavé byly.

1 01.12.2018

Po přečtení cítím nad nimi jen lítost. Všechny postavy jednaly tak, jak musely. Bylo to dáno jejich povahou, vírou, svědomím. Kdyby se kdokoli -Ondřej, Lenora, Armín zachovali jinak, neobstáli by sami před sebou.
Knížka je tak syrová, že věřím v opravdovost takového příběhu.

10 01.12.2018

Když slyším, nebo čtu o opravdových hrdinech, mám dobrý pocit a zároveň naději, že takoví lidé stále jsou.
Na druhou stranu si kladu otázku, jestli bych taky dokázala být v důležitých okamžicích a věcech statečná?
Tento román nám přibližuje nejen titulní postavu, ale i dobu Pražského jara, jeho euforii. Pak obsazení spřátelenými armádami, následné moskevské jednání (vydírání) a počátek normalizace.
Jsem ráda, že jsem si s knihou dala do souvislostí některé skutečnosti, o kterých jsem věděla, ale díky chybějícímu kontextu až tolik nechápala.
Díky tomuto románu si budu pamatovat kdo byl František Kriegel. Taky mě (opravdu! poprvé) napadlo přečíst si dvatisíce slov. A těch hesel a jmen která jsem si pro pochopení vyhledala je mnohem víc.
To hodnotím jako plus. Je to román, který ve mě vzbudil zvědavost a já si ráda vyhledám další informace.

11 29.11.2018

Babbitt je maloměšťák jak vyšitý. Chytne druhou mízu a snaží se vyprostit ze svého stereotypu. Když se mu to téměř podaří, zjišťuje, že mu přecejen v těch zajetých kolejích bylo nejlépe.
Začátek mě namlsal, detailní popis Babbittova rána neměl chybu. Ale pak přišla záplava nudných stran s tu a tam zajímavým odstavcem. Až posledních sto stran jsem dočítala se zaujetím.
Babbitt je dalším důkazem, že americkou "vážnou" literaturu nechápu. V doslovu je Lewis přirovnáván k Poláčkovi a zřejmě se s tím dá souhlasit, ale!
Pro mě je zásadní rozdíl v tom, že zatímco české, Poláčkem popsané i karikované reálie mi jsou známé i blízké, o těch amerických nemám potuchy a tak jsem ocenila jen to, co jsem pochopit dokázala.

5 26.11.2018

Druhý díl byl stejně dobrý, jako první. Dempsey se už v Londýně zabydlel. Makepeaceová si navykla věřit jeho instinktům a předtuchám.
A tak spolu odhalují zločince mezi členy britské aristokracie, nebo se snaží zatknout psychopatického zabijáka. Nádavkem je Dempsey sledován Démonem.
Svou roli jistě hraje nostalgie, proč to nepřiznat, ale oni mě prostě baví!

7 19.11.2018

Protialkoholická léčebna, pro pacienty s protekcí. Do tohoto útočiště se vracejí dobří holubi.
Naším hlavním hrdinou je třicetiletý Miloš Lexa, povoláním topič. Jeho provázíme od nástupu na léčení.
Seznámíme se s pestrým osazenstvem osmilůžkového pokoje i s jejich příběhy.
Netradiční a snad i pokrokové metody jsou dílem pestře složeného personálu. Nespravedlivý, nebo jen přísný ošetřovatel, vedoucí lékař plný pochopení, přitažlivá rehabilitační sestra.
Jen mi není úplně jasné, kdo je tím dobrým holubem? Je to ten, kdo se vrací po další pijácké epizodě sanitkou, nebo ten kdo hledá pomoc dřív než opět podlehne?
Pro mě to sice nebylo příliš atraktivní téma a přesto se mi knížka četla výborně. Jistě se k ní za pár let vrátím.
Doporučuji a poohlédnu se i po dalším autorově díle.

13 19.11.2018

První stránky knížky považuji za jeden z nejlepších románových začátků. Mladí manželé s dítětem dojdou vyhládlí do města a na trhu si dají ovesnou kaši....
V dalších částech jsem měla neodbytný pocit, že sleduji operetu. Tolik omylů, náhod a lží (úmyslných i neúmyslných), které děj víc zamotávají než posouvají.
A přesto je to napsáno skvěle. Život ve venkovském městečku od centra po předměstí od chudiny po radní od práce na poli po sobotní trh.
A poselství celé knihy shrnul Hardy poslední větou:"Štěstí není ničím víc než nahodilou epizodou ve všeobecném dramatu utrpení."
Není to veselá knížka a nekončí třeskutým happy-endem, ale za přečtení rozhodně stojí.

9 16.11.2018

Rupert od rozvodu trochu dospěl (ale né příliš), opustil svět vrcholového sportu. Stal se poslancem, ale to mu nebrání být u všeho zajímavého, co se děje v jeho volebním obvodu.
Do Penscombe se přistěhuje z Londýna hvězda BBC a tak se dostáváme do prostředí televize soukromé. Ta by měla svého diváka bavit, informovat i vzdělávat a ne jen vydělávat peníze.

Některé postavy známe z románu Jezdci a autorka je doplňuje pestrou paletou dalších charakterů i karikatur. Od televizních hvězd přes podnikatele po manželky na plný úvazek.
Jsme tu součástí všeho co do společenského románu patří. Všecko napsáno bez hluchého místa, poeticky, vtipně i výstižně. Má to šmrnc!
Jezdci byli výborní, Rivalové jsou ještě o fous lepší.

4 12.11.2018

Tato knížka byla milým překvapením. Seznámí nás trochu s profesí genealoga, ale hlavně nám přiblíží dobu násilné kolektivizace českého venkova padesátých let.
Jsem přesvědčená, že kdo něco takového nezažil, nemůže dnes ani věřit, že se takové zločiny mohly dít jen pár let po světové válce.
A tak asi nejobdivuhodnější je v knize myšlenka: "Nedonutili mě nenávidět."

Nikdy by neměla být pro cokoli a kohokoli omluvou fráze: "Byla / je taková doba." Doba je taková, jací jsme my.
Přidávám ještě odkaz na knihu, která není románem, a tím pádem tuto dobu ukazuje ještě mnohem děsivěji.
https://www.databazeknih.cz/knihy/vyhnanci-akce-kulak-126452

21 05.11.2018

Halina mě snad nikdy nezklame. Milá, vtipná, lehce ironická. A navíc několik receptů a mnoho fíglů, které zní opravdu zajímavě! Určitě některé vyzkouším. Ano, i o jídle se dá číst, ale raději ne nalačno!

5 05.11.2018

Jedna z mála knížek, kterou si opravdu pamatuji. Ukazuje zrůdnost lidské malosti, .
Akce "K" (kulak) měla zničit vesnický život v jeho po staletí fungující podobě.
Největší a nejbohatší (co se však dodnes tolik nezdůrazňuje: pokrokové, pracovité a vzdělané) sedláky měla tato akce v každé vsi přivést pod hlavičku JZD, které by mělo uvědomělé komunistické vedení.
Autor sebral výpovědi lidí, kterých se nějak akce "K" dotkla. I když slovo dotkla nevystihuje podstatu.

Když se semknou hloupé, závistivé charakterové zrůdy a ze své ubohosti udělají ctnost a měřítko, neumějí nic jiného, než zlikvidovat každého, kdo je jakkoli převyšuje. (Lidskostí, pílí, intelektem, morálkou.)
Co mě ale nejvíc v knize zasáhlo, bylo to jak se akci vykonávající orgány nijak neodchylovaly od šablony dodané svrchu.
Případ od případu, od člověka k člověku, rodinu od rodiny likvidovaly podle totožného scénáře.
Knihu není jednoduché přečíst celou, ale je potřeba si připomínat, čeho je člověk schopen, když se schová za masku vyšších cílů.

10 05.11.2018

Poprvé s Agathou a nic moc. Knížka je sice útlá, přečtená za dva večery, ale...
Vyšetřovatelů je tolik, že se ztrácím. S podezřelými je to o něco lepší. Výpovědi se stále omílají dokola a zločin je provedený tak komplikovaně!
Nad autorkou sice hůl nelámu, ale na další příběh nespěchám.

7 02.11.2018

Nejlepší parkuroví jezdci mají život naplněný dřinou jak ve stáji, tak na kolbišti. Jednou jsou popudliví a sobečtí, nemají čas na sebe, ani na svou rodinu. Příště se stmelí a nás ihned okouzlí.
Na oplátku jsou hvězdami, které obletují novináři a tykají si s mezinárodní smetánkou.
Výborně popsané, přímo prožité. Každá kladná postava má i nějakou tu mouchu a ta záporná zas předvede sympatické gesto.
Román nám připomíná, že na vrchol ve svém oboru dosáhneme především vlastní pílí. Ukazuje, jak moc je důležité mít někoho na koho se můžete vždycky spolehnout ať jste na dně, nebo na vrcholu.
Děj je napínavý, rychle odsejpá. Čtenář se mezi postavami snadno zabydlí.

6 31.10.2018

Fejeton patří k mým oblíbeným. Zde vybrané texty jsou někdy víc úsměvné, někdy spíš k zamyšlení. Knížečku jsem ráda přečetla.
Pan Lasica je moudrý člověk, kterého si vždy ráda -většinou- poslechnu. Pravda, překlad do češtiny je otřesný.
Poučení zní: slovenské autory číst ve slovenštině. Lepší tu a tam některé slůvko nepochopit, než si zkazit celkový dojem.

8 16.10.2018

Kunhuta Uherská (Haličská), druhá manželka krále železného a zlatého. Byla dcerou sice nepříliš schopného mačevského bána, ale hlavně vnučkou významného uherského panovníka, krále Bély.
Po smutném konci krále Přemysla se ocitla bezmocná mezi poručníkem mladého kralevice Otou Braniborským a vítězem z Moravského pole římským králem Rudolfem.
Královna se usazuje na Opavsku, které jí určil římský král. Tam naráží na nevoli panstva i měšťanů, kteří se cítí vázáni k Mikulášovi, Přemyslovu levobočkovi, který je zatím v uherském zajetí.
Druhý hrdina románu, Záviš z Falkenštejna, jeden z mnoha synů vítkovského rozrodu, se postavil do čela odporu proti Přemyslově královskému rozmachu a tím i přispěl k jeho porážce. I ten se ocitá nedaleko, ve slezském Prúdniku.
Po roce zajetí se i Mikuláš vrací na Opavsko. Pro takovéhle tři osobnosti nemůže být toto území dost velké.
Historické romány mám ráda a také ráda porovnávám různá zpracování "stejných" událostí. Každý autor mimo hlavních postav zdůrazní jiné postavy vedlejší a hned je příběh tak trochu a nebo docela jiný.
Pan Neužil zde popsal dost pravděpodobně počátek nevraživosti mezi Falkenštejnem a Mikulášem. Stejně tak bezmocnost královské vdovy, jejíž manžel zemřel poražen.
Vřele doporučuji a těším se na další autorovu knihu.

4 11.10.2018