misssicccka komentáře u knih
Obdivuhodne, jak dokaze autorka vypravet plynule prostrednictvim peti ruznych lidi a skrz ne vypoustet pomalu a nerusene pribeh hlavni, pritom vas zavede do ciziho prostredi, ktere je vam na konci stejne blizke jako vlastni postel. Jedine skobrtnuti mi prislo to snadne vyreseni kauzy Letty, ale i to se muze stat.
Já jsem se kupodivu nemusela srovnávat s ničím. Neokouzlila mě kniha, okouzlili mě oni dva. Byly chvíle, kdy jsem si je chtěla oba pomazlit, jak byli sví, roztomilí, upřímní, dětinští a zároveň dospělí. A hlavně: fakt se měli rádi. A konec? podle mě to dopadlo, jak mělo a jak si to ten či onen čtenář udělá, takové to má :). A po letech si nebudu moci za boha vzpomenout, jak to vlastně dopadlo. A nejen ti dva "byli prostě boží", Parkova maminka je podle mě největší překvapení a bombarďák v knize :). Vedle jeho otce, samozřejmě...
Nemůžu vlastně přijít na to, proč, ale poprvé z pěti případů Olssena jsem váhala mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami...nakonec jsem to nedokázala, takže za pět
Jen možná...trošku mi asi vadilo, že strašně dlouho trvalo, než se vůbec ty dva břehy - břeh Q a břeh Zolův propojili a taky, že se mohla možná alespoň jedna epizoda s houževnatým černochem vypustit. Nejsem rasista, ale mě prostě přijde až moc, že celá Kodaň stíhá jednoho kluka. Jsem z toho byla tak divoká, že jsem se dnes koukala v metru po lidech, jestli taky někoho nestíhají - najednou mi došlo, že spousta takového zvěrstva se mi děje přímo u zadku a já to nevím.
No a pak mám ještě jednu, ale asi jen velmi osobní námitku a to je, že toho Zolu mohl Jussi nechat jen zmrzačit a pak ho ještě zmáčknout.
chci mít taky jednou takovou prďáckou holčičku (vnímavou, upřímnou, ukecanou a živelnou), která mě bude bavit svými dětskými postřehy a soudy tohoto světa a moji osoby..
na pozadí vyprávění malé holčičky autorka dokázala podat svědectví o absurditách "tamté" doby
Zpočátku jsem měla problém s tím, že Helenka vyrostla a tudíž se ji posunulo myšlení a zároveň způsob vyjadřování jinam...ale po pár stránkách mě tento problém přešel a dostavily se pocity stejné jako u vyprávění té malé živelné Helenky, která má ještě maminku za bohyni....super je to, jak s odstupem kouká na své dětské zážitky, které ač byly v dětství vnímány ne až tak negativně, v dospělosti jsou líčeny jako noční můry a tak to prostě je...
nadšená jsem z toho, jak to tak plyne, i když se často ve vyprávění odskočí jinam, je to pořád srozumitelné a tak to je, je to přirozené, když vyprávíme kamarádkám v hospodě, co se nám včera stalo v práci, také to není logicky vystavěný a strukturovaný příběh...
určitě se k příběhům malé Helenky i větší Heleny jednou vrátím
Již u Šifry mistra Leonarda jsem byla více než rozpačitá, ale toto? no toto.
Nesouhlasím s tím, že pokud hodně lidí hodnotí knihu pozitivně, pak se nemůže jednat o špatnou knihu. Asi zde platí: zhodnotí-li mnoho čtenářů knihu pozitivně a kladně, nemusí se nutně jednat o dobrou knihu. (to samé jako čtenáři deníku Blesk budou asi také tvrdit, jak si početli a dozvěděli se, ale lidé, kteří vědí, řeknou, že je to shit).
Bylo to moje druhé flirtování s Brownem a můžu říci, že poslední. Jsem ráda, že jsem nepodlehla tomuto autorovi a neinvestovala do jeho nesmyslných výplodu ani poplatek za rezervaci v knihovně ve výši CZK 10,-.
A abych nebyla pokrytec, co hodnotí to, co nečetl, dočetla jsem to, ale s utrpením a od třetiny se sebezapřením.
A btw: vzpomeňme české - srač...... seriály - také jsou dosud opěvovány a přitom jsou to jen bláboly nemající nic společného s kvalitou.
Proti gustu žádný dišputát, ale myslím, že rozumní lidé ví, že na světě jsou mnohem smysluplnější díla.
Ztotožňuji se s komentářem uživatele MetalMessiah :)
Z trilogie s advokátkou Tórou je tahle nejlepší (do třetice všeho dobrého). Autorka je mistr zvratu v závěru, když už všichni tušíte, buďte si jisti, že vrah je někdo jiný :). Autorka vám domněnku skvěle vyvrátí v posledních deseti stránkách čtyřistastránkové nadílky :).
Žhavý hrob byl po Posledním rituálu a Mrazivém světle pro mne nejzajímavější.
Chtěla bych být japonkou, abych z toho měla víc, než jsem měla...
Povídky jsou výborné, brilantní, ale určitě by byly lepší mít to východní smýšlení :)
Už kvůli neustálému srovnávání se Stiegem Larssonem, nemůžu dát 5* a to proto, že kniha mě nestrhla stejně jako Milénium, proto, že závěr byl skutečně zrychlený a ve velkém happy endovském stylu a za třetí ne proto, že se dost brzo uteklo od počáteční akce Josefa Ekka a žádná zmínka o tom, jak to s ním dopadlo a co kdyby nám trošku vysvětlil něco o motivu a bláznění samotný na konci vřeštící aktér Marek??? také nic...
jinak čtivé, ale že bych to četla na jeden zátah, to tedy ne :)
pro mě to bylo vlastně dost zklamání, jelikož jsem od toho skutečně čekala více (dle kritik a oslav tohotoho dua)...no...třeba příště
Souhlasím, že The best to není, ale i tak je to nádhera plná genialit. Čím to je, že někdo má naprosto odvést myšlenky někam do neznáma, chytit čtenáře a nepustit ho, dokud se nedostane na poslední stránku. Nejspíše tím, že autor dělá to, co dělat má a jde mu to výborně. Pak už se jen těšíme, kdy nakladatelství oznámí vydání dalšího kousku :).
Mám ráda Murakamiho odpíchnutí se od plně jednoduchého prvku - zde život jedináčka.
Máte-li rádi jednouše plynoucí a výstižné dialogy, tak otevřete a čtěte....Silný příběh jednoho tchána, doporučuji, ale rozhodně nedoporučuji těm (myslím ženy), které měly tu čest být milenkou ženatého muže, rozhodně ne krátkou dobu po rozchodu. Milé dámy, jistě nestojíte o to slyšet obhajobu, proč neodešel od ženy a dětí, že? :) na druhou stranu, pokud podlehnete a stejně to budete číst (doufám, že s časovým odstupem), pak vězte - budiž vašemu bolavému srdci útěchou, že ten neřád trpěl možná déle než vy :) (okolí Vám jistě řeklo - neboj, ono mu to štěstí nepřinese :)).
Rozhodně to není hloupá kniha - podle mě. Mnou přečtena na jeden zátah. Podle mě originálně zvolený způsob vyprávění a časového sledu. Propracované dialogy, které se čtou jedna báseň, rozvíjejí krásně představy o postavách příběhu. Skrytě vážné téma pod slupkou jednoduchého textu. A to mám ráda...nemusíme používat sáhodlouhé věty a mnohosmysly, abychom předali to podstatné, ne?
U mě za 5 :)
ze trilogie se mi líbila právě dvojka nejvíce...dlouho jsem nebyla tak začtená a pohlcená dějem jako právě u vosího hnízda
Tak nejak to neprijemne skakalo a houpalo ze strany na stranu, z postavy na postavu. O zadne z postav jsme se nic extra nedozvedeli, dialogy takove nemastne, neslane.
Ztracela jsem pozornost a chut to docist. Myslim, ze za tyden nebudu vedet, o cem to bylo.
Je to takove nic. Pusobi to tak, ze je to pribeh o nicem, ale ma to neskutecny prersah. Tezko se vyjadruje, jak to autor dela, ze uz me podruhe oslnil jednoduchosti, ktera ma hloubku jak Mariansky prikop.
Na teto knize se mi libilo nejvic to, ze i komous mohl byt obeti a mohl byt hodny clovek.
Zajimavy pribeh. Prvnich tricet stran bylo tedy dost utrpemdi, pak uz ctive a zajhmave.
Film jsem nevidela. Kniha je velmi dobra. Ctiva, svizna. Zajimava. Ale mrzi me, ze je to jen prepis scenare. Skoda, ze uz se do toho autor nepustil sireji i s dalsimi poznatky, ktere pak zminuje v doslovu.
V audioverzi skvele nacteno Jitkou Jezkovou.
Lehke, jednoduche. Jak se pise nize, k poslechu u vareni, venceni, uklizeni, je to znacka ideal.
Odpocinkove, plazove ci chripkove cteni s hlubsimi pasazemi.