mythos91 komentáře u knih
Styl autorky mi naprosto seděl. Knihu jsem slupnul jako malinu. Pocity, které jsem měl po přečtení příběhu a vlastně i v průběhu čtení samotného dělají z této knihy pro mě osobně jednu z nejpůsobivějších. Realistický příběh z poválečného Československa s nelehkými nástrahami života hlavní postavy Anny ve mně rezonuje i po dočtení. Určitě si budu chtít přečíst autorčina další díla.
Poutavý příběh lidí s jejich těžkými osudy odehrávající se na Těšínsku na přelomu 19. a 20. století. Prví třetina knihy byla pro mě dost depresivní a v podstatě všechny hlavní postavy příběhů stíhala rána za ranou a těžký úděl. Později jak děj knihy ubíhal jsem si buď přivykl stylu vyprávění, nebo viděl naději i v drobných radostech a dílčích úspěších hlavních protagonistů. Autorka napsala knihu velmi čtivě a autenticky, takže i když jsem zprvu pro ponurost dosedající na čtenáře nechtěl dát plný počet hvězd, nakonec po dočtení a zhodnocení celého příběhu tak musím udělat.
Příběhy v knihách Aleny Mornštajnové mají duši. Ačkoliv čteme o nelehkých osudech lidí různého věku, něco je spojuje... Těžká doba a vypořádání se se svým životem dle možností daného místa a většinou státního nastavení. Opět silný příběh obyčejných lidí v proudu času.
Tak jsem knihu dočetl a můžu říct, že ve mě vyvolává hotovou bouři pocitů. Myslím, že události a osudy lidí podaných paní Mornštajnovou na mě budou ještě značnou dobu doléhat a moje mysl zpracovávat tvrdé osudy všech uváděných rodin a lidí. Jak už psala spousta recenzentů přede mnou, autorka píše neskutečně čtivě a s velkým množstvím detailních popisů, což dává příběhům barevnost a sílu. Ačkoli i tahle doba není dokonalá, jsem vděčný, že tyhle těžké roky čtyřicetiletého teroru jsem tak úplně nezažil a s ukončením mojí první třídy tak šel vývoj naší země tím jiným směrem. Je dobré, že téma jako v téhle knize je stále připomínáno.
Poslechnuto jako audiokniha, kterou velmi pěkně načetla v duchu tajemné atmosféry Petra Špalková. Hlavní postava Linda se dostává do malé vesničky v pošumaví, ve které dříve žila její babička. Několik náhod, popovídání s místními pamětníky a pátrání po rodinném tajemství může začít. Styl psaní autorky mi seděl, takže si budu chtít přečíst další její díla. V hledáčku už mám delší dobu detektivky s Bergmanem, takže o důvod víc vrhnout se na ně.
Konečně jsem se dostal díky čtenářské výzvě k téhle sérii detektiva Bergmana, kterou chci číst chronologicky od první knihy. Od začátku velmi poutavé čtení, vše realistické. Oceňuji práci se slovy autorky a její podrobný popis, ať událostí tak i vykreslení samotných postav. Čtenář je tak velmi rychle vtažen do příběhu. Více dějových linek utváří detektivní vyšetřování napínavé a dílky skládačky tak do sebe pomalu začínají zapadat. Mě při čtení nic nechybělo, vychutnal jsem si a rozhodně budu chtít Bergmana poznat i v dalším osobitém řešení jeho případů.
Po dočtení knihy jsem plný pocitů a emocí z toho, co vše se v příběhu odehrálo. Když se zamyslím, právě dočtená kniha obsahuje vše, co od dobré knihy očekávám. Hluboký příběh, dobře vykreslené postavy, zajímavé prostředí, vážnost, laskavost i skromnost obyčejných lidí, na druhé straně zákeřnost, bezcitnost, nebo nenávist osob, které ve válečném období mohli uplatňovat svou nenávist a mnohdy i zvrhlou povahu. Autor citlivě a nestranně popisuje jak problémy Čechů tak i Němců v té nelehké době. Pana Javůrka jsem si oblíbil již předešlými tituly, Chaloupkami a Nebem nad Perninkem, ale tohle byl TOP ve všech sférách.
Po přečtení Hany, kdy mě styl autorky velmi oslovil a kniha samotná ve mně zanechala hlubokou stopu, jsem nyní sáhnul po této knize tak trochu do osvědčených vod a zároveň s vysokým očekáváním. Musím říci, že začátek (vězení a dětská „ozdravovna“) pro mě nebyl až tak záživný. Děj mi přišel takový plochý, čekal jsem více popisů a vysvětlování co se jak po sametové revoluci stalo. Nicméně zhruba od druhé čtvrtiny knihy se děj začal zajímavěji vyvíjet a cítil jsem, že mě čtení baví víc a víc. Po zbytek textu jsem se v podstatě nemohl odtrhnout a ukrajoval četbou události jednu po druhé až do samotného konce.
Velmi emotivní děj a pro osudy jednotlivých osob velmi tvrdý, nicméně realistický. Líbí se mi, že autorka zpracovala tohle bolestivé téma a popsala pečlivě osudy lidí, jak mohli dopadnout a jak skutečně například v 68. roce dopadly. Knihu řadím za sebe na nejvyšší příčky co do prožitku z obsahu, hned vedle Hany a knihy Mlýn od Michala Vaněčka.
Kniha, která zanechá ve čtenáři snad jen hřejivé pozitivní dojmy. Ukazuje houževnatost jednotlivce, co sám jediný člověk dokáže vytrvalostí a pracovitostí vybudovat.
Velmi silný příběh, který ve mě zanechal nesmazatelnou stopu! Autorka skutečně velmi dobře čtivou formou popisuje hrůzné osudy lidí z válečných let. Hodně se mi líbí rozdělení do třech hlavních kapitol a popis příběhu s posuny v čase vpřed i zpět a z úhlu pohledu více osob. Kniha ukazuje i to, že co může působit jako podivínské chování pro společnost, pod tíhou zážitků a emocí proživšího vysvětluje a ospravedlňuje toto jeho chování.
Zajímavá kniha o dívce samotářce žijící skromně s minimem zdrojů v souladu s přírodou. Tou samotářkou se vlastně stala vinou osudu, kdy už jako malá holka neměla fungující rodinu a oba rodiče ji nechali napospas svému osudu. Dokázala si však najít svou cestu životem a rodinu jí tvořila okolní příroda a pro ostatní lidi nehostinná oblast bažin.
Sympatická historická detektivka kde nechybí mystické rituály spojené s Pekelným vrchem, tak surová tortura používaná v této době pro nalezení "pravdy". Spletité vyšetřování vražd nesourodou dvojicí kapitánem Steinem a notářem Barbaričem tvoří stavební kámen knihy. Rozdílnost povah hlavních aktérů tvoří děj příběhu zajímavým se spoustou vtipných situací nebo i cynických komentářů.
citace z knihy:
Jeden z drábů právě na hajduka vychrstl okov vody. Cinger sebou trhl a bolest ho nadobro probrala kašlal, prskal, sténal, klel. Katolické svině! Všiví papeženci! Proklínám vás! Mor na vaše děti! Ještě že jsem bezdětný protestant!, utrousil Barbarič.
Barbarič tasil rapír a palcem vyzkoušel ostří. Zřejmě by s ním ani neotevřel dopis, ale zatvářil se spokojeně a zastrčil štíhlou čepel do pochvy. Když zvedl pohled, zjistil, že ho Stein a Jaroš častují pohledy dospělých, zneklidněných zbraní v dětské ruce.
Příběh jsem si užil.
Konečně jsem se dostal k této klasice. Nadčasový příběh, který se hodil a zřejmě bude hodit do každé doby. Mrazivé, ponuré, strašidelné… vyvolává ve čtenáři spoustu emocí, u mě tedy hlavně úzkost a strach. Pro mě vizionářsky napsané, velmi obratně a promyšleně se autor dotýká totalitních hrozeb budoucnosti (a zmanipulovatelnosti lidí). Nutí čtenáře k zamýšlení o životě, umět rozpoznávat zlo a nebezpečí vývoje lidské společnosti. Napsáno v roce 1949 o hrozbách budoucnosti popisující svět v roce 1984. Dnes aplikovatelné na KLDR a režim Kim Čong-una. (Dvojjazyčné vydání ČJ/AJ)
Dobový baladický jazyk jakým je tato kniha vyprávěna mi seděl, o to více umocňoval tajemnou postavu krysaře. Krátké a jednoduché věty jsou vlastně pozitivem, sdělují čtenáři vše podstatné bez zbytečných kudrlinek. Po té co jsem znal jen muzikálové představení (a musím říci, že mé oblíbené) mne tahle klasika mile překvapila a zapůsobila.
Tahle kniha mi prostě sedla, styl autorova psaní mi plně vyhovoval, oddaný charismatický rytíř, který bravurně vládne jak mečem, tak slovem. Líbili se mi i slovní obraty a mluva postav, které pasují do těchto středověkých let, čtenář má z knihy pocit skutečnosti a věrohodnosti. Doplnil jsem si také vědomosti ze začátku 15.sloletí našich dějin. Knihu jsem nadšeně zhltnul a hurá na další díl dobrodružství Hynka Tase z Boru.
Příběh byl velmi čtivý, jak je u autorky již pravidlem. Dokáže obratně popisovat jednotlivé události a kniha má tak ladnou čtivost a velký spád. Co mě osobně ale trochu vadilo je až příliš tvrdý úděl hlavních postav, kdy v předkládaném ději není nic moc pozitivního ani náznak nějakého světla na konci tunelu. Parádní čtivost vs příběhová beznaděj. Co s tím? Za mě trochu ubrat toho krutého osudu a lidské zlosti. :-) I tak hodnotím knihu jako zajímavou, která určitě stojí za přečtení.
I druhá kniha o rodině Smolíkových a jejich sousedech ze sudetské obce Skláře byla velmi čtivá. Doba nástupu komunistů k moci v čele s prezidentem Gottwaldem a víře obyčejných poctivých lidí, že se po válce konečně budou mít zase dobře. Nicméně komunistické praktiky jsou srovnatelné s gestapem a tak stíhá rodinu Smolíkových jedna tvrdá událost za druhou. Kniha nenechá čtenáře vydechnout a stále se děje něco podstatného. I když těch příkoří bylo až až, rozhodně se těším na závěr celé trilogie. Přijde mi, že se pan Javůrek posouvá ve své spisovatelské dráze kupředu tím správným směrem a tato kniha tak působí zase o fous propracovanější a komplexnější než jeho první díla.
Čtení této knihy bylo pro mě nejen průřezem historických událostí 20.století, které jsem si osvěžil a doučil, byl to i veliký balík emocí, které jsem díky příběhu bratrů a jejich okolí zažil. Jak jsem ukrajoval děj knížky víc a víc, pociťoval jsem spoustu silných emocí… houževnatost, soudržnost, pokoru, skromnost… ale i nenávist, strach, lítost, beznaděj…
Knížka mě nutí zamýšlet se nad spoustou věcí. Vážíme si věcí, které v dnešní nad míru svobodné době máme? Z jakého důvodu jsou někteří lidé zlí a snaží se škodit ostatním? Proč nejsme spokojení s tím, co máme a hledáme něco víc? Takových otázek mi padá na mysl spousta.
Skutečně, tahle kniha by měla být zařazena do povinné četby hodin dějepisu, aby i současné a budoucí generace věděli, jak tvrdé osudy lidé v době totality zažívali.
Kandidát na knihu roku.
Zajímavý historický román, který začíná příjezdem francouzské hraběnky Diany de Cordeil do Čech, na sídlo Jana ze Zhoře. Vdova po Vilémovi, mladším bratrovi místního pána, je na novém místě se svými služebnicemi sice ubytována, ale všechny cítí jak zde nejsou vítány. Po měsících chladných vztahů a klidu dojde k dramatickým událostem a děj se rozebíhá na plné obrátky. Osobitý příběh na mne zapůsobil v mnoha směrech - lehkost vypravování, doba, atmosféra, postavy, vystavění děje
Za mne 6 hvězdiček z 5ti. :-)
Na začátku čtení jsem drsné téma únosu tří malých chlapců a potažmo jejich brutální smrti musel tedy trochu vstřebat. Nicméně jsem už od úvodu byl stylem psaní pohlcen a věděl jsem, že budu chtít znát celý příběh a jak se celý děj rozklíčuje. První knihu Stvůra o dvojici detektivů Benešovi s Linhartovou si rozhodně seženu a přečtu.