Natty
komentáře u knih
Sudetský dům III: 1959–1968
Štěpán Javůrek
I poslední díl trilogie byl velmi čtivým, byť velmi smutným dílem. František se mi celou dobu svým způsobem protivil svou pýchou a zatvrzením, ale na jednu stranu se to dalo i pochopit. Zakončení knihy a pomyslné uzavření kruhu pro mne bylo pohlazením po duši.
Twisted Hate: Nenávist na ostří nože
Ana Huang
Zpočátku jsem se do knihy pustila s né moc velkým nadšením, protože díly série prostě nepřeskakuju, ale vyhlídka příběhu této dvojice mě díky zmínkám v předchozích dílech moc nenadchla. Jediným plusem byla hate-to-love linka, kterou mám v románech ráda, sexuální scény ale moc originality nepobraly, autorka chce evidentně šokovat, ale vše se po chvíli až tak moc nudně opakuje, že to chcete nejraději přeskočit. Nakonec to příběhově sice bylo docela fajn, trochu reálnější vztah, ale opět žádný trhák. Ve všech dílech mi hlavně vadí ty klišé a nesmyslné náhody, tady například s tím obrazem. Uvidíme, co přinese další díl.
Volání hvězd
Emma Donoghue
Když si spojíte dohromady porodnické oddělení, první světovou válku a epidemii španělské chřipky, už dopředu víte, že to nebude radostné, ale i přesto je to velmi čtivé. Autorka se nebojí surově popsat všechny nástrahy a nedostatky dané doby. Scéna na střeše mi přišla jako poměrně zbytečný pokus o zvrat, když nás jeden ještě větší čekal na úplném konci.
Knihu jsem četla díky čtenářské výzvě, normálně bych po ní nesáhla a jsem ráda, že mě k ní výzva přivedla, protože opravdu stála za to.
Hranice času
Radek Sterakdary Starý (p)
(SPOILER) Co k závěru série napsat? Nevím, jak mám všechny ty pocity vyjádřit. Opět jde o skvělý a neotřelý příběh z mého milovaného světa, kde se nenásilně vracíme ke všem vzpomínkám, městům i postavám ze všech původních knih (což mě velmi potěšilo) a přitom zde postupně odsýpá příběh chylující k neodvratitelnému konci. Nevím, kdy budu moci číst něco jiného. Nechce se mi do jiného světa. Tohle ve mně bude rezonovat strašně moc dlouho. Konec mě citově rozsekal nacimprcampr. A přitom jsem si to takhle vlastně přála, jen jsem si absolutně nedokázala představit až tak silný a promyšlený závěr. Všechno to dává takový smysl. Celou tu myšlenku považuji za naprosto dokonalou a obdivuji autora, že dokázal vytvořit něco tak jedinečného. Jediné, co k tomu nyní dokážu říci, je... Děkuju. Nofrana Hur.
Twisted Games: Hry na ostří nože
Ana Huang
(SPOILER) Na to, jak moc se mi po prvním dílu nechtělo číst o jiné dvojici, tak mě to až překvapivě bavilo, hlavně tedy kvůli Rhysovi. Klidně bych si přečetla nějaký neromantický příběh o jeho minulosti vojáka. Téma rostoucí lásky mezi princeznou a jejím bodyguardem pro mě bylo neokoukané a asi i proto čtení rychle ubíhalo, ale bylo to na můj vkus moc pohádkové. Bála jsem se velkého klišé na konci ala "já jsem také princ"! Ale i když tam malé klišé proběhlo, jsem ráda, že tohoto se spisovatelka vyvarovala.
Zmizelí
Benedict Jacka
Většinou mám zkušenost, že první díl ze série je nejlepší a pak už to jde z kopce, tady je to však naopak a s každou knihou mě to baví více a více. Doufám, že se Anne a Variam přidají k Alexovi a Luně a vytvoří magický tým. Moc mi zde chyběla Hvězdná bríza, snad není navěky pryč. Klidně bych už i uvítala nějakou romantickou zápletku, uvidíme, teď už tu pro Alexe máme adeptky dvě.
V části s vanou, kde se po hladině začaly šířit vlny a "něco" začalo lézt ven, mi přebíhal mráz po zádech, klidně bych takových pasáží uvítala více.
Celkově mi přijde, že jsou knihy jen takovými krátkými výtržky z běžného života mága, který nemá ve světě moc zastání a stále čekám, kam se to celé konečně posune, pak už bych možná dala hvězdiček pět.
Twisted Love: Láska na ostří nože
Ana Huang
Potřebovala jsem svůj knižní maraton proložit něčím oddechovějším a rozhodně jsem nesáhla špatně. Byť to bylo dosti překombinované a nepoložilo mě to úplně na lopatky, přečetla jsem to za jeden den. Takový běžný eroticky drsnější hateTOlove román s osobními dramaty v pozadí na obou stranách, které se nakonec propojují. Ava mě trochu iritovala svým sluníčkářstvím, ale Alex mě naprosto uhranul, mám v knihách prostě ráda toxický podivíny. Trochu jsem mu měla za zlé změnu chování v tom roce na konci knihy, ale budiž mu odpuštěno. Skoro se mi nechce pokračovat dalšími knihami s jinými postavami, ale prý čtyřka stojí za to, tak se k ní zkusím prokousat.
Prokletý
Benedict Jacka
Dvojka se mi líbila o něco více než jednička, ale těžko říct, jestli to bylo tím, že už znám postavy, nebo opravdu byla lepší. Každopádně mě kniha bavila, byť mi tam stále něco chybělo a občas jsem se dějem prokousávala. Líbí se mi, že v každé knize se příběh točí okolo nějakého magického předmětu, v prvním díle okolo splétače osudu, nyní okolo opičí pracky a jsem zvědavá, jestli to tak bude i v dalších dílech. Stále doufám, že se dokáže vyřešit "mlžný" problém Luny. Co se týče ostatních postav, nejvíce mě baví mě Škvára a Sonder.
Presidentův vězeň
Vladimír Škutina
Absurdní, avšak pravdivý příběh odehrávající se během totalitního režimu s trochou švejkovského nadhledu? Jo! Fakt mě to bavilo. :) Klidně by kniha mohla být o něco delší, vůbec by mi nevadilo přečíst si více zážitků z vězení.
Den Trifidů
John Wyndham (p)
Příběh o apokalypse formou celosvětové slepoty a několika "přeživších" vidomých mě velmi bavila, ale pět hvězdiček bych dala až ve chvíli, kdy by se kniha více zaměřila na samotné trifidy, původně jsem snad i doufala, že jim ty oči vyšlehají oni a jejich existence bude onen zásadní problém. Takhle mám pocit, že byli jen jedním z celé řady problémů na cestě za vybudováním nové společnosti, byť vcelku nepříjemným, neřešitelným a nebezpečným. Bavily mě různé teorie, které si skupinky určily jako ty zaručeně nejlepší možné pro obnovu lidstva, všechny však v mých očích směřovaly k jisté záhubě. Co mi chybělo, tak zmínka strachu z další vlny komet a čekala jsem více potulných banditů. Rozhodně ale doporučuji k přečtení. Stojí za to.
Zmije
Andrzej Sapkowski
Zvláštní kniha o válce ruských vojáků v Afghánistánu se spoustou slangových výrazů, částečných reálií a trochou fantasy prvků. Slangové výrazy a názvy vojenské techniky mě až popudlivě často vytrhávaly ze čtení, děj pak byl mnohokrát velmi chaotický, ale dal se stále chápat. Fantasy části se zmijí mě každopádně bavily nejvíce. Zajímavé dílo.
Předurčený
Benedict Jacka
Kniha má rozhodně svůj potenciál, ale zároveň ji něco chybí, ze začátku mi trvalo se začíst, pak to ale stálo za to. Nachází se v ní mnoho neokoukaných či přímo jedinečných magických jevů, které z jiných fantasy knih neznám, což je za mě velké plus. Minusem je jednodušší děj, ploché postavy a až moc nevysvětlených náhod. Ale i tak se rovnou pustím do druhého dílu, předpokládám, že se série posune vpřed tím pozitivním směrem. Doufám, že se opět objeví Luna a Bríza, ty dvě jsem si opravdu oblíbila.
Houslistka z Berlína
Ronald H. Balson
Má třetí kniha od tohoto autora a zatím ji hodnotím jako tu nejlepší. Duo Cat a Liama jsem si velmi oblíbila a zde mě opravdu nadchlo hudební filharmonické prostřední, které celou knihu prokreslovalo, byť sama jsem úplný hudební laik. Kniha umí člověka připoutat a nepustit, dokud se nedozví, jak to celé dopadlo. Stále mi tam něco neštimovalo a až do posledních okamžiků jsem mohla jen hádat, jak to celé doopravdy bylo, což mám ráda. Byť bych opět našla pár nesmyslných přešlapů a opět až neuvěřitelné štěstí hlavních hrdinů, konec potěšil a slza ukápla.
Těžký život knihomolů
Hanka Grehová
Trefné, jako by mi koukali přímo do duše a do knihovny.. :D Vtipné rychlé počtení, které potěší každého knihomola.
Eliho slib
Ronald H. Balson
Má druhá kniha od tohoto autora, která nyní pojednává příběh o slibu o odplatě židovské oběti druhé světové války, Eliho, útrapách jeho rodiny a přátel. Původně jsem se těšila na další příběh Catherine a Liama, ale původním zklamáni to i bez nich bylo dobré dílo. Potěšilo mě střídání několika různých časových dob, což se mi nakonec hodilo i do čtenářské výzvy. Jen je škoda, že to občas bylo takové až moc přitažené za vlasy a nereálné, Max by určitě neměl tolik privilegií a štěstí, ale stále to musíme brát, že je to jen román pojednávající o holokaustu, ne historické reálie.
Nebe nad Perninkem
Štěpán Javůrek
Na knize mě velmi bavilo, že jsem mohla při čtení společně s postavami jednoduše procházet reálnými místy a hledat si je na mapách. Krušné hory vůbec neznám, ale teď bych se tam moc ráda podívala. Co se týče příběhu, skoro jsem to štěstí Petrovi ani nepřála - za to, jakým člověkem celý život byl. Nebo spíše ani nevěřila, že dokáže udělat za svým zhýralým životem tak tlustou čáru a dokáže začít znovu, lépe a jen vlastními silami. Stále jsem čekala na chvíli, kdy to začne jít zase z kopce. Alkoholismus je těžký soupeř, se kterým se, tuším, nebojuje snadno. Kniha je taková milá jednohubka, nezklamala, ale ani se nevryla nijak hluboko.
Dvojčata paní Karoliny
Ronald H. Balson
Moje prvotina od tohoto autora. Bylo to velmi příjemné čtení, pokud to tak tedy mohu napsat u knihy o holokaustu. Zápletka se soudním procesem byla vítanou změnou oproti jiným knihám s tímto tématem, je vidět, že se spisovatel v tomto oboru vyzná. Hlavní rozuzlení mě napadlo velmi brzy, ale nepokazilo zážitek z knihy, která stále byla velmi napínavá. Trochu mě jen mrzí těch pár nedokonalostí, jako banány v ČR během druhé světové, apod. Stále jsem čekala na nepříjemné rozuzlení i ohledně Rolfa a následků toho, co se mezi nimi stalo nebo přiznání Artura, že o tom (díky svým najatým agentům) celou dobu věděl a proto zahájil soudní proces s obavou o potenciální rozdělení dědictví. Samotná kniha je však velmi dobře napsaná a přečtu si konečně i první díl.
Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950
Štěpán Javůrek
Druhý díl byl stejně tak skvělý jako ten první. Zde mě již neuvěřitelně rozčiloval komunistický režim, jeho pronikání do společnosti, ohlupování lidí, bezpráví, uměle nabytá moc těch největších gaunerů, kteří by o ničem neměli rozhodovat a následky, které si nesla celá republika. Člověk se pomalu bál říct cokoli před členy vlastní rodiny, aby se mu to nakonec nevymstilo, příšerná doba. Jarmilou jsem často až opovrhovala, jak se podbízela a odpouštěla Františkovi všechny jeho nevybíravé poznámky a skutky, Bena mi bylo nesmírně líto, Lukeš si to vlastně říkal sám... a František? Doufám, že dostane ještě šanci Jarmile říct to, co nestihl, zasloužila by si to... a popravdě vlastně doufám, že se s Paulou už nikdy nesetká. Jsem velmi zvědavá na zakončení této trilogie.
Obchodníci s dětmi
Hana Hindráková
Je neuvěřitelné, jaké zrůdnosti může provést jeden člověk druhému. Téma černého trhu s lidmi je vážné a přijde mi velmi důležité, aby se o něm vědělo více. Jak jinak pomoci, než klesající poptávkou po afrických dětech? Když bude stále zájem, stále budou malé děti vytrhávány z rodin, kradeny matkám na ulicích a odebírány na falšovaných porodních klinikách... Děkuji za rozšiřování této osvěty.
Odkaz lidské pýchy
Radek Sterakdary Starý (p)
Úžasné zakončení trilogie. Opět došlo k zvratům, které jsem neměla šanci předvídat a začala na chvíli odsuzovat i ty postavy, které jsem dříve milovala, a přesně tak to mám ráda. To, že jsem u knížky opět bulela, už je u mě skoro normálka, ale že mě takhle dostane modrý čumák nebo třeba přerod Elyho...
Jsem ráda, že to vše dopadlo tak, jak to dopadlo a mám chuť si to celé ihned přečíst znovu. Moc by mě ale v budoucnu zajímaly třeba i příběhy z Vateny, nebo "pověsti o bozích" s po letech doupravenou realitou.
---
Galony A a B musely být na místě asi opravdu velice dlouho, když z neznalosti slova po nich pojmenovali celé město. Co v nich bylo před deštěm naředěnou "svatou vodou", benzín? Mám tolik otázek.
Někdy stačí člověka nechat problém vyřešit samotného, abychom mu doopravdy pomohli.
