Mosofa komentáře u knih
Mám ráda autorův styl, strávila jsem s knihou večer v křesle a byl to dobrý večer.
Zábavné, dozvěděla jsem se hodně nových věcí, četla jsem po kouskách ve chvílích, kdy jsem měla zrovna čas a nebyla chuť nořit se do složitých příběhů. Tohle je přesně ten typ knihy, který vám umožní se začíst do něčeho odlehčeného. Sice si nic z toho nezapamatujeme, protože přijímáme tisíce informací během dne, ale je to lepší než koukat do telefonu.
Zajímavý pohled na tohoto politika, dozvěděla jsem se několik nových informací.
Mělo to zápletku, švih, nenudila jsem se. Přestož nejde o žádný objevný nebo artový román, doporučila bych ho každému jako čtení na dovolenou nebo prostě jen na chvíle, kdy si chce člověk odpočinout a nevadí mu temnější náměty.
Uf! Depresivní. Ani tato kniha ale problém nevyřeší, máme s ním totiž trouble tak trochu všichni. Nejen děti.
Mám ráda jeho myšlenky i knihy, tuhle mám ovšem nejraději. Dává nám prostřednictvím krátkých příběhů nahlédnout do argentinské společnosti, o níž vůbec nic nevím, tedy teď už ano. Doporučuji.
Je to velmi, velmi drsné a drásající. Je to o bezmoci a přesto o naději. Dlouho se mi nestalo, že by mi u knihy tekly slzy.
Tohle bylo prostě skvělé. Ke knize jsme se několikrát vrátila. Přesně řečeno dvakrát a určitě ne naposledy.
Není to jednoduché čtení, vyžaduje mé stoprocentní soustředění, čilost, ale i specifickou náladu. Ale minulý týden se to všechno sešlo a jsem spokojená, líbila se mi a knihu doporučuji.
Citlivě napsané, trocha mouder, ale ne moc, jen tak, aby se text dal snést. Hlavní postava byla velmi silná, rozumná a fandila jsem jí. Není to vysoká literatura, ale je to dobré.
Nad každou stránkou jsem žasla a byla uchvácená autorovou představivostí. Pokaždé jsem si říkala "to bych nevymyslela", tak asi proto pět hvězd. Dokonale vybroušené dílo.
Kniha mě příliš neoslovila, nebavil mě jazyk ani rytmus příběhu. Naopak se mi líbilo vykreslení hlavního hrdiny, jeho způsob přemýšlení a vnímání světa.