musska komentáře u knih
Čte se to sice celkem dobře, když člověk moc neočekává, ale ten obal! Hrůza, hvězda dolů. Dvě čtrnáctiletý dvojčata a na obalu aspoň dvacítka..svý doby no dobře a ten týpek?
Jinak střídání vyprávění dvou osob celkem v pohodě, příběh rychle ubíhá..ale nevybrala bych si tuhle knížku, je to úlitba výzvě.
Poslední kniha Terryho...úplně, dotažené to sice nebylo jak by si Terry přál, ale i tak se to četlo dobře, sem tam trochu rychlejší poskočení v ději, by asi ještě upravil, kdyby měl čas. Každopádně do výzvy se výborně hodí a četla jsem ji s potěšením.
Přečteno dnes, nastojáka v knihovně, nemohla jsem odolat...a některé příběhy hned znovu. Třeba ta první, takhle jsem si ho přesně kdysi představovala, hodnej kluk, kterej má tajemství :) A třešně, prostě nádhera. Některý příběhy trochu smutnější tentokrát, ale celkem určitě pět hvězd!
Tak jsem podlehla "reklamě" a sáhla po téhle knize taky. A rozhodně nelituju, i když to místy bolelo. Mám ráda, když se v knihách prolínají různé časové roviny, tady navíc rovnou člověk chápe některé situace a když se nakonec všechno propojí...síla.
Povídka, krátká, škoda. Mohla být delší, určitě by se dala tahle fantazie ještě rozvinout. Ilustrace působivé. Rozhodně sáhnu po další.
Trochu mě tentokrát Fulghum zklamal...jeho poetika pro mě v Praze tak nějak nefungovala a příběh mi tentokrát připadal přitažený, vytržený a nedotažený... i když po indiánské sobotě by si zasloužil hvězdičku navíc za znalost "našich indiánských" zvyků :)
Přečteno během dvou dnů, čte se skoro sama. Jen mi trochu místy připomínala Hrdýho Budžese a to je pak těžké srovnání. Jako oddychovka mezi "těžké" tituly je ideální.
Velmi působivé čtení, posledních sto stránek se četlo jedním dechem...abych už už věděla, co se to vlastně semlelo...prolínání dvou časových rovin i jiné formy vyprávění byly super a skotská ponurá příroda..i tak bych se jela mrknout :)
Musela jsem sáhnout i po tomhle autorovi, abych zjistila co se skrývá za takovým úspěchem celé série. Kniha se četla velmi dobře a napínavá byla až do konce! Hlavní vyšetřovatelka Erika si prošla peklem a dál prochází, ale tady toho bylo trochu moc...
To je tedy hutné dílko...výborné čtení, škoda, že teď nic nekvete, hned bych vyrazila. Dokonale se dalo vcítit do hlavní hrdinky a zatoužit po troše válení se v trávě, zaplavení deštěm nebo sušení vlasů jízdou na kole.
Dobře se četla a rychle, když je to poslední kniha co se odehrává na ostrově :) Byla jsem napnutá až do konce.
Tak tahle mi moc nesedla, chyběla mi tam poetika Tracyho Tagra nebo Lidské komedie. Četla se sice rychle, ale bezútěšnost situace a plkavé hovory mě ubíjely. Stejně tak nesympatičnost většiny postav...
Krása. Martine rozhodně pište dál, dá se to číst :) A neztrácejte humor a nadhled byla by to škoda. Moje oblíbená kapitolka je "Tenisky a lednice"...taky si často slibuju, že budu odvážná.
Četla jsem knihu nahlas pro děti a společně jsme se smáli a trošku báli. Prdění jak z děla je přesně to,co je baví :)
Čtivé a přehledné. Dobrý vhled do fungování nohy a proč zout boty. Důvěryhodné od doktora přes nohy :) Jen mi trochu chybělo doporučení co dělat při ledových nohách...což se ale autorovi asi nikdy nestalo když trpí syndromem horkých nohou.
Možná bych knihu neměla hodnotit, protože to je jedna z mála knih, kterou jsem nedočetla do konce...většinou se přemůžu, ale tady jsem to prostě nedokázala. Paní mi nebyla sympatická, děj mě nevtáhnul a astrologické pasáže jsem si vůbec nedávala...trochu mě to zklamalo, na to jak vysoké má kniha tady hodnocení...možná mi chybí to závěrečné rozuzlení, o kterém tu lidi píší...ale tentokrát to nešlo. Hvězdička je za lokalitu, která mě hodně lákala.
Knihu jsem přečetla podruhé, protože jsem hledala knížku odehrávající se v Praze a vzpomněla si jaké to bylo tenkrát neuvěřitelné čtení, když mi bylo "filosofických náct". Nejdřív jsem si musela zvyknout a trochu přenastavit to dnešní "rozumné" uvažovaní, ale pak už jsem se (zase) ponořila. Takže, sice "V létající katedrále lasičku neusmažíš", ale moje slabost pro Michala Ajvaze a jeho fantaskní svět rozhodně přetrvává.
Skvělé. Nejlepší je, že když dočtete jednu stranu, skamarádíte se s postavami a nechcete, aby to skončilo, otočíte to a máte je tu zas...z jiného pohledu :)
Četla jsem nejdřív modrou stranu a myslím, že to bylo dobře.
Pro chvíle "sebetrýznění" ideální. Půjčila jsem si ji od náctileté neteře a přesně to sedí. Četla jsem ji tři dny a krásně si poplakala, na začátku, v průběhu a na konci. Takže když máte chuť si poplakat, zalézt si do peřin a pokochat se velmi smutnou romantikou...doporučuji.
Knížka se četla sama, jedna z těch, které se snadno neodkládají. Nakonec šlo ale všechno nějak moc rychle....a taky škoda té "klasiky", kdy padouch, který zabíjí kdekoho, se musí svěřit se svými záměry hlavnímu vyšetřujícímu, kterého má v hrsti, aniž by ho zabil, což samozřejmě způsobí jeho zkázu, když vyšetřovatel zázračně uniká z nesnází...?