Nasko komentáře u knih

"Propagace veganství a konspiračních teorií na 256 stranách, pouze ve vašich knihkupectvích." :)

Knížku doporučovala Lucie Zelinková na Instagramu... A protože na její tipy většinou dám a jen málokdy se mi Lucií doporučovaná literatura nelíbí, chtěla jsem to zkusit a půjčila jsem si Znamenitou mrtvolu od své sestry.

Vlivem nejen Instagramu, ale i samotné anotace, jsem ale čekala tak trochu moderního Orwella, a úplně jsem se nedočkala. Málo politiky, moc lyriky. Kniha se strašně moc soustředí jenom na vnitřní prožívání jednoho chlapíka (který navíc není nějak extra výjimečný nebo sympatický). Já bych tenhle svět namísto jeho omezeného úhlu pohledu chtěla vidět nějak komplexněji.

Byly nějaké skupiny, které se proti těmto praktikám bouřily? Petice? Bojkotující organizovaní vegani? Kdo určil na samém počátku, kdo bude patřit do které kategorie? Hromadné vymizení mnoha druhů muselo způsobit ekologické problémy např. v zemědělství, např. masové šíření některých rostlin, které už nikdo nekonzumuje... Nerovnováha v ekosystému není něco, čeho si nevšimneme. Jak se likvidovaly ryby? Přece nemůžete najednou vybít celý oceán... Samé otázky a nula odpovědí. A obecně mám pocit, že by to takhle prostě nemohlo fungovat.

Pozadí by potřebovalo kapku dokreslit. Příběh se odehrává ve velmi nejasných, rozmazaných kulisách.

Body za odvahu, protože jestli se Agustina Bazterrica něčeho fakt nebojí, tak je to kontroverze. Šokovat ale podle mě na dobrou knížku nestačí.

6 19.02.2023

Už tak osm knih zpátky jsem si říkala, že Jeff Kinney už napsal o všem, o čem mohl, že se to brzo začne opakovat a přestane to být originální a vtipné.

A nepřestalo. Plýna byla skvělá.

Btw. Poseroutka se dá číst v každém věku a nenechte se odradit hloupými řečmi, že pro 18+ už je to trapné. Není. :)

6 26.11.2022

Jedna hvězda za nápady.

Druhá hvězda za feminismus u autora - muže.

Třetí hvězda za zpracování s LGBT a people of colour motivy.

Čtvrtá hvězda za pocity, které kniha vyvolá.

Pátou ale nedám. Pohádky měly strašně kolísavou kvalitu. Zatímco jedna byla boží a úžasná, ta následující byla taková divná... Což se různě střídalo. Grafické zpracování nádherné, ale některé WTF povídky hezká ilustrace nezachránila. :)

6 07.09.2022

Tentokrát mě teda Kotleta kapku zklamal.

Nejsem žádná princezna, co si koupila Bruntálského řezníka a nevěděla, do čeho jde. Naopak jsem věrná čtenářka jeho knih už od dob Hustého nářezu, což bylo někdy v roce 2010.

Druhý díl Undergroundu mi oproti jedničce ale bohužel přišel takový nenápaditý, nepřekvapilo mě ani odhalení padoucha, jeho pozadí, vývoj postav, dynamika Petrova vztahu s Fay... Všechno takové nemastné neslané, předvídatelné a neoriginální.

Vzhledem k tomu, že je mi 24 a písničky od Zagorové neznám, omílaná Duhová víla mě moc nebavila, ale tady chápu, že chyba je na mé straně vysílače.

Tentokrát to bylo i míň vtipné. Kde není prostor na humor, tam nacpeme víc sexu, ale na úkor děje, což byla trochu škoda. Další díl už bych ale asi nepotřebovala. Radši nový kus Legie, prosím. :)

PS. Zarazila mě fyzika dámských vlasů v knize. Jak se proboha dělá cop jehlicí? Jehlice je na drdoly. Cop tím neuděláte, alespoň ne bez vteřinového lepidla, izolepy apod. Možná tu knihu v redakci měli dát přečíst i nějaké ženě.

6 31.07.2022

Jsem asi jediný člověk ve svém okolí, který fakt nemá rád pana Kaplana. Přátelé, rodina i kolegové mi to vehementně doporučovali, ale já teda nechápu, co na tom kdo vidí.

Oceňuji chytré hry s jazykem, pro překladatele to musel být fakt oříšek, ale humor je stále stejný, nic se neděje a já se do čtení musela fakt nutit. Zhruba v polovině jsem to vzdala a šla číst něco jiného, jak strašně jsem se nudila. Navíc mi vadilo, že je autor vůči přistěhovalcům a jiným kulturám občas dost hrubý.

Kniha má jistě dost jiných čtenářů, kteří ji milují, ale já už to teda nikdy nechci vidět.

6 10.03.2022

Je teprve únor, ale zatím je to asi nejlepší, co jsem letos četla.

Je to sice thriller, ale není to zbytečný psychokrvák (občas mám pocit, že když v thrilleru netečou hektolitry krve a neběhá tam vrah se sekyrou, autor nemá pocit dobře odvedené práce), postavy rozumné, příběh hezky vystavěný a logický.

Moc se mi líbilo střídání dějových linek současnost/minulost, které bylo přehledné. Někteří autoři se v tom motají a člověk pak neví, co se kdy stalo. V tomto případě ale žádný zmatek nevznikl a v ději se čtenář hezky vyzná, navzdory více časovým osám.

Závěr moc hezký, pro mě osobně nečekaný... Na těch pět hvězd to má. Jsem zvědavá na knihu Štvanice od stejně autorky, kterou už mám připravenou ke čtení. :-)

6 15.02.2022

Za tuhle knížku jsem strašně vděčná, protože mě po příšerně dlouhé době zase něco vrátilo do minulosti a dovolilo mi zase zažít takový ten puberťácký pocit, že něco hltám a nedokážu od toho odejít, dokud není konec. To se mi fakt nestalo strašně dlouho. Zase jako na střední.

Výborně napsaná knížka, která je sice dlouhá, ale vlastně vám to tak při čtení ani nepřijde. Napínavá, humorná i dramatická.

Vlastně jsem do téhle recenze napsala totéž, co u minulého dílu. Nicméně aby to bylo komplet, u jedničky jsem nadávala na cringe jazyk u romantických scén, a ten je ve dvojce příšerně trapnej taky.

Opravdu nechápu, koho napadlo u sexu napsat slovní spojení "kluzký vchod" a myslet si, že to je sexy. Ne, není. Hrůza. Prostě bych všechny ty postelové scény škrtla. (Ale přeskočit bohužel ne vždy jdou, protože občas se tam postavy v mezičase baví o něčem důležitém, a zároveň správný čtenář přece nepřeskakuje.)

Za mě je dobrá postelová scéna napsaná tak, že u ní nezvedám obočí, nebo aspoň ne moc, a neříkám si u ní "Cože? Co to je za blbost?" moc často, což takhle kniha moc neplní. Nicméně to vidím spíš jako chybu překladatele. Reálně to mohlo být i hezké a romantické, jenom volil strašně slizký slovník. Ble.

Ale jako pořád je to na pět hvězd. Pravděpodobně nejlepší kniha mého letošního čtenářského roku.

5 04.12.2024

(SPOILER) S japonskými autory nemám zase tolik zkušeností. Kromě tady tohohle kousku jsem četla už jen dvě knihy od Murakamiho a musím uznat, že mi stylem psaní oba autoři přijdou maličko podobní. Asi budu muset zkusit ještě třetího na porovnání, jestli je japonský magický realismus prostě "takový", nebo je to jenom souhra náhod.

Mně osobně se na knize strašně líbil samotný nápad, a také postava kocoura a jeho komunikace. Bohužel některá zmizení věcí mi přišla maličko nedomyšlená. Strašně moc věcí v knize bylo zmíněno jen tak letmo, spousta malých epizodek nikam nevede. Záhadně se vytrácí linka se slečnou hlavního hrdiny a pak už o ní nepadne ani slovo, aniž by se situace nějak vyřešila. A konec se dal trochu čekat. Trochu dost.

5 07.02.2024

Já mám u téhle knihy pocit, že Kotleta jenom zkoušel, co všechno jeho čtenáři ještě unesou. Zejména v tom kanále. Ale tak proč ne, funguje to dohromady a druhý díl mě určitě nezklamal.

Přečteno na jeden zátah, bavila jsem se královsky a časopis Odporná zrůda bych si teda klidně objednala. Kde seženu předplatné?

"Sag mir, wo die Blumen sind."

5 01.11.2023

Autorce se v mém případě povedl malý zázrak. Já, největší český odpůrce Babičky, Máje a další povinné četby, jsem si dobrovolně pořídila knihu o národním obrození, a celou ji přečetla až do konce. A co je nejhorší, přišla mi zajímavá.

Lituju, že se mi kniha nedostala do rukou před maturitou. (Protože ještě neexistovala.) Moje češtinářka, taková milá postarší paní ze staré školy, která by se u zde popisovaných milostných životů autorů a neobvyklých fun factů pravděpodobně začala křižovat, toho asi lituje méně... Ale trochu pikantnější ta ústní část zkoušky evidentně být mohla. Drby, rodinná tajemství a další zvláštnosti se totiž rozhodně pamatují lépe, než v jakém roce se kdo narodil.

Trochu zbytečný mi přišel prostor na poznámky za každou kapitolou, protože kdo proboha píše do knihy... Ale chápu, že pokud to má někdo jako studijní materiál a ne jako prostou zábavu na dubnové večery, možná to využije. Za mě bohužel kapku zbytečné. Jinak ale skvělý text, lidsky psané, vtipné... Chci určitě i tu další chystanou knihu. :)

5 28.04.2023

Kniha je zajímavá, tematicky unikátní a líbilo se mi propojení povídek s komentářem psychologa. Mám ale pár výtek.

- Bohužel dost nízká diverzita postav. Rozvádí se vždy heterosexuální pár ve věku 30-40 let, jedno dítě (OK, v jedné povídce 2), ideálně holčička, finančně zajištěný. Občas to vypadalo, že to jsou furt ti samí lidé, akorát se jmenují jinak. Přitom to šlo tak ozvláštnit a přinést nové zápletky. Rozvést se mohou chudí lidé hádající se o jedinou nemovitost, gay pár, bezdětní lidé, starší lidé, lidé se čtyřmi dětmi. Ale ne, všechny povídky budou o střední třídě totožné generace a jejich jednom děcku, ať je to jednotvárné. Škoda.

- Kromě Soukupové asi nikdy nikdo neviděl živé dítě. Dlouho jsem neviděla takovou sbírku beztvarých duší bez charakteru. Mám trochu pocit, že kdyby dětské postavy z této knihy někdo posadil do kouta, za hodinu tam furt sedí a čučí do zdi. Až na výjimky žádné dítě nemá osobnost, názory, postoje... (Chápu u mimina, ale u dětí okolo 12 let to takhle fakt nevypadá. Průměrnému teenagerovi nebude jedno, jestli bude u matky nebo u otce a "vyřešte si to vy, nezájem"). Dítě je napříč celou knihou spíš bráno jako doplněk, o který se lidi mohou hádat, ale jinak je to vlastně zbytečná věc a úplně stejně se mohli dohadovat o kočku.

A teď zas něco pochválím:

+ poslední povídka s holčičkou na vozíku byla přesně ten svěží vítr, na který jsem čekala. Škoda, že jsem se k té perle musela prokousat tolika černobílými kousky.

+ Moc se mi líbila i Soukupová a její Střídavka, super sonda do mysli puberťáka a konečně něco mimo zajeté vzorce této sbírky povídek, bohužel se mi ale zdálo, že místy vykrádala svoje Věci, na které nastal čas. I tak to je ale jedna z těch silnějších.

5 25.06.2022

Kde tahle kniha nabrala tak dobrý hodnocení, to je mi záhadou.

Já se se spoustou přemáhání prokousala asi do půlky a pak už jsem to musela zahodit se slovy, že to prostě jiný nebude.

Vcelku mám dojem, že se Alois Jirásek a James Joyce dali dohromady, aby napsali fantasy, která je rozvleklá, plná zdlouhavých popisů, škrobených těžko čitelných promluv... A minimálně v té první půlce, kterou jsem dočetla, se tam ale navíc fakt vůbec nic neděje.

Je mi líto, nerada odkládám knihy nedočtené, ale dalších 350 stran tohohle prostě nedám.

5 22.03.2022

Shari Lapena je autorkou takových průměrných až mírně nadprůměrných thrillerů, které neustále píše stejným stylem, ale lidi na to evidentně letí a kupují to.

Obecně nejsem nespokojená, čekala jsem nenáročnou zábavu a taky jsem ji dostala, ovšem mám tak nějak pocit, že ta kniha měla potenciál nabídnout víc v otázce děje, hlavně ke konci.

Kdyby to byl film, asi bych řekla, že herci přehrávají, ale u knihy nějak nevím, jak to pojmenovat... Všichni dramatizují každou kravinu? Všichni jsou hysteričtí? Asi by šlo ubrat v těch emocích a jejich prožívání.

Čte se to ovšem dobře, hezky to odsýpá, takže když nečekáte hluboké myšlenky, na dva večery vás to zabaví.

5 18.03.2022

Já se tady u těchhle hitových knížek vždycky trošku bojím, protože jsem většinou u knih doporučovaných davem zklamaná, ale tentokrát musím teda uznat, že na tom fakt něco je.

Rebecca Yarros vymyslela úplně úžasné draky a systém magie, i fantasy geopolitika se mi líbila, ačkoliv je dost často spíš jen naznačená. Postavy jsou (většinou) zajímavé, systém studia jezdců byl taky strašně fajn a minimálně část děje jsem "tentokrát opravdu nečekala".

Bohužel mám maličko problém s překladem spicy scén, jelikož to občas bylo fakt cringe. "Rejdící zlobivý jazýček" mě bude ve snu pronásledovat ještě dlouho. (Jak přesně může být orgán zlobivý, he? Pokud jazyk někoho zlobí, propleskla bych majitele.)

Neustálý sání rtů a jazyka snad přece nemůže být nikomu příjemný, že ne? Proč bych měla při líbání někomu sát jazyk? Cože? Původně jsem si podle toho popisu spicy scén myslela, že to psala tak patnáctiletá holka, ale autorka je paní s dětma. Tak úplně nevim. Možná to bylo jen neobratným překladem.

Slovník týkající se romantických scén mi teda fakt přišel spíš vtipný než sexy. Romanťárny prostě asi nebudou moje krevní skupina, ale draci to při rozhodování nakonec přebili. :D Tyhle pasáže bych nejradši přeskočila a pak by se mi to fakt líbilo.

Korektor by se měl naučit shodu podmětu s přísudkem, protože "Violky se objevili na mé posteli" mě trochu zabolelo, a to nejsem úplně grammar nazi. Ale nebudu zase rejpat moc, jinak jsem tam překlepy a chyby moc neviděla.

Ještě mám maličko problém s typickou Mary-Sue hlavní postavou s dvoubarevnými vlasy a neobvyklýma očima, která je na začátku naprosté budižkničemu a má prostě jenom štěstí, že přežila... A jako vždycky pro průměrně dobře vypadající naivce strašně moc pálí dva nejhezčí borci v areálu, jeden blond a druhej tmavovlasej a s temnou minulostí. No kde už jsem tohle jenom četla? No jo vlastně, všude.

Ale dobře, odpouštím. Nakonec se mi to fakt líbilo, ale hlavně kvůli drakům, lidi tomu moc nepřidali. Další díl ale prosím rychle, než zapomenu, co se dělo. Kniha, která mi zůstane vypálená do mozku ještě za deset let, to zas nebyla.

4 30.06.2024

Jsem rozhodně moc ráda, že takováhle knížka vůbec vznikla, nicméně jako člověku, který se v tématu poměrně hodně pohybuje, mi nedala zase tolik nových informací. Jedná se spíše opravdu o popularizační příručku pro lidi, kteří se s feminismem teprve potkávají. :) (Na tom samozřejmě není nic špatného)

Kromě zajímavého tématu a milého způsobu vyprávění je i graficky moc pěkná, takže nemůžu jinak než dát pět hvězdiček.

Jenom je škoda, že lidé, kteří by si ji nejvíc potřebovali přečíst, se k ní ani na metr nepřiblíží. Ale takový je holt svět.

4 10.04.2023

Já jsem se do toho nejdřív teda vůbec nemohla začíst a skoro jsem Pokojskou odložila, zhruba ve třetině se ale rozjela a nakonec to bylo fajn. Ten začátek byl ale teda nepovedenej.

Hlavní postava je strašně zvláštní, autistické spektrum má vychýlené maličko jinam a ze začátku jsem nesnášela její promluvy, jelikož se mi zdálo, že se vyjadřuje jako robot... Alespoň než mi došlo, že to není nedostatek, ale záměr autora. Počítejte ale případně s atypickým vypravěčem, ne každému to sedne. (Mně teda moc ne)

Trochu mi lezla na nervy postava přemoudřelé babičky, která chrlí jedno strojené moudro za druhým. Přijde mi, jako že si autorka vymyslela tyhle rádoby deep průpovídky při meditaci ve sprše, a potom se rozhodla napsat pro ně scénu na míru, což ale za mě ve výsledku vyzní maličko neautenticky.

Detektivní zápletka není úplně nejhlubší, hádanky a vyšetřování jsou spíš na pozadí. Většina děje se motá okolo fungování hotelu a "neviditelnosti" jeho personálu. Protože jsem sama ještě na škole jedno léto v hotelu pracovala, musím ocenit, jak strašně přesné to celé bylo. (V mém případě se to teda obešlo bez vraždy, ale i tak)

Poněkud rušivě působilo několik logických kiksů (Když kolem vás někdo proběhne, tak většinou nestihnete přečíst text na papíru, co mu kouká z kapsy.)

Po dočtení knihy mohu říci, že se mi to teda celkem líbilo, ale kdybyste se mě zeptali tak po prvních třech kapitolách, doporučila bych vám, ať to v žádném případě nečtěte. Pokud jste zhruba ve stejné pozici a váháte, zda to neodložit... Dejte knížce ještě šanci.

4 23.03.2023

Jedním slovem skvělé. Drobná knížka s krátkými deníkovými zápisky seniorky, kterou přečtete za den.

Milé, úsměvné, občas smutné, ale pořád víc milé než smutné.

Občas mi strašně lezlo na nervy, jak hlavní postava neustále vůči všem používá šílené zdrobněliny. Magdička, Románek, Toníček... Za celou knihu se tam snad neobjevilo jediné jméno v normální a nezdrobnělé podobě. Ale třeba moje prababička takhle mluvila taky, takže je to autentické, jenom toho bylo občas fakt moc. :)

4 19.02.2023

První třetina knihy se mi líbila a přišlo mi, že to je dobře rozehrané... Jenomže ono se to pořád ne a ne rozjet, po čase to začne nudit a od strany 200 už jsem si jenom přála, aby mi někdo vyspoiloval konec a já to nemusela dočítat jen ze zvědavosti.

Za mě nic moc.

4 18.09.2022

Ranhojička je akčně psaná jízda bez trapného ohraného milostného trojúhelníku. Na young adult knihu obsahuje celkem málo klišé, ale pár jich tam najdeme, zase aby se neřeklo. :)

Zároveň mi na YA knihu přišly některé scény až šíleně brutální, v patnácti by to na mně občas asi bylo dost, obecně tam byla přemíra násilí a hrubých scén, které bych zařadila spíše do new adult četby. V literatuře mi to nevadí, ale většinou bych byla radši, kdyby to mělo nějaký hlubší smysl. Tady mi to kolikrát přišlo jen jako nesmyslná zbytečná krutost.

Konec příjemně překvapil, hrdinové většinou snesitelní, prostředí originální, takže další díl si určitě přečtu.

4 26.06.2022

Lidské, realistické a skvěle vystihnuté. Mohlo by se to přesně takhle dít sousedům, co bydlí vedle vás. Velmi věrně popsaný ne úplně pohodový vztah, ve kterém jsou jako rukojmí dvě děti, které chce každý rodič vychovat a chránit po svém.

Příběh se mi moc líbil, trochu ale bojuji s úpravou textu, absencí uvozovek a občasným chaosem. Každopádně to stojí za přečtení.

4 16.05.2022