Mona-Lisa komentáře u knih

Já se bojím ráda, moc ráda. Tato knížka mi přivodila kvalitní strach, vytříbený, že jsem s ní nemohla spát v jedné místnosti.

Pensylvánie, 1905, odlehlý sirotčinec vedený kněžími.
Hned je ti jasné, že hlavní postava bude Petr, nejstarší z chlapců. Neznamená to ale, že je výhradní vypravěč, vystřídá se jich tu hned několik, z řad kluků i kněží.
Na pár stránkách je ti předestřena nálada v zařízení, hierarchie a naznačeno, komu je vhodné fandit a má naději přežít.
Vidíš obálku knihy, tak je asi jasné, že v jistém momentě něco stereotypní řád sirotčince naruší.
A to něco je krásně mrazivé, autentické, obsahují hodně explicitně popsané násilí.
To se dá ostatně prohlásit o většině knihy, tak křehké duše to prosím nečtěte.
Když ale naopak chcete číst o potutelných úsměvech malých kluků, kteří se najednou chovají jinak, vnitřních bojích mezi dobrém a zlem, nechat se unášet strhujícím tempem nebo přemýšlet, kterou byste si vy vybrali stranu- okamžitě si ji přečtěte.
Už jen jak to píšu, mám husí kůži.
Jednání postav tu musím zaznamenat. Bylo autentické, ušité na tělo jejich charakterům.
Ti, kterým fandíš, ti, které chceš potrestat, ti, kterých se bojíš.
O ně tady běželo, ti způsobovali svíjející se uzlík úzkosti v útrobách čtenáře.
Ty zvraty, jak tě překvapuje, jak si hraje s tvým strachem, jak ti nechává pusu dokořán v závěru děje???
Takhle jsem si na zadek naposled sedla snad z Ghula. Fakt úžasné. Ještě že to u nás někdo vydává.

7 20.04.2024

Rajónem Jiřího Březiny jsou detektivky. O nich můžeme prohlásit, že se prodávají velice dobře a tudíž je to zavedený autor.
Tímto útlým (160 stránek) počinem vybočil ze svého žánru.
Je to zvláštní, mytologické, bez přímé řeči.
Sama bych po ní nešáhla se přiznám.
Ale šlo o reading copy a formát a délka lahodily mému oku.
Snažila jsem se to číst nezaujatě….ona za to nemůže, že ji dostala osoba, co na mytologii moc není.
Je to čtení na pár hodin, které mě učarovalo, vtáhlo, v žádném případě neurazilo.
Na tak malé ploše se jí ale nepodařilo uhranout mě dostatečně.
Oživlý mýtus o Labuti si tu podává ruce s popisem Lipna a šumavské krajiny před tisíci lety. Střet kultur, krev, magnetický text - to si z toho odnáším.

8 20.04.2024

Dávám tomu 4 hvězdy. Ale pozastavíme se nad masivní propagací Albatrosu tj. “zástupce hybridního žánru romantasy (romantika + fantasy) ale získává i čtenáře (hlavně tedy čtenářky) za hranicemi těchto žánrů. Zkrátka nadstandardně kvalitní titul s mainstreamovým potenciálem."
Takže, ehm, prosím vás, takové tvrzení bych chtěla vyvrátit. Jestli si lebedíš u světové zádumčivé literatury nebo válečné, popř. historické klasiky, nijak tě asi neosloví náctiletá hrdinka v imaginárním světě, která pobíhá mezi dvěma klukama a do toho číhá na draka, jo? To zas prrr.
Ale jestli si srozuměná do čeho jdeš a očekáváš velice ale velice žhavou jízdu v propracovaném světě se správňáckou hlavní hrdinkou, zaměř se na ni.
Tím pachtěním se v klasickém chci toho snědého bad boye, kterého jsem před minutou nenáviděla nebo toho správňáka z dětství- je to TAKOVÉ klišé, že bych brečela.
Ale když pak dojde k určitému naplnění kecala bych, že mě to nechalo chladnou.
Je to svět plný kouzel, draků, krvavé historie. Není nouze o zvraty, pevná přátelství ale bohužel taky o vyčerpávající opakované dialogy.
Dva momenty mně opravdu podlomily kolena. Není to Eragon, není to Jméno větru.
Je to spíš romantika než fantasy, ale čekala jsem to, tak v rámci žánru 4 silné hvězdy dávám se vztyčenou hlavou.

10 05.04.2024

“Nechápu, proč je pro tebe tolik těžký akceptovat, že se tady děje něco nadpřirozenýho.“
„Protože je to šílený, Zdeňku. Proto. A neříkej mi -"
„Je pro tebe snad přijatelnější, že to udělal jeden z nás?

Základním předpokladem proto, užít si tuto knížku je mít mysl otevřenou nadpřirozeným věcem, aspoň trošičku. A potom být nalazen na černý humor, to už trošku víc.
Není problém? Tak směle do ní.

Vynikající, komplexní, nedržící se při zdi. Tahle slova mi zasadila do hlavy.
Ale nedržme se zpátky, to by nechtěla. Takže přidávám -přímočará, upřímná. Pojmenovává neúprosně bolavé věci ale zároveň s citem. Máš husí kůži. A chvilkama nevíš, jestli je to způsobeno strachem nebo krásnými slovními obraty ve vypjatých situacích.

Mám radost, že jsem natrefila na knížku, která ladí s mým humorem. Doslova s ním tančila ve stejném rytmu.

Celých bez mála 400 stran se odehraje během dne v blíže nespecifikovaném roce na sídle rodiny Havranových.
Jde o mix hororu, grotesky, detektivky a snad i rodinného dramatu.
Ještě přidám informaci, že se jedná o rodinnou sešlost s notářem a závětí, jednotliví členové se nemají v lásce a musí ti být jasné, že bude veselo.

8 01.04.2024

Hltala jsem tento počin v audiopodobě jako předchozí díly. Rowling UMÍ psát.
17 leté já bylo napnuté, jestli Harry dostane Toho, jehož nesmíme vyslovit. A 30 leté já stejně napnutě sleduje Strikea na konci každého jeho případu, jestli sejme padoucha.
Toto je 4. díl série a silně nedoporučuju číst samostatně. Ochudili byste se o vývoj vztahu hlavní vyšetřovací dvojice.
To je jeden z důvodu, proč je tato série tak atraktivní.
Jejich protloukání se s odlišnými partnery a uvědomování si, že je jejich srdce táhne jinam se neomrzelo ani tady.
Případ je zde zasazen v politickém prostředí.
Máme opět mrtvolu, možná i víc, uvidíte. A podezřelí jsou s obětí úzce spjati, každý opatřen šťavnatým motivem.
Takže opět krásné vyšetřování ve stylu Agathy požadující vaše šedé buňky mozkové.
Trošku podezřelá je ale má nekritičnost této série, nemyslíte? Já též, takže jsem to rozpitvala :-D. Postavy jsou vykreslené hmatatelně a podrobně a tomuto faktu padlo za oběť množství stránek- na to teda brblat nemůžu. Nenaplnění vztahu Strikea a Robin mně žíly netrhá, v této fázi by to bylo uspěchané.
Tempo knihy, využití reálií, motiv vraha, hromadění napětí v útrobách čtenáře - vše na jedničku. Takže se poddávám plnému hodnocení.

11 01.04.2024

Nemůžu jí upřít ne tak originální, jako spíš atraktivní nápad a odsýpavost děje především.
Celá je vystavěna na skoupém podávání informací a předpokládá dychtivost ze strany čtenáře záhadu rozlousknout.
Dokonalé městečko z názvu je zvláštní komunita v stylu Stepfordských paniček. Hodně mi to i připomnělo nedávný snímek- To nic, drahá.
Není to horor, ale takový jemný thriller, který způsobuje příjemné mrazení tím tajemnem, co hezky rozdmýchává. Přiznám se, že jsem až do konce nevěděla, o co v městečku jde.
Teď čerstvě po přečtení se ty dojmy poskládaly na 4 slabší hvězdy.
Chtěla bych víc momentů mrazení v zátylku, víc zneklidňujících malých dětí(znáte mě) a konec, ze kterého bych víc byla paf.

7 17.03.2024

Tohle je oddechovka v tom nejlepším slova smyslu.
To byla i předchozí mnou čtená kniha autorky - Sedm manželů, ale s tou jsme si nesedly. Nutila jsem se do čtení a nechápala popularitu na sítích.
Ale tady!? Co se stalo od první stránky? Nechápu.
Vše se točí okolo nejslavnější tenisové hráčky, která se po x letech vrací na kurty a kniha ti slibuje jen kulisy tohoto sportu.
“Tenis mi nezvyšuje tep a proplouvám životem jen se znalostí základních pravidel a slavných vítězů. - si třeba říkáš jako já.
Chyba lávky. Začni číst tuto knížku a každé pinknuti míčku budeš prožívat s ní.
Povedená věc.
Podívej se, výtky tu jsou a nemálo- ploché dialogy bez hloubky, opakující se situace, rozbředlost, ke konci předvídatelná slaďárna.
Ale nejde upřít autorce um přitáhnout tě k textu, vystihnout atmosféru turnajů a i s vědomím, že to není nejlepší čtená knížka roku a třeba ani měsíce se za ni nestydět a doporučovat ji dál.

5 17.03.2024

Začala bych tím, ze číst knížky, díky kterým vykoukneš z bubliny - to je oč tu běží.
Utéct do světa, kde vítězi dobro a draci nebo švarní šéfové vždy skončí v náruči šédé myši sekretářky- je fajn.
Ale uvědomit si, kam směřujeme a hlavně, co máme za sebou, nebo co nám bezprostředně hrozí? To jako civilizace potřebujeme.
Ano, tato kniha je ten spouštěč. Uvědomit si, že máš moc otevřít oči. A vidět.
A Timothy podává současný obraz světa (novodobé dějiny) tak stravitelnou formou, že se to opravdu nebojím doporučit nikomu.
Stačí ti základní fakta, která ti uvízly vzadu v hlavě po skole. Vždyť víš- 2.sv. válka, kdo byl na jaké straně, v čem spočívá kapitalismus, diktatura
Toto se mi obtisklo do hlavy nejvíc:
Válka uz se nevede jen na poli v bitevním. Ale i v informacích. Taková míra propagandy a nepravdivých výroku, které bylo schopné Rusko vytvořit ohledně napadání Ukrajiny 2014 a kolik západních médií uvěřilo je děsivé. Kybernetická válka. Informační válka.
Mrazivé je i uvědomění, jakou mírou stojí Rusko za vítězstvím Trumpa a co svedou technologie. Jak jsou schopny zmanipulovat lidi.

Asi to bylo tou audioknihou. Ale celý poslech jsem absolvovala s pocitem, že autor sedí vedle mě a vykládá to u kafe. Lidsky, objektivně, polopaticky, věcně, kriticky. MILUJU!
Jaký je rozdíl mezi pamětí a historií?
Lidi zapomínají, propadají manipulaci a propagandě. Ale lidi taky myslí kriticky, otevírají oči a poučí se? Strašně bych tomu chtěla věřit. Až to bolí.

14 14.03.2024

Doposud nejlepší díl série. Jiný vzorec, než u dosavadních případů. Pátrání je osobnějšího rázu. Jste svědkem pohledu pachatele.
Do poslední minuty jsem se neuvěřitelně bála o jednu z postav.
Zároveň si ťukala na hlavu nad jejíma rozhodnutíma a musela si připomínat, že je to fiktivní postava a není úplně v pořádku vykřikovat nahlas v polích, jaká je to kráva a bude toho litovat.
No, zamilovala jsem si tu sérii, to je asi patrné.
Hlavní část děje se opět odehrává v Londýně nebo jeho okolí, akceptuji to. Z mého pohledu by se z toho dalo vyždímat víc, ale neubírá mi to hvězdičku z hodnocení, to bude opět nejvyšší.
Opakuju se v mem uvědomění, že číst to v papírové podobě nezkousnu tu rozsáhlost a rozbředlost. Jelikož tuto sérii vstřebávám ušima, pískám si blahem a s láskou se vrhám na další díl.

13 09.03.2024

Málokdy bývám uchvácená ze všech povídek v knize. Krom knížek od Stephena Kinga.
Tady se opakoval můj obvyklý vzorec, kdy mě půlka povídek posadila na zadek a zbytek jsem nemusela číst.
Kdo bude poptávat odpočinkovou knížku na deku k vodě nebo do letadla - vřele mu ji doporučím.
U povídky paní Klabouchové jsem si připomněla, proč se mi je z její tvorby podlamují kolena, u Barbory Štastné jsem se ze srdce zasmála, u Jany Jašové mě příjemně šimralo v zátylku a u povídky paní Klevisové jsem si dokola opakovala, že se musím pustit do zbytku jejích detektivek!!!! Právě na její part budu vzpomínat nejvíc!
No a zbytek povídek kolem mě proplul bez výraznější stopy.
Víte, co ale cením? Že je to sympatická útla brožovaná knížka, u které lidi nebudou zas remcat, kolik stojí peněz.

4 08.03.2024

YA fantasy cílená primárně na náctileté. Druhý díl teda, bez znalosti prvního dílu bych do něj nešla.
Hlavní hrdinka je napůl nestvůra (cestuje časem tím, že krade čas od lidí) a napůl člověk.
Balancuje mezi dvěma klukama a snaží se zachránit..hele, to asi nepotřebuješ vědět. Buď je ti to jedno, nebo si to jednou přečteš a byl by to spoiler.
Já si tuto sérii zatím moc užívám. Chci rychlý spád a ne přešlapování na jednom místě -splněno. Aby hlavní hrdinka byla s borcem, který se mi líbí, ale zároveň pokukovala po jiném, aby to bylo trosku napínavé - splněno. A to je vlastně všechno.
Přečetla jsem určitě lepší fantasy, kde bylo míň pletichaření, než tady a víc postav, prvků i třeba draků.
Ale pokud ti stačí vypnout jednou za čas u romanťárny s prvky fantasy-doporučuji.

3 03.03.2024

Fantasy s magickou atmosférou, která si prohrává s tématem paměti.
Četla jsem dvě knihy od autora, typický zástupce světovky, žádná detektivka ani romaňťárna, spíš společenský román.

Obě knížky mi potvrdily, že Ishiguro je provokativní a nezobrazuje lidi moc v pozitivním světle. Za mě ty jeho knížky nabízí ohromnou sebereflexi a neustále ti v tom textu podbízí otázku- “co bys dělal ty, čtenáři? Opravdu, jako společnost takovým směrem kráčíme? Nechal bys dceru žít v těle robota? Je etické z klonu, který je primárně určen na dárcovství orgánu, pořád brát další a další dokud neumře?

Tady tuto knihu číst byla pro mě slast. Musím říct, že u Arga jsem ještě nečetla odfláklý překlad. A tento je jak med. Jazyk odpovídá době. Je to zvláštní. Je to pan Ishiguro.

Stará doba, starý jazyk, chování postav specifické. Musíš s autorem mít už rozvinutý vztah. Zobrazuje dobu ovládanou pověrama, strachem z neznámého. Psychologie davu, kdy se lehce strhne dav v lynčovací těleso.

S panem-“absolutně si zasloužím Nobelovu cenu- jsem se potloukala raným středověkem v Británii, nechávala se laskat jazykem, vtahovat do pověr a balancovala na hraně sci-fi.

Je tam několik linek postav, které se o sebe otírají, střetávají se, ovlivňují
Jedna z linek na mě byla moc abstraktní a neuchopitelná a tak ubírám hvězdu.
Zajímavý zážitek to ale byl.

8 26.02.2024

Nekrvavá detektivka, kde zapojíš hodně svou dedukci a skládá se opět s přehršle výslechů. To bych chtěla s chutí napsat, ale i oběť by sama jistě potvrdila, ze způsob skonu lze označit jako bizarní, sadistický až groteskní.
Ale přijde na něho řec sporadicky, tak citlivé duše to přežít můžou, nebojte.
Tentokrát se pohybujeme v prostředí vydavatelství a spisovatelů.
A přichází hodně na přetřes soukromí soukromého očka a jeho pravé ruky-Robin.
Je mi jasné, ze číst to fyzicky v knižní podobě, tak brblám na rozbředlost.
Ale v uchu jsem audiknížce nevyčítala zhola nic.
Každou Strikeovu hranolku jsem si užívala, problémy s protézou i plácání Robin ve vztahu s idiotem.
Na konci se zase zopakoval model - držení čtenáře v nevědomosti, kdo je vrah.
Tentokrát jsem neuhodla nic.
Mám je moc ráda oba, tohle se Rowling fakt povedlo, jdu na další díl.

9 23.02.2024

"Z čísel můžete udělat slova, ale ze slov nemůžete udělat čísla, a to znamená, že slova jsou mocnější, nemám pravdu?"
"To, že zavřete oči, neznamená, že všechno špatné ze světa zmizí."

Na to, že jsem fakt cynik a tyto věty mi normálně nadzvedavají obočí, občas se stane, že ve správném příběhu pozvednou knížku do pater pětihvězdičkových skvostů.

Místo vážnější recenze si tady zkopíruju nadšené ovace, které jsem posílala kámarádovi na dotaz, co to vůbec je:

To je TAK ÚŽASNÁ knížka prosím tě. vypráví to malá holka a už v první větě ti řekne, že ztratila mámu (mořskou bioložku) a je to příběh o tom, jak našla kvůli ní žraloka. Tak od 10+ bych řekla čtenáře. Krásné slovní obraty, vzdělávací- geografie, zoologie. PŘEKRÁSNÉ ILUSTRACE. Poklad

No a ještě jsem nezaznamenala stopu po infantilnosti, cítila jsem kapky vody na obličeji u majáku, nakazil mě entuziasmus Julie i její mámy.

Sem tam mi blesklo hlavou, jestli toto téma pro 10+ čtenáře není těžké. Ale co, je to život. O co je to děsivější než vlk čekající v lese nebo udušení se jablkem a pohřbení zaživa v rakvi....

6 20.02.2024

Zapomněla jsem, jak mi jejich psaní způsobuje příjemný mráz po zádech, v každé molekule těla, upřímně.
Zapomněla jsem, jak je toto duo manželů právem oblíbené, čtivé a nedají ti šanci přestat, díky krátkým kapitolám a údernému textu.
Tak tenhle díl je jak akční film. Joona se chudák vůbec nezastaví.
Děsila jsem se politického balastu a teroristického prvku-moc mě to nebere.
Sorry za spoiler, ale bylo to zbytečné- o to tu primárně vuuuubec nejde.
Jde tu o staré dobré lidské zlo, křivdy, škraloupy z dětství.
Ten KONEC panečku. Nesmírně napínavý, skvělý. Popravdě celý tento díl by se skvěle vyjímal na filmovém plátně.
Ráda nahlížím do myslí vrahů, dokážu ocenit perspektivu jejich pohledu, když je dobře napsaná a trošku i opodstatňuje jejich chování.
To v sérii s Joonem Linnou nacházím a proto patřím k velkým fanouškům.

11 18.02.2024

Knížka, od které jsem čekala propracovanější román pro ženy, ale očividně jsem dočetla vážnější, bolavou literaturu, která do mě vryla stopu.
V roce 1918 Koreu okupovalo Japonsko. Tímto faktem mohli aktéři jen proplouvat a řešit své strasti a lásky.
Ale ne, spisovatelka se rozhodla stvořit opravdové hmatatelné lidi, kterým dějiny nejsou jedno. A za pravdu a své idee těžce platí. A v knížce s nima doputujme až do roku 1964.
Za mě to byl opravdu srdceryvný kousek, kde jsem prožívala každou křivdu, krutost, odloučení i nepravděpodobné shledaní.
A když mě někdy cvrnkla myšlenka, že už je to moc velká náhoda nebo kýč, řekla jsem si no a co? Historická fakta sedí, baví mě dobové perličky a drive postav, tak proč bych neskousla místy za vlasy přitažené části? A co tu vlastně najdeš?
Kurtizány, vykreslené, jako jiný živočišný druh.
Sirotky s pekla štěstím.
A jsme v Korei okupované Japonskem, takže i zástupce obou stran barikády, ať už na poli politickém nebo válečném.
Poslední třetina, upřímně, se spíš přikláněla ke slaďárně a některé věci bych možná škrkla. I tak ji ale budu doporučovat, spíše teda ženám, jako silný příběh jedné kurtizány.

5 13.02.2024

První díl detektivní série z pera J. K. Rowling.
Vyšel u nás 2014 a od té doby ještě další 4 díly! Nejspíš jsem měla zatemnění mysli s otálením, protože to je skvost.
.
Celý poslech audioknihy jsem absolvovala s chutí a slastí.
Z 90 procent jsou to výslechy podezřelých. Akce jen tak poslední kapitolu.
Ale jaké výslechy to byly panečku. Každé osobě ušité namíru a počítající s individualitou vyslýchaných.
Geniální! Jako šachová partie nebo tanec. Překvapivé, věrohodné, dynamické, když přistoupíš na tento styl a necháš vést, čeká tě skvělá detektivka. Máš šanci uhodnout vraha jako já. Ale přiznávám svou zvrácenou mysl, pozor.
Hlavní postava - soukromé očko má jako svou pravou ruku sympatickou holčinu.
Ta jejich interakce knihu okořenila znamenitě, moc se těším na druhý díl.

“Společnost Robin mu vyhovovala a uklidňovala ho. Visela na každém jeho slově. Nenudily ji jeho přerušované dlouhé odmlky. Ten jeji safírový snubní prsten fungoval jako zarážka -až sem a ani o krok dál. Mohl se před ni předvádět. “

9 10.02.2024

Větší divnoknihu, která není pro masy jsem asi nečetla.
Hutná, drsná až lepkavá rodinnou beznadějí na každé jednotlivé stránce.
Za mě je to artová knížka, taková, za kterou se dávají ceny a točí se podle ní filmy, které si právě zapneš na ČT art a těžko je budou hrát multiplexy.
A přesto nebo právě proto mi zasáhla srdce a je už takto zkraje roku nejlepší adept na nej knížku, kterou letos přečtu.
Zbožňuju, jak je ta knížka autentická. Jako brodění se v blátě bez bot. Zaručeně tě poznamená, olepí a zamazá křivdama z dětství. A dojmy jen tak nesetřepeš, jak z oddechových knížek, zůstanou s tebou.
Jako zjevení je pro mě a do soutěže ji nedám pardón, ta pujde na čestné místo na poličce.
EDIT:
Píšete ze jsem vás nalákala, těší mě to. Ale fakt moje recenze jsou šílení subjektivní, v žádném případě objektivní. Vím tak max o dvou zákaznících co bych jim to doporučila. Knížka, kde se víckrát dotknete dna, kde postavy postavy na tom dně hlavně chtějí zůstat, protože nic jiného neznají a happy end neřeknu, že nečekejte ale nepřijede na bílém koni a nebude hrát všema barvama.

8 29.01.2024

Taková ta detektivka, která způsobuje hřejivý pocit, že je ta pravá, zamiluješ si ji a žádný díl tě nezklame.
Tento druhý díl to splňuje na jedničku.
Vesnička ve Švédsku, staří známí z prvního dílu, neobjasněná vražda z minulosti, další za humny, poklidnému vyšetřování nic nebrání.
Hezky táhla je holka, skoupá v dávkování indicií, nešetřil naopak vazbami mezi postavami. Někde mi to vadí, tady vůbec.
Protože jsou jako tvoji staří známí, fandíš jejich romantickým pletichám, je ti líto jejich nezdaru a stíháš ještě přemítat, co všechno tají a jestli vlastně nejsou ten dotyčný vrah.

Považuju se za šťastlivce, že mi padla do ruk. Že mi jednání postav přijde logické (až na přešlap policie na začátku). Až mi bylo líto konce a dopadení vraha.
Zní to jako klišé, ale opravdu tě přenese na místo vyšetřování a neubráníš se vtažení do děje.
Můžeš číst i samostatně bez prvního dílu ale byla by to škoda. Na ten též moc ráda vzpomínám.

12 19.01.2024

Definitivní utvrzení v tom, že Martin je mistr s velkým M.
Mistr natahování linek.
Mistr nečekaných konců.
Mistr scén s odhalenými bradavkami ale i se staženými prsty zaživa z kůže.
Tak, že to byl epický, pompézní, propracovaný pátý díl je potřeba napsat. Dobrá, užasné.
Ale! Ale pojďme k tomu hlavnímu: kdy napíše další díl? 12 let někteří lidi čekají. Moje kámoška, která to četla na střední, už se stihla vdát, vytvořit dítě, několikrát tu sérii znova přečíst a furt nic? Pořád čeká, jako další milion nás dalších?
Co prosím, mí spolufanoušci, děláme proto, aby se to hnulo?
Petice, demonstrace před jeho domem, srdceryvné dopisy, úplatky? Co??
Já jsem nakloněna všem variantám, protože představa, ze po roce, co celou sérii poslouchám jako audioknihu cca 336 hodin, teď nastanou dny bez Starků, Smraďocha, mých lvů nebo té cácory s drakama?
Nechci žít v takovém vesmíru. Já ráda v něco věřím. Třeba v alternativní světy nebo, že se přestanou natáčet stupidní české komedie.
A teď teda přidávám víru, že se dožiju Vichrů zimy, kde Sansa bude hodna Severu jako v seriálu.

7 15.01.2024