mystery103
komentáře u knih
10 minut 38 vteřin
Elif Shafak
Krásně popsaný tragický příběh jednoho života. Příběh není k závidění, ale oddanost přátel Leily ano.
Návštěvnice
Amanda Stevens
Mám smíšené pocity. Nepřipadlo mi to jako horor, či román pro ženy (jak na to kdo, proboha, přišel?), ale spíše pohádka pro zlobivé děti, aby byly hodné. Poslední dobou se mi nedaří trefit se mi do vkusu:).
Odpusť, že jsem se vrátil
Iva Tajovská
Souhlasím s "Jana 283" a "Chesterton". Téma výborné, ale zpracování se mi nelíbilo. Měla jsem pocit, že čtu scénář. Nepřeskakovala jsem jen odstavce. Jsem v rozpacích...
Fantom z Blackwoodu
Darcy Coates
Kniha byla sice místy napínavá, ale... Proč si někdo bez auta koupí dům tak daleko od civilizace? Proč je v domě televize, není-li tam elektřina? Ano, jde to i s generátorem, ale ten v narychlo opuštěném domě nebyl. Ledaže by původní majitelé z 80. let minulého století (!) nechali na stole nedojedené jídlo, sebrali generátor a prchli. Jak chce být Mara nezávislá a soběstačná, když na to nemá? Asi nad knížkou moc přemýšlím. Je to prostě divné.
Dítě, které v noci našlo slunce
Luca Di Fulvio
Moje první kniha tohoto autora. Děj mě "vcucnul" od prvních stran. Poutavě popsané, ačkoliv účel cesty do Kostnice jsem nepochopila. Konec, jak zmiňují příspěvky dříve napsané, je uspěchaný, to je fakt. A překladatelem tvrdošíjně používané "bysme" mi docela vadilo.
Dům na prahu noci
Catherine Banner
Knihu jsem dočetla a tím jsem se vrátila do uslzené a sychravé reality letošního září. Kniha má úžasnou atmosféru. Čekat akci v takovéto knize nelze. Je to pohlazení pro duši. Tak nějak tu vzájemnost místním lidem závidím. Krásná kniha.
Křeslo pro kardinála
Elizabeth Eyre
Zvláštní. Chvíli sarkastická, chvíli surová. Souvětí tak dlouhá, že jsem se v nich ztrácela. Příběh zajímavý, ale styl mi moc nesedl.
Tmavé stěny Willardu
Ellen Marie Wiseman
Nádherná kniha s otřesným obsahem. Neposlechneš, zavřeme tě do ústavu. Obdobné téma jako Bál šílených žen. Dějová linka ze současnosti pro mne byla odlehčením, protože, přiznám se, občas jsem se bála číst o Claře dál. Ta beznaděj! A konec si zasloužily románové postavy i čtenáři.
Souhlasím i s Petrasuvika. Psychopatický a bezcharakterní personál potřeboval "léčbu" víc, než mnozí pacienti.
Útěk ze světa
Lucinda Berry
(SPOILER) Další autorčina úžasná kniha. Hlavní postavu vlastně nikdo nenutil přidat se k sektě, ale přesto to udělala. A teď budu přemýšlet nad tím, jestli by něco takového mohlo potkat i mě. Nedovedu si to představit.
Šestnáct stromů na Sommě
Lars Mytting
Nádherná kniha. A další z těch, u kterých lituji, že skončily.
Ostrov vyhnanců
Ingrid J. Parker
Kniha je zajímavá (až na pár nelogičností). S van Guligem má společnou grafiku obálky, kresbu místa děje a seznam osob. A abych nezapomněla - zmínku v doslovu o inspiraci jedním ze soudních případů van Guligem přeložených. S komentářem Soukromy mám společnou alergii na róby :)
Pozvaní
Jennifer McMahon
Kniha, jak je podle recenzí vidět, na každého působí jinak a také máme různá očekávání. Není to literatura faktu, ani populárně naučná, takže já jsem od ní očekávala pobavení a to se mi dostalo vrchovatou měrou. Neřekla bych, že je to horor, nebo thriller (to nešťastné škatulování!). Je spíše mysteriózní. Nicméně mně se moc líbila. Z mého pohledu byla lepší než Zimní lidé. Paráda!
Pokřtěni křížem
Eduard Kočergin
Obálka je opravdu odrazující, ale kniha rozhodně stojí za přečtení. Je až neuvěřitelné, co to dítě dokázalo.
Mých prvních 54 000 let
Karin Bojs
Kniha je skvělá a smekám klobouk před autorkou. Stejně jako před svým prastrýcem, který ve 30. letech pracoval na rodokmenu rodiny mých praprarodičů. Oba museli hodně studovat a ještě víc cestovat. Autorka měla navíc k dispozici DNA, o kterém před devadesáti lety nikdo neměl potuchy. Pra...matku s autorkou společnou sice nemám (ona je potomkem Uršuly, já Heleny), přesto pout´ napříč kontinenty je součástí minulosti každého z nás. Kniha pro mne byla zážitkem i inspirací.
Dlouhý krok do tmy
Tomáš Bandžuch
Nesmírně zajímavá a napínavá kniha. Naši předci to neměli jednoduché.
Tutanchamon
Valery Esperian
Od těchto autorů jsem četla román Cheops, který se jen těžko odkládal. V románu Tutanchamon se na prvních 160 stranách téměř nic neděje. Teprve pak to začíná být docela zajímavé. A jen na okraj - stejně jako Tutanchamon i Anchesenamon měla ve svém původním jménu Atona - Anchesenpaaton. To nám autoři zatajili :)