MV111
komentáře u knih
Divé ženy
Emilia Hart
Jedna z pohádek bratří Grimmů s prvky z 21. století. Všechno ostatní už bylo řečeno v předchozích komentářích. Svým postojem mi trošku připomněla román Dcery Kateřiny Dubské.
Slyšet jeleny zpívat
František Šmehlík
Krvelačná příšera v beskydských luzích a hájích. Autor si ale vzal trochu velké sousto, asi jako kdyby šel poprvé vařit, a hned svíčkovou. Nedopadlo to úplně zle, invence se cení, ale motivů bylo moc, některé nedotažené a nereálné, jiné trochu překombinované nebo takové ukoptěné - viz předchozí komentáře. Buď to chtělo ubrat, nebo dopsat. Proto za mě lepší tři hvezdy.
Když za nás Bůh netahá kaštany z ohně
Marek Vácha
Kdo jsem já, abych soudila... Stovky témat k dalšímu přemýšlení nad světem i sebou samým. Nečekejte nic a dostanete mnoho. Ano, něco už jsme slyšeli a něco bych uvítala jinak (třeba řazení závěrečných kapitol), ale to asi každý. Nechte se provést životem biologa, kněze, etika, cestovatele, spisovatele, pedagoga, přítele, člověka... Určitě si vyberete.
Třicátý kilometr
Kateřina Dubská
Bohužel, z úcty k autorce tři hvězdy. Schematické příběhy, šablonovité charaktery postav s příliš zřetelným poselstvím pro čtenáře. Jako byste se dívali na nekonečný seriál komerční televize. Pokud je máte rádi, je to kniha pro vás.
Něžná píseň
Leïla Slimani
Čtivá knížka, ideální pro zachmuřené deštivé odpoledne. Zvláštní sonda do života mladé pařížské rodiny a téma tak blízké všem rodičům, až z toho mrazí. Jde skloubit děti i práci i zábavu? A Jak moc vlastně známe lidi kolem sebe? Chůvu bych si domů teda chvíli asi nepustila :-)
Hodná a zlobivá holka
Michael Robotham
Čtyři a půl hvězdy! Čtivé dialogy, dobrý překlad. Trochu přitažený konec, aby zůstala vrátka pro další díl. Těším se na něj.
Cyklistka: Osud poslední baronky
Jana Poncarová
Poeticky popsaný příběh osudové lásky, která kvůli historickým událostem nemohla trvat dlouho a přes kterou se baronka po zbytek života nepřenesla. Barvitý popis života šlechtičny v mládí i ve stáří odvane čtenáře do jiného světa, který mizí spolu s odpadávající omítkou zdí zámku a zarůstajícím sadem. Hezké, romantické, melancholické, místy možná víc než dost. Jen střídání časových rovin v závěru knížky bylo malinko nepřehledné.
Čistý, skromný život
Viktor Špaček
Trochu jsem to hnala, abych se dočkala něčeho harmoničtějšího, a ono nic. Jen skromný život, čistý úplně ne. Za barvité líčení marných a stále stejných pocitů bezradnosti a zmaru ocenění právem.
P. S. Pro mladší ročníky: nepropadejte depresi, znám spousty lidí, kteří svůj život žijí rádi a v mnohem pestřejší škále, než ho maluje autor.
Nikdo není sám
Petra Soukupová
Konec stojí za to čtení. Jinak jako u posledních knížek, perfektní popis očima dětí, trochu nuda v životě dospělých.
Noční brána
Peter May
Asi jsem toho přečetla už moc, tenhle titul mi připomněl knížky J. M. Simmela, které jsme kdysi brali útokem. Možná je Peter May četl taky :-). Mimochodem, proč Noční brána (no, dejme tomu), a provaz na titulce? Něco jsem přehlédla?
Bílá Voda
Kateřina Tučková
Za tolik let práce tolik hvězd, k dokonalosti ale chybí spád, energie, odvaha škrtat. Určitě stojí za přečtení jako kronika temných roků církve v minulém století.
Med z bodláčí
Sara Paborn
Knížka pro čtenářky v autorčině věku. Láska umi sejmout i ty, kteří si myslí, ze stojí nohama na zemi. Rozuzlení nečekejte, naději a pochopení ano.
Už mě vidíš?
Sharon J. Bolton
Pomalejší začátek, druhá půlka s rychlým spádem a dostatkem prostoru pro vlastní úvahy, kdo je kdo.
Kde zpívají raci
Delia Owens
Teda, to byl mix: Astrid Lindgrenová s Ondřejem Sekorou, Joanne Harrisová s Agathou Christie a mnoho dalších. Čtení, které člověka odvane někam do jiných sfér. A trochu ne/čekaná třešnička na závěr. Ideální na dovolenou.
Tichá smrt
Peter May
Asi jako Tmavomodrý svět od Svěráků. Špatné to není, práce na tom určitě byla, ale šťávu jako ty skotské příběhy to prostě nemá.
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Sonda do života takové obyčejné rodiny, kde se vlastně všichni snaží, ale někdy je to málo, někdy moc, někdy příliš. Každý by z té rutiny občas rád utekl, a až když uteče, zjistí, že se mu po ní vlastně stýská.
Moc hezky vypozorované vztahy, touhy, snahy, stereotypy i nuda. Je na nás, jak s tím vším umíme naložit. Zrcadlo nám Petra nastavila pěkně.
Normální lidi
Sally Rooney
Asi pro jinou věkovou skupinu. Občasné tápání a nejistota jsou v určitém věku běžné, ale destruktivní vztahy a neustálá deprese mě naštěstí minuly. Autorka se možná vypsala ze svých pocitů, jen doufám, že to není obraz nastupující generace.
