Mona-Lisa komentáře u knih

Někdy se vyplatí překonat odpor ke knížkám, které jsou vidět všude, tak jako v tomto případě.
Americká herečka, která si tak může říkat od dětství, díky své matce, ti popisuje své dospívání.
Tahle knížka!
S přibývajícími stránkami je tento vztah tak barvitější a vyhnaný do takových rozměrů, že absolutně chápeš název z přebalu.
Zbožňuju šílené Američany a toto je jejich čirá esence.
Ze začátku je jak ztělesněný americký sitcom. Od názvu k šíleným postavám. Ale vtipné to přestává být ve chvíli, kdy si odmyslíš tu nadsázku a uvědomíš si, že ti autorka servíruje svůj život.
Citové vydírání - to je to, co ti celou dobu běží hlavou. A pro mě bylo fyzické utrpení číst části v knížce, kdy se dcera snaží zavděčit své matce. Jak kdyby odmalička měly prohozené role. Fuj.
Postava matky je tu GENIÁLNĚ hrůzostrašná, přirozené ji nenávidíš a připomíná sedmihlavou saň z pohádky.
Ukázkový toxický vztah.
Navzdory tématu je to odlehčenější čtivo, stravitelnou formou podávané šílené dospívání a hlavně to má asi přínos pro lidi, co zažívají něco podobného.
Ja to ukončím takovým přiznáním, že jsem si to čtení zatraceně užívala s vědomím, že ač mám s mou mámou vztah jakkoliv komplikovaný, v porovnání s tímto, jsme jak Gilmorova děvčata.

5 30.09.2023

Je to plné klišé a nelze se vyhnout slovům prvoplánové, předvídatelné atd.
Ale mně je to fakt jedno v případě, ze je mi sympatická hlavní hrdinka, fandím ji a nedělá extra stupidní rozhodnutí.
První díl této YA fantasy série to splnil. I toto pokračování?
Normálně jo! A musím říct, že se mi to líbilo víc, než první díl! Brexley rozhodně není křehká holčina, ale ani přehnaná superhrdinka.
Trošku ti zvedá koutky ta její schopnost každého chlapa v jejím okolí přivádět k šílenství. A to jak je musí doslova odhánět.
Ale vem to ďas.
Kde by pak byly scény typu- “Pootevřela jsem ústa v tichém vzdechu a honem jsem zase stiskla rty k sobě, aby mi neuniklo i hlasité zasténání.?
Je to tak od 15+ , je to slaďárna, plná magie, války, akce, je to guilty pleasure a neskutečně se těším na pokračovaní.

4 28.09.2023

Víte, jak poznám moc dobrou knížku, u které vím od první stránky, že je na 5 hvězd?
Když jsou bezvadně napsané i epizodní postavy které se jen mihnou. Když si s někým už začneš utvářet pouto a puf - najednou je pryč.
Tahle holka to přesně měla. Miluju ji.
Kolik je v té knížce něhy a zároveň nemilosrdných zvratů. A úzkost, která se na mě přenášela při hledání pravdy vůbec nejde popsat.
Autor si dal práci jak s hloubkou postav, tak s propracovaností celého toho světa. A moc kvituju, že informace uvolňoval v té správně míře. Abych se nevztekala, jak mlží ale zároveň pořád zůstávalo tolik, co člověk neví!
Další věc, která musí být vyzdvižena je samotný děj a posloupnost knížky. Pohltí tě to ať chceš nebo ne. Ty události tu do sebe zapadají jako promazaný, promyšlený mechanismu. A jediný účel je, aby si čtenář řekl, že pro PRAVDU udělá všechno, stejně jako hlavní postava šerifa.

15 28.09.2023

Tento díl mám spojený s kontrasty.
Na jednu stranu euforie z mistrovství světa a dobrodružství okolo Ohnivého poháru. A na té druhé Voldemort a pozvolné rozpínání zla.
Ta scéna na konci, jak Vy-víte-kdo vypočítává, kteří Smrtijedi se objeví a pak jim dává kartáč. Famózní! Nebo to, co se stane při spojení hůlek, scéna s Popletalem nebo rozdávání úkolů Brumbálem.
Mně žádný z těch dílů nepřijde balastový, respektive žádnou ze stránek tam nevidím navíc. Tzn. že moje ideální představa je, aby postupně každému dílu přibývalo 100 stránek, třeba.
Takže tu zbožnuju i hašteření okolo plesu, rozhádání trojice, Ritu Holoubkovou, SPOŽÚS, strach o Siriuse... Protože právě všechny tyto epizodky vytvoří ten pravý kontrast finálním dvěma kapitolám.
Nejvíc tu miluju: hovory se Siriusem, Moodyho, kletby, které se nepromíjejí nebo procesy se Smrtijedy.
A teď honem na můj nejoblíbenější 5.díl, který je nejvíc smáčený od slz, ze všech knížek, co jsem kdy v životě četla.

10 23.09.2023

Ketchum má knížky spíše útlé, ale rázné. Odvážné, plné hnusu, k věci.
A i v tom krátkém textu jsou věty k tesaní do kamene.
Jsou nemilosrdné k lidským charakterům.
Miluju, co jsem od něj dosud četla.
Křižovatky- western plný beznaděje.
Red- msta pejskaře.
Tato knížka je jiná. Víc pudová, víc čistě hororová, míň skrývající mezi řádky. Zkrátka víc explicitní.
Jen 180 stran řádění nakažených žen v NY.
Rozhodně to není pro slabé prudérní povahy.
Já jsem se bavila, trnula jsem hrůzou u scén jak z Walking dead nebo The Last of Us.
Konec, jak on už to umí, byl hoden lidské rasy.
Čtyři hvězdičky dávám jen proto, že jsem nechtěla každé dvě stránky vypisovat něco z textu.

3 23.09.2023

Tato knížka se tak mazlí s jazykem, tak překvapuje v každém odstavci, tak mě utvrzovala v tom, že Poláci jsou na tomto poli hvězdy. Ale!
Krásné myšlenky, stylistická kvalita a historické souvislosti jsou bohužel v mých očích jediné plusy.
Strašně mě to mrzí. Ale 300 stránek si představuju zaplněných i jinými věcmi.
Kde byl ten přírodně léčivý horor?
Znepokojivé myšlenky jsem párkrát měla, ale chci jich víc.
Nic tu negraduje, po ničem nepátráš, konflikt nečekej.
Jen opravdu to filozofování, příšerné dobové smýšlení o ženách, mix charakterů a kultur a pohledů na svět.
Ach jo!

4 20.09.2023

Já můžu horory odehrávající se v lese. Cítím v něm respekt k neklid a obdivuju díla, které tyto mé pocity ještě znásobí. A této knížce se to povedlo mnohonásobně.
S vdovcem a jeho zvláštním synem část knížky pobudeš v Americe a část Polsku. Autor, sám s polskými kořeny, tuto svou přednost krásně zúročil.
Pátráš po příčině hromadných sebevražd za doprovodu postav, které ti mizí před očima.
Užila jsem si to maximálně. Hlavně ty změny strachu. Z abstraktního, neuchopitelného se krásně transformoval na mýtický a tím, jak ta samotná hrozba nabývala hmatatelnější kontury....no wow, to se teda začaly dít věci!
Objevil se tam twist, tak předvídatelný v hororech, ale já to TAK zbožňuju, že jsem jen slastně předla blahem.
Pak to bylo ještě trochu jinak a tím mi to upřímně vyrazilo dech. Pecka!
Je tam i přimíchaná antická mytologie, indiánská.
A víš, proč jsem tomu s největší chutí dala plný počet hvězd, protože jsem stála na straně zla a myslím, že ty budeš taky.
Užasná knížka.

11 17.09.2023

Moc sympatická historická detektivka.
Nedá zapomenout v jaké jsi době a zemi. Švédsko 1925.
Prostředí je tam vkusně zachycené, aniž by to čtenáře vyčerpávalo natož pak nudilo.
Těží se z toho a tak to mám ráda.
Já nechci jen krev a mrtvoly a pátrán í(opravdu) ale i přidanou hodnotu u kriminálek. A tady to tak je. Uf.
Překlad musím pořádně vyzdvihnout i zásadní zvrat uprostřed, který jsem nečekala.
Přemýšlím, proč nejsem vyloženě paf na 5 hvězd. Vyšetřovatel sympaťák, kroky pátrání poctivé/logické, kapku i té temnoty. Asi vyústění a vraha jsem čekala lepší. Ale pořád jsou to silné 4 hvězdy.
Něco ji prostě ve výsledku chybělo. Takový dobrý nezávazný flirt, když máš sem tam chuť na tento žánr. Ale jestli jestli si zanícený detektivkář se speciální chutí, který kosí jednu detektivku za druhou , tak nevím jestli tě zaujme.

3 13.09.2023

Zatím nejlepší díl.
Jak přituhuje, tak se krásně začínají vybarvovat jednotlivé charaktery. Už to nejsou lehké náčrtky v notesu, jak v předchozích dílech, i když pořád zatraceně kvalitní. Už to jsou nástěnné malby v chrámech zářící desítkami barev.
Matkám proklouzávají ze spárů malí synové a rodí se králové.
Se stejně vybroušenými rodovým znaky jako jejich otcové.
Jak je zrod hrdinu někdy pozvolný a velice nedobrovolný je krásné vidět na lince Sama - neuvěřitelně napínavé pasáže.
Jak se Tyrion zpátky začleňuje do hry s novými hráči a nestíhá uhýbat před výpady stejně prohnaného Lva otce? Nádhera!
To váhání, jestli je větší hajzl Joffrey, Tywin nebo Cersei je TAK krásné. A je to důvod, proč to tak miluju, fakt že jo.
Těmi řádky se člověk tak lehce nechá pohltit a žije jimi na 100 % po celou dobu čtení.
A je tak uspokojující patřit do té party fanoušků, kteří touto Hrou o trůny žijí a tak vážně ze s váma dohadují o sympatičnosti matky draků a jejím nároku na legendárnost a trůn Sedmi Království.

Bojím se neskutečně, že ty další díly nebudou tomuto sahat ani po kotníky. Jedeme dál!

8 07.09.2023

V Mississippi se začnou dít podivné vraždy, mizet těla, přijíždí vyšetřovatelé a vše nabírá neuvěřitelné obrátky už od první stránky.
To neuvěřitelné je tu důležité slovo, protože tato knížka se musí číst a brát s nadsázkou.
A jakmile se podvolíš té absurditě a satiře mezi řádky, vyplatí se ti to.
Balancovalo to na hraně. Pro mě hodně. Ale černý humor pro mě nemá hranice, tak jsem se rozhodla ten balanc užít.

Je to taková groteska se slabě načrtnutýma postavama, ale tento žánr moc hloubku nepotřebuje a i tak je zpráva předána.
Ta knížka ma prostě šťávu, to se ji upřít nedá.
Je svižná, šťavnatá a tak krásně absurdní, až mě to někdy překvapilo.

Je tu nadsázka na každé stránce. Ale i přesto tam stejně figuruje rasismus. Pomsta, lynč, americká krvavá historie.
Je to moc pres čáru? Moc nahraně? Moc odvážné? Možná jo ale v mých očích v žádném případě.

Ono totiž, když pořádně čteš mezi řádky, tak ti ten humor zamrzne na rtech a lapáš po dechu abys nekřičel hrůzou.

7 04.09.2023

Ta knížka je tak krásně bezprostřední, přístupná a lehce se čte.
Jedno léto v Německu prožívá chlapec první lásku, velká přátelství, sbližuje se s rodinou.
A do toho ti hází krásná moudra o životě.
Vlastně se divím, že se mi to tak líbilo bez temnoty mezi řádky, velkého konfliktu nebo provokujícího jazyku.
Stačily mi tu skvostně popsané vazby mezi postavama a zejména vztah vnuka a dědy. Který tam v základech už byl dřív, jen je se musely hezky oprášit.
Opravdu jsem navýsost spokojena. Žádné radikální provokující zvraty, ale takové opravdu nečekané a zároveň krásně zapadly.
Konec úžasné ladil ke zbytku knížky.

7 29.08.2023

Moc se mi líbí být v poslední době bombardována jen pětihvězdičkovýma knížkama, i když mně třeba svým obsahem roztrhají srdce na kusy. Tak jako tady tato.
Anglie, 80.léta
Chlapec,11 let pro kterého je formující děda:
"Držet mě dál od problémů, to mu nikdy nebylo vlastní. Mnohem víc v jeho stylu bylo nechat mě vystaveného nebezpečí a doufat, že jsem na to náležitě připravený."

profesorský sbor na internání škole:

"Dokázali vnímat školu v její skutečnosti a často, když měli za to, že se nikdo nedívá, vypadali stejně vyjeveně jako my, že se ocitli na takovém místě."

a samozřejmě spolužáci, se kterými ho spojují pouta i v dospělosti.
Rovina vyprávění z dětsví se přelívá přirozeně do částí z dospělosti, kdy dospívající chlapec zprácovává právě vzpomínky z této etapy na základě nově získaných informací o událostech z internátu.
Uf, a pak se to přehouplo do takových míst, kde jsem asi ani nechtěla zajít.
Ale je o tom psáno tak, že jsem se s tím ještě nikdy nikde nesetkala a dokážu si představit, že mi dáte za pravdu.
To palčivé/ožehavé téma je probrané důkladně a z takových úhlů, že se dělá člověku špatně, ale alespoň ještě víc pochopí důsledky takového jednaní a ve vteřině by autorovy dal všechny literární ceny, co existují.
Část, kde probíhá párty absolventů a do toho problikávájí útržky z novinového článku o obvinění? Jedna z nejsilnějších pasáží, co jsem kdy v životě v knížce četla.
Je těžké zpracovat strašlivou událost, těžké svěřit se, těžké stát se středem pozornosti a přijímat soucit.
A jak je těžké si o takových věcech číst?
uf

6 28.08.2023

Čtení nabité emocemi, text má hlavu a patu. Cítíš, že víš, co chtěl autor předat a jen necháváš stránky, aby na tebe působily a plnily jeho záměr. Svíraly se mi u ní vnitřnosti strachem a odporem a tak je to správně.
Zase taková jiná depka, než čtu normálně. Ale pořád zase jedna z mnoha depek od českých autorů, že. Tak proč po ni sáhnout?
Za mě rozhodně kvůli lahodící práci s češtinou, jasně načrtnutým myšlenkám, absenci klišé a
skvěle vykreslenému nitru oběti psychického násilí.

No a hlavně, aby si člověk rozšířil obzory o další způsob útlaku, který probíhá určitě dennodenně okolo nás. A třeba aby zbytečně nesoudil, měl otevřené oči, hleděl kolem sebe a uměl hodit do placu otázku: jestli je opravdu všechno v pořádku a není potřeba pomoc.

A pak samozřejmě je tu další rozměr knížky, když ji čte někdo s podobným osudem a zjistí, že není sám a není to normální.
Knížky, které otevírají oči, co je víc?

Kdysi toužila po tom, aby se její rodiče rozvedli a našli si někoho jiného.
Teď už ne.
Ted' už si nedovede představit žádného muže ani ženu, kterým by svoje rodiče přála.

8 19.08.2023

Uf, tak to byla pořádná hutná temnota z mnoha úhlů, která šla opravdu hodně hluboko, do koutů, které i mě překvapily. Zatím nejlepší knížka, kterou jsem letos četla.

McCarthyho dystopie nechává svět doslova lehnout popelem a přeživší nemilosrdně podrobuje svému nelichotivému měřítku lidských charakterů.
Ty jeho dialogy postav jsou tak jiné, zvláštní. Tak vytržené z reality ale zároveň tak křišťálové čisté v porovnání se zlem všude kolem. Tak bolavé.
Jako celá tato knížka zasazena v blíže nespecifikovaném čase, zemi, situaci.
.
Naděje tam mezi řádky trošku je. Ale fakt jenom tak nesměle poblikává a za chvilku si nejsi jistá/ý, jestli tam opravdu byla.
.
Víš, že se něco stalo, že je na tom lidstvo špatně, že dá fušku přežít a taková obyčejná cesta někam se rovná dobrodružství mezi životem a smrtí. A ty sleduješ 180 stránek putování otce a syna beze jmen zastupující ty dobré. Asi. Však uvidíš, přečti si to. A pro mě to byla hlavně knížka o tom, jak jediným důvodem k přežití v tak mizerné budoucnosti je snaha zachránit blízkou osobu.
Jsou moc dobré knížky, které si přečtu jednou. A pak je tu McCarthy, kterého se nemůžu dočkat, až budu číst opakovaně.
.

"A co kdyby přišli nějaký hodný lidi?"
"Na cestě sotva někoho hodnýho potkáme."
"My jsme přece taky na cestě."
"Já vím."

21 18.08.2023

SIRIUS BLACK

(Nejkratší recenze ever. Takhle by to před dvaceti lety napsalo mé 12leté já a kdo jsem abych ho zradila. Nejlepší díl ze všech? Dost možná)

11 15.08.2023

Má všechno, aby si zasloužila pět hvězd.
A to je pro mě hlavně strach z každého otočení stránky a zároveň nemožnost ji odložit.
Hořkosladkou pachuť života má tato knížka, kterou na mě naposled chrstla ve velkém ta s názvem - Všechen můj hněv.
Matka tu prostřednictvím nahrávky dvěma dětem odhaluje svůj život, o kterém neměly ani tušení. Zmínění sourozenci mají třecí plochy, takže ani části ze současnosti nepostrádají jiskru.
Vyhovovalo mi mísení žánru od rodinných dramat přes detektivku k romantické lince.
Narazíš tu na rasismus, předsudky, národnostní otázky. A to pro mě bylo nejzajímavější. Jak se lidi vyrůstající v Commonwealthu, vyrůstající jako součást Británie v britských školách v britských koloniích cítí potom v samotné VB jako vyvrhelové. Takové srážky s realitou a projevení podstaty člověka jsou pro mě v knížkách nejcennější.

Nic tu zbytečně natlačilo na pilu a mám z ní pocit, že má potenciál vytáhnout člověka z čtenářské krize. Tak kdyby jste potřebovali, vzhůru do ní.
Krásně se bude holka doporučovat širší sortě zákazníků a to mám upřímnou radost.

Je to takový ten kousek, ke kterému si dokážu představit, ze se na důchod vrátím a vždycky se vyhne vratce do Knihobotu.

5 13.08.2023

"Hrůza je velmi osobní záležitost. Proniká póry těla a všechno se mění v ledově chladné. Jakmile se dostane dovnitř, roste jako živá bytost."

Ve státě Missouri městečkem otřesou vraždy. Společně s šerifem a indiánským šamanem jim přicházíš na kloub. Víš chvíli víc než oni, pak tě doženou a pak si trošku přeješ, abys šáhl po jiné knížce bez vylezájicích vnitřností a svítících žlutých očích.
Hororová kráska přímo ze samotného pekla.
Atmosfera tu na tebe jenom lehce nedýchne, ale přímo tě smete v uctivém úžasu.
Ty slova o mixu akce, hororu a indiánské mytologie z přebalu kradu a s chutí se pod ně podepisuju.
Mě zlo v knížkách moc nesemele a většinou oceňuju jen šťavnaté scény a vystavěný příběh.
Ale tady jsem se opravdu bála a číst to po tmě byla opravdu lahůdka.
Za řadu stupidnich rozhodnutí přidávám plusové body, protože to tady zrovna sedlo a moc ráda se vztekám u knížek.
Jestli šlo o klasiku, kdy nevěřící Tomášové prozří těsně před smrti, hrdinové uniknou v poslední chvíli a prastaré zlo nadobro uzamkneme se přesvědč sám.
Navzdory žánru jsem posledních dvacet stránek měla přišpendlený úsměv díky interakci šerifa a indiána. Nejvyšší hodnocení bezdebat.

13 08.08.2023

Jak sám řekl, respektuje jen spisovatele, kteří se zabývají otázkami života a smrti. Sám toto pravidlo naplňuje bohatým jazykem a nebojácnou obrazností, která čtenáře neušetří ničeho z lidského zla, jež je v McCarthyho knihách všudypřítomné.

Jak jedno stupidní rozhodnutí spustí řetězec události, při kterém nestíháš počítat mrtvoly.
Moc mě bavily dialogy v knize. Takové neuhlazené, nepředvídatelné. Ale zároveň krásně definovaly tu žánrovou neuchopitelnost tohoto kousku. Thriller, kriminálka, western?
Na čistou gansterku tu bylo moc mouder o životě.
Na poklidnou světovku tu bylo moc sbohem.
Jo a je tam humor. Takový ten krásný, suchý klimbající mezi smrtí a životem.
Strohý text, kterému chceš tak moc věřit větu mezi řádky všechno dobře dopadne -ale s každou stránkou to jde tak zatraceně těžce, protože tahle země není pro starý.

Pro mě je nezapomenutelná každá knížka, která zpracovává traumata války a tato je jedna z nich.
Není tu přímá řec, což mě ze začátku nesmírně iritovalo. Rozčarování zmizelo společně s poznáním, že jsem objevila nového oblíbeného spisovatele.

Tato knížka spadá do žánru true crime. Tzn. že jde o velice podrobný a odborný popis zločinu, který se skutečně odehrál ve 20. letech v USA.
Stále více bílých Američanů se začalo rozhořčovat nad osedžským bohatstvím.
A tak najednou začali Osedžčí indiáni v Oklahomě záhadně umírat jeden za druhým. A jejich obrovské jmění z ropného průmyslu proudilo do kapes bílých opatrovníků.

Je zde opravdu hodně jmen a vyčerpávajících faktů o vyšetřování. I přesto je to moc čtivé. Ale opravdu do toho jdi, jestli tě zajímá neuvěřitelné spiknutí,
kam až může zajít rasismus a chamtivost. Nečekej duchaplné dialogy nebo hluboké myšlenky.
Já jsem si z toho odnesla krásný obrázek o vývoji spravedlnosti v USA.

Policie, úřad šerifa a další úřady vymáhaní pořádku v té době definovala zkorumpovanost, neschopnost, špatná pověst, nedostatečné financování.
A tady si svědkem toho, jak FBI začala formovat své jméno a pověst- úřad v základech, který byl pořád vnímaný jako byrokratický bastard, ještě bez prestiže.

Trošku k obsahu: Bílý Američan Indiány vyhnal z jejich domova, nakazil je neštovicemi, střílel, když si zabírali novou půdu, odvlekl děti na převýchovu a nakonec zjistil, že mají díky ropě až moc peněz, tak je jednoho po druhém začal kosit. 
Když už se to začalo dít ve velkém, FBI převzala vyšetřování a v té chvíli začíná děj hodný učebnic a zachycení na filmová plátna.

Časy, kdy byla forenzní chemie, daktyloskopie a balistika v plenkách. Časy, kdy policisté vyvázli zločincům jedině se schopnostmi Jamese Bonda a Sherlocka Holmese v jednom.
Je neuvěřitelné, jakých to narostlo rozměrů. Postupně byli vražděni i právnící, úředníci, prostě všichni, kdo se zabíjení indiánů snažili přijít na kloub.
Čítal přes 20 oběti v jedné oblasti a soudci od toho dávali ruce pryč ve strachu o svůj život. 
Vyšetřování bylo jako boj s větrnými mlýny, většina svědků záhadné mrtvá.

Důležitá knížka, autor si dal neuvěřitelnou práci a jeho poslední kapitola s vlastními výsledky pátrání? Tomu opravdu nejde věřit, chce se člověku brečet a každá buňka v těle to odmítá...

5 30.07.2023

"Myslíš, že nám dospělost vynahradí všechno, s čím jsme se museli vypořádávat jako děti?" zeptám se.

Děj je tvořený dvěma pohledy dospívajících pákistánských děcek žijících v USA. Vyrůstali spolu, pociťovali skrytý rasismus, možná by chtěly být něco víc, ale brzdí je první krok.
V žádném případě se nejedná o oddechovou YA.
Takový emoční koktejl, v němž každá složka má výrazné zastoupení a krásně se doplňují.
Hněv, bolest, láska, nemoc, traumata z dětství, alkoholismus
Tento mix je tak křehký a přelívají se v něm žánry tak lehce a přirozeně.
Rodinné drama, dospívání v rasismu, Osudová láska.
Čte se úplně přirozeně a postupně přestáváš doufat v happy end a nevíš, jestli se ti chce dál otáčet stránky.

Když narazím na větu, kterou bych ve své knížce na 1000% použila já, stává se z ní horký adept na 5 hvězdiček. A tady jich bylo tolik, že bych autorku z fleku objala.

Teď, jak se všechno zdražuje, hodně zákazníků zakončuje dotaz na knížky: Ale chci opravdu něco dobrého, co vás opravdu dostalo.

Tak prosím vás : za toto dávám ruku do ohně.

6 24.07.2023